U nás roste na mýtinách po smrcích. Dřív jsem ji skoro neviděl.
To netuším,ale ohledně rostlin tu patří k TOP znalcům...
Janě Tome že roste ale je to tak nenápadnej keř že ujde pozornosti a květy jsou taky malinké.plody jsou černé bobulky hodně je v listnatých lesích ale vetšinou jako řidší keř...
U nas je vyznamnym zdrojem snusky,je velmi hojna na kamenitych stranich,roste v ridsich lesich,borech a na pasekach, ty ted pribyvaji geometrickou radou,prave zacina,bohate nasazeno na kveteni.
U mna som to objavil vedla polnej cesty medzi malinami a sipkami len vdaka hukotu mnozstva vciel.Pohladam dalsie.
Třeba se krušina hodně rozšíří jak lesáci nestihnou znovuzalesnit uhynulé lesy. Kdo ví, možná to pro nás a včely nebude tak zlé.
Když sleduji pár mýtin, které jsou zatím nechané na pospas přírodě, nemůžu se vynadívat. Taková pestrá škála bylin, keřů a stromů, až mě udivuje, kde se ty druhy berou. Takové mýtiny bez zásahu člověka jenom bují životem a rozmanitostí.
Ja jich nesleduju par,ale hektary a hektary.Druhova pestrost samozrejma,spousta bylin,vetsinou to obsadi v srpnu zlute lany starceku,trezalek a predtim malinik,ostruzinik.Pro vcelare vynikajici,jinak uplne na draka,protoze tyhle megaholiny ztrati schopnost uchovavat vlahu,behem par dnu na slunci budou znovu vysusene na troud,ten nadherny lesni chladek,vlhky lesni vzduch,ono to vlhke parno vynikajici pro msice na tvorbu medovice je proste v hajzlu.Nehlede na to,ze pokud se podari tyhle plochy jednou zalesnit,bude to vekove stejna skladba velkych ploch.Do budoucna dalsi problem.
Neschopnost půdy poutat vodu v je v něčem jiném, přesněji, dle V. Cílka je nyní 4x nižší schopnost půdy oproti roku 1920. Co rozhodně před sto lety nebylo byly mikrovlny. To neříká Cílek, ale já.
Josefe. Připomenu vám, že sem smrk nepatří a nikdy tu nerostl, až po výbuchu sopky Laki na Islandu roku 1783 se v celé Evropě tak ochladilo, že s enajednou dal smrk pěstovat i v polohách pod 1.000 metrů. Takže to, co vy oslavujete, byl stav nenormální a žádné oteplování taky není, ale jen se příroda vrací do stavu před Laki.
Ale to se nebude líbit Matesovi, ten taky podlehl vymývárně, že nejhorší škůdce je člověk! Asi tím naznačuje, že by bylo třeba zlikvidovat lidi, nebo těmhle lidem nerozumím, co milujou přírodu víc než lidi, tu přírodu, která nám má sloužit a ne my jí- Bible, Starý zákon, kniha Genesis, přesněji Pentateuch.
I ateistům, jakým jsem i já, doporučuju studium uvedeného zdroje.
Ale člověk opravdu zatím stále více planetě škodí, než prospívá.
Doporučuji se podívat, jak jsou znečištěné vodní zdroje například v Indii, Číně, případně kolik plastových mikročástic je k nalezení v oceánech.
Josefe pokud se do toho clovek ve velkem nepustí,zaroste to břízkama,jívou,krušinou a dalšíma rychle rostoucíma druhama.Příroda si časem velice rychle sama umí obnovit to co se do daného místa nejlépe hodí.
Jistě Tome příroda nám má sloužit ,ale to neznamená že když mám na baráku psa aby mi hlídal majetek,že ho budu krmit spatným žrádlem a na potkání ho kopat aby chápal kdo je tu pán.Nejde o nic jiného než využívat přírodu a podle toho se k ní ale taky chovat.Ale to jsou beztak zbytečné dohady protože vždy když zmizela nějaká civilizace tak do 500 let nebudou téměř žádné známky že tam nějaká byla..A co to je 500 let pro přírodu...Ano nejhorší škůdce je člověk ve smyslu že žádný jiný druh si vědomně netráví a nezabíjí svoje místo k životu.
nemusí to trvat ani 500 let, podívejte se na Černobyl ...
(06.06.2020 13:20)KTM napsal(a): [ -> ]..Ano nejhorší škůdce je člověk ve smyslu že žádný jiný druh si vědomně netráví a nezabíjí svoje místo k životu.
Omyl, úplně všichni paraziti a všechny patologické bakterie a viry. Ano, můžeš říct, že patogeny a paraziti nemají rozum a tedy vědomí. Pak by byla otázka, jak by to chtěl kdokoli z lidí udělat.
Prostě jakmile něco využíváme, z určitého úhlu pohledu je to parazitizmus. Mám za to, že si s tímhle lámaly hlavu už před mnoha staletími hlavně východní filozofie a k ničemu rozumnému nedospěly.
zbytek jsem smazal a dám ti to jako SZ, někdo by řekl, že to se včelama nesouvisí
Neviete,čo je to za rastlinu? Keď sa z nej odlomí,tak vyteká kaučuk. Včelám sa moc lúbi,lebo na ňu nalietavali aj po západe slnka.
Pryšec křižmolistý, taky ho pěstuji, údajně odpuzuje hryzce. Je jedovatý.
Dík,to bude ono. Kedysi to tatko doniesol aby vyhnal krtkov s kvetín a odvtedy sa množí sám. Prvý rok si ryli okolo akoby nič,teraz je zatiaľ kľud.
V knize Včelařské byliny a dřeviny jsem nenašel nic o Náprstníku velkokvětém. Má tato rostlina vůbec nektária? Založil jsem nové stanoviště uprostřed lesa a na mýtinách po smrkové monokultuře roste velmi hojně.
Má a lítají na něj celkem obstojně jak včely,čmeláci tak samotářky.Nevím jak na mítině po smrku,ale mně ve šmíšeném lese ho navštěvují a na zahrdě taky.Nebude to kdo ví co,ale je to léčivá bylina takže je super že jí tam máš,buď za něj rád.
Tak to jsem rád, protože ho tu je mraky. Snad to nebudou lesníci roundupovat.
Ted bude mít spousta míst že jednak nemají lidi kteří by to dělaly,nejsou sazenice a mnohde chybí peníze na obnovu lesa.Jasně neplatí to všude,ale já už to na některých místech vidím.....Doufám že to vydrží co nejdéle...