Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Já se teda trávy zbavil roundupem, což sice není úplně cool, ale je třeba tu trávu zlikvidovat úplně, jinak začne opět růst ještě dřív, než vyklíčí semena toho co tam chci.

Petr Veliky: Netrápí. Invazivita je otázka mnoha faktorů a není to absolutní vlastnost. Předpokládám, že ten, kdo si chce něco vysít nebo vysadit, tak si o tom sám něco přečte a zhodnotí, co kam může nebo nemůže dát. Navíc jsem tu dal jen mírně invazivní rostliny, vynechal jsem záměrně třeba bolševníky nebo netýkavku žláznatou, které za opravdu nebezpečné invazivky považuju, i když je sám pod bedlivou kontrolou pěstuju, aby se mi nerozlezly. A manželka má instrukce, kdyby mě přejelo auto nebo sežral covid, které věci na zahradě vzít Roundupem.
OK, invazivní z obecného pohledu jsou zlatobýl kanadský a obrovský, křídlatky, topinambur. Když bych měl příhodné stanoviště s narušenou vegetací, tak třeba i omany, devětsily, astry, mužáky, popelivky, klejichy, sadce, zvonky, divizny, máky, česneky atd. se mohou začít intenzivně rozsemeňovat či rozodnožovat. Když si uděláte trvalkový záhon a nebudete se o něj starat, tak některé trvalky přerostou jiné, nadmíru se rozšíří a zlikvidují je.
Invazivita je dána:
- vhodnými stanovištními podmínkami
- často mohutným vzrůstem, který pomáhá zastínit a oslabit konkurenci
- dobou kvetení, která je obvykle mimo hlavní kvetení našich rostlin, tak opylení hmyzem je daleko intenzivnější a účinnější
- obrovskou produkcí semen či jiných rozmnožovacích útvarů (hlízy, kořeny, oddenky)
- neobsazeností mnoha ekologických nik v evropské přírodě, protože po dobách ledových máme stále ještě deficit počtu druhů rostlin např. ve srovnání se Severní Amerikou.
Invazivita je taky závislá na nadmořské výšce. Zahradu mám cca 640-650 metrů nad mořem. Na jednu stranu mi tu roste bez nějakého zakrývání třeba jasmín nahokvětý a roste a plodí moruše. Na druhou stranu tu mám mnoho let výše zmíněné zlatobýly. Ten obrovský se za 40 let rozrostl z trsu asi o průměru 1 metr do průměru 3 metry. Semen má spousty, ale za ty roky jsem zaznamenal 2 semenáčky. Zlatobýl kanadský mám asi 5 let a zatím ani jedno semeno se nepodařilo. Když to porovnáte s jejich rozšířením v nižších polohách na rumištích, lemech železnic, skládkách, haldách a výsypkách, je to nebe a dudy. Naopak když jsem byl ještě děcko a vysemenil se nám bolševník, byly malých rostlin po zahradě desítky a trvalo několik let likvidace, než se vyhubily. Nekontrolovaně má tendenci se šířit třeba ten kolotočník. Viděl jsem ho v různých chráněných oblastech, kde se rozrůstá - v Krkonoších, v Jeseníkách a na zahradě mi dělá spousty semenáčků. To samé třeba oman pravý, který se mi na zahradě chová stejně, ale ten není považován za invazivku, naopak za léčivku. Tyhle rostliny na konci sezóny po vysemenění ostříhám a spálím, aby se mi nerozšiřovaly. Třeba obávané křídlatky jsou nebezpečné proto, že mohou vyrůst nové rostliny již z jednogramových úlomků oddenků. To např. při vyhození vykopaných rostlin do přírody, převozem zeminy nebo hlavně podél řek při povodních, kdy voda naruší půdu, obnaží jejich kořeny a oddenky, odlomí a přenese. Podobně slunečnice topinambur. Kde tohle nehrozí, tak nechám "keř" křídlatky vyrůst podle sebe a další rozmnožení oddenky řeší sekačka nebo křovinořez. Mimochodem, křídlatky - japonskou, sachalinskou i českou jsem si pořídil, protože je chválí pro produkci pylu a nektaru v podletí. Vloni mi poprvé kvetly. Byly na nich tisíce mušek, much, pestřenek... prostě jen a jen dvoukřídlých a žádní blanokřídlí, žádný motýl. Včely mám 30 metrů vedle a ani jediná. A kvetly v pohodě, protože na všech třech byla nakonec semena. Jsem zvědavý, jak to bude příští roky. Jestli si je včely najdou nebo je to další z tradovaných nepravd. Ale nepředbíhám, protože mám vypozorované, že podle rychlosti nástupu jara se některý rok můžou včely na mé vrbě náhrobní o pyl pobít a jiný rok je téměř bez včel a včely létají na něco pro ně lepšího.
Na druhou stranu si vezměte, jak invazivně se umí chovat jasan, olše, bříza, jeřáb apod. A to jsou naše původní dřeviny. Prostě závisí na mnoha faktorech a každý pěstitel se musí zařídit podle toho. Ale obecně mít strach z invazivních rostlin je jako mít strach z chovu včel, že se můžou nekontrolovaně vyrojit a někoho poštípat... Vše je o zkušenostech pěstitele/chovatele a o zodpovědnosti.

Křídlatky mam na jednom stanovisti celkem dost a jsou roky kdy na nich neni jedina vcela ale ke konci kveteni byva navštěvovaná celkem hojně a pak prijde rok ze po celou dobu kveteni hlavne po obede doslova "zvoní"vcelama a proto si myslim ze ma vyznam sice navstevnost neni pravidelna,ale jako "pojistka je dobra a využívána" a i u tak super rostliny jako je Netýkavka jsem zazil ze byla včelami navštěvovaná málo ale pritom je super

KTM: Vše je o "kontextu". Včely nejsou blbé a vědí nejlíp, co je pro ně v poměru cena/výkon nejlepší. Když budu mít k večeři čaj a k němu chleba s máslem, povečeřím tohle. když mě pozve kamoš na večer na bečku s grilováním, zůstanou chleba i máslo nedotčené a tlačím do sebe pivo a masíčko . A podobně to mají včely. Když je něco lepšího, létají tam a když není lepší, vezmou za vděk i to horší. Tím kontextem může být vývoj počasí v daném roce, a tím daný vývoj fenologický, dále osevní a agrotechnické postupy zahrádkářů a zemědělců v okolí, konkrétní druhy a kultivary rostlin atd.

ja som takto minuly rok videl u kamarata brectan. Ma obrastenu celu garaz na streche cca 1m tohto porastu az mi to prislo ze je to skor strom ta garaz. Kvetov to malo mraky a vciel tam bolo tolko ze som mal pocit ze som v strede ula a taky hukot som nepocul ani na repke.... Ja mam tiez doma brectanom obrasteny stlp a tam asi 2 ci 3 kvety - vcelu som tam nevidel... To iste yzop.... ked bol posadeny okolo toho stlpu tak kvitol ale vcely tam neboli ..... z roznych dovodov som ho vykopal a posadil cca o 5 metrov vedla na naozaj len o trosku viac slnecne miesto a hned za par dni pocet kvetov stupol na min 2-3nasobok a hned tam bolo badat vcely kazdy den.

Inspirace jak na mateřídoušku a další hluchavkovité: https://www.idnes.cz/hobby/zahrada/rodin...a_mce/foto

(03.02.2021 11:20)Heteropteryx napsal(a): [ -> ]KTM: Vše je o "kontextu". Včely nejsou blbé a vědí nejlíp, co je pro ně v poměru cena/výkon nejlepší. Když budu mít k večeři čaj a k němu chleba s máslem, povečeřím tohle. když mě pozve kamoš na večer na bečku s grilováním, zůstanou chleba i máslo nedotčené a tlačím do sebe pivo a masíčko . A podobně to mají včely. Když je něco lepšího, létají tam a když není lepší, vezmou za vděk i to horší. Tím kontextem může být vývoj počasí v daném roce, a tím daný vývoj fenologický, dále osevní a agrotechnické postupy zahrádkářů a zemědělců v okolí, konkrétní druhy a kultivary rostlin atd.

O tomto jako hodnocení je celá věda která zplodila rovnice a podle těch rovnic fungují jiné vědy a nauky. Např. obchod, výroba atp. Nejznámější je asi google search, resp ads click jinak i google analytics. Což je zdokonaleno na úrovni kódu nad kterým trávíte čas, rozumějte přesně popisuje to, jak prohlíží uživatel web na časové ose. Tz. jak dlouho naco se dívá, naco najíždí myší, naco klikne a naco neklikne, co napíše, co napíše a smaže, kolik času to trvalo ...

Jaro se blíží a zahrady čekají
https://www.ekozahradnictvi.cz/kategorie...-rostliny/

záznam webináře

Minulý rok jsem zasadil před včelín Taloviny, už začaly kvést a včely je zbožňují...

Talovíny jsou pro včely jeden z prvních bylinných zdrojů pylu. Výborně se rozmnožují semeny. Buď to nechat na přírodě nebo semena po odkvětu a dozrání odebrat a vyset je někde, kde budou pod kontrolou a rozmnožit si je tak. Za pár let tak může být z jara žluto na mnoha metrech čtverečních. Vzhledem k samovýsevu je dobré zasadit je jednotlivě a od každého se potom ze semen rozšiřují mladé rostlinky. Během pár let tak člověk získá větší talovínovou plochu než jen z jednoho místa, kam zasadil vše.
U nás se pěstuje nejčastěji talovín zimní (Eranthis hyemalis), ale dobrý je i talovín cilicijský (E. cilicica). Pro neškolené oko vypadají stejně, ale ten cilicijský vykvétá cca o týden později než ten zimní, takže si talovínovou pylovou snůšku prodloužíte na dvojnásobek. Podobné je to s krokusy. Pěstuje se jich tu několik druhů a při správném nakombinování kvetou dohromady skoro měsíc. Časové údaje samozřejmě závisí na aktuálním průběhu počasí. Hlízky talovínů a cibulky krokusů se prodávají na podzim různě v hobbymarketech, v akčním spotřebním zboží v Lidlu jsem se viděl a tak různě...

Dnes jsem na dálku zahlédl olši mezi loukami na mezi . Zdálo se mi na dálku 100m že už má natatežené jehnědy.Neváhal jsem šel jsem tam a samozřejmě olše práší pyl i u nás na horách. Včely na ni normálně zbíraly, byly tam konkretně přímo vidět. Je to přímo u města. Za barákem už jsem viděl rousky pylu. Na stanovištích ještě ne. Když Loukymu nosí 150včelstev hodně pylu tak to nemůže být ojedinělá líska.Už jsem tady o olši psal ale vy se furt jen dohadujete o lísce ve špatném tématu.

Máš pravdu Zdeňku a dík za informaci.
Já dělám chyby a chybama se učím.
Informace analyzuji a porovnávám.
Tvůj příspěvek jsem četl a psal jsem,že liska je zelenohnědá světlá a olše to samé,ale tmavé,proto mě olše ani nenapadla.
No samozřejmě to není pravda měl jsem udělané barevné kolečka jako pyl a u nich popisek ke kterým byla přiřazena rostlina.
Až po těchto debatách jsem zjistil,že to mám o tři řádky posunuté.

Víte co....podme se shodnout, že to je pyl z "jehnědů" at už lísky nebo olše....na kočičkách jsem se byl dneska podívat, jsou už velké ale stále bílé bez pylu ....

Některé kočičky jsou chlupaté a nalité už snad o vánocích. Chlupatá kočička ještě nekvete. Podle mne nyní máte pyl pouze z jehněd a vzácně kytek na záhoncích.

U mne bíla líska zatím jehnědy bez pylu. Červená líska už práší žlutý pyl.

U nás ničeho nic.Vyrazily sněženky a bledule.

Snežienky už začali koncom januára. Ono sú skoré a neskoré.

U nás neskore,ještě ve středu na nich byl sníh.

Dnes fotené :




Japonská vrba: