(29.10.2011 18:53)Renda napsal(a): [ -> ]Po první fumigaci před cca 2 tydny jsem měl spad cca 30 - 45 kleštíků v průměru na včelstvo, Dnes ve 13 hodin jsem podruhé fumigoval a v 16 hodin jenom jeden spadlý kleštík v jednom včelstvu. Celé odpoledne létaly jak zběsilý a nosily poslední pyl nevím ale opravdu nevím kde ho vyčenichaly.
To u nás je jedno pole a teď je celé žluté, ale nevím co to tam kvete.
Může jít o Brukev.Dává se na zelené hnojení.
Měla by to být i podle listů, u nás se jako zelené hnojení vysazuje poměrně často. Ale takhle pěkně sem jí kvést ještě neviděl. Řepka letos na jaře takhle pěkně nekvetla jako ta brukev
Odpoledne jsem vzal psa a šel do přírody sešel jsem se s myslivcem a ten mi dal typ na zelené hnojení na poli za kopcem. Jeto neco košťálovitýho a kvete to žlutě. Včelkama to jen hučelo. Já trotl jsem si nevzal mobil abych to vyfotil. Naše včelky to mají asi 1,5 km a za kopec. Inu najdou všechno.
Dneska byl fakt letecký den a spousta žlutého pylu. Kvete u nás už jen pár topinambur a na nich nebyly. Tak kde byly, to jsem se jich ptal, ale houby se dozvěděl, zaťatě mlčely ... Tak jsem jim zakouřil Grifinem, když už byly večer doma ...
.
Jinak ale mi rozkvetly bělotrny, které jsem po prvním odkvětu začátkem srpna ořezal. Taky dobré. Ještě je ale nenašly ... lítaly na to neznámé žluté ...
Jiří
Řepka olejka je brukvovitá rostlina a ta ozimá má vytvořit jen listovou ružici - leč v letošním teplém podzimu se jí podařilo rovnou vykvést - začala snůška
Blbé je, že se to projeví na jaře horším kvetením, možná ,že jelikož je již tak velká tak dokonce úplně vymrzne a pak to bude opravdu jen zelené hnojení bez včelařského využití.
No jasně,řepka,hořčice,...atd..Já vždycky myslel,že když jim to kvete na podzim,že to je na zaorání. Kdy se vlastně ta ozimá řepka seje?
A co hořčice bílá, by to nemohla být? Ta se používá na zelené hnojení a na podzim krásně kvete když se nechá přerůst. Kvete žlutě stejně jako řepka, ale má víc vykrojené listy.
(30.10.2011 19:45)miko napsal(a): [ -> ]No jasně,řepka,hořčice,...atd..Já vždycky myslel,že když jim to kvete na podzim,že to je na zaorání. Kdy se vlastně ta ozimá řepka seje?
Repku vysievajú koncom 8 a 9 mesiaca pretože repka musí zísť a vytvoriť ružicu listov, z ktorej na jar vyrastie byľ-lodyha, ktorá nesie listy z ktorých rozvetvuje byľ a na jej koncoch sú umiestnené jasne žlté kvety. Ozimná repka dobre zimuje pod príkrovom snehu, ktorý ju chráni pred zamrznutím . v okolí mojej včelnici začína kvitnúť koncom apríla-dubna a hlavne v máji. V našej agátovej oblasti (hlavná znáška) dokvitá v začiatku kvitnutia agátu, čo je jej veľká nevýhoda, lebo prinesený nektár agát znehodnotí, med po 3-5 mesiacoch kryštalizuje. Preto včelár musí čakať, kým repka dokvitne a potom vytáčajú repkoagátový med, tento med je príjemnejší ,čo je výkupcom jedno, lebo ho preplácajú tou najnižšou cenou, momentálne 2,20 €. Pred nejakými 15-2é rokmi bola vždy medzi dokvitaním repky a začiatku kvitnutia agátu minimálne 1,5 týždňa. Anton
Žlutý pyl přinášený ve větším množství v pozdním podzimu pochází pravděpodobně z brukvovitých rostlin (čeleď Brassicaceae), kvetoucích nyní na polích. Může jít o řepku, ohnici nebo jeden z dvou druhů hořčic. Buď jde o kulturu řepky olejky, hořčice bílé, nebo o plevele hořčici polní a ředkev ohnici. Tyto kvetoucí plevele najdete nyní nejčastěji také na okraji řepkových polí, protože na ně nepůsobí selektivní herbicidy z důvodu příbuznosti s řepkou.
Pokud si chcete udělat pořádek v těchto zdrojích pozdního pylu, připojuji přehled:
brukev řepka (Brassica napus)
foto např. :
http://herbar-gjs.wz.cz/webbyliny/brukev...olejka.htm
Nyní je na poli většinou jako ozimá kultura, zasetá v sepnu-září, nyní ve stádiu nekvetoucích listových růžic. Jen ojediněle některý exemplář vykvete do zimy. Souvislé pororosty řepky kvetoucí na podzim jsou většinou nezaorané strniště po sklizni řepky, kde rostliny vzešlé v červenci kvetou z části ještě tentýž rok na podzim.
ředkev ohnice (Raphanus raphanistrum)
http://www.e-herbar.net/main.php?g2_itemId=20663
Má bledě žluté, mnohem světlejší květy než ostatní diskutované druhy. Polní plevel. Nyní kvete nejčastěji na okraji polí s ozimou řepkou.
hořčice polní (Sinapis arvensis) a hořčice bílá (Leukosinapis alba)
http://botany.cz/cs/sinapis-arvensis/
http://www.e-herbar.net/main.php?g2_itemId=8296
Listy obou druhů hořčice jsou proti řepce světle zelené (trávozelené), řepka má listové růžice sivozelené.
Hořčice bílá je pěstovaná kultura, setá většinou zjara, kvete dle data výsevu od června. Také bývá v posledních letech seta před zimou jako zelené hnojení a meliorační bylina (brání větrné erozi). Podzimní kultury často vykvétají během října a listopadu.
Hořčice polní je plevel. Nyní kvete často na okrajích řepkových kultur spolu s ohnicí.
Broněk
Dneska jsem byl , jen tak se projit a vsude klid jen poradny bzukot vcel, rikam si co se deje, a ejhhle o kousek dale se to pekne pase,no posudte sami.. byla to parada..
melo by se jednat o Hvezdnice novobelgicka::
[
attachment=669] [
attachment=670] [
attachment=671]
ma niekto skúsenosti z rastlinou svazenky vratičolisté ( Phacelia tanacetifolia )
po lípě druhá nejproduktivnější rostlina, seje se jako meziplodina, kvete relativně dlouho a včely se na ní můžou zbláznit... když jim pořídíš čelovky, budou létat i v noci
mít v doletu nasetý lán svazenky v pozdním létě je snad sen každého včelaře
E: jinak si pročti toto téma, je tu toho o ní napsaného dost
(23.01.2012 19:18)antonio233 napsal(a): [ -> ]ma niekto skúsenosti z rastlinou svazenky vratičolisté ( Phacelia tanacetifolia )
Když sklidím ranné brambory, naseji svazenku (cca v půli července) a během září mají včely doplňující snůšku. V říjnu pak poseču a zaořu jako zelené hnojení. Jinak lze sít i dříve na volné plochy podle možností - kvete asi za 6 týdnů po nasetí.
Na slovenskom fóre
http://www.vcely.sk sú na facéliu (svazenku),rôznorodé diskusie.Ja ju považujem za výbornú podnecovaciu znášku v bezznáškovom,respektíve slabšom znáškovom období.Ale mať z nej nejaké veľké medové výnosy,prípadne kočovať za ňou,to asi nie.
Dokáže někdo poradit, kde koupit sazenice šlechtěných kultivarů akátu? Před mnoha léty se o akátu šlechtěném v Maďarsku psalo v časopisu Včelár. Jednalo se o šlechtění akátu na produkci nektaru a rovného dřeva.
Za typ předem děkuji.
Nevíte někdo, jak je to s rostlinami pěstovanými na biomasu po stránce včelařského využití? Konkrétně třeba japonský topol, rychlerostouocí dřevina, sklizeň 1 x za 5 let. Je možné, že by z něho za tuto dobu byl nějaký pyl nebo že by medoval?
Japonský topol (i jeho kříženci) kvete až po 8-mi letech a proto je omýcení nastaveno tak, aby bylo provedeno před květem a nedošlo k případnému nežádoucímu křížení s autotrofními (původními) rostlinami. Pro včelaře by možná byl zajímavý pouze jako producent medovice(???).
Š.N.
Nevím jak pyl.Kvést jsem to teda neviděl,ale na jaře jsou pupeny doslova lepkavé od mízy.Viděl jsem jak kolem toho občas včela poletovala,ale jestli to opravdu nějak využívají to fakt nevím.