Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Včelařsky významné rostliny
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
cauky tak z vlastni skusenosti vim že randap se nemusi střikat na listy stací pokacet natřit pařez a už se nic neoběvy.likvidovali smme takhle vymlattky v zime a najare nic nevyrostlo ale to co se nenatřelo tak na jaře zas rašilo.takže není pravda že musi bejt jen na listy.
tento postup je přímo v návodu, na byliny postřik, na dřeviny záseky nebo nátěr pařezu. Vždy je potřeba dostat účinnou látku ke kořenům. Nedovedu si představit, jak stříkám vzrostlému stromu listí. A hlavně pozor na vítr, Dokáže kapky zanést i na okolní rostliny a pak se blbě sousedovi vysvětluje, proč má zničený trávník.
Jsou herbicidy,které se stříkají na půdu a brání klíčení.Pojmem "zelená část" jsem spíše měl na mysli nadzemní část,prostě to co roste.To znamená, v případě těch Topinambur, stříknout listy až vyrostou z hlízek.Roundup musí rostlina nasát a to je nejlepší přes listy.Nevím přesně co Roundup konkrétně v rostlině dělá (jsem samouk Big Grin ),ale nejspíš ovlivňuje funkci enzymů v celé rostlině jako ostatní podobné totální herbicidy. U stromu může stačit uříznou i větší větev a čerstvý řez s odhalenými cévami pomazat.Nevím ale proč to dělat,stačí ho často jen prostě pokácet.Jinak stromy(např. jabloně) se nechají přes list hnojit a to hlavně když je potřeba rychle napravit nějakou chybějící složku v půdě.Listem se hnojení dostane velice rychle do stromu.Rychleji než z půdy,ale je rychle vyčerpané,takže samozřejmě složení půdy je rozhodující.To jen,že se stříkají i stromy na list.
Jsou ale rostliny,které se dokáží po postřiku i herbicidem oklepat a znovu začít růst. Mám tuto zkušenost třeba s obyč. bezem kde jsem pomazal zbylý pařízek.Marně.Big Grin Jo je jasné,že látka samozřejmě ovlivní i kořenový systém.Roundup,pokud se zadaří, zlikviduje celou rostlinu včetně kořenů.
(26.02.2012 21:29)miko napsal(a): [ -> ]Maliny jsou údajně jedny z nejvíce nektarodárných rostlin.Pokud dáš dvakrát plodící(remontující) odrůdu,tak kvetou (podle počasí) i dlouho v podzimu.My máme "Ljulin".

S Ljulinom mam vyborne skusenosti,vcely sa na nom s radostou pasu a aj vela ineho hmyzu..kvitne do mrazov a dava vela plodov,ktore sa zberaju obden,idealne do mraznicky..a po opade listov sa jednoducho cely porast vystriha az k zemi,pripadne s krovinorezom vyzne pri vacsich plochach a je upratane..na jar vyrastaju nove slahune ktore v tom roku rodia..ak vam bude luto na jesen porast zlikvidovat,tak na rok budete mat urodu nizsiu a porast prehusteny a aj nachylnejsi na choroby..
Ony už jsou asi i lepší odrůdy.V posledním čísle čas. "Zahrádkář" je zrovna větší článek o malinách a jejich pěstování.Ten Ljulin už je starší odrůda,ale není vůbec špatná. Ano,kvetení často zastaví až první mrazíky.Plody jsou nezvykle velké.Hlavně ty první.Včely se na květech pasou velice intenzivně.Jinak je to poměrně rezistentní odrůda.
Já mám s malinama a ostružinama ještě druhou zkušenost... Vrátili mi chalupu po dlouhých soudech cca po deseti letech a to, co to nadělalo na horní zahradě, kdy se o ně nikdo x-let nestaral, to bych Vám přál vidět! Půlka zahrady (cca 35 metrů čtverečních) byla pod malinama a ostružinama! Já to od tama tahal snad pět let, než se mi je podařilo jakžtakž vykořenit... ale maliny by se mi zase líbili... už kvůli holkám.
zkoušel jste někdo jetel inkarnát ?? vypadá docela zajímavě ....
ještě k tomu Roundupu - účinkuje systematicky a dostane se do rostliny buď přes chlorofyl (listy, jehličí), nebo skutečně po poranění,nebo uříznutí - to je nejlepší provádět na podzim, v září, říjnu, když se zásobní látky dostávají do kořenů. Při postřiku, když účinná látka nedopadne na list, ale kamkoliv jinam, tak se deaktivuje - je to z důvodu, aby dlouhodobě přípravek nezamořil půdu. To, že účinkuje systematicky znamená, že když postříkáte třeba akátový výmladek, přes kořeny se látka dostane do celý rostliny (což může být i několik stromů) a všechno to uhyne. Takže opatrně.
U dřevin je potřeba větší koncentrace, občas se stane, že se rostlina jen oslabí, ale je to případ od případu. Jinak jsem loni zjistil, že na trhu je spousta podobných, mnohem levnějších přípravků se stejnou účinnou látkou, takže je to podobný jako se značkovýma a neznačkovýma lékama.
Jinak je to pořád chemie a já zastávám zásadu, že posekanej plevej vypadá skoro jako anglickej trávník, takže je to spíš o pravidelný údržbě.
mají včely nějaký užitek ze zlatého deště? Všude ho kvetou spousty, kvete brzo a dlouho, ale včelu jsem na něm neviděl.
zlatý déšť, zlatice....nic pro včely
Na Zlatici (nesprávně "zlatý déšť") nelétají.Mám jednu hned vedle úlů,ale je tam jen pro okrasu.Pokud by se jednalo o "Zlatý déšť" Štědřenec (Laburnum anagyroides) tak ten možná navštěvují.My máme doma jen takového jednoho ubožáka a přiznám se,že jsem se nedíval.Ale teď jak nad tím přemýšlím tak by možná mohl být pro včely lákavý.A vypadá takto(viz foto níže).Řekněte.To je prostě nádhera.Viděl jsem jednou vzrostlý strom v plném květu a dole pod ním byly už opadané některé květy,takže to skutečně vypadalo jako když z něho prší zlatý déšť. Ty fialové koule pod ním je okrasný česnek.Ten navštěvují velice intenzivně.

[Obrázky: 526_920_gold.jpg]

Teď mne napadá,nemáte někdo zkušenost s Wistaríí? Nelétají na ni?
Štědřenec vždy jen hučí, je to slyšet i na dálku. Ale myslím jsou tam víc čmeláci než včely. Wistarie nic moc, tedy vlastně jsem na ní, pokud si vzpomínám, včelu neviděl ... Ani letos neuvidím, ty mrazy jim daly hodně zabrat ...Sad
Jiří
(06.04.2012 13:20)miko napsal(a): [ -> ]Štědřenec (Laburnum anagyroides) tak ten možná navštěvují.My máme doma jen takového jednoho ubožáka a přiznám se,že jsem se nedíval.Ale teď jak nad tím přemýšlím tak by možná mohl být pro včely lákavý.

za zahradou u bytovky mají 2 štědřence - hezky jim to stíní dětské pískoviště. A včely ho milují - sundával jsem z nich 5 rojů, předloni :- )) Naštěstí mi povyrostla třešeň a včely ji mají blížSmile
(06.04.2012 12:24)RadimŠ napsal(a): [ -> ]mají včely nějaký užitek ze zlatého deště? Všude ho kvetou spousty, kvete brzo a dlouho, ale včelu jsem na něm neviděl.

co ja viem tak zlaty dazd a magnolia su jedovate pre vcely, ale u nas su neni take porasty velkekde by im to mohlo uskodit.
Laburnum (zlatý déšť) je jedovatý celý. Nevím jak pro včely,ale nám lidem stačí pár "fazolek" a jsou problémy. Ani myši to nežerou.
včely dneska začaly houfně navštevovat tento strom, který roste cca 50 metrů za úly na návsi. Domnívám se, že se jedná o druh javoru, ale nejsem si jistý. Ví někdo o jakou rostlinu se jedná ?

[Obrázky: 20120418_003.jpg]
Máš pravdu, měl by to být Javor JasanolistýSmile
není to náhodou jilm??
(16.03.2012 22:14)jakub.krat napsal(a): [ -> ]ještě k tomu Roundupu - účinkuje systematicky a dostane se do rostliny buď přes chlorofyl (listy, jehličí), nebo skutečně po poranění,nebo uříznutí - to je nejlepší provádět na podzim, v září, říjnu, když se zásobní látky dostávají do kořenů. Při postřiku, když účinná látka nedopadne na list, ale kamkoliv jinam, tak se deaktivuje - je to z důvodu, aby dlouhodobě přípravek nezamořil půdu.

Este vas chcem upozornit na ten roundoup, sami ludia si nicime zivotne prostredie a este aj my vcelari, staci, ze nam niekto povie, ze je to dobre a znici to vsetko, a my to pouzijeme. Ako roundoup, ktory som aj ja pouzival pred 15 rokmi dnes uz nikdy viac. Nici vsetko a ostava v pode a steka spodnymi vodami aj do vod. Takze ak chcem nieco znicit, tak ryl, motyka.

http://orgo-net.blogspot.com/2012/04/her...santo.html
http://orgo-net.blogspot.com/2012/04/her...santo.html

Studie dokazují, že Roundup:
  • Kontaminuje pitnou vodu.
  • Poškozuje DNA.
  • Způsobuje neplodnost.
  • Je karcinogenní a neurotoxický.
  • Ničí buňky ledvin.
  • Působí vrozené defekty novorozenců.
  • Nachází se ve všech zkoumaných vzorcích moči v Německu.
  • Umožňuje vznik superplevelů.
  • Při vdechování ničí buňky krku a plic.

http://dolezite.sk/GMO_insekticid_je_zod...na_52.html
Referenční URL's