Gleditsia- mám dva stromy, je psáno, že je pro včely echt, ale když kvetl, moc jich tam nebylo. Možná ale špatný rok.
Pro mne je favorit spíše Jerlín japonský, kvete červenec, srpen a co jsem viděl, byl obsypaný včelami, pro zimní generaci super, ale údajně kvete až po 30 letech, uvidím ten můj, mám jej třetí rok.
(12.03.2020 20:33)tom.50 napsal(a): [ -> ]Prosba
Jak se jmenuje akátu podobný strom s ostny, má i podobné listy, oproti často křivému akátu má nádherný, jakoby vznešený habitus, roste rovně, tvoří souměrnou krásnou korunu. Má velké kaštanově hnědé lusky se semeny podobnými akátovým, jen jsou asi větší. Lusky jsou asi 20-25cm dlouhé a široké tak 2-3 cm.
Je to významný strom pro včely? Kdy v roce kvete a v jakém věku začne kvést? Nikdy zjara nemám čas a nevzpomenu si chodit se dívat do zámeckého parku, kde jsem lusky našel. Semena jsem spařil, vzešlo přes 30 rostlinek (skoro všecky vyseté) jenže to dostalo nějakou chcípavku a zbyly dvě. Jeden asi metrový stromek jsem daroval, druhý mám v kýblu, je už asi metr a půl vysoký a je nutné ho někam vysadit.
Díky
Z akátem se dost často zaměňuje Jerlín japonský, popis by seděl. jen si momentálně nevybavím jestli má ostny? O několika stromech vím na Šipíně poblíž Bezzemínského hradiště. Včely na něj jdou, kvete později než akát, ale ze semen pokvete za dlouho, ale to je problém všech semenáčů.
Děkuju. V mém věku je to už problém, ale předkové říkávali: "sázím stromky pro potomky".
Místní lesník mi nabídnul dvouleté semenáčky jírovce. Taky se květu nedožiju, ale zasázím je kolem včel v lese, který během roku dvou uhyne. Tedy vysázím je v tom zoufalém zbytku lesa, co ještě žije.
Jo a perličku z kategorie "to nevymyslíš". Mám včely v CHKO. I když lesy tu nehynou tak bleskurychle jako jinde, i tady smrky už skoro nejsou a borovice schnou před očima. Ochránci přírody ale prosadili, že proto, že modřín prý není původní (to jsem slyšel dneska prvně) tak i když Lesy nevědí co dřív, přesto musejí vykácet v tisících hektarech celé CHKO všechny modříny. Úplně zdravé stromy. A vyvedlo mě to z míry tak moc, že nevím, která odrůda ekoušů to prosadila, jestli Agentura, nebo čistokrevní ochránci, nebo správa CHKO, nevím. Můžu zjistit.
Zcela určitě myslíš dřezovec jak jsou v parku u bývalé žáby směrem k letňáku(vlastně teď už bývalému).Na to včely vcelku létaly ale ne tak moc jak jsem si myslel že budou.Navic kvete až dlouho,ale je to pěknej šťastnej Šrom.
No Jerlin je super ale dává jen nektar ne pyl já se snažím najít pokud to jde rostliny co poskytují oboje.Navic kvete až po opravdu hodně letech.Ja pořídil par Svitelu latnatych a absolutní bomba a top strom pro mne je Evodie-hupejska,Danielova.Kvetr už poměrně mladá některé už 4 rokem a až uvidíte nálet včel pochopíte proč se jí říká Včelí Strom.Navic roste rychle a není vůbec náročná mám jich teď asi 15 ale je mým cílem zadáte jich kolem mne v okruhu 3 km co nejvíc to půjde.Tenhle strom si určitě zaslouží velkou pozornost včelařů.Taky se jako vodítko užitku pro včely dá použít Google,napíšete do vyhledávače rostlinu,strom,keř co hledáte a dáte si tam jen obrázky.Pak jich stačí pár projít a hned si člověk udělá obrázek o užitku pro včely.Pal když se porovnají známé rostliny celkem to odpovídá a je dobře vnímat na obrazkach i samotářky nebo motýly,dá se to podle toho odvodit.
Jeden z těch dvou stromků dřezovce máš ty a vůbec bys mě neurazil tím zázrakem co jich máš 15.
Misoka:Z akátem se dost často zaměňuje Jerlín japonský, popis by seděl. jen si momentálně nevybavím jestli má ostny? O několika stromech vím na Šipíně poblíž Bezzemínského hradiště. Včely na něj jdou, kvete později než akát, ale ze semen pokvete za dlouho, ale to je problém všech semenáčů.
-------
Čo sa týka agátu- semenáče začínajú kvitnúť už v tretom (cca10% stromcekov) ,ostatné takmer všetky v štvrtom roku.. U nás .. Inde neviem..
Ohledně dřezovce trojtrnného mám smíšené pocity. Pěstuje se tu několik kultivarů. Začal jsem si těch stromů všímat a za prvé to pro včely nevidím jako moc atraktivní, za druhé kvetou pozdě. V Hlinsku vím o cca 20letém, má skoro 10 metrů na výšku a ještě nekvetl. V Olomouci vím i o velkých kolem 20 metrů, je jich ve skupině asi 6 a lusky má jen jeden. Letos je budu sledovat. Nevím o tom, že by měl oddělená pohlaví, ale jestli to není nějaký kultivar, který nekvete...
Jerlín japonský je pro včely magnet. Trny žádné nemá. Pokud jej chcete pěstovat, tak lepší pořídit stromek nebo semena z ciziny. U nás má semena jen v obdobích s dlouhým teplým podzimem a většina z nich je uvnitř s housenkou. Rozumné semeno jsem získal tak jedno z 50. Navíc kolem nich je v luscích takový hnusný sliz a byl jsem jako prase. Doporučuju se s tím patlat jen v rukavicích.
Evodie (někdy pod jménem ampák) je úžasná, ale prvních několik let se musí v zimě dobře chránit, protože jinak může zmrznout. Po několika letech už je odolnější.
Namísto klasického jírovce maďalu doporučuji jírovec pleťový. Kvete růžově a má listy tmavě zelené, lesklé a hlavně na něj nejde klíněnka.
Pak tu jsou další zajímavé věci, které kvetou později, ale tam nemám ověřený přínos pro včely, ale třeba někdo testoval nebo testuje. Já taky sháním semínka a testuju:
Disanthus cercidifolius - dvoukvětec zmarlikovitý, keř do 3 m, kvete X - XI
Hypericum patulum - třezalka rozkladitá, 0,3 - 3 m, kvete VII - IX
Lespedeza bicolor - lespedezie dvoubarvá, 1,5 - 3 m, kvete VII - IX
Spirea salicifolia - tavolník vrbolistý, ten se pěstuje často, 0,5 - 1,5 m, kvete VI - IX
Clethra alnifolia - jochovec olšolistý - 1,5 - 3 m, kvete VII - IX
z běžně pěstovaných pak kustovnice, ibišky, pámelníky, ořechokřídlece, drmek
A pak třeba kysloun - o tom tu psal kdysi pavell, že ho pěstuje. Já s ním zkušenosti nemám.
A čo taká Paulownia, má s ňou niekto skúsenosti?
Pavlovnie je zajímavá, rychle roste, proto se někde pěstuje na biomasu, pro včely teoreticky fajn, ale kvete v době hojnosti, tak čelí silné konkurenci jiných rostlin. Mladě rostliny třeba první cca dva až čtyři roky chránit před mrazem. Pokud kmínek zmrzne, tak uříznout u země a nechat vyrůst nový, jinak z toho bude hnusný pazgřivec. Když se na mladou rostlinu naroubuje stará kvetoucí, tak kvete dřív... Ale je zajímavá... v květu tolik modrých stromů není, ale jsou i jiné barvy... Jo a v teplých oblastech by se mohla náletovitě šířit, jak je to akutní v ČR či v SR, to nevím. Problém je, že tvoří statisíce malinkých semen...
Tavolnik vrbolisty mam pred uly vedle skleniku,ale slouzi jako zabrana proti vetru a k zvednuti letu vcel.Vcelu na nem nevidet,spise motyly a samotarky.
JosPr: Jasně, není to ořechokřídlec, aby se o to včely rvaly... Já mám tavolník vrbolistý v živým plotu s pámelníkem. Na pámelníku je včel víc, to je pravda, ale proč něco nedopřát i jinýmu hmyzu
Včera v Olomouci v Hornbachu měli Salix chaenomeloides "Mt. Aso" - popsaná jako japonská kočičková vrba
Na etiketě obrázek včely. Kvete cca s jívami, je pro včely atraktivní a jehnědy má růžové cca jako plameňák
v kontejneru cca 5l za necelých 5 stovek. Taky jsem ji viděl buď tam nebo v OBI roubovanou na kmínku, ale to je někde pro minizahrádky. Jinak je to keř cca do 3-5 metrů.
Petře k tomu kyslounu, rozkvetl mi jako malá rostlinka, ale včely o květy ani nezavadily, zato čmelák na nich byl pořád, potřebuje hodně kyselou půdu jinak odejde. Něco jiného je hovenia dulcis, kvete celkem dlouho a včely se z ní můžou zbláznit, jdou na ni jek na komonici jako by nad ní letěl roj opravdu zvláštní strom pylu dává málo a nektar jsem v jeho otevřených květech taky neviděl co jsem ale nepochopil je ta zvláštní návštěvnost včel, několikrát denně je včelami obsypaný a z toho na něm není ani včela. Na květy nejdou jen včely ale všechen možný hmyz.
(13.03.2020 14:03)emer napsal(a): [ -> ]A čo taká Paulownia, má s ňou niekto skúsenosti?
Paulovnií je vela kultivarov,niektoré úplne mrazuvzdorné,iné menej..v prvých rokoch pri silnej zime mladsie kusy namrzajú ,ale spolahlivo vyrastú nanovo z koreňov..s evódiami mám už viacročnú skúsenost,ani mladé dvojročné v kvetináčoch neposkodil ani taký silný mráz ako bol začiatkom roka 2017 ,mesiac v kuse -10 až -20 ..
Heteropteryx: Od loňska mám zasazenou jak třezalku rozkladitou, tak tříkvětou. Můžu podat hlášení.
MarcelaH: Díky za info. Třezalky sice nemají nektar, ale pyl včelám dávají po dlouhou dobu.
Musela jsem u té třezalky ustříhnout dvě větvičky, tak zkusím, jestli zakoření.
Třezalka se množí v létě zelenými výhonky nebo dělením trsů.
Dnes budu rotavátorovat zahradu,můžu už sadit svazenku? Jinak mě začala kvést na dvoře meruňka, snad si včelky něco nanosí a naomrzne.
Vlasta.
Na svazenku je cas,jeste bude mrznout.