Ano a tito roztoči se v následujících dnech stáhnou do otevřených volných buněk s plodem. A následně dochází k dalšímu termooštřeni.
Ale jak jsem již psal je možné u hivetu ohřát na nižší teplotu po delší dobu ((pokud ma někdo dojem že vyšši teploty jsou problémem pro plod.)) Ale to jen na okraj.
(13.09.2015 8:50)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]"To znamená, že v niektorých bunkách mladá samička Varroa, ktorá sa pod viečkom narodila ako prvá, založila hneď po svojom narodení potomstvo, ktoré ešte stihlo párenie pred odviečkovaním bunky".
Milane, rozumím tomu dobře, že mladá samička, která se v buňce vylíhla z vajíčka položeného starou samičkou, se nechá oplodnit a ještě založí novou generaci vlastních dcer v téže buňce, než se stačí včela vylíhnout? Není to pouze intrpretační šotek?
Podle toho, co jsem se o kleštíkovi učil, mladá samička která byla v buňce oplodněna, potřebuje nějaký čas k "uzrání - dospělosti" ke které dochází ve foretické fázi. Teprve potom je schopna reprodukce.
JK
Jozef, samozrejme, že dcéra nestihne založiť novú generáciu vlastných dcér v tej istej bunke. Ešteže si odhalil tú moju haluz a hneď si zareagoval. Ospravedlňujem sa.
To by byla pyramida na kvadrát.
(13.09.2015 9:35)NB1 napsal(a): [ -> ]a pak je zde tvrzení od p. Linharta, že vyhubíme roztoče, který má foretickou fázi a přežívají ti co jí nemají a hned vlezou zase do buňky - nebo tak nějak jsem to jeho tvrzení pochopil.
Na zahraničných fórach som sa dočítal, že keď vo včelstve ubúda plodu, napríklad v čase rojovej nálady, tak samičky Varroa hneď po odviečkovaní bunky prejdu do buniek so 6-dňovými larvami, aby založili nové potomstvo. Inštinktívne cítia, že otvoreného plodu nebude a pud sebazáchovy ich núti k zvýšenej reprodukcii.
Vieme, že termopráčka zabije foretických roztočov počas 15 minút pri teplote 45° až 49°C. Predpokladám, že až táto teplota zabije 9-dňové samičky Varroa aj pod viečkom. Teplotu do 45°C dospelé roztoče vydržia. Ak som správne pochopil prezentáciu pána Linharta, tak termosolárny úľ usmrtí počas dvoch hodín aj foretických roztočov pri teplote od 40°do 45°C. Pán Linhart dokumentoval na videozázname, že mladušky, ktoré ošetrujú plod na pláste neodchádzajú do podmetu, ale v starostlivosti o plod pokračujú na pláste aj pri týchto vysokých teplotách. Po narodení mladuška vynáša na svojom tele roztoče Varroa z bunky, ale na tomto fóre nikto z používateľov alebo testovateľov termosolárneho úľa nevie zdokumtovať, koľko usmrtených roztočov spadlo po dvojhodinovom ohreve plodiska na 40°až 45°C z tela mladušiek ošetrujúcich plod. To by mal byť podľa mňa základný dôkaz o funkčnosti termosolárneho úľa.
Ano také nemohu toto doložit u termosolaru. Je možné, že jsem nějakou fotku i podložky udělal, to bych musel projit záznamy. Za dlouhých zimních večeru , pokud bude čas, mohl bych se podívat. U pokusech s Hivety si ještě vše pamatuji. Poslední osazené TErmosoalry byli na podzim loňského roku, Až před 2,5 měsícem se osadili nove- zpožděni bylo zapříčiněno mou dlouhodobou nemocí. Jak jsem již psal nebyl by problém na Dobře včele udělat pokusnou včelnici, kde by mohlo být vše jednoduše pod kontrolou pro TOMAŠE.
(13.09.2015 19:54)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Po narodení mladuška vynáša na svojom tele roztoče Varroa z bunky, ale na tomto fóre nikto z používateľov alebo testovateľov termosolárneho úľa nevie zdokumentovať, koľko usmrtených roztočov spadlo po dvojhodinovom ohreve plodiska na 40°až 45°C z tela mladušiek ošetrujúcich plod. To by mal byť podľa mňa základný dôkaz o funkčnosti termosolárneho úľa.
á další rejpal co chce fakta.
Navác naprosto jednoduše zjistitelná.
Pokial ide o mňa, tak
ja som tu už fakty uviedol. Síce zo zahraničného zdroja, ale vypovedajúce o realite termoliečby. Nikto na ten príspevok nereagoval.
(13.09.2015 20:17)KaJi napsal(a): [ -> ] (13.09.2015 19:54)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Po narodení mladuška vynáša na svojom tele roztoče Varroa z bunky, ale na tomto fóre nikto z používateľov alebo testovateľov termosolárneho úľa nevie zdokumentovať, koľko usmrtených roztočov spadlo po dvojhodinovom ohreve plodiska na 40°až 45°C z tela mladušiek ošetrujúcich plod. To by mal byť podľa mňa základný dôkaz o funkčnosti termosolárneho úľa.
á další rejpal co chce fakta. Navác naprosto jednoduše zjistitelná.
Oni ti pokusníci patrně vůbec kontinuální sledování spadu nedělají. Oni jen ví, že padou, to mně taky a při tom žádný solár nemám. To že padou je nic neříkající míra asi jako bratia používají svou národní míru pokokot (mimochodem krásné pojednání
Miro Lunáka).
Kontinuální sledovaní se provádí, jen víš kolik je to dat na zpracováni. Pro Mne bylo hlavni dosahovat v ule standartní teploty a Spad sledovat. Záznamy kolik (přesná čísla ) byli sem si nezapamatoval. Pro Termosolary je snad zásadní spady v podleti a napodzim a v zimě.
Po vyrobení nových termosloru(nove generace)jsou již mé záznamy na starší generaci ,která se již neprodávají, bez předmětné. A větši z nich se uložila.
Spady na termosolarech byli i bez aktivace léčebné střechy, jen za pomoci teplých slunných dnů.
Milane proč reagovat? Nevím o jaký termosolarni by se mělo jednat- kramny měl úly svého typu jen rok max dva. A to mezi lety 2012-2014 nevím přesně ,který rok. Proto mne spíš vysvětli o jaký termosolarni ul jde.
Pro mne nebyli záznamy o početnosti spadu nejdůležitější, pro mne byl důležité bezpečné dosahovaní teplot a vliv na plod. Proto si nepamatuji data rok a vice stará.
Jak se již také psal, i pro mne je zásadní zkoušeni úlu po několik let, a plné zabezpečeni zdraví včel.
Je to stejné jak v úlech ing.Směleho(mimochodem má výročí včelaření), v prvních letech docházel k podobným výsledkům jako ve standartních úlech a až po několika letech došlo k nárůstu výnosu, deklarovaným ing.Smělým.
(11.09.2015 7:12)Kohout napsal(a): [ -> ] (11.09.2015 0:33)Milan Havelka napsal(a): [ -> ].....a vzhledem k absenci snůšky po 27.5.2014 - díky vedrům a suchu , a loňské kombinaci s viry bylo zaděláno na průšvih.....
A proto termosolární úl. Ten i pozdnímu roji nanosí 20 kg zásob.
Těžko srovnávat jiné úly na jiném stanovišti, ale já letos vytáčel oddělky i ze solárních úlů (nikoliv termosolárních), narozdíl od těch co jsem měl v klasických zateplených úlech, vzdálených vzdušnou čarou cca. 4 km. Problém solárních úlů je ten, že když nesvítí slunce, tak netopí, a pak není co srovnávat.
Tímto se omlouvám panu Linhartovi, že jsem mu letos nedodal své experimentální solární úly k testování, a to z vícero důvodu. Příští rok už to ale určitě vyjde. Alespoň v to doufám...
Jinak Pavle pokud pokusničíš s varroazou a prostředím ,měl bys mít termosolar doma a pracovat s nim. Si zběhlí v ulovych soustavách , ve varroaze a to bys tím mohl jasně odzkoušet, zda to funguje, nebo ne a vše správně popsat. Jsi ing,a tvůj plat snad dovoluje k nakupu termosolaru k odzkoušení, nebo se dohodnout s Linhartem. Ale je snažíš přešlapovat a jen diskutovat snad i krytizovat. Byl jsi aspoň na předváděčce?
Jindro, proč jsou staré spady bezpředmětné?
Jak pak porovnáte že nová verze je lepší jak starší?
Novou generaci nemam. To muže porovnat nyní již jen Linhart ten má obě generace.
Ten to rok je spad nízký až mizivý.
A ty nemáš normální úly na včelnici?
Celou dobu se to tady mele - porovnání s normálním úlem , aby se vědělo o kolik je tam menší spad - tedy míň roztočů na konci sezony.
To je snad jediný výsledek který je podstatný.
Proč pak zahazuješ stará data když nakonec nemáš ani nová?
(13.09.2015 21:39)Jindřich Meduna napsal(a): [ -> ]Jinak Pavle pokud pokusničíš s varroazou a prostředím ,měl bys mít termosolar doma a pracovat s nim. Si zběhlí v ulovych soustavách , ve varroaze a to bys tím mohl jasně odzkoušet, zda to funguje, nebo ne a vše správně popsat. Jsi ing,a tvůj plat snad dovoluje k nakupu termosolaru k odzkoušení, nebo se dohodnout s Linhartem. Ale je snažíš přešlapovat a jen diskutovat snad i krytizovat. Byl jsi aspoň na předváděčce?
Koupit si termosolár zde inzerovaný na základě žádných informací? to bych popřel sám sebe. Tak blbý zas nejsem a ohledně včelaření mám zatím jiné priority. Až budu mít čas nazbyt, tak si udělám vlastní termoléčebné zařízení s termo-hygro regulací, výhradně na elektřinu. To půjde jednoduše vložit do každého podmetu. Solární aktivisté by mohli využít fotovoltaiku. Uvažte, cena solárního úlu = cena obyčejného úlu + fotovoltaický systém, který najde na včelnici široké využití.
Má-li někdo chuť se do toho pustit hned. Jsem ochoten o tom zde a zadarmo, jak na to. Ideální by bylo, aby se toho chopil někdo z vás, kdo dělá MaR.
Jo, tato cesta mi připadá rozumnější, levnější a hlavně, použitelná všude.
A hlavně je to regulovatelné v automatice!!!
A na jaře jim přitápět, a zjistit jaký to má vliv na rozvoj, to mi přijde zajímavější.
Ale stále se nemohu dostat na jaře k tomu to zase vytáhnout, jara jsou stále hektická.
Nedalo mi to, tak jsem to počítal. Je třeba 100 W příkonu. Úl bez medníku (MED POBERE MOC TEPLA). Do podmetu skleněnou desku s nalepenými třemi
fóliemi. Pod ní tepelně izolační podložka. Na sklo na prostřední fólii textilní pruh nasáklý vodou cca 20 ml. Postranní fólie rugulují teplotu, střední teplotu a vlhkost. Zapojit do
baterie přes regulaci teploty a vlhkosti. Teplotu měřit v prostoru v plodišti a ve středu plodového plástu
teploměrem do masa jako je tento. Do baterie připojit
100W fotovoltaický panel.
Počítal jsem ztráty a tepelnou kapacitu. Odhaduji ohřev do žádané teploty za cca 2 hodiny a pak udržovací terapie -nevím (počítal jsem s Langem 4NN coulové stěny, zateplené víko a dno).
To platí pro venkovní teplotu nad 25°C.
Vzhledem k tomu, že už to není termosolár, asi je vhodné založit nové téma.(možná tu už někde je, nenašel jsem)
Můžu tam přidat, jak jsem vytvořil pokusný topný panel za dlouhých večerů.
Neviem,ale toto vlákno sa začína zapĺňať aj hlúposťami. Mladá samička klieštika, ktorá sa vylihane a vyvinie v bunke, si nezakladá svoju generáciu v tej istej bunke ale musí vyjsť von a vojsť do ďalšej bunky. Tento názor sa tu už chvalabohu vyvrátil. Názor, že teplo nepôsobí na foretických klieštikov je nezymsel. Práveže oveľa viac pôsobí na foretických ako na tých, ktorí sú pod viečkom a tie klieštiky pod viečkom sú problém! Názor :"Klieštik, aby dopsel musí presjť foretickou fázou." Klieštik sa prispôsobuje a vie , že najmenej zraniteľný je pod viečkom bunky, preto hneď po vybhenutí z bunky, prechádza na ďalší plod. Takže nemajte strach a jeho pohlavnú dopselosť a chovnú dospelosť. ďalej je menej podstatné, koľko klieštika ´padne pri termoliečbe, oveľa podstatnešie je koľko ho ostane pri termoliečbe na včelách a aj na plode, keď že ich má zabíjať aj na plode. ALebo nie??
Vážení 42°C v ND s plodom aj včelami v trvaní dvoch hodín, nepoškodil nijako plod. Bola v tom ND pri termoliečbe aj nádobka s vodou. Takže môžte veriť aj iným nielen MB a bohu, ale pravda nemusíte. A môžte tu o tom vyprávať celé roky.
Všetko sa tu opakuje čo tu už bolo napísané, môžte začať čítať vlákno od začiatku. Boli dve vlákna, jedno bolo termosolár a druhé termiliečba pri hivete ak sa tieto dve vlákna nedali dokopy. A obidve sú na princípe liečby teplom. Či solár a či elektrika, je to jedno - teplo má zabiť klioeštiky.
Kto bol na prednáške p. Linharta v BB, ten by tu mohol niečo napísať. Ja som sa len dozvedal a vraj to nie je také jednoduché. Nepoznám manuál na ten úľ a vraj, keď svieti slnko tak sa má dať dolu strieška, aby svietilo na solár a keď vystúpi teplota nebezpečne vysoko, tak sa to musí zakrývať!? Je to pravda? To musím stáť pri tom úli???
Mňa by teraz zaujímalo ako vlastne pracovať s tým úľom. Nezajíma ma teraz účinnosť liečenia ale manipulácia počas liečenia. Bude niekto taký dobrý a napovie?