Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(13.11.2013 13:38)aladarhu napsal(a): [ -> ]A teraz bud mudry.

Včely máte stejné?

Žádné včely nejsou stejné, kupodivu ani ty, co jsou od jednoho chovatele a stojí vedle sebe na stejném stanovišti ve stejných úlech. Například já letos zkoušel, zda-li mi budou stavět dílo na mezistěnách směrem dolů (jak se uvádí v některých brožurách) a z 10 včelstev se toho zhostilo pouze 1. Jiné mělo zase hromadu včel a žádný med, atd. Je to jako s lidmi, co včelstvo, to jiná povaha a charakteristiky.

To že prý za snížení VD mohl teplý rok (Ing.Veselý - Včelařství) ) jsem se kdysi snažil porovnat na jeho mapkách co publikují ve Včelařství - tedy nuly v zimní měli či co to je. Na nich bylo zřejmé, že pokud je na jihu tepleji tak to nemá s teplým rokem nic společného. Na Jihu byly tmavší barvy jak na severu.

Zkouším i zateplené ale rozdíly mezi roky jsou daleko větší jak mezi úly na stanovišti v tom roce.

V ruskom časopise Včelárstvo číslo 8 z roku 1983 napísala dvojica I.A.Akimov a I.V.Piletskaya z Ústavu zoológie Akadémie vied Ukrajinskej SSR, Kyjev odborný článok o pozorovaní vývoja roztočov Varroa v uzavretej bunke. V experimentálnych podmienkach študovali životaschopnosť vajíčok roztočov Varroa v plodových bunkách trúdov 2 až 6 dní po zaviečkovaní bunky, pri rôznych teplotách od 30 do 40°C a pri rôznej vlhkosti od 20 do 100%. Podľa popisovanej štúdie pri teplote 32°C a 38°C klieštik nie je schopný reprodukcie bez ohľadu na relatívnu vlhkosť. Pri teplote 34°C a relatívnej vlhkosti vzduchu 60 až 80% má klieštik najoptimálnejšie podmienky na reprodukciu a len 10% vajíčok roztočov Varroa nebolo pri tejto teplote a vlhkosti životaschopných. Pri tých istých teplotných podmienkach, 34°C, ale na hranici extrémnych hodnôt relatívnej vlhkosti, t.j. 20 a 100%, bolo 50 až 72% vajíčok roztočov Varroa neschopných ďalšieho vývoja. Avšak Alexander Yerko v ruskom časopise Včelárstvo č. 6 z roku 2001 k tomu poznamenal, že pri dlhodobom pôsobení teploty 35 až 36°C zničenie vajíčok roztočov Varroa môže dosiahnuť 50 až 95%. Určite sú to zaujímavé a dôležité dáta, ktoré je možné využiť pri termickom ošetrovaní včelstiev v úli.
Karáčov polystyrénový úľ je finančne náročnou akousi saunou pre včelí superorganizmus. Včelárov však zaujíma jednoduché a lacné riešenie, ktoré by bolo použiteľné pre ktorýkoľvek úľ na svete. Niečo ako terakotová dlaždica položená na povale úľa, Riešenie, ktoré by fungovalo pri teplote včelstva 35,7°C. Musíme však myslieť v rovine, že včelstvo+úľ+dielo je jeden superorganizmus, ktorý nesmie byť hladný ani smädný a nesmie byť dlhodobo ohrozovaný zvýšenou teplotou ako v Linhartovom úli - horúčkou, a zároveň nedostatkom tekutín. Aby zdravo organizmus pracoval musí mať ustálenú prevádzkovú telesnú teplotu. Ak uvažujem správnym smerom, tak včelstvá v rámikových úľoch žijú už vyše 160 rokov podchladené na 34°C.
Zdá sa, že pre roztočov Varroa je rozdiel teplôt v plodisku 1 až 2°C a zodpovedajúca relatívna vlhkosť skutočnou prekážkov pri ich reprodukcii. To znamená, že uvádzané limity teploty a relatívnej vlhkosti sú dôvodom úspešného parazitovania klieštika na včelách. V ruskom časopise Včelárstvo č.4 z roku 2000 A.D.Trifonov píše o ideálnom pohybe matky a včelieho hniezda v úli.Tento pohyb hniezda smerom hore a nadol nie je v rámikových úľoch plynulý a je narušený včelou medzerou medzi poschodiami. Z toho dôvodu matka veľmi neochotne prechádza klásť vajíčka z horných poschodí do dolných a naopak, čo včelár, aby predišiel rojeniu, rieši prekladaním rámikov s plodom, čím urobí bolestivý chirurgický zásah do včelieho superorganizmu. Existujúca konštrukcia úľov je prispôsobená pre včelárov a nie pre včely. Neoprávnene rozširujeme objem úľa, aby sme zabránili rojeniu a potom včely pravdepodobne nie sú schopné zaistiť optimálnu mikroklímu v úli.

[attachment=2331]

(13.11.2013 21:02)Kohout napsal(a): [ -> ]

(13.11.2013 13:38)aladarhu napsal(a): [ -> ]A teraz bud mudry.

Včely máte stejné?

Ano máme rovnaké, naše úle sa striedaju sú vedla seba a je to teda markantný rozdiel. A liečili sme furetom a teraz AVARTINOVÝMI pásikmi. Je to zahada, no v zateplených je teplejšie a je tam konštantná teplota.

http://www.apiterapie-kamil.cz/apiterapie/9 napsal(a):Musím si však povzdechnout, že se mi do dnešního dne nepodařilo zainteresovat instituce, které by měly mít ten největší zájem o tuto novou metodu !

Nenapadá mě jediná instituce která by měla mít nejmenší zájem.
Napadá mě nejméně jedna instituce v jejímž zájmu je brouk na věčné časy a nikdy jinak.

Termosolárny úľ neničí brouka. ten sa ešte u nás nenachádza. p. Kohút ak ste mysleli klieštika tak on patrí medzi roztoče. Hydina patrí ku vtákom a malý úľový chrobákom patrí medzi chrobáky. ALebo ty máš v úli chrobáky?

Děkuji za poučení.

Pán Bencúr, musím reagovať na Váš príspevok, hoci sa mi do toho ani nechce. Ale uveďme
veci na pravú mieru. Vaše citácie a „zaujímavé“ výsledky ruských a ukrajinských včelárov
a ešte aj protichodné (hneď v prvých riadkoch), nebudem komentovať, neviedli totiž k žiadnej
praktickej aplikácii pri likvidáciii klieštika.
Reagujem na Váš výrok
„Karáčov polystyrénový úľ je finančne náročnou akousi saunou pre včelí superorganizmus“
Prednosťou mojej úľovej zostavy o.i. je jeho paropriepustná difúzna strecha. Tá zabezpečuje difúzny odchod pár a suché zimovanie a tým rieši nedostatok polystyrénových úľov – vysokú vlhkosť, takže o saune sa nedá vôbec hovoriť. Je ale možné, že o saune hovoríte v súvislosti s hypertermickým liečením klieštika, kde je potrebné udržiavať dostatočnú vlhkosť. Ale to sú tri hodiny aplikácie, pri relatívnej vlhkosti 60-70%, čiže žiadna dlhodobá úľová sauna.
Vaša vízia o jednoduchom a lacnom riešení zrejme pri riešení klieštikovej nákazy je toho
času v oblasti zbožných prianí. Ilúzie a zbožné priania sú však veľmi málo a na klieštika
neplatia. Ale toto pole nie je pre riešenie nedostupné. Pokúšalo sa o to veľa včelárov a včelárskych ústavov. Výsledkom je súčasný stav, úhyny, rezistencie atď. Ja jedno riešenie na našej stránke ponúkam (http://www.hivet.sk) .

Úl nevypadá na obrázku špatně, ale ta cena?

Pán Karáč, ako som Vám už napísal v minulosti mailom, mňa osobne teší Vaše riešenie na termické ošetrovanie včelstiev a želám Vám úspech vo Vašich obchodných aktivitách. Ak si prečítate celé toto vlákno od prvého príspevku, tak určite zaregistrujete, že ja tu reagujem názorovo v rovine prírodného včelára. Čiže, mne ide o riešenie bez vyvolania horúčky vo včelom superorganizme a o dosiahnutie dlhodobej zdravej stabilnej teploty 36°C a relatívnej vlhkosti nad 70% v hniezde včelstva, čo by bol stav úspešnej kontroly počtu klieštikov vo včelom superorganizme prirodzenou cestou. Riešenie podobné a jednoduché ako používajú včelári už vyše štyridsať rokov v Turkménsku. Myslím, že citácie v mojom príspevku si neprotirečia.
V tomto vlákne som tiež naznačil ponuku termosauny v Rakúsku vo forme ležana, ktoré riešenie je finančne a časovo nenáročné.

Omlouvám se, ale v tomto divokém vlákně se mi nepodařilo najít jedinou konkrétní zmínku - kromě fotek na webu http://www.apiterapie-kamil.cz/apiterapie/9
jak to funguje, tedy kromě toho že je na čele skleněné okno.

Tedy jak je zajištěn prohřev úlu, nebo rozvod tepla k plodu.

A to podstatné a hlavní, nedokáži stejného efektu dosáhnout elektrickým ohřevem který se dá pěkně zpětnovazebně od teploty plodu regulovat? A topí i v noci?

Foto termo-solárního úlu si můžeš stáhnout odsud: http://www.ulozto.cz/hledej?q=termosol%C...AD+%C3%BAl

Dle mého názoru to funguje tak, že za skleněnou tabulkou je umístěn černě natřený plech, který přeměňuje sluneční záření na tepelné, které vyzařuje do prostoru rámků za ním. Dále to vypadá tak, že mezi tím plechem a sklem je volné místo, kde mohou procházet včely do "solárka" :o)

Dle mého názoru by měl být solární plech orientován kolmo na boční stranu louček, aby teplo rovnoměrně prostupovalo uličkami. Jenom nevím, jestli je lepší mít solární plech natvrdo bez možnosti cirkulace vzduchu, nebo s ní - což by teoreticky mohlo zvyšovat kapacitu ohřátého vzduchu, ale v tom případě by mělo být čelní sklo vyjímatelné, kvůli čištění od mrtvolek. Pak by to vypadalo, jako starý čechoslovák otočený zadním okénkem dopředu.

Co se týče plechu, tak bych asi volil měděný, z přední strany opatřený černým nátěrem, buď práškovým, nebo nějakým bio-eko, protože bych nerad med s příchutí acetonu, olova, či jiných dalších dobrot.

Citace:volil měděný, z přední strany opatřený černým nátěrem, buď práškovým, nebo nějakým bio-eko

Spíše bych se zaměřil na nějakou formu chemického černění - z hlediska absorbování infračerveného záření to bude znatelně efektivnější než jakýkoli nátěr.

Vážení,
smutná zpráva ohledně varroázy. Možnosti léčby včelího plodu teplem jsou velmi malé až žádné. Jediná možnost je léčit včely po smetení v nějakém zařízení. Já používám tzv. pračku včel kde to funguje. http://www.apiterapie-kamil.cz

Mohl byste to rozvést prosím... popsat metodu, výsledky (tedy spíše nevýsledky) z Vašich stránek to zcela zmizelo.

Dobrý den,
byl jsem upozorněn na to, že zde je zpochybněna metoda tepelné léčby včelstev a tak sem zase po dlouhém čase přicházím, abych si to přečetl. A abych pravdu řekl, musím dát panu Kramnému za pravdu. Věřím, že nedosáhl požadovaných výsledků. Pan Kramný se totiž pokusil o léčbu v úlech, které mu vyrobil běžný výrobce a nikoli ten licencovaný. Já sám jsem panu Kramnému toto pokusničení s mou technologií povolil, ale také jsem mu řekl, že nepoužívá pravé úly termosolární, ale jen upravené úly běžné. A to v žádném případě není totéž !!! To, že nějaký úl vykazuje s termosolárem vnější podobu ještě neznamená, že je také funkčně obdobný a že v něm probíhají tytéž fyzikální jevy...Pokud vím, z toho plynou také veškeré problémy, které pan Kramný popisuje. Jak malou funkčnost vůči roztočům, tak naopak poškození plodu horkem. A líhnutí přehřátých včel bez křídel. Ne nadarmo má originální termosolár zabudovaná tepelná čidla jako trvalou součást úlu a tato monitorují stav plodového tělesa. Jeho spodní i horní části. Proto u něho tyto potíže dle mých výsledků nehrozí. Takže co dodat? Snad jen to, že dnes už existuje 4 generace termosolárů a ty makají výborně. Například včera se tyto úly ohřály na skoro 18°C za svitu slunce. A to bylo v úlech běžných jen maximálně 6°C a ohřevového efektu bylo dosaženo jen pomocí čelní stěny. Tyto úly by se měly počít vyrábět asi během 14 dnů. A také bude v tom čase spuštěna webová stránka na toto téma. To s metodikou, fotodokumentací a jinými údaji. Proto nehodlám názor pana Kramného vyvracet a věřím, že hovoří pravdu. Pouze konstatuji, že jeho názor nesdílím a mé výsleky jsou ryze pozitivní. A to nejen co do léčby varroázy, ale také co do rozvoje včelstev a nečekaně výborných medných výnosů. Které jsem nezískal já, ale nezávislý testující včelař. Více brzy na novém webu. Pěkný den přeje R.L

(05.02.2014 19:28)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]... poškození plodu horkem. A líhnutí přehřátých včel bez křídel. ...

Tak to mi pripadá ako používať namiesto toaleťáka britvu.

(05.02.2014 19:28)Roman Linhart napsal(a): [ -> ]Takže co dodat? Snad jen to, že dnes už existuje 4 generace termosolárů a ty makají výborně. Například včera se tyto úly ohřály na skoro 18°C za svitu slunce. A to bylo v úlech běžných jen maximálně 6°C a ohřevového efektu bylo dosaženo jen pomocí čelní stěny.

Pán Linhart, včelstvo, ktoré v zime vychováva plod, musí mať tam kde sa vyskytuje otvorený plod, musí byť 35,6°C a ten plod tak ako u mňa sa vyskytuje i v Česku alebo sa mýlim?

Já bych rád poprosil pana doc. Linharta, aby zde uvedl, při jaké teplotě umírá včelí larva pod víčkem, při jaké teplotě umírá kleštík pod víčkem a kleštík na dopělé včele. Díky.