Včelařské fórum – o včelách a včelaření

jo, dlouhou ruku má Radek Pastrňák (Buty). Jinak já mám teplou i studenou stavbu - podle toho jak si k nim stoupnu

Znáš tu písničku? Od Ledeckýho..."Mám jednu ruku dlouhou".....To je o včelařích se studenou stavbou...
Potvrzuji!!

(22.07.2016 12:55)Kohout napsal(a): [ -> ]Stavím 4 úly na rošt každý s výletem na jinou stranu. Teď se k úlu jinak než z boku postavit nedá.

Takže když se stavíš k úlům jen z boku, znamená to, že v nich listuješ jako v té kartotéce?
Tedy úly fungují na studenou stavbu, ale ty v nich operuješ, jako by byly na teplou, je to tak?

(22.07.2016 13:17)KaJi napsal(a): [ -> ]Nějaká světová strana lepší?

K tomuhle se také připojuji.
Je znát nějaký rozdíl?
Výnosy, začátek a konec letu včel, rozvoj na jaře ...
Našlo by se ještě i něco jiného, na co se neptám, ale ty jsi si toho všiml a je to zajímavý poznatek?

Pavelno čteš příspěvky?
Vždyť jsem Ti to psal vyšše. Stačí rozestavět na včelnici úly po dvou a můžeš v úlech pracovat z boku, tedy jako bys pracoval u úlu s teplou stavbou.
Druha otázka je špatně položena, v průběhu roku je to rozdílné, ale všeobecně: ano výlet na světové strany má vliv na vývoj na včelstvo.

Zimoval jsem včelstva na různé sv. strany. a takejsem ošetřoval a stále ještě ošetřuji mnohe včelstva tak to situovaná.

1. Jo.
2. Nevím. Mám to tak teprve od letoška. Zatím na dvou stanovištích po osmi včelstvech a na jednom čtyři včelstva. Ze všech stran jsou úly chráněné nízkým hustým porostem. Zřejmě bude mít větší vliv oslunění/zastínění než orientace česen.

Položil bych otázku jinak. Skutečně jsem to nikdy nikde nevyčetl. Usadil by se roj někdy v takovém doupěti, které má výlet na sever?

K zastínění. Je to nutné! Nutnější než zateplení úlu.
Nevím kde jsem viděl fotky, kdy byly za letního vedra u tenkostěnných úlů osvícené čelní stěny hustě pokryté včelami, aby tímto "kožichem" ochránily od přehřátí úl.

Už jsem to tu psal, zopakuju v tomto kontextu. Mám teplou stavbu. Pod plodiskovým tenkostěnným VN mám tenkostěnný NN jako polštář. U VN mám u čelní stěny zevnitř celoročně (kromě předjarního a jarního komorování) zaparkovanou blinovku. Ta je dělaná tak, že je mezi dvěma sololity 3,3 mm polystyren 14 mm. To stačí na to, aby se úl nepřehříval. Letos jsem pozoroval, že ve vedrech včely na čelní stěně VN nebyly, ale hustě pokrývaly spodní NN, který zevnitř žádnou přepážku neměl. Ale další NN nad plodištěm taky nemají žádné přepážky u čelní stěny a ty včely svými těly nezakrývaly. Vysvětluju si to tak, že ve VN a i v podstaveném spodním NN byl plod a v medníkových NN nebyl.

Kdo nemá možnost mít úly ve stínu a má studenou stavbu, nemůže ani kdyby chtěl, udělat zevnitř zábranu proti přehřívání jako to mám já. Když nic jiného, tak i jen toto je pádný argument pro teplou stavbu. A na záda SS (blbá zkratka SS= studená stavba) nevadí tak do 50 let, pak se výsledek dostaví, jak u koho. Mnozí si taky nepřiznají že to je od včelaření...

---

(22.07.2016 11:45)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]

KaJi napsal(a):Tak jako kdysi na Moravském univerzálu - na čelní straně u pravého rohu.

Ta díra v pravém dolním rohu na Moraváku nebylo česno, ale vchod do jakési předsíně, která byla vlastně zastřešeným letákem. Teprve na levé straně této chodby bylo nízké a široké česno do plodiště a za ním rámky na studenou stavbu.

Dovolím si upřesnění, u MU se ta předsíň jmenovala doslova "boční předsíňka" a pomocí ní se docílilo efektu včelaření na studenou stavbu, ale s obsluhou úlu pohodlně jako u teplé stavby. Nebylo to řešení blbé a včelám se v těch úlech dařilo dobře, líp než v jiných úlech té doby. Nyní je toto řešení nemožné kvůli tenčím stěnám = předsíňka byla tak široká, jaký byl prostor mezi palubkami tlustých stěn a MU nemá oddělitelné dno.

Mimochodem, tento úl měl v protilehlé tlusté stěně dutinu od zadu po celé "hloubce" úlu, v té dutině plechové šuplíkové krmítko na asi 2 l roztoku. Krmilo se pohodlně zezadu. Odkrylo se dřevěné víčko rozměru asi 100 x 70 mm nastojato, povytáhnul se šuplíček a konví se nalil roztok bez styku se včelami a bez toho, aby se včely v krmítku topily. Podmínka je tlustostěnný úl a tak to je už pryč a uvádím to jen jako perličku. Krmit se dá pohodlněji, podněcování je v moderních úlech méně pohodlné, v těch starých bylo dodání krmení otázka asi půl minuty.

Když jste tu začali rozebírat moravský úl a jeho kvality.Sám jsem v něm včelařil 2 roky.Tak že doplním pouze technický doplněk.
V muzeu mám snad všechny jeho vychytávky.
Poslední výkřik jeho zlepšení byl v předu zavíratelné česno přes celý rámek 2 cm vysoký.Důvod - při silné snášce a silném včelstvu se
cpaly včely vevnitř.
Špatná odvětratelnost a navíc,aby se to trochu upravilo víko nad rámky mezera 3 cm.Nedovedete si představit ten maglais při větší
snášce /úl dvouprostorový/ co včely dokázaly zde udělat. F.V.

Byl jsem odkojen budečáky a MU byl pro mne velký pokrok. Přístup byl stejný, přes zadní okénko a medník nástavkový. Provozoval jsem ho se dvěma nástavky. Byl to mohutný úl. Když byl nástavek plný, tak ho normální člověk stěží unesl. Proto to okénko vzadu, kudy byl pohodlný přístup do plodiště, pokud rámky nebyly zatmeleny, pak to bylo hornické dobývání. Ve své době to byl Mercedes mezi úly. V současnosti by ho nikdo nezaplatil.

Ano, máte pravdu. Počítalo se s mřížkou, jak se nedala (když se dala nebylo to tak hrozné) tak to prostavěly a byl to skutečně maglajz. Nicméně byl to úl zoufale malý, stačil dřívější včele tmavé a jejím křížencům. Pro ušlechtilé včely je malý.

Jen bych si vás dovolil poopravit (abychom dodržovali srozumitelné názvosloví), snáška je u slepic, když nosí včely (nenesou ani nesnášejí), tak tomu říkáme snůška. Je v tom rozdíl. Děkuju za pochopení.

(24.07.2016 23:35)tom.50 napsal(a): [ -> ]Položil bych otázku jinak. Skutečně jsem to nikdy nikde nevyčetl. Usadil by se roj někdy v takovém doupěti, které má výlet na sever?

Tak já bych tu otázku trochu rozvedl. Co je na česnu na sever tak špatného, že by kvůli tomu nevyužily jinak použitelnou dutinu?

Včely neznají světové strany, včelám je to buřt, důležitá je dutina.

(24.07.2016 23:35)tom.50 napsal(a): [ -> ]Skutečně jsem to nikdy nikde nevyčetl. Usadil by se roj někdy v takovém doupěti, které má výlet na sever?

Ano u mě 3krát a do jedné severní neomítnuté dvojité stěny v závětrném uzavřeném dvoře celkem běžně, v horní části , nižší vodorovné dutiny dlouhé přez metr a půl , stavěly na teplou stavbu rovné dlouhé plásty .

Určitě, včelám je fuk kde si doupě vyhrabou.

Nouze naučila i Davida housti.........F.V.

(24.07.2016 23:35)tom.50 napsal(a): [ -> ]Položil bych otázku jinak. Skutečně jsem to nikdy nikde nevyčetl. Usadil by se roj někdy v takovém doupěti, které má výlet na sever?

K zastínění. Je to nutné! Nutnější než zateplení úlu.
Nevím kde jsem viděl fotky, kdy byly za letního vedra u tenkostěnných úlů osvícené čelní stěny hustě pokryté včelami, aby tímto "kožichem" ochránily od přehřátí úl.

Už jsem to tu psal, zopakuju v tomto kontextu. Mám teplou stavbu. Pod plodiskovým tenkostěnným VN mám tenkostěnný NN jako polštář. U VN mám u čelní stěny zevnitř celoročně (kromě předjarního a jarního komorování) zaparkovanou blinovku. Ta je dělaná tak, že je mezi dvěma sololity 3,3 mm polystyren 14 mm. To stačí na to, aby se úl nepřehříval. Letos jsem pozoroval, že ve vedrech včely na čelní stěně VN nebyly, ale hustě pokrývaly spodní NN, který zevnitř žádnou přepážku neměl. Ale další NN nad plodištěm taky nemají žádné přepážky u čelní stěny a ty včely svými těly nezakrývaly. Vysvětluju si to tak, že ve VN a i v podstaveném spodním NN byl plod a v medníkových NN nebyl.

Kdo nemá možnost mít úly ve stínu a má studenou stavbu, nemůže ani kdyby chtěl, udělat zevnitř zábranu proti přehřívání jako to mám já. Když nic jiného, tak i jen toto je pádný argument pro teplou stavbu. A na záda SS (blbá zkratka SS= studená stavba) nevadí tak do 50 let, pak se výsledek dostaví, jak u koho. Mnozí si taky nepřiznají že to je od včelaření...

---

(22.07.2016 11:45)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a): [ -> ]

KaJi napsal(a):Tak jako kdysi na Moravském univerzálu - na čelní straně u pravého rohu.

Ta díra v pravém dolním rohu na Moraváku nebylo česno, ale vchod do jakési předsíně, která byla vlastně zastřešeným letákem. Teprve na levé straně této chodby bylo nízké a široké česno do plodiště a za ním rámky na studenou stavbu.

Dovolím si upřesnění, u MU se ta předsíň jmenovala doslova "boční předsíňka" a pomocí ní se docílilo efektu včelaření na studenou stavbu, ale s obsluhou úlu pohodlně jako u teplé stavby. Nebylo to řešení blbé a včelám se v těch úlech dařilo dobře, líp než v jiných úlech té doby. Nyní je toto řešení nemožné kvůli tenčím stěnám = předsíňka byla tak široká, jaký byl prostor mezi palubkami tlustých stěn a MU nemá oddělitelné dno.

Mimochodem, tento úl měl v protilehlé tlusté stěně dutinu od zadu po celé "hloubce" úlu, v té dutině plechové šuplíkové krmítko na asi 2 l roztoku. Krmilo se pohodlně zezadu. Odkrylo se dřevěné víčko rozměru asi 100 x 70 mm nastojato, povytáhnul se šuplíček a konví se nalil roztok bez styku se včelami a bez toho, aby se včely v krmítku topily. Podmínka je tlustostěnný úl a tak to je už pryč a uvádím to jen jako perličku. Krmit se dá pohodlněji, podněcování je v moderních úlech méně pohodlné, v těch starých bylo dodání krmení otázka asi půl minuty.

Dovolím si polemizovať. Otvor na sever: Poznám kopu včelárov, čo tak orientované úle majú. A sú spokojní. Dokonca hovoria, že chuť rojiť sa, je u včelstiev orientovaných na sever výrazne nižšia. Zatienenie: Je nutné v teplých nízkych polohách a pri neizolovaných úľoch. Pri úľoch z polystyrénu alebo uteplených (či už polystyrénom alebo hobrou, či konopným materiálom) je to zbytočné. Dokonca vo vyšších polohách je lepšie mať úle na slnku. Dôvodom okrem iného môžu byť i prelety počas teplejších dní v zime (január napr.), kedy sa oprie do stien úľov slnko. Včely sa vyprázdnia a nemajú potom do konca apríla plné výkalové vačky. Pri silných včelstvách je to veľmi veľká výhoda. Začnú tiež skôr plodovať. Celkovo, čo sa týka sily včelstiev, vo vyšších nadmorských výškach je sila tým väčšia, čím viac je úľ na slnku. U mňa to platí na 100%. Treba preto rozlišovať lokalitu, kde včelár včelári. A tiež cieľ, aký chce včelár dosiahnuť a kedy chce mať akú silu včelstiev.

Je to opravdu zajímavé, není asi nikomu jasné jaké kritérium pro výběr místa preferují. U mne se poslední dobou 3x usadily vedle prázdného úlu, mezi úl a stěnu včelína, dokonce to protáhly přes dveře a lítaly klíčovou dírkou na sever. Přitom měly k dispozici letáky vedle úlů na východ.

---

(25.07.2016 13:06)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Dokonca vo vyšších polohách je lepšie mať úle na slnku. Dôvodom okrem iného môžu byť i prelety počas teplejších dní v zime (január napr.), kedy sa oprie do stien úľov slnko. Včely sa vyprázdnia a nemajú potom do konca apríla plné výkalové vačky. Pri silných včelstvách je to veľmi veľká výhoda. Začnú tiež skôr plodovať. Celkovo, čo sa týka sily včelstiev, vo vyšších nadmorských výškach je sila tým väčšia, čím viac je úľ na slnku. U mňa to platí na 100%. Treba preto rozlišovať lokalitu, kde včelár včelári. A tiež cieľ, aký chce včelár dosiahnuť a kedy chce mať akú silu včelstiev.

S výhodou je tak situovat pod listnaté stromy. V zimě na ně svítí slunko, v létě je tam stín.

Je pravda, že teplá stavba má špatný vliv na posun zimního chomáče, protože v mrazech se nemůže posunout na další plást se zásobami, a je tak příčinou úhynu včelstva?
Včelařím zatím jen šest let, ale ještě mi žádné včelstvo přes zimu neuhynulo.
Krmím raději víc, než je třeba a včelstva mám na studenou stavbu.
Jak je to se zimními úhyny u vás, kteří máte včelstva na teplou stavbu?
Dá se opravdu teplé stavbě přisoudit to, že je občas příčinou zimního úhynu včelstva?
Máte to někdo procentuelně zaznamenané?
Nebo nemáte někdo včelstva na oba způsoby stavby, aby jste mohli popsat rozdíly?

Zdravím.
Pán pavelno,na našej farme včelárime na teplú stavbu v 12 rámikových vysokých nádstavkoch rámikovej miery B .Máme asi 400 včelstiev a zimujeme väčšinou s troma nádstavkami s plodiskom ako najvrchnejším nádstavkom /nemáme vybudovaný s finančných dôvodov sklad na medníkové plásty,tak sa včely musia starať o plásty samé-víjačka/.V minulom roku nám uhynuli 3 včelstvá,čo je zanedbateľné a teda nepotvrdzuje Váš názor na teplú stavbu.Teplá stavba je zaujímavá /ako som pred tým uviedol/pre včelárov s väčším počtom včelstiev-menej námahy pri práci s rámikmi pri ošetrovaní včelstiev

Bojo.

Bojo, kdyby to šlo, dal bych vám zelených palců hned několik!

pavelno

Mám SS i TS, té mám víc a tvrdím, že mi nikdy v životě neuhynulo včelstvo hladem a ani jinak! Pravda, nikdy jsem jich neměl 400, jednu dobu kolem 40 a to uhlídat jde snadno. Ta 3 vč u Boja to určitě nebylo hladem, vsadím se a jestli, tak byla slabá a jiná vč je je v pozdním podzimu vykradla.

Jediné, co nesmíte při TS udělat, je dát česno naprostředek!!!!!!!!!!!!!! Pak vč u nízké míry (24 například) jde vprostřed plástu nahoru, v lednu narazí na strop a začne se posunovat na některou stranu, dojde "ke zdi" a uhyne hladem i když má na stejných plástech kde sedí na druhé straně zásoby. Ovšem to je teorie, jde to jen u šetřílků, co dají včelstvu na zimu 8-10 kilo a dost! Nikdy jsem to neviděl, nikdy jsem nedal česno doprostřed a nikdy nekrmím tak málo. Jen jsem to četl a slyšel od mámy.

Rozdíly mezi TS a SS jsou obrovské! Včelám je to jedno, letos na jaře byla kupříkladu lepší vč na TS, jiné roky je to možná naopak, ale rozdíly jsou nepatrné, při malém počtu vč statisticky nezjistitelné.
Ten jediný a obrovský rozdíl spočívá v tom, že se úl na SS strašně špatně obsluhuje když se k němu nemůže z boku!

Bojo vychazi z toho, ze profici maji vcely na klade vedle sebe.

Jenze profik je ma obvykle na palete s pristupem z boku, takze studena je pak ergonomicka.