(24.05.2014 21:58)Marcel napsal(a): [ -> ]...visel na slivke na tom istom konari kde ostatne dva.A tak sa zamýšľam čim to asi je.
Marcel zvykni si
, a ako sa budeš čudovať že o rok o dva sa roj z iného včelstva znovu zavesí na ten istý strom, na ten istý konár...
A čím to je? Nuž ja neviem a preto odpoviem protiotázkou:
" prečo na niektorých miestach existujú trúdie zhromaždištia?"
(25.05.2014 16:38)Leoš Hrdlička napsal(a): [ -> ]dobrý den , zacínám letos včelařit minulý táden sjme vytočil první meda jak všude píšou udělal jsme hned oddělek jao protirojové opatření ale zároveň jsem také našel ve včelstvu zavíčkované matečníky, z nich jame udělal oddělek a ostatní vyříznul no ale mám v tom nějak zmatek co kdyby jsme je nevyříznul došlo by k vyrojení nebo co se rozumí protirojové opatření tzn když nějaké udělám nedojde k naražení a zavíčkování matečníků nebo vždy včely matečníky narazí a dojde k vylíhnutí matek akorát rát ře se nyvyrojí protože mají moc práce , nebo jakmile najdu matečníky tak protirojové opatření bylo neúčinné , když ale oddělky se mají dělat až po prvním vytáčení tak to už jsem matečníky měl ale zavíčkované tak mělo smysl oddělek dělat jako protirojové oparření/ chtěl jsme ho udělat sice každopádně ) , moc tomu nerozumím můžu poprossit někoho o bližší vysvětlení. Děkuji. Leoš .
Jako velmi vhodné protirojové opatření k výše uvedenému se mi jeví používání interpunkce. Bez ní se to totiž nedá přečíst a tedy ani poradit...
Opravený příspěvek již s interpunkcema , a moc se omlouvám když by tam byla ještě nějaká chybička tak prosím o toleranci a budu rád když to takto bude vpořádku a poradíte:
Dobrý den , začínám letos včelařit minulý týden jsem vytočil první med a jak všude píšou , udělal jsem hned oddělek jako protirojové opatření , ale zároveň jsem také našel ve včelstvu zavíčkované matečníky, z nich jsem udělal oddělek a ostatní vyříznul , no , ale mám v tom nějak zmatek , co kdyby jsem je nevyříznul ,došlo by k vyrojení ? Nebo co se rozumí protirojové opatření , tzn. když udělám toto protijorové opatření nedojde k naražení a zavíčkování matečníků nebo vždy včely matečníky narazí a dojde k vylíhnutí matek , akorát že se nevyrojí , protože mají moc práce nebo jakmile najdu matečníky tak protirojové opatření bylo neúčinné , ale oddělky se mají dělat až po prvním vytáčení tak to už jsem matečníky měl zavíčkované ,tak mělo smysl oddělek dělat jako protirojové oparření ?( chtěl jsem ho udělat sice každopádně ) , moc tomu nerozumím můžu poprossit někoho o bližší vysvětlení. Děkuji. Leoš .
Protirojové opatření, je termín pro souhrn zákroků, či technologií jakožto i technických opatření (umístění úlu, dostatek vzduchu), většinou jsou zakomponované do systému (technologie) ošetřování.
Technologii ošetřování vč. může mít každý včelař jinou, záleží na stanovišti (teplota, snůška a další vlivy okolí) Ovšem je to velmi závislé na počasí a někdy to funguje méně.
Protirojová opatření se dělají preventivně před vypuknutím rojových nálad (RN), nejlépe celoročně (to je ta technologie, kterou si musí každý vyzkoumat na svých podmínkách stanoviště).
Vč. se na rojení připravují klidně měsíc předem (tzv. bod zlomu, který je také různý).
Na potlačení vzniku RN se provádí:
Dát včelám velký prostor na obsednutí aby se necítily stísněně, dát jim práci - stavět dílo dělničí i trubčí, čím víc plodu k ošetřování, tím víc včel to zaměstná a nebudou mít roupy. Odebrání plodu a včel do ranných oddělků. Distancování zásob od plodu = zebrování dle Wrighta viz. jeho práce.
Při RN (již jsou zakladeny matečné misky) už tyto zákroky nepomáhají, protože RN už vznikla. Tady pomůže už jen radikální postup:
Odebrat M a udělat s ní oddělek, ponechat vylíhnout a oplodnit matičku z matečníku, později je možno zpětně spojit, či vyměnit nevyhovující M.
Nebo udělat přeleták.
Oddělky se dělají když to jde a je to potřeba. Osobně odebírám pl.pl. i se včelami ze včelstev kolem 20.4. (obírání o plod a včely) dále takový směsný odd. použiji k chovu matek a potom jej rozdělím na oplozovací včelstvíčka, která do podzimu vyrostou do přezimováníschopných včelstev na 2VN. Dalším rokem dorostou do standardních 4VN a dají medný užitek, jako kmenové vč.
Je to jen strohý soupis toho nejčastějšího, jistě se najde ještě dost dalších opatření. Vypsal jsem doufám všechna ta nejdůležitější.
Prostuduj si brožuru "Včelaříme jednoduše" od Gerharda Liebiga, tak je to pěkně popsáno, jen ten překlad dělala nevčelařka, tak je to místy krkolomné. A nástavkové včelaření od Kv. Čermáka.
Jinak zde na foru je mnoho dalších informací rozdělených do vláken zájmu a uvedeno mnoho různých vzdělávacích odkazů. Doporučil bych zvláště web Leoše Dvorského a Jana Jindry, to je hotová knižnice informací.
Mimo téma Rojení - spíš k psaní jako takovému:
Leoši, doporučil bych ti psát kratší srozumitelnější věty. Co věta to jedna myšlenka nebo dotaz.
Jen tak mimochodem - před čárku ani otazník se mezera nepíše.
Chlapi , když píšu tak velmi rychle koukal jsem na ostatní příspěvky a v každém druhém až třetím jsou občas takovéto malé chyby které jsou zapříčiněny neúmyslnými překlepy diskutujících , na takovýchto diskusích se takovéto překlepy běžně tolerují ,nikdo je neřeší a nikdy by mně nenapadlo místo rady poučovat tazatele o gramatice , pakliže by se nejednalo o hrubky , nevím co na to napsat , to , že mně pan Misoka na toto upozornil , beru ,jelikož těch překlepů jsem tam měl opravdu mnoho , ale od Borise to nevím jak brát . Nemyslím to špatně , ale co k tomu říci , místo rady mně napíše ,, před čárku ani otazník se mezera nepíše" no ano má pravdu , ale co s tím , je jasné že to tak je , ale od toho tato diskuse nefunguje , aby jsme se tu začli špičkovat , mám teď začít hledat chyby v dalších příspěvcích ostatních diskutujících a školit je z toho , aby tedy psali pomaleji a text po sobě třikrát kontrolovali , mám například zapnutu i automatickou opravu chyb , ale i ta někdy správné slovo opraví na špatné . No mrzí mně to ,že tu místo včel řeším toto i když je to moje chyba , že mám v textu překlepy,tak se omlouvám jestli jsem tím někoho popudil , ale takto by jsme tu mohli řešit stovky příspěvků, je to diskuse a prosím buďte v tomto tolerantní nejen ke mně ,ale i k ostatním . Nakonec se mi rady nedostalo
ale dostal jsme školení o interpunkcích
, až budu psát dopis finančnímu úřadu určitě si dám pozor . No a s těmi protirojovými opatřeními se už nějak poperu , Tak zdar a sílu. Leoš.
Leoši, v pohodě, ale jde o to, aby ten text dotazu byl srozumitelný (ten Tvůj moc nebyl, řekněme si to na rovinu). Aby bylo jasné, na co se stran protirojových opatřerní ptáš a o co Ti jde. Pak se dá odpovědět.
Nebo odkázat na základní literaturu, kde to vše je srozumitelně sepsáno, ale ty knihy už jistě znáš, je tu ostatně těch odkazů na VF plno.
Chceš-li radu, usnadni tu nesnadnou práci s odpovědí těm ochotným aspoň tím, že to napííšeš tak, aby to bylo jasné. Interpunkci ber jako důležitou součást sdělení, abychom se mezi sebou vůbec domluvili.
Píšeš, že se Ti rady nakonec nedostalo, ale dle mého názoru Ti Tomáš Madar odpověděl přesně, stručně a jasně. Samozřejmě se řada těch bodů dá do nekonečna rozvíjet. To pak najdeš i v té literatuře. No a až si to vlastníma rukama osaháš, dá Ti to taky hodně. Vše chce čas, keine Hektik ... Každý si tím musí projít a tyhle zkušenosti jsou fakt k nezaplacení ...
.
Jiří
Jo jo rozumim , určitě neni nic s čím by jsem nesouhlasil , jenom na mně nebuďte tak přísní , když jde tok myšlenek , tak se vám můžou spojit v jednu nesrozumitelnou a to se stalo možná mně.
Tak zdar a sílu. Leoš
Leoši, opravdu nic ve zlém, nejde o špičkování.
Jde o to, že tvůj příspěvek opravdu nebyl příliš dobře čitelný. Nejde přitom o pravopisné nebo gramatické chyby či překlepy - ty tolerovat lze. Ale při čtení onoho příspěvku se člověk za chvíli ztratí, protože nemá hlavu ani patu. Každý kdo může ti tu jistě rád poradí, ale dotaz musí být jasný a srozumitelný. Tady automatická oprava chyb není nic platná. Pro začátek - zkus zkrátit věty.
(A to s těmi mezerami u čárek a otazníků bylo opravdu jen mimochodem, na okraj. To gró je jinde.)
tak se nám poprvé vyrojily. Roj byl ale roztahaný po větvi skoro 3/4 m a 5 m vysoko.
4x jsme se ho snažily shodit s manželem (má ruku v sádře a ještě při tom spadl ze štaflí
). Nakonec jsem povolala souseda včelaře a nakonec větev uřízl a pomalu jsme ji shodili do rojáku. Teď už jsou usídlené v úlu s mezistěnami a vypadá, že se usídlují. Po náběhu pěkně pochodovaly, že jsem si je musela natočit.
Dnes přilétl další roj, ale nevím, jestli byl náš. Usadil se nad úlama asi 8 m vysoko.
Uřízli jsme větev, ale manžela při tomto úkonu pobodaly. Nakonec začalo pršet jako z konve, tak jsme ho nechali být. (asi stejně nebyl náš...) Po dešti pár zmoklých včel a roj pryč. Jak je sundáváte z takové výšky? Myslela jsem, že když ji uřízneme, sednou někam jinam níž, ale vybraly si stejně vysokou větev.
(27.05.2014 18:13)milaku napsal(a): [ -> ]Jak je sundáváte z takové výšky?
Míla skús nabudúce na dlhú tyč pripevniť rojáčik (malý úľ na 3-5 rámikov) do ktorého vložíš jeden plást a opri ho tesne k roju. Vo väčšine prípadov sa tam včielky nasťahujú bez ďalších tvojich činností. ( v najhoršom prípade poslúži aj plastové vedro na tyči, ak sú včely v chumáči, vedrom načechrať aby doň popadali a vedro vysypať do nádstavku - ak sa podarilo dostať aj dolu matku, ostatné včely zídu dolu samé...)
díky za odpověď, ale manipulovat s tak dlouhou tyčí a ještě s rojákem nebude asi moc jednoduché...
viděla jsem někde na netu, že to sundavali síťkou na tyči jako s trháčkem na ovoce... nevíte někde o něčem takovém nebo jak to vyrobit?
A čo tak niečím ako je podberak na ryby ale so sieťkou na muchy? To by slo nie!
už jsem myslela i na síťku na bazen, ale nejde zatahovat, takže by asi ulétly?
něco takového jsem si představovala, vlastně doopravdy mohu použít síť - ne plochou- na sbírání nepořádku z bazenu. díky M.
Honzo, jakým způsobem s tím pracuješ? Jak s větví zatřeseš? Viděl bych na konci ještě nějaký háček, takto tomu nerozumím.
(27.05.2014 20:54)S-ladek napsal(a): [ -> ]Honzo, jakým způsobem s tím pracuješ? Jak s větví zatřeseš?
Na konci trubky je trubka zploštělá a v ní je vyříznuta vidlička. Tou se opřu o větev a zespodu trubkou trhnu směrem nahoru (i vícekrát) a pak rychle dolu, postříkat včely vodou z rozprašovače a vysypat na mezistěny do úlu, přiklopit fólií, nechat škvíru, zatížit střechou a čekat, až se včely ze vzduchu stáhnou.
Jen tak pro ujasnění, která že matka je rojová?
Ta co při rojení vyletí s rojem nebo ta co se vylíhne v úlu po vyrojení včelstva?
Tak konečně můžu taky poradit , do této doby jsme jenom rady jen sosal , ale myslím ,že se s touto odpovědí moc neblýsknu
.
S rojem vždy odlétá samozřejmě stará matka . Teprve v případných porojích jsou mladé matky . ale jestli se staré matce říká rojová????
to fakt nevim ,ale nastuduju .