Včelařské fórum – o včelách a včelaření

A pokud si někdo bastlí, může se inspirovat úly co měly česno v rohu. Studená stavba je z hlediska upořádání plástů vůči česnu, ne vůči včelaři. Z hlediska oček - pokud už musí být - tak tam by rohová taky mohla být. Takže studená nemusí nutně znamenat že včelař má mít jednu ruku o dvacet čísle delší.

Já bych si práci na rámcích co jsou ode mě na studeno nedovedl už představit.

... a preto sa letáčové otvory nemajú robiť v strede, ale po krajoch!

(19.04.2013 15:41)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]V jednom zaměstnání jsem se také zeptal svého šéfa, proč se tahle operace dělá zrovna takhle, když by to šlo trochu jinak. Jednodušeji, pohodlněji, bez lidské rasoviny.
Odpověděl: "Tááákhle se tu dělá už 18 let a ještě si nikdo nestěžoval."
Já na to : "To to takhle blbě budeme dělat dalších 18 let?"
A výsledek na sebe nedal dlouho čekat - za 3 měsíce jsem už nebyl zaměstnancem toho podniku.......

Zato doma, kdy zjistím, že to jde nějak lepší, jednodušeji, snadněji, pohodlněji to OKAMŽITĚ předělám, nebo udělám vše proto, aby se tak v co nejkratší době stalo. Vědět, že to i jde jinak a nepředělat je přece trestuhodné.

Rozhodnutí je jen a jen na Tobě - co Ti brání ty Tvoje úly otočit o 90 st. a na bolavá a zkroucená záda nadosmrti zapomenout? To to chceš dalších XX let dělat stále stejně .......?
Přece zaslepit těch několik oček a vyvrtat nová je otázkou na jedno odpoledne. A vyvrtat jich můžeš kolik chceš a kam chceš - jak do ementálu. Pokud budeš stará očka zaslepovat, nech si od některého známého soustružníka vysoustružit válečky příslušného průměru, ty nařež na požadovanou délku jako salám, otvor namaž lepidlem a zaklepni zátku. Poté chybí už jen přebrousit. Vím o čem mluvím, sám jsem před 25 lety takto zaslepoval (a pak samozřejmě převrtával) 120 oček. Tolik jich asi nemáš.
iRP

Nějako jsem ale nepochopil u jaké stavby vás bolí více záda.

Ze studené, člověk se při práci staví bokem, nebo spíše natáčí trup, aby se mu lépe manipulovalo s rámky.

Teplá, či studená stavba je večný problém toho, koho neustále bolí chrbát-záda, vo svete vyriešili aj tento problém na väčších pozemkoch umiestňujú úle na studenú stavbu vždy dve úľové zostavy, takže k nim pristupujú z boku a problém je vyriešený. My čo nemáme tak veľké pozemky ak majú v USA, tak ich úle staviame jeden vedľa druhého a rámiky vyťahujeme natočení na krížnu obsluhu, výhodu majú dlhorukí.

Ja i teraz mám na včelnici vedľa 65 úľov na studenú stavbu ž úľov na teplú stavbu (asi ich postavím na dno vhodné na studenú stavbu, ale i pri tých chrbát trpí, pretože sa človek musí i tak nakláňať.

A výhody úľa na teplú stavbu je menej výhodný na znášku, r. 1958 som si urobil úľ na teplú stavbu tzv dvoják, no ďalšie úle som robil na studenú stavbu, pretože boli jednoducho lepšie. Vtedajší trend stavby úľov bol, mať úle dobre zateplené zo všetkých strán, až som ťažkopádne a ťažké úle odstavil na vedľajšiu koľaj, teraz má všetky úle ľahké (debnička 3,9-4,1 kg), postavené ako stavbenica z dvojitých sololitových stien.

Vážení.
Do současné doby nikdo nereagoval na výzvu NB1 o zaslání foto podložky s mělí na teplou stavbu u varianty OPTIMAL. Těšil jsem se na to. Kdyby se tak stalo, bylo by vidět, kolik včelstvo potřebuje uliček na zimování. Letošní úhyny včelstev po dlouhém zimním období bez možnosti uvolnění zimního sezení jasně ukázaly výhodu dlouhého rámku a menšího počtu rámků v nástavku na studenou stavbu. Jednoduše a výstižně to popsal Pavel. Plně s ním souhlasím. U technologie jednoprostorového zimování na míře 39x24 nejsilnější včelstva letos uhynula hladem, přesto že v úlu byly tři rámky plné zásob. Nebyly ale v dosahu zimujících včel.
Ve svém minulém příspěvku jsem napsal, že není výrobce úlů, který by vyráběl úly na teplou stavbu. Skutečně jsem o nich nevěděl. K odkazu na dva výrobce úlů na teplou stavbu. Oba typy výrobků jsou míra 39x24, 11 rámků. Půdorys čtverec. O teplé nebo studené stavbě rozhoduje jen na jaké straně je vyvrtané očko. U jednoho z nich jsem si všiml vady v závěsech rámků u sololitových nástavků. Je to řešeno laťkou nabitou na bok nástavku. Toto řešení jsem také před časem použil a bylo to strašné. Výrobci vyrobí na zakázku cokoli, ale ne všechno musí správně fungovat. Včelaři také včelaří v mnohém a různě. Znám včelaře, který včelaří velice úspěšně v budečákách. Určitě bych ale popis jeho provozu nepoužil jako doporučení včelaři, který se rozhoduje mezi nástavkovým a zadem přístupným úlem. V diskuzi uvedené příklady je třeba vidět v širších souvislostech. Jestli velkovčelař zvolí míru 39x24, nemusí to být nutně tím, že je pro velkodovoz nejvhodnější. Může to být mimo jiné i tím, že na této, u nás nejrozšířenější míře, prodává oddělky. Co jsem tím chtěl říct? Najde se mnoho dobře fungujících provozů, které ve svých začátcích zvolili technologii, která není zrovna optimální. Je pak problematické něco měnit. V případě tenkostěnného úlu 39x24 se to pak musí řešit dodatečným zateplením, rámky s mezerníky se musí v případě použití odvíčkovacích strojů předělávat, všechny stroje na vytáčení nechat udělat na míru … Prostě spousta práce a investic navíc.
Je třeba si uvědomit, že toto fórum navštěvují začínající včelaři, kteří se teprve rozhodují pro technologii, ve které budou včelařit. Ta pak v budoucnu rozhodne o tom, jak efektivní bude jejich provoz. Toto fórum by neměl být nástroj oprašování vlastního ega, ale zdroj užitečných informací. Ve valné většině tomu tak je. Někdy se to ale nepodaří beze zbytku naplnit.

S pozdravem
Jirka Přeslička

PS: Hlavně ať už přestane pršet.

Myslíte to dobře, ale na můj vkus jste příliš kategorický. Vyjádření typu: úly na teplou stavbu už nikdo nevyrábí nebo

(02.06.2013 11:20)Jiří Přeslička napsal(a): [ -> ]Letošní úhyny včelstev po dlouhém zimním období bez možnosti uvolnění zimního sezení jasně ukázaly výhodu dlouhého rámku a menšího počtu rámků v nástavku na studenou stavbu

sice vyjadřují Vaše přesvědčení, ale těžko je považovat za jedině správný objektivní fakt.

Nejprve bych položil otázku, kterou si sám dáváte v citovaném příspěvku o kousek dále: Co jste tím chtěl říct ?
Rámek má šířku a výšku,délku nemá. Myslel jste dlouhý na výšku, nebo na šířku?
Věřím, že se Vám popisovaný způsob osvědčil, ale každý vychvaluje systém, na který si zvykl a který mu vyhovuje.
Abych nechodil daleko, včelařím m.j. v Eurodadantech s plodištěm 39 x 30 a 13 rámky v plodišti a - abych Vás parafrázoval - nejen letošní dlouhé zimní období mi jasně ukázalo výhody tohoto typu úlu. A to ( předseda Dadantklubu mi to jistě odpustí) mám polovinu z nich na teplou stavbu. Už jenom to, že z průměrného stavu 30 včelstev jsem v tomto tisíciletí neměl ani jediný zimní úhyn svědčí o tom, že nelze jakýkoliv typ úlu označit za ten jednoznačně nejlepší.
Pokud se přece jen chci k nějakému vyjádřit, napíši: osvědčil se mi, nebo neosvědčil se mi.

Ano, máte pravdu, jsem kategorický. Jsem totiž přesvědčený o pravdivosti popsaného. Ale konec konců je to jen vyhraněný názor. Ať si každý včelaří jak chce a podle toho, co mu vyhovuje. Včelařit se dá ve všem. Popisujete, že včelaříte v Eurodadantech. V této souvislosti bych se Vás rád zeptal:

• Na kolik kg doplňujete zimní zásoby?
• Na kolika uličkách Vaše včelstva zimují.
• Kolik kg zimních zásob je podle Vašeho názoru v plástech, které jsou mimo dosah zimního chumáče.

Výrazem dlouhý rámek jsem myslel široký. Za nepřesnost se omlouvám.

(02.06.2013 23:02)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]Rámek má šířku a výšku,délku nemá.

A loučka?

Nejprve bych odpověděl příteli Kohoutovi, to je stručnější. Loučka je samostatný díl rámku a má šířku, délku a tlouštku. Ale délku má každá loučka, tedy i ta boční.
Nyní asi trochu neobvyklé odpovědi pro přítele Přesličku.
Dlouhá léta jsem dával 12 kg každému včelstvu. Po jejich vlastních zásobách nepátrám. Protože v posledních asi 5 letech se počasí poněkud zbláznilo, dávám pro jistotu 15 kg.
Po zakrmení i při fumigacích jsou včely ve všech uličkách. Na kolika jsou v mrazech nevím, v zimě včely neotvírám. Při jarní kontrole jsou většinou na 5 - 6. Nutno si ale uvědomit, že plodiště je 30 cm a pod ním manipulační nástavek 15, tedy celková výška 45 cm.
Nevím, kolik zásob je mimo dosah včel v době, kdy jsou v zimním chumáči. U Eurodadantu se dokonce dělá to, že po zakrmení se horní polonástavek, ve kterém je většinou hodně zásob, dá pod vysoké plodiště, tedy prakticky mimo dosah zimního chomáče. Tuto operaci je nutno udělat nejpozději začátkem září a včely si samy ještě do zimy přestěhují do blízkosti sediska to, co " považují" za potřebné.
Že jsou zakrmeny dostatečně je vidět z toho, že nejsou zimní úhyny, na jaře je bouřlivý rozvoj a v době, kdy začně snůška a nasazuji medníky, odstraňuji ještě z každého včelstva 1 - 2 zavíčkované plásty se zimními zásobami, aby toho v plodišti nebylo tolik.
Možná, že svou roli hraje i to, že jsou všechny úly z polystyrenu, ale to bych se neodvážil tvrdit.

V anglicky psané literatuře se setkáváme s jiným přístupem: rámek má výšku, délku a šířku. Výškou (height, depth) myslí totéž co my. Délkou (length) myslí to, co MUDr. Šumera šířkou a já délkou. Šířkou (width) potom tloušťku horní loučky. A nemají to nijak příliš ustálené, je třeba občas popřemýšlet, co svými výrazy má který autor na mysli.
Šířka na teplou stavbu je délka na studenou. Kdo se chce terminologickým zmatkům vyhnout, může používat termín rozměr, např. 435x158x36 a každý nechť si to přebere po svém. Za větší diskuse po podle mě nestojí.
Ivan Černý

Mám souseda začátečníka. Pro moudra chodil všude a nakonec zazimoval jednoprostorově na teplou stavbu, aby včelám nebyla v nástavku na studenou zima. Jak je všeobecně zažito.
I když to byla výška 30cm (39*30) tak včely nedožily jara - zima jim nebyla, ale hlad měly.

Zimuju na studené stavbě, víceprostorově. Někdy s produkčním včelstvem spojuji oddělek, Včely před krmením sedávají na dvou vysokých a jednom nízkém. V zimě obsedají v podstatě všechny uličky kromě jedné krajní. Je to dost patrné podle měli na podložce. Krmím na 28 kilo zásob pro 2VN. Pokud zimuju na 2vn a 1nn, tak i na 35 kg. Letos po zimě včely spotřebovaly skoro vše výměnou za plod.Zustaly tak 2-3 plásty, které zústavají v plodišti celý rok jako krycí. Raketový start do plodování byl letos podmíněn zásobama pylu. V květu řepky odebírám, a před krmením vkládám pylové desky. 5 ks. beru jako minimum. Nestalo se mi, že by se včelky odtrhly od zásob, nebo aby zásoby omezovaly plodování. Kdysi, když jsem začínal v Tachovácích a Budečácích Jsem taky parkrát přišel o včely. U teplé stavby a centrálně umístěného česna je to jedna dvě. U tachováků s 20mm mezerou mezi rámky to bylo roztržení chomáče..... Ale to si musí člověk zkusit sám...když jsem dostával rady od starších, tak jsem to bral jako dogma. Dneska mi některé tehdejší rady připadají minimálně úsměvné, i když tenkrát jsem za ně uctivě děkoval.

Karle, ten případ už s trochou nadsázky volá po změně názvosloví

Vážený pane doktore.
Než vyslovím svůj názor, dovolil bych si Vás požádat, pokud to bude možné, považujte ho jen za názor. O nezaujatý upřímný pohled na věc. Nic jiného v tom není. Určitě to není prosazování jediné a správné cesty.
K mým otázkám které jsem Vám položil:
Otázky jsem položil v daném znění proto, abych si utvořil alespoň rámcový přehled o zimování v Eurodadantu. V tomto systému jsem nikdy nevčelařil. Včelařil jsem ale dvouprostorově na míře 39x27,5cm. V nástavku 14 rámků na teplou stavbu. Při zimování v jednom prostoru na plný počet rámků se mi občas stalo, že především ta nejsilnější včelstva padla hladem. V úlu bylo přitom několik plných plástů zásob. Toto uspořádání zásob popisujete při zimování v Eurodadantu také. To, že Vám v Eurodadantu na teplou stavbu včely prosperují, je skvělá věc. Otázkou zůstává, je-li tato technologie výhodná. Můj názor je takový, že není výhodná pro včely a ani pro včelaře. Uspořádání zimních zásob by mělo být takové, aby bylo v zimním období v dosahu zimujících včel. Přirozené ukládání zásob je nad plodové těleso. Je to jako olej na vodě a včely se o to vždy snaží. Uložení zimních zásob mimo dosah včel je nevýhodné a zhoršuje šanci na přežití. Naprosto nechápu smysl Vámi popisovaného úkonu přeskupení zásob po nakrmení tím, že uložíte nízký nástavek s většinou zásob na dno. Pro uskupení nízký medník pod plodištěm to lze udělat před zakrmením. Ušetřím si tím dřinu s plnými nástavky a šok pro včely vlivem nepřirozeného uspořádání zásob. Zpracování a uložení zimních zásob udělají krátkověké včely, které stejně do zimy nedožijí.
V období po svaté Anně jsou již takové ranní teploty, že včely omezují aktivitu a shlukují se do chumáče. Zatěžovat zimní včely zbytečným přenášení zásob ...? Navíc včely jen velice nerady otvírají a přenášejí zavíčkované zásoby. S oblibou to ale dělají vosy. Vosa dokáže být aktivní za nižší teploty než včela. Při teplotě, kdy jsou včely ještě semknuty v chumáči, jsou pro ně nechráněné zásoby snadnou kořistí.
Vámi popsaný způsob přípravy včelstva na zimu je ukázka toho, co všechno včela dokáže přežít. Jak je úžasná a jak mocnými nástroji ji matka přírody vybavila.

Z toho, co uvádíte, vycházela základní metodika včelaření v Eurodadantu od ing. Řeháčka. Podle ní se nízký horní nástavek, který byl při krmení nad plodištěm, přemisťoval pod plodiště až po jarních hromadných proletech.
Praxe však ukázala, že při jeho přemístění krátce po zakrmení dochází k ještě rychlejšímu jarnímu rozvoji. Ze zatížení zimních včel přemístěním zásob není nutno mít obavy. Začátkem září je v úlech ještě dostatek včel letních.
Zatím nikdo ze členů Dadantklubu nepoukázal na problémy, které uvádíte.
Napsal jsem, že mám polovinu úlů na studenou a tu druhou na teplou stavbu. V "prospěchu" včel jsem zatím nezjistil významnější rozdíly. Pro mne samotného je teplá stavba na práci příjemnější, proto ji také používám.
Potřeba zimních zásob v dosahu chomáče se trochu přeceňuje. I silnému včelstvu stačí okolo 5 - 6 kg, a to v případě Eurodadantu má vždy, bez ohledu na to, zda je uspořádání na teplou, nebo na studenou stavbu.
Podstatnější je, aby mělo včelstvo dostatek zásob na předjaří, kdy již ploduje a ještě není snůška. To je už ale otázka celkových zásob.
Nepreferuji teplou stavbu, pouze pro mne samotného je práce v ní pohodlnější. Proto to řeším tak, že úly na studenou mám převážně ty, ke kterým mohu přistupovat i z boku.

Když jsem před 20 lety začínal včelařit, tak jsem se učil podle knížek. Starší včelař kterého jsem požádal o radu mi odpověděl, že se vše musel naučit sám a že nikomu radit nehodlá. Jedna z otázek taky byla nebo studená stavba? Protože jsem měl včelstva venku na paletě, nebylo nic jednoduššího, než si to sám vyzkoušet. Polovinu včelstev jsem měl na studenou a druhou na teplou. Za ty roky, asi 5 než jsem si postavil včelín, jsem v tom žádný rozdíl neviděl. Dnes je mám ve včelíně na teplou stavbu. Je to hlavně z pohodlnosti. Práce s je tak pro mne pohodlnější. Jediné co jsem změnil zúžení česna na zimu. Dříve byl letový otvor uprostřed a teď je k jedné straně. K tomu mne vedlo to, že včely pokud staví volné dílo v dutině, tak ho staví šikmo k vletovému otvoru a tohle se tomu více podobá.

Ono je to s umiestnením letáča v zime všelijako, ja síce mám na studenú stvabu, z čoho vyplýva, že včelstvá by mali zimovať v strede úľa, keď mám aj zimný letáč v strede úľa. Ale je to omnoho zložitejšie, robil som štatistické vyhodnotenieň ako vlastne zimujú včelstvá v tomto systéme, na základe polohy zimného meliva na podložke. Nebolo to jednoznačné, lebo v stred úľa zimovalo oveľa menej včelstiev ako pri dvoch bočných stenách a ojedinele zimovalo niekoľko včelstiev aj vzadu.

Zimovanie pri teplej stavbe, je naozaj len pri bočných stenách, ale preto, že včely majú lepšie prepojenie medzi sebou a hlavne aj preto, že pri bočnej stene môžu medzi sebou komunikovať a potom pri spotrebe zásob k náprotivnej strane. To však neznamená, že letáč v zime musí byť po stranách letáčovej zástrčke len preto, že včely stavjú pri voľnej stavbe plásty šikmo k letáču a ani to nie je jednoznačné, pretože ich stavajú nepredvídave.
Ja aj teraz mám 6 včelstiev na teplú stavbu, ale vo výnosoch zaostávajú za včelstvami ne studenú stavbu a chystám sa ich taktiež prerobiť na "studenú".

(30.10.2013 0:42)Jozef Bojkovský napsal(a): [ -> ]Zdravím !

Súhlasím s názorom,že u včelárov s menším počtom včelstiev je množstvo práce vynaložené na ošetrovanie včiel /hlavne keď ich má doma na záhrade /skoro rovnaké bez ohľadu na množstvo vytočeného medu ,ale veľkovčelár ,ktorý celú produkciu vozí domov na vytáčanie , čo sa týka pracnosti,tak to nie je jedno.Priviesť polovičné množstvo medu v rámikoch je podstatne menšia námaha a realizačná cena /zvýšená cena za kg/ je za jeden kg podstatne vyššia,pretože celú produkciu be problémov predá konečnému spotrebiteľovi. Keďže na trhu je veľký záujem o med,lebo med kupujú i niektorí včelári ,ktorí nedokázali ani pokryť potrebu svojej rodiny,nie je potrebné realizovať prebytok medu cez výkupcov a z toho dôvodu som napísal,že veľkovčelar finančne až tak veľa nestratí.
Čo sa týka výroby nádstavkov,tak ako som už uviedol,je to podľa návodu pána Turčaniho na výrobu panelového úla / časopis Včeláť 1994,diskúsne forum http://www.vcely.sk v roku 2010-11/ Na tzv.kopyte sa vyrobia dva druhy panelov z vopred narezaného materialu / bez predom vyrobenej kostry/,ktoré sa po vyrobení lepením a klincami zbijú a vytvorí sa pravouhlý nádstavok.Postup výroby a jeho konečná úprava je tak jednoduchá,že to dokáže i laik.K výrobe potrebuje len dobrý cilkulár s vidiovým kotúčom a vŕtačku na vyvrtanie očka.Pán Turčani včelári v takto vyrobených úloch už viac ako 25 rokov a i naša firma veľmi lacno a veľmi rýchle mohla rozšíriľ stavy na viac ako 300 rodín bez toho,aby sme si v banke zobrali úver.

Bojo.

Jozef pozeram, ze mas vcely podla foto na teplu stavbu? Je to z pohladu pracovnej zataze vyhoda?

...teplá stavba je v tomto prípade kvoli šetreniu chrbáta,presne ako to má kolomý..pri takýchto počtoch včelstiev rozhoduje každý detail..