Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Docela by mě zajímalo, jak si moderátoři vysvětlují poslední příspěvek JrM?!

EDIT:
pán text změnil a současně mi poslal SZ

Asi by bylo vhodné přejít do vlákna "Jen tak" nebo založit téma "Šlechtění včelstev na odolnost proti blechám".
Už téměř nikdo tu neřeší Termosolární úl. (ani autor úlu)

Presne tak, na moje otázky Linhart kašle asi tak ako ja na jeho úľ. Bodka končím s týmto "herbalife" produktom

Termosolárny úľ je už vyriešený. Pán Linhart úplne zrozumitelne napísal, že "...když roztoč nepřekonal za tisíce let teplotní rozdíl 2,2°C mezi 33,3°C u trubčiny a 35,5°C u dělničiny v případě včely indické, jistě nepřekoná teploty nad 40°C v termosoláru. A pokud ano, pak to nebude tak přístích 100 000 let." Z toho jasne vyplýva, že klieštik nie je schopný reprodukcie pri teplotách nižších ako 33,3°C a pri teplotách vyšších ako 35,5°C. To dokumentujú štúdie na celom svete. Ak v sezóne slnko zohreje vnútorný priestor termosolárneho úľa hoci len na 36,5°C, počas slnečných dní povedzmei len na 4-5 hodín, tak počty klieštikov vo včelstve sa zredukujú natoľko, že spád nie je možné sledovať alebo je na podložke len pár jedincov, ako tu uviedol pán Linhart príklad pri jesennom kontrolnom ošetrení včelstiev teplom neliečených a včelstva v termosolárnom úli.
Každý má možnosť zostrojiť si skleníkové odoberateľné dno, nechať ho v prevádzke počas sezóny a overiť si tak, či termosolárne ošetrovanie včelstiev pri teplote len okolo 36°C priamo v úli má vplyv na znižovanie počtu klieštokov vo včelstve.

Ano, skleníkové dno určitě vnitřek úlu ohřeje.
Jenže úplně jinak, než termosolár. To nelze srovnávat. (šíření tepla prouděním - skleníkové dno, termosolár jinak, netroufám si určit, asi kombinace 2 ze 3)

(20.01.2016 9:53)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Termosolárny úľ je už vyriešený. Pán Linhart úplne zrozumitelne napísal, že "...když roztoč nepřekonal za tisíce let teplotní rozdíl 2,2°C mezi 33,3°C u trubčiny a 35,5°C u dělničiny v případě včely indické, jistě nepřekoná teploty nad 40°C v termosoláru. A pokud ano, pak to nebude tak přístích 100 000 let." Z toho jasne vyplýva, že klieštik nie je schopný reprodukcie pri teplotách nižších ako 33,3°C a pri teplotách vyšších ako 35,5°C. To dokumentujú štúdie na celom svete. Ak v sezóne slnko zohreje vnútorný priestor termosolárneho úľa hoci len na 36,5°C, počas slnečných dní povedzmei len na 4-5 hodín, tak počty klieštikov vo včelstve sa zredukujú natoľko, že spád nie je možné sledovať alebo je na podložke len pár jedincov, ako tu uviedol pán Linhart príklad pri jesennom kontrolnom ošetrení včelstiev teplom neliečených a včelstva v termosolárnom úli.
Každý má možnosť zostrojiť si skleníkové odoberateľné dno, nechať ho v prevádzke počas sezóny a overiť si tak, či termosolárne ošetrovanie včelstiev pri teplote len okolo 36°C priamo v úli má vplyv na znižovanie počtu klieštokov vo včelstve.

Milane, jseš poslední, který tuto debatu ještě nepochopil. Tady není sporu o tom, že termoošetření nefunguje. Souhlasím a asi i většina diskutujících, že se na zvýšenou teplotu a vlhkost roztoč neadaptuje.
Tady je spor o to, zda v úlu pana Linharta je na plodu dosaženo potřebné teploty po dostatečně dlouhou dobu, zda nedojde k přehřátí nebo vysušení a tím poškození včelího plodu, zda nedojde k poškození matky, zda opravdu stačí proklamovaných 6 vteřin obsluhy na včelstvo denně a jak je zabezpečeno to, aby nedošlo ke zhroucení medných zásob na panenském díle.

Presne tak Pavle. A tých otázok je ďaleko viac, lenže tu sa na ne neodpovedá len sa pozornosť odvádza inam

Tak zrovna na tyto otázky bylo nejen v tomto vlákně p. Linhartem odpovídáno nesčetněkrát. Potíž je asi v tom, že některé odpovědi dotazující asi nechtějí slyšet.

Stačí nám dát nesčetně odkazů na těch nesčetně odpovědí.

Vážení přátelé včelaři , příznivci i oponenti termo solárního úlu. Já sám se řadím k příznivcům tohoto vynálezu , ačkoliv žádný termosolární úl nevlastním a nejspíš ani vlastnit nebudu a to jednak z důvodu ceny ale hlavně k diktovanému způsobu léčby ze strany SVS . Pokud by se tento úl dostal do seznamu nařízených léčiv,nebo v tomto případě spíš způsobů léčení , bez nutnosti používat jinou tvrdou chemii tak by to bylo jistě o něčem jiném. O negativního vlivu tepla na roztoče jsme se mohli loni přesvědčit všichni,kdo se svým včelám aspoň trochu věnujeme a sledujeme spady po celý rok. Já jsem loni léčil poprvé až koncem října fumigací a u 50 včelstev byl spad jen od 10 do 200 roztočů. U 9 úlů které byly ve stínu stromů a které stačily včely lépe ochladit byl spad 500 až tisíc roztočů a u jednoho úlu který mám kousek od potoka pod stromem to znamená v největším chladnu byl spad 4000 roztočů. Pokud termosolární úl dokáže ohřát úl i v chladnějším létě , než bylo to loňské , což určitě ano , tak má podle mně velkou šanci na úspěch.

V tomto vlákne som bol prvým oponentom pánovi Linhartovi. Bolo to pred pár rokmi, kedy chcel jednorázovo zlikvidovať klieštika ohriatím úľového priestoru na viac ako 50°C. Stačí si prečítať jeho a moje argumenty na prvých stránkach tohto vlákna. Nikto, okrem Kamila Kramného, tu nepredložil argumenty, že termosolárny úľ pána Linharta nefunguje.
Prečo chcete zohrievať úľový priestor na 40°až 45°C pred medobraním? Termoliečba má v sezóne predsa nejaké postupné kroky. Pán Linhart to tu v jeho reakciách naznačil. Nad 40°C ošetrím včelstvo až v auguste, po medobraní, a iba v plodisku. Do medobrania zohrievam úľový priestor len na spomínaných 36°až 37°C. Panenské plásty s medom to vydržia.

Milan a o to tu ide, nespracoval žiadnu metodiku! Môžeme sa len domnievať, kedy, ako dlho, akými teplotami, pri akej vlhkosti, s akou účinnosťou, či bude stačiť teplota 36 - 37 stupňov alebo bude treba ísť aj vyššie, čo spraví vyššia teplota s plodom dlhovekých včiel, neskráti sa ich život?, skutočne na všetko odpovedal? ... . Ďalej, je rôzne, či to budem používať u mňa na dolniakoch alebo niekde na horehroní, kde sa vytáča ešte aj v septembri.

Metodiku pán Linhart spracovanú má. Podľa mňa výborne. V septembri 2015 som bol na výstave v Banskej Bystrici. Mal tam prednášku o fungovaní termosolárneho úľa. Písal som o tom podrobnejšie aj v tomto vlákne.

(20.01.2016 15:45)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Metodiku pán Linhart spracovanú má. Podľa mňa výborne. V septembri 2015 som bol na výstave v Banskej Bystrici. Mal tam prednášku o fungovaní termosolárneho úľa. Písal som o tom podrobnejšie aj v tomto vlákne.

Keby nebolo tohto fóra, tak to bude pán RL udržovať iba ako šmejdi zázračné deky a hrnce.

Laboratórny dôkaz že pri určitej teplote ... neznamená že takú teplotu dosiahneme v reále a že sa toho zúčastnia všetky napadnuté včely.

Já držím př.Linhartovi palce a přeji úspěch a uznávám, že vykonal značný kus práce za ne dlouhou dobu. Zajímalo by mě, jak je to vlastně s tou teplotou? Jak vysoká vlastně spolehlivě zabíjí roztoče a za jak dlouhou dobu? A která až vlastně poškozuje plod? Dík za odpověď. Zdraví R. S.

Vtip je v tom, že termoliečba nie je len o napadnutých včelách, ale predovšetkým o napadnutom plode. Keď termoliečba prebieha počas celej sezóny, tak o akom veľkom napadnutí včiel roztočom Varroa tu môžeme hovoriť? O tých troch spadnutých jedincoch Varroa po fumigácii, ktoré tu v niektorej reakcii spomenul pán Linhart? Keď čidlá merajú v hornej a dolnej časti plodového plásta, na rámiku približne v strede plodiska, teplotu vosku, nie teplotu v úľovom priestore, tak ktorú reálnu teplotu spochybňuješ?.

Už som to tu raz spomenul. Pokiaľ včely disponujú dostatkom tekutín, aby udržali teplotu v meziach svojich potrieb, tak ich využijú aby nevystavili hrozbe svoj vlastný plod. Včely totiž nevedia o tom že práve prebieha liečba.

Nikto ma nepresvedčí že včely ponechajú teplotu stúpať a začnú alarmovať až prvý plod zomiera.

Verím termopráčke. Tam včely nemajú v rezerve tekutiny a ...

(Môj názor)

(20.01.2016 11:47)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]

(20.01.2016 9:53)MilanBencúr napsal(a): [ -> ]Termosolárny úľ je už vyriešený. Pán Linhart úplne zrozumitelne napísal, že "...když roztoč nepřekonal za tisíce let teplotní rozdíl 2,2°C mezi 33,3°C u trubčiny a 35,5°C u dělničiny v případě včely indické, jistě nepřekoná teploty nad 40°C v termosoláru. A pokud ano, pak to nebude tak přístích 100 000 let." Z toho jasne vyplýva, že klieštik nie je schopný reprodukcie pri teplotách nižších ako 33,3°C a pri teplotách vyšších ako 35,5°C. To dokumentujú štúdie na celom svete. Ak v sezóne slnko zohreje vnútorný priestor termosolárneho úľa hoci len na 36,5°C, počas slnečných dní povedzmei len na 4-5 hodín, tak počty klieštikov vo včelstve sa zredukujú natoľko, že spád nie je možné sledovať alebo je na podložke len pár jedincov, ako tu uviedol pán Linhart príklad pri jesennom kontrolnom ošetrení včelstiev teplom neliečených a včelstva v termosolárnom úli.
Každý má možnosť zostrojiť si skleníkové odoberateľné dno, nechať ho v prevádzke počas sezóny a overiť si tak, či termosolárne ošetrovanie včelstiev pri teplote len okolo 36°C priamo v úli má vplyv na znižovanie počtu klieštokov vo včelstve.

Milane, jseš poslední, který tuto debatu ještě nepochopil. Tady není sporu o tom, že termoošetření nefunguje. Souhlasím a asi i většina diskutujících, že se na zvýšenou teplotu a vlhkost roztoč neadaptuje.
Tady je spor o to, zda v úlu pana Linharta je na plodu dosaženo potřebné teploty po dostatečně dlouhou dobu, zda nedojde k přehřátí nebo vysušení a tím poškození včelího plodu, zda nedojde k poškození matky, zda opravdu stačí proklamovaných 6 vteřin obsluhy na včelstvo denně a jak je zabezpečeno to, aby nedošlo ke zhroucení medných zásob na panenském díle.

Všetci sme túto debatu pochopili. Ani ja všetkému nerozumiem ale na niektoré otázky bolo x krát odpovedané a aj tak.......sa tu točíme ako na kolotoči.
Ja som už o tom písal, že som robil pokus s terminátorom kde sme vyvinuli teplotu v ND na 40 - 42 °C (medzi týmito dvoma hodnotami sa teplota pohybovala) a nič sa nestalo matke ani plodu. A to tu bolo už napísané niekoľko krát. Bola tam aj nádobka s vodou. A tento poku sme robili "až" dva krát.

Milane, neptáme se na Terminátora, ptáme se na Termosolár. Jeho užitné vlastnosti, uživatelský manuál a záruky jsou obestřeny tajemstvím. Má-li někdo jiný názor, ať dá odkaz na to, po čem se pídíme. Nic jiného mě nezajímá a odmítám tuto debatu v osobní rovině.

Zkoušet nic nepotřebuji neboť znám účinnost teploty v normálních úlech, a používám ji není těžké odhadnout že tento úl má větší účinnost.