(19.05.2015 6:39)Havelka Jan napsal(a): [ -> ] (19.05.2015 4:42)Sarr napsal(a): [ -> ]... Chtěl bych se zeptat, co je to za roje a jak se dá zamezit jejich vzniku.
Další důvod, proč značit matky, nejlépe opalitovou značkou s číslem. Identifikace se tím značně zjednoduší.
Mrkni na protirojová opatření na http://vcelky.cz/protirojova-opatreni.htm
Všechny matky mám značené a zastřihávám jim křídla (a to i ty které budu měnit). Mně se jedná o to, že se mi kolem úlu několikrát vyskytl takový pidirojík, která má tak dvě hrsti včel.
Jeden ten pidirojík by mohl být můj. Vyrojil se mi oplodňáček s matkou kterou jsem zachránil z vyloupeného včelstva
Ja mam tu zkusenost, ze pokud maji rojeni v genech, tak zadne opatreni rojeni nezabrani.
(19.05.2015 4:42)Sarr napsal(a): [ -> ]Kolegové, chtěl bych se zeptat. Na zahradě mám 5 úlů, kde mám loňské matky. Ty mají plodiště jeden nástavek 39x24. Dělám to tak, že mají pořád alespoň 3 rámky souší volné, aby měly kam klást.Tyto loňské matky se (zatím) nerojí, ale i tak jsem v okolí úlu už sesbíral několik pidi rojů. Chtěl bych se zeptat, co je to za roje a jak se dá zamezit jejich vzniku.
Díky za rady
O pidirojích psal kdysi p. Čermák že je tvoří jeho Vigorky, ale v podletí když je jakýsi přetlak. Toto mohou být přimigrovanky odjinud a vypadá to na poroje. Jejich vzniku pokud opravdu nejsou z nějakého včelstva na stanovišti lze asi těžko zamezit, protože i samotné stanoviště může vykazovat pachovou stopu které přiláká cizí roje, které mohou být hodně zdaleka. Pokud tedy nehodláte položit do jahod pod beztrnnou ostružinu roják s pár mezistěnama a oklepnout a zkusit to sním jako záložní včelstvo, tak to nechte tak a ony se takoví žebráci vytratí samy.
Ještě jedna varianta může být pravděpodobná a to ta, že máte na stanovišti parno a hic. Nevím jestli to nějak souvisí ale jde o místa okolo lesů a mýtiny, kde je jakési vlhko ale přímý svit slunce a asi to má souvislost s nadměrným vznikem přízemního ozonu v daném místě. Je to mé dogma tak se moc nesmějte, ale až to někdo změří a doloží jako fakt, tak bude zase pár chytrých a chytřejších více.
(19.05.2015 18:50)Josef K napsal(a): [ -> ]Z neznalosti sem napíšu následující úvahu.
Když se včelstvo na jaře rozšiřuje o medník, většinou se do něj převěšují plodové plásty a místo nich se do plodiště dávají mezistěny.
Bylo by vhodné, aby se za 8 dní, při kontrole medníků, zda-li v nich včely nenarazily matečníky, odebraly z plodiště další plodové plásty na vytvoření oddělků a místo nich by se do plodiště daly opět mezistěny?
Tím by se dalo dát do plodiště zhruba 4-6 mezistěn v průběhu osmi dní.
Včely by tak měly práci a zároveň se tak odebere z plodiště plod.
Bylo by možné toto používat jako protirojové opatření?
Klidně, toto je dobrý postup. Všechno záleží na celkové situaci. Nikdy nesmíš uvažovat jen jednostranně, ale v širších souvislostech - např. Mám včely již na třech VN, tedy v tom třetím je medník, je a bude bohatá snůška, matka klade, plodu hodně, včely ovládají prostor - klidně vezmu další dva plodové plásty a nahradím je MZ a udělám oddělek. Také můžeš místo oddělku nasadit 4VN. No a pak, až budou na této sestavě plné a v podmetu bude "pupíček" včel, zase jim pustíš žilou a ten oddělek uděláš znova.
(19.05.2015 22:43)gupa napsal(a): [ -> ] (19.05.2015 4:42)Sarr napsal(a): [ -> ]Kolegové, chtěl bych se zeptat. Na zahradě mám 5 úlů, kde mám loňské matky. Ty mají plodiště jeden nástavek 39x24. Dělám to tak, že mají pořád alespoň 3 rámky souší volné, aby měly kam klást.Tyto loňské matky se (zatím) nerojí, ale i tak jsem v okolí úlu už sesbíral několik pidi rojů. Chtěl bych se zeptat, co je to za roje a jak se dá zamezit jejich vzniku.
Díky za rady
O pidirojích psal kdysi p. Čermák že je tvoří jeho Vigorky, ale v podletí když je jakýsi přetlak. Toto mohou být přimigrovanky odjinud a vypadá to na poroje. Jejich vzniku pokud opravdu nejsou z nějakého včelstva na stanovišti lze asi těžko zamezit, protože i samotné stanoviště může vykazovat pachovou stopu které přiláká cizí roje, které mohou být hodně zdaleka. Pokud tedy nehodláte položit do jahod pod beztrnnou ostružinu roják s pár mezistěnama a oklepnout a zkusit to sním jako záložní včelstvo, tak to nechte tak a ony se takoví žebráci vytratí samy.
Ještě jedna varianta může být pravděpodobná a to ta, že máte na stanovišti parno a hic. Nevím jestli to nějak souvisí ale jde o místa okolo lesů a mýtiny, kde je jakési vlhko ale přímý svit slunce a asi to má souvislost s nadměrným vznikem přízemního ozonu v daném místě. Je to mé dogma tak se moc nesmějte, ale až to někdo změří a doloží jako fakt, tak bude zase pár chytrých a chytřejších více.
Myslím, že K.Čermák jen referoval o nějakém výzkumu, četnost rojů v měsících - tam byla blíže nevysvětlitelná druhá špička v srpnu, první špička někde v květnu.
Vigorky osobně řadím k velmi málo rojivým, spíš dělají málo matečníků a proroj není moc častý. A včelám se dá rojení dost snadno rozmluvit, když už to na ně přijde.
Na druhou stranu, je to včela málo plodná a musí se s ní naučit člověk žít a vědět do jaké snůšky je.
RE: Rojení
Ja mam tu zkusenost, ze pokud maji rojeni v genech, tak zadne opatreni rojeni nezabrani.
Ale ony homají všechny v genech a už dlouho.
(20.05.2015 8:14)KaJi napsal(a): [ -> ]Myslím, že K.Čermák jen referoval o nějakém výzkumu, četnost rojů v měsících - tam byla blíže nevysvětlitelná druhá špička v srpnu, první špička někde v květnu.
Vigorky osobně řadím k velmi málo rojivým, spíš dělají málo matečníků a proroj není moc častý. A včelám se dá rojení dost snadno rozmluvit, když už to na ně přijde.
Na druhou stranu, je to včela málo plodná a musí se s ní naučit člověk žít a vědět do jaké snůšky je.
Karle, nemyslím, že jsou Vigorky málo plodné, ale spíše záleží na snůšce a podmínkách, nadmořské výšce. Ty jsi v podstatě na horách, já hodně nízko v podhůří. Každý rok sleduji, jak silný rozvoj mají a přetékají mi z úlů. Nyní mám většinu včelstev na 5-6 NN. Rojovku jsem snad tvorbou oddělků a odčerpáním mlaďušek na plnění oplodňáčků ustál. Ale není všem dnům konec.
Já mluvil o plodu, ne o množství včel. Ony jsou prostě Vigor.
Vigorku bych si osobně dovedl představit, že udržím na jednom nástavku 24cm, a taky mi tam jedna jednou dobrovolně plodovala a nešla jinam, ale včely byly na 7N24cm a 6 jich zanesly medem. Na první vytáčení, a pak ještě něco na druhé.
Kdyby to bylo každý rok a každé včelstvo, mám jen deset včelstev.
Vypadá to, že počasí zahájilo ultimativní test našich protirojových opatření.
Prý má pršet i zítra.
Není náhodou množství včel závislé na množství plodu? nějak mi uniká tvoje logika.
Můj první rok, kdy jsem točil mi daly téměř 80 kg/včelstvo. To kdyby se povedlo při současném počtu včelstev ...
Citace:Vypadá to, že počasí zahájilo ultimativní test našich protirojových opatření.
Prý má pršet i zítra.
To byl
jeden z důvodů, proč jsem vytočil minulou neděli.
Zeptám se, jak sem psal víše- prvoroj-tj stará matka. Kdy by po usazení měla matka začít klást, jak dlouho trvá než začne v novém klást, den dva tři? Včely se do rojáku "nástavek" vtahly, tj matka snad byla uvnitř-pak přejezd cca 2,5km. jestli při převozu utrpěla-mezistěny maj vystavěný a zalitý sladinou, ale ani vajíčko...
Loni jsem 2.6. usadil roj do plemenáče. 4.6. při kontrole ještě nekladla, 9.6. již měla jeden plást kompletně zakladený. Z toho plyne, dej jí pár dní čas.
Usazoval sem v nedělu. Pátek kontrola
pochlubím se
(19.05.2015 22:04)stefanos689 napsal(a): [ -> ]Ja mam tu zkusenost, ze pokud maji rojeni v genech, tak zadne opatreni rojeni nezabrani.
Souhlasím s příspěvkem. V roce 2013 jsem usadil roj, minulý rok narostlo včelstvo do takové síly (4 bedny), že jsem ho neuhlídal a frnklo. Včelstvo si vychovalo matku z rojových matečníků a po zimě bylo nejslabší. Teď překonalo svou velikostí všechny ostatní, jako jediné zase na 4N, zásob mraky, v podmetu slušně prověšené (ve srovnání s ostatními), takže po dešti čekám mimořádku. V úterý se chystám dělat oddělky, tak snad to vydrží.
(16.05.2015 12:11)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Včely se většinou vyrojí, když je zavíčkovaný matečník. Takže je pravděpodobné, že už tam původní matka není.
Taky jsem to četla, ale letos ve dvou včelstvech zavíčkované matečníky a jedna matka ještě v úle, druhá dokonce sem tam vajíčko. Udělala jsem přelétáky - sice je to nelidské, ale honit roj po lese se mi nechce.
Máte někdo odpozorováno kdy se rojí včely (otevřený matečník x zavíčkovaný matečník x mladá matka) ?
Jediná, na 100% přesná pomůcka je křištálová koule nebo astrologie....tudíž: je to ve hvězdách.....
(20.05.2015 9:05)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Není náhodou množství včel závislé na množství plodu? nějak mi uniká tvoje logika.
Můj první rok, kdy jsem točil mi daly téměř 80 kg/včelstvo. To kdyby se povedlo při současném počtu včelstev ...
Pokud vím, tak Vigorka je stavěná právě na dlouhé životnosti včel a malé plodnosti.
Můžeš mít malou porodnost/plod a průměrný věk 70let a vysokou porodnost/plod a a 35let průměrný věk.
Kde bude víc práceschopného obyvatelstva?
Máte používat LBV a vaše roje budou patřit k minulosti. Ušetříte spoustu času tím, že zbytečně nelezete do včel. Co se děje v plodištích mě vůbec nezajímá, protože vím, že každé plodiště má 3-5 stavebních rámků a včely svojí energii využívají jiným směrem. Zdraví R. S.
Včera jsem nasel ve vcelstvu narazene dva otevrene matecniky......jaky počet matečních misek symbolizuje budoucí rojení? Děkuji za odpověd, jsem začátečník.