(07.05.2023 8:45)Albert Gross napsal(a): [ -> ] (07.05.2023 8:08)JosPr napsal(a): [ -> ]Hezké video Alberte.
Má ich tam viac. Prežije len málo / 1-2%???/ civilizovaných rojov, ktorá sa stanú odolnými divochmi.
No nevím. Viděl jsem výsledky pokusů na ostrově Gottland a to co přežilo (dočasně) bych tedy "odolnými divochy" asi nenazval. Spíš troskami na pokraji uhynutí.
Vysadili tam v roce 1999 150 včelstev a nechali bez léčení.
Do 3 let jich uhynulo 76%. Do 4 let jich zbylo ze 150 jenom 9. A úhyny pokračovaly. Po 6 letech těch pár zbývajících začali krmit, protože včelstva nebyla schopná přežití. Malinká, slabá, s minimem plodu. Neschopná si sama vytvořit zásoby na zimu.
Proto taky přežila. Matky v nich plodovaly tak málo, že kleštík se nemohl pořádně namnožit.
Nemyslím si, že je to cesta.
Nebo ano, ale zapomeňme na med. Přestaňme je chovat a nějaký velmi malý počet včelstev včely medonosné přežije a najde si svoji niku k přežití. Ale už rozhodně ne jako hospodářské zvíře.
Ja ty deatily pokusu na ostrovw Gottland neznam, ale nemohlo mit na vysledku dlouhodobeho pokusu to, jaka byla k dispozici pastva a klimaticke podminky v dane lokalite? Jakoze jestli to nebylo trochu atypicke pro takove mnozstvi vcelstev. Proste se to neseslo. Kdyztak me opravte, ale mam nejak v povedomi, ze cilem pokusu bylo sledovat odolnost vcelstev proti klestikovi a nemocem, ale cilem nebylo sledovat, zda vcelstva mohou praezit bez pece v lokalite XY, s klimatickymi a snuskovymi ci pastevnimi podminkami XY napr kdekoliv po Evrope.
http://www.vceliraj.cz- jak přežívají volně žijící včelstva? Něco ke Gottlandu.
On ten statut hospodářského zvířete je příčina všech problémů,ale to se týka všech hospodářských zvířat,která člověk natěsnal do počtů nemyslitelných v přirodě na malé ploše,ať už jde o mvp a varroázu u včel,ptači chřipku u drůbeže atd atd.
(07.05.2023 14:18)TomasK1 napsal(a): [ -> ]Ja ty deatily pokusu na ostrovw Gottland neznam, ale nemohlo mit na vysledku dlouhodobeho pokusu to, jaka byla k dispozici pastva a klimaticke podminky v dane lokalite? Jakoze jestli to nebylo trochu atypicke pro takove mnozstvi vcelstev. Proste se to neseslo. Kdyztak me opravte, ale mam nejak v povedomi, ze cilem pokusu bylo sledovat odolnost vcelstev proti klestikovi a nemocem, ale cilem nebylo sledovat, zda vcelstva mohou praezit bez pece v lokalite XY, s klimatickymi a snuskovymi ci pastevnimi podminkami XY napr kdekoliv po Evrope.
Použili místní včelu uvyklou na místní podmínky. A že by místo, kde mohlo (alespoň dočasně) uživit 150 včelstev neuživilo těch zbývajících 6 se mi silně nezdá.
Josefe, bude prosím tě ten přeléták fugnovat, kdyžk oddělení přelétáku od zbytku včelstva použiju strůpkovou folii?
Mezidna nemám a ani nemám tolik překližkových desek. Pokud tomu dobře rozumím, tak jde o fyzické oddělení létavek od staré matky, a mělo by být jedno, čím se oddělí, jak silný materiál to bude, hlavně to musí být pevné aby to neprokousaly a nepropouštět mateří feromon. I když ten by taky neměl vadit, fyzicky by se rojechtivé létavky se starou matkou nesetkaly, takže by nevylétly, jen by asi u nich ta rojová nálada trvala dlouho a zmizla by příchodem zimy.
a ještě jeden dotaz, který mě teď k přelétáku napadl.
aby ten přeléták zafungoval, tak je potřeba, aby létavky létaly ven za snůškou....jinak jich hodně zůstane v nástavku se starou matkou. Jsem teď na stanovišti v Praze a počasí nic moc, sluníčko sice svítí, ale je chladno a včely létají minimálně (buďto je chladno nebo jsou líné kvůli rojovce...)....tj. ten přeléták, když bude týden mizerné počasí, a přitom včely budou v rojovce, pak nezafunguje, takže je potřeba opět zkonrtolovat a vylámat matečníky.
Nebo to blbě chápu?
Je mi jasné, že na přeletní létavek z nástavku staré matky stačí pár hodin dobrého počasí, ale pech je, když to nevyjde a sejde se rojovka s déle trvajícím špatným počasím. Nebo včely v takové situaci matečníky zruší?
No když létavky nebudou vyletovat za snůškou a vracet se z ní tam kde jsou zalétané,těžko přetěžko ten přeleták bude přeleták...Strůpková folie jako mezidno může být.
Udelal sem zatim tri prelletaky a u vsech, v ruznem mnozstvi, je spousta vcel na predni stene nastavku. U dvou mene, tak velikost velke dlane, ale u jednohi je to pres dva horni nastavky a vcely pomalu lezoz na letaku cesnem do spodniho nastavku.
Ten s vcelami pres dva nastavky je ul, kde jsem nenasel matku, tak jsem dospod dal mednik, do nej jeden ramek s otevrenym plodem, matku sem hlea a nevidel, takze by snad dole byt nemela. V tech dvou, kde je vcel mene, tam jsem matku nasel a nechal ji v hornim, tretim nastavku, kde prave jsou ta mensi mnozstvi vcel venku kolem ocka.
Co s tim ulem, kde jich je venku hodne? Znovu rozebrat a najit matku? Nebo je to znamka toho, ze jsem ji prehledl a je v tom dolnim mednikovem nastavku a vsechny ty vcely jou venku, ze jim prave ta matka chybi?
tady ještě foto jak to vypadá cca po 2 hodinách
![[Obrázky: 20230509-145222-resized.jpg]](https://i.postimg.cc/m1WYcFm7/20230509-145222-resized.jpg)
To cesno je uplne ucpane, sem udelal neco blbe, radsi sem ten preletak zrusil a zitra bude druhy pokus, musim najit matku, zrovna v tomhle vcelstvu ji nemam oznacenou. A nemam ani volnou sous, abych ji ji podstrcil a zkusil na ni nalakat.
Vyzerá to úplne prirodzene.
Spravil si tam nejaké šachhmaty z očkami,ale to je jedno. včely si pamätali ten svoj plodiskový nadstavok,len zrazu už pod ním nebolo veľké česno ako boli zvyknuté a tak sú včely na deň dva z toho dopletené a to česno hľadajú. To ich prejde a nezmätkuj.
Tome,myslíš,ze se ti létavky vlezou do toho medníku? Vidim,že plodiska máš 2 a podle množství včel už byla plně obsazená.
Josefe a Jozefe, to byla asi právě ta blbost. Ale není mi jasné, proč se ty létavky, pokud to byly létavky, shlukovaly v horních 2 nástavcích, když doteď byla všechna očka uzavřená a včely používaly jen česno.
Spíš jsem si myslel, že je těm včelám vedro, proto vylezou ven, stejně jako dělají "brady" na česně, když je jim vedro. Tomu by nasvědčlovalo to, že když jsem dal pryč tu dělící strůpkovou folii mezi 1.N (medník) a 2.N (plodiště), tak se klima v úlu dostalo zase do přijatelného stavu a včely pomalu cca do 0,5 hodiny z podstatné části nalezly dvonitř úlu.
2 nástavky jen očky zřejmě neuchladí.
Prichazi ochlazeni, do deseti dnu se budou sbirat roje
Cemu se vlastne rika rojova nalada? Technicky vzato?
Kdyz vcely zacnou vytvaret materi misky nebo az kdyz do tech materixh misek matka polozi vajicko?
Z moji zkušenosti. Misky s rojovkou nesouvisí, dělá si je většina silných včelstev tak nějak pro strýčka příhodu a samotná rojová nálada je stav ve včelstvu, kdy jsou velké plochy zavřeného plodu, velký přínos sladiny a pylu, který matku omezí v kladení, což je i víc jak tři týdny před samotným vyrojením. Ve snůšce to poznáš dlouho dopředu pozorováním na česně, aktivita výrazně poklesne stejně tak kladení matky. Zakadené misky nejsou začátek rojovky, ale poslední zvonění. Včelstvo myslí, nebo spíš se pudově chová podle třítýdenního cyklu vývoje včely a dobře ví podle množství plodu a prostoru v plodišti jak na tom za třitýdny bude a proto je dobré jednat podle toho. Samozřejmě máme záchranné brzdy v podobě přeletáků nebo oddělku se starou matkou, ale to už řešíš jen důsledek a ještě s dvoutýdenním zpožděním, ne příčinu
Podle předpovědi počasí se dá očekávat ve čtvrtek plno rojů na stromech. Uvidíme, kolik jich bude, jak letošní protirojová opatření zafungujou. Naposledy byla možnost létat ve čtvrtek. Od té doby jsou jen v úlech a něco jistě chystají.
ja už zo 14-tich vč. 4 roje o ktorých viem, dalsie netusim...síce som spravil 5 odložencov,tak ak sa umudri počasie tak budem mudrejsi, kde je kladuca matka atd ...
Včera pěkná zima, přesto to první roj nevydržel a skončil na větvi. Co mě čeká, až se oteplí?
(18.05.2023 11:38)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Včera pěkná zima, přesto to první roj nevydržel a skončil na větvi. Co mě čeká, až se oteplí?
zial, asi vianočný stromček ozdobený rojmi ...
