Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Adzo + pavell: Správně se ta rostlina jmenuje pryšec skočcový https://cs.wikipedia.org/wiki/Pry%C5%A1e...Dcov%C3%BD

---

MatesP: I když je označován autor Haragsim za významného znalce včelařství, tak ty knihy o včelařských bylinách a dřevinách se mu moc nepovedly a je v nich spousta zavádějících informací. Třeba si tam plete inzulin s inulinem a podobně. Nechci dělat nikomu reklamu, ale pro zájemce o včelařsky významné rostliny doporučuji knihy dr. Švamberka Včelí pastva (2. doplněné vydání) a Prostředí a včely. Je tam spousta hodnotných informací. Dále ohledně informací o nabídce pylu, nektaru a medovice je velmi hezky udělaný překlad vydaný nakladatelstvím Víkend. Je to kniha Pastva pro včely a napsal ji Günter Pritsch.

---

Tom.50: Už jsem zpět . Krušina olšová je ne moc nápadný větší keř až menší stromek a včelám dává celkem dost pylu a nektaru. Podle výše uvedené knihy má za pyl 2 a za nektar 3 s tím, že rostliny jsou tam hodnoceny podle nabídky na škále 0-4.
Jinak jak tak chodím po Olomouci, tak teď na plno kvetou ptačí zoby (P2, N2), rozkvétají weigelie (N2, P2) a trojpuky (N1, P1). Intenzivně kvete hlošina úzkolistá (N3, P2), netvařec křovitý (N3, P2) a šeřík (Syringa reticulata) (N2, P3). Akorát je deštivo, tak včely sedí doma, jen na šantách vidím hodně čmeláků. Šanta (N3, P1). A na sušších okrajích cest a chodníků začíná kvést turan roční (N2, P2)
N - nektar, P - pyl, vydatnost 0-4

Taky si myslím, že Švamberkovy knihy jsou o level výše než Haragsim.

KTM: ad příroda si to sama doplní. Ona ale ta příroda je docela často taková líná holka a ne tak pečlivá hospodyně, jak se o ní rádo tvrdí. Mám dost pozemků a vidím, co se děje, když člověk o pozemky pravidelně nepečuje. Dost luk mám ve stavu, kdy je stravuje přilehlý les. Tedy neustálé nálety habru, břízy, olše, javorů. Pokud s tím nic neudělám, bude místo louky les. Tam, kde se to stalo, mizí pestrost, je jen tmavý stinný kus lesa. Tam, kde jsem to vyřezal, během pár let obrovský nárůst rostlin, které tam dlouho nerostly, následně hmyzu, patrné jsou například mnohé druhy motýlů. Hezky je to popsané v jedné publikaci o Valašsku, co mám doma. Nešvar mnoha pozemků v okolí je ten, že vlastníci luk kašlou na údržbu. Louky zarůstají, lesy přibývají. Ale stačí dvě senoseče ročně, případně tam nahnat ovce, kozy a najednou se objeví druhy rostlin, které by tam člověk nečekal.

Tak s tema různýma kytkama mas pravdu zuby nehty branim pulku pozemku kde je trava pul metru,kdyz je cas sekam jen kosou a letos jsem vyhral..Kdyz se draha rozhledla a videla svuj posekanej Anglan a "moji " rozkvetlou louku kde je neuveritelne ruznych kvetoucich rostlin uznala zee je to lepsi.Tak ono s loukou mas pravdu s lesem u mne je to jen jinak ale za par let to muze byt jak rikas ty ale spis to bude misto od mista jine.U mne na plne care vedou maliny,vrby a ruzne lesni byliny.Ale louka ktera se kosi jak pises dvakrat je nejlepsi co se pestrosti tice o tom bez debat

Hrk + KTM: Máte pravdu pánové. Jsme v oblasti mírného lesa - boreálu. A pokud se pozemek nechá ladem, příroda na něm vytvoří opět les. U nás obvykle smíšený, v lužních oblastech listnatý, ve vyšších partiích jehličnatý. Tomu se říká odborně sukcese. Výjimkou jsou silně podmáčené lokality, nestabilní suťové a sesuvové plochy a holé prudké skály a taky vyšší partie nad kosodřevinou. Květnatá louka je jedním z nejpestřejších biotopů, jaký to lze potkat. Jak v pestrosti druhů rostlin, tak v pestrosti navazujícího spektra živočichů. Sekat se to musí alespoň jednou ročně, o čemž se můžete přesvědčit například na orchidejových loukách Bílých Karpat, ale obecně pokud chcete udržet bohatou louku, musíte sekat. Ne bezhlavě, ne mockrát, ne brzo. Nevadí ani, pokud se na to vezme těžká technika a vyjedou se koleje. Není to rovinka, ale na těch narušených místech vznikají možnosti pro uchycení semen různých dalších druhů a biodiverzita roste.

Nezapomínejme, že kdysi tu žili velcí býložravci jako zubr, pratur nebo tarpan.

Typujte čo je to za stromek a má to listy ako taký Agát a je na tom aj medovica. No už teraz nieje lebo všetko zmyl dážď. Pre urýchlenie typovania je to pôvodný Slovenský a ako aj Europsky strom a plody sú čisto čierne. Má 15 rokov a 1 x to nahodilo plody.

buk-fagus
alebo
oresak mandzusky

...žeby morusa?

orech cierny by to mohol byt

Merkuri: Gusto to trefil. Na 99 % to je ořešák černý (Juglans nigra). V dospělosti je to strom vysoký přes 20 metrů, ořechy jsou jedlé, ale dostává se do nich hůře než do vlašských ořechů. Když kvete, tak má cca dvojnásobně delší jehnědy než ořešák královský. Bývá v parkových výsadbách. Na několika místech je v Olomouci v parku i v městské zeleni, nedávno jsem ho viděl u zámku ve Slatiňanech, ale dá se říct, že je relativně běžný. Pochází se Severní Ameriky. Zaměnitelný na první pohled může být v dospělosti s jasany a s pajasanem žláznatým, mladé rostliny i se škumpou, svitelem latnatým, případně s jeřáby.

---

Edo: Moruše nemá dělené listy na jednotlivé lístky. Může je mít různě vykrajované a laločnaté, ale ne takhle rozdělené.

---

canopus: Buk též nemá dělené listy.

Tady je nová aplikace do mobilu pro určování rostlin.

Nevíte, které lípě se (na Valašsku) říká černá?

Hrk
Nevím,jestli je to 100%,ale měla by to být lípa stříbrná (plstnatá)
Sama u nás neroste,ale v zámeckých parcích a arboretech bývala vysazována a myslím,že ji sadili i včelaři,protože její nektar je nejvýživnější ze všech lip.
Jenže ke konci květu pod ní bývaly spousty mrtvých včel a čmeláků.
Lidé ji podezřívali,že je její nektar a pyl jedovatý,tudíž smrtící,no a odtud to je jen krůček k černotě.
Ty úhyny nějak souvisely s hladem včel,že je ta lípa lákala vůní i když už odkvetla a nektar nedávala.
No,ale ruku za to nedám

Může být. Jeden starousedlík přes kopec právě říkal, že tyhle lípy jsou pro včely a čmeláky nejvýživnější. Kvete nám po velko/malokvěté.

(02.07.2020 12:59)Pavel-T64 napsal(a): [ -> ]Ty úhyny nějak souvisely s hladem včel,že je ta lípa lákala vůní i když už odkvetla a nektar nedávala.

Tak souvisí to s hladem: https://arnika.org/lipy-nejsou-zabijaci-...ek-potravy

Ja se nejvic tesim az budu moct zadhradku pro vcely alespon zdesetinasobit zatim mam jen kousky...Pristi rok se do toho pustim naplno

Obávám se, že něco nechápeš. Hektar řepky dává asi 80 kilo medu, hektar louky, kde je polovina travin jetelů dává 10 kilo medu. Ty ukazuješ tak půl aru a arů je do ha 100 a tak i kdyby ty kytky dávaly jako řepka, což stopro nedávají, pak je to 80 kilo medu : 200 = 0,4 kila medu = 400 gramů. Když máš na zahradě 20 vč, na každé vyjde 20 gramů za celou dobu kvetení a spotřeba včelstva v období, kdy ti to pokvete je asi půl kila denně (tu spotřebu nevím, jen tak odhaduju, že když vč spotřebuje za rok asi metrák medu, tak podle toho). Na tu práci je to docela nepoměr.

Zahrádky a kytičky jistě význam mají, ne ale pro včely, spíš jde o estetiku a spokojený život lidí. Jo, všechny zahrádky ve vsi v pozdním podletí kvůli pylu, to je jiná!

To já bych se spíš snažil dobře vycházet s místními zemědělci a zkusil je přesvědčovat, aby v rámci nějakých těch ekoprogramů seli svazenku. To by význam mělo. Mají na výběr co sít a taky se do těch programů můžou nezapojit. Prostě včely a zemědělci patří k sobě a je jedno, jestli se ti to líbí nebo ne, jestli tomu věříš nebo máš svou hlavu. Zemědělci a včelaři by měli spolupracovat. Úplně nejlepší je, když má zemědělec taky včely. Pak úplně jinak uvažuje o postřikách a podobně.

Zahradky nejsou o kilach ci tunach medu, ale predevsim o pylu, pylove rozmanitosti a trose podnecovaciho nektaru ve snuskovych mezerach. Nejde vsechno prepocitat na med nebo pouze vcelu medonosnou. Loni jsem mel za barakem 5x50 m plochu osetou slunecnici, vcely z toho tahaly spoustu pylu.Zbytek byla horcice to samo. Letos mam kus horcice, zbytek svazenku. Na horcici sice neni videt vcela, ale je tam neskutecne motylu, a vcel samotarek. Svazenka rozkvete nekdy za 14 dnu, sel jsem ji postupne. Kazdy kousek podobne pastvy ma vyznam. Urcite je to lepsi vyuzit pro vceli pastvu, nez nabidnout pozemky k najmu a devastaci zemedelcum.Z toho maji nase vcely kulovy.

---

Zemedelcum je treba slapnout na paty a ne jim lezt do zadku.

Možná by bylo dobré uvést zdroj, kupodivu si pamatuju knihu z r 1947 - Vendelín Šístek - Svazenka. Vyčerpávajícím způsobem v ní autor vysvětluje vše stran včelařsky významných plodin, tedy ne jen svazenky. Bohužel jsem jí půjčil jednomu řediteli statku a ten mi jí zratil...

To spis nechapes ty.Proc to porad prepocitavas na med??To mne vubec nezajima,myslel jsem ze tohle davno vis.Treba ten yzop je dost lecivej a pyl z nej nosej od rana do vecera a 100g pylu z yzopu nebo pozdeji z divizny je mnohem vic nez par kilo monokulturniho pylu ze svazenky..Tomu ze to vyznam pro vcely nema veris ty,ja denně vydim nalet na jednotlive rostliny a nejsem jedinej se zahradkou tady,jsou u kazdeho baraku.Kdyby premyslel kazdej takto nemel bych 150m2 prisavniku na zdi u soseda a to je hukot.Tohle neni o medu a kazda kytka se pocita v nasi krajine.Po tom co jsem zacal sekat celou zaahradu tu je nespocetne druhu kytek a vyuziva je veskerej hmyz,proto to delam ne pro nejakou kalkulacku medu,ale kdyz ty mali smradi tady honej motýly a chytaj kobylky,to je duvod.