(05.06.2016 8:54)KTM napsal(a): [ -> ]jj anebo me napadl znamej dělá rizikový kácení a včel se nebojí,je zvyklej makat o víkendech a dosti z nich mužete zaplatit medem či medovinou...jen se zeptat
Taktiež nie je od veci zavolať požiarníkov z nevijorku. Tí sú na výšky obzvlášť zvyknutí.
A ako súvisí rotácia guľatého broku z jeho rýchlosťou pádu? A tehla (10 mm brok) keď ti padne na rameno, tiež to len uštípne.
Admin promine.
Z "veľkej výšky" treba dostať časť roja s matkou do rojáka na zem a zostatok neustále vyrušovať. Včely hľadajú smerom nadol a postupne sa spustia k matke. Najobtiažnejší je ten prvý krok.
Tak už mne s tím rojením taky štvou. Už snad 14 tý roj z 272včelstev. Když to vemu rozumně tak to docela ujde ne?
Super výsledek já mám z 48 produkčních včelstev 4 roje, ale musím makat každý týden kontrola jinak můj průměr by byl asi 48 včelstev tak asi tolik rojů. Dnes kontrola 25 včelstev u dvou ještě rojovka.
Dobrý den, v sobotu jsem v dopoledních hodinách sklepl roj a umístil jej do rojáku se třemi soušemi. Nechal jsem ho uzavřený pod stromem, musel jsem na celý den odjet. V neďeli ráno jsem přijel pro roják a téměř všechny včely v něm byly mrtvé. Přitom byl ve stínu, pod stříškou a ani nebylo příliš teplo. Roják má ventilační vzdušníky. Nevíte, jaká by mohla být příčina úhynu? V rojáku byly docela vlhké stěny. Myslíte že mohlo dojít k přehřátí včel? Děkuji
Má ten roják větrání? A bylo otevřené?
(05.06.2016 15:32)Kohout napsal(a): [ -> ]Řešíte zbytečnosti.
Vývoj se nezastavil a protože se s tou myšlenkou blbne ve světě už dávno, tak naše jediná firma (dávno patří Brazilcům, jako vše co tu za něco stálo už patří nějakým cizákům), která to vyrábí, už dávno dělá část střel z tombaku. V tichosti, v klidu, jde to báječně a dokonce to daleko předčí v ničivosti poloplášťové střely. A tombaková střela je z masivu, nebo jak to nazvat a tedy je výrobně daleko jednodušší a tedy levnější.
Včera se mi stala taková zajímavost - na třešni se mi usadil roj, vylezl jsem za ním nahoru ale byl dost na kraji, ulomil jsem větev, na které seděl, většina včel spadla, ale dost jich tam zůstalo, slezl jsem s větví dolů a včely sklepnul do připraveného nástavku s mezistěnami a jedním rámkem s otevřeným plodem. Tak nějak to napřed vypadalo, že jó, ale nakonec jsem zaregistroval, jak roj bere roha. Roj se vracel do původního úlu - byl kompletně obalenej včelami. Večer jsem dělal oddělky a rozebral jsem i tento vyrojený úl - byl kompleně plný medu, plod snad jen v jednom nástavku úplně dole. Matku jsem neviděl, vzal jsem jim pár rámků s plodem i s matečníky, že si udělám jeden rojový oddělek. Jdu na druhý úl a hned na prvním rámku matka - super, oddělek bude hned hotový. odložil jsem horní plodiště, že vezmu něco i ze spodního, první rámek v ruce a zase matka!
Byla to matka z vedlejšího úlu - mám je číslované! Tak šup do nástavku, k tomu pár dalších rámků s plodem a další oddělek, tentokrát se starou výletnicí.
Uvidím, jak se ukážou tyto oddělky příští rok, evidentně jsem zde zaspal s rozšiřováním (jedná se o loňský oddělek, na 5, nebo 6 nástavcích - teď už nevím), takže pokud budou takto nosit, jsou mezi favority pro chov.
(05.06.2016 22:27)krivule napsal(a): [ -> ]Dobrý den, v sobotu jsem v dopoledních hodinách sklepl roj a umístil jej do rojáku se třemi soušemi. Nechal jsem ho uzavřený pod stromem, musel jsem na celý den odjet. V neďeli ráno jsem přijel pro roják a téměř všechny včely v něm byly mrtvé. Přitom byl ve stínu, pod stříškou a ani nebylo příliš teplo. Roják má ventilační vzdušníky. Nevíte, jaká by mohla být příčina úhynu? V rojáku byly docela vlhké stěny. Myslíte že mohlo dojít k přehřátí včel? Děkuji
Nevím, co jsou ventilační vzdušníky. Větrání musí mít nejméně velikost půlky dna, lepší je ale půlka jedné boční stěny a nebo celá čelní stěna zadělaná sítí z včelařského pletiva. Jen doplním, že ta síť musí mít dekl, protože když by se čekalo, až se stáhnou včely k matce do rojáku, část by jich zasedla z venku na tu síť a dovnitř by je nikdo nedostal.
Když se včely stáhnou dovnitř, roják se uzavře a pak se otevře větrání velikosti jak ho popisuju. Pak se nemůže stát, že by se roj udusil, ani kdyby nebyl ve stínu.
V roji jsou včely nasáté medem a když umírají tak vyvrhnou obsah medných volátek.
Nevím Tome, co máš za roják....ale já mám s celozasíťovaným dnem bez deklu na síto.
Co se mohlo stát? COKOLIV....Ale vypadá to, že se stoupající teplotou v zavřenén rojáku chtěly včely ven....ve snaze uchladit prostor slezly na na sīto za světlem....bohužel s další jejich aktivitou vzniká vīc tepla.....
Pokud máš roják se zasíťovaným dnem, při takovéhle události najdeš i včely, kterē do dírek 3,15mm v pletivu nacpou i hlavičky....nejenže zamezí přīstupu vzduchu, ale snahou dostat se ven ještě zvyšují teplotu uvnitř rojáku....prostě se ti uvařily a udusily...
Nehledě na to, že když necháš takový roják na trávě - už to dokáže uplně zamezit, nebo významě omezit přístup vzduchu. Pokud máš větrání z boku....vrstva včel na sítě je taky zátka pro vzduch a aktivitou vzniká stále vīc tepla....
Stačilo je dát do tmy a chladna....nebo je sebrat do rojáku s plástem otevřeného plodu a nechat je otevřený....pokud to nebyl druhoroj. Jak by řekla jedna účastnice na kurzu...:"To byla vražda".
Apsolutně nejlepší roják na který jsem přišel je papírový soudek o oběmu asi 70-80litrů Dno je z dřevottřísky a výko bylo také a zajištěné obručí s utahovací pákou tak jak to u sudů bývá. Výko jsem zahodil a místo toho tam tou obručí cvaknu muší sítovinu (po chycení roje). Ten soudek má obrovskou tllamu (pruměr) Krásně se do toho zbírají roje i z houští ,kopřiv a tak. Soudek přiložím těsně k roji a on do té temné bezpečné dutiny napochoduje sám. Pokud vysí krásně na větvi tak se to na něj celé navlékne a zatřese se a jsou tam uplně všechny. Rojáky jaké bývaly před 40lety se patří rozšlapat.
Vyrojili sa mi včely; roj som chytil, osadil do úľa, ale po hodine sa všetky vrátili do pôvodného úľa. Zrejme sa (pri chyraní roja) niečo stalo matke. V úli sa opäť vyvesili do podmetu. Vo včelstve boli 3 matečníky tesne pred liahnutím, tak som predpokladal, že vyletia opäť s prvou vyliahnutou matkou.
Tri dni po termíne ich liahnutia sa nič nedialo, tak som ich skontroloval:
3 mladé matky už vyliahnuté (nie vyhryzené) a objavil som ďalšie 3 zaviečkované matečníky. Takže zrejme tie 3 panušky čakajú na liahnutie tých 3 matečníkov a poletia. Ak by som tie 3 matečníky preložil do odloženca, asi by som tým vyliajnutým matkám už chuť rojiť sa nepokazil, či?
Alebo tam ponechať len 1 matečník?
Mám u plemenáčů větrání ve dně v domění ž je to nejlepší, ale zkušený producent oddělků mě upozornil, že právě zmatkující včely to zacpou, a pokud se nějké udusí tak jejich mrtvolky to definitivně ukončí.
A měl pravdu, jednou mě to potkalo, dokonce v noci, byl jsem líný to po večer příjezdu domů odnést na stanoviště a ještě ráno za chladu už bylo po všem. A to to bylo postavené na latích venku pod stromem. On byl tedy nahuštěný, měl jsem v úmyslu v tom chovat, ale je to bohužel pravda. Větrání je lepší na boku, nebo i na boku a na stropě.
Opravdu to bude tím větráním, roják má na bocích pouze dva kruhové vzdušníky o průměru 5 cm, už jsem do něj sklepl dva roje, které byly naprosto v pořádku, akorát že jsem je rovnou dal do sklepa a byly navíc o dost menší než tento. Rojáky vyráběl otec, budou chtít úplně předělat. Děkuji všem za vysvětlení, bylo to pro mě jako úmrtí v rodině, tohle se mi už nesmí stát.
Milane, síto v půlce dna mám u moderního koupeného rojáku a jak píše někdo výš, bude potřeba jej rozšlapat protože co je nové stojí, víš za co, že jo.
Ve dně hrozí to s tím postavením do trávy a jak píše KaJi na dno spadne všecko. Ale možná se neděje to, co píšu že se část roje zavěsí z venku.
Ale ono je to všechno jinak. Roják zdědil pisatel po tátovi a s tím se nikdo nesmiřuje rád, že by něco táta dělal špatně a ani ho nenapadne, že by to mohlo být špatně, že by táta něco nevěděl. Až když se, bohužel, stane co se stalo, pak teprve člověk zapochybuje...
No a na bok nemůže nic napadat a může se postavit i do vysoké trávy.
krivule a vy buďte klidný, stalo se to v životě už více a dlouholetým včelařům, teď si už dáte pozor, je to škoda a šok, chápu vás
já už používám teda 15 let jeden roják samovýroby a mám větrání na dvou protilehlých stranách asi tak 8cm v průměru, takže nic moc extra velkýho a nikdy jsem s udušením neměl problémy
Mám
TENHLE s bočním větráním a je v pohodě.
Ale nejlepší je to, co užívají běžně ve včelařsky vyspělé zemi (Teutonii
- vizte knihy F. Pohla), tedy drátěný koš na kancelářský odpad, víko z misky pod květináč, v něm maličké dírky, lze na to nakapat vodu a včelky si ji odspodu odebírají. Stejně poslouží i dámské punčocháče, např. Jen je třeba to při přepravě dobře upevnit, což je řešitelné.
Jiří
Keď mi roj visel na jedinom tenkom konári ovisnutom nadole vo výške očí, navliekol som na neho igelitové vrece, zatriasol a ani lístok z toho konára sa nepoškodil.
Podržal som vrece za šticu, včely popresypal po ceste k úľu, vysypal na nábeh a bolo za desať minút po akcii. Treba len včelám popredu povedať, kde sa majú zavesiť.