Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Chtěl bych Evodii - Medový strom. Nebyla by? Nejraději stromek na přesazení.
Díky JK

Ještě doplním bobka ohledně jabloní. Je velká skupina triploidních odrůd, které vytváří neklíčivý pyl. Proto ty problémy s násadou bez dalších odrůd v blízkosti. Pro včely to ovšem žádné omezení neznamená. Pyl jako pyl, když je pro ně potravou...něco jako GMO sója nebo kukuřice...blbé pro přírodu, v pohodě pro panděro

(29.09.2013 14:01)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Chtěl bych Evodii - Medový strom. Nebyla by? Nejraději stromek na přesazení.
Díky JK

Evodii jsem měl od paní Králové (Zlínsko) - adreasu bych našel, možná se dá vygooglit. Ale nevydržela zimu Tak jsem dal přednost holdtovu akátu.

Nechá se zasejt i hořčice..... Loni tady bylo asi 80ha a zaorávali to někdy koncem října. Včely nosily spoustu pylu....ale agrotechnické lhůty je potřeba nastudovat. Z hlavy to nevím.

Omlouvám se měla to být SZ....ale omylem jsem to poslal sem.

(29.09.2013 14:42)petrmachac napsal(a): [ -> ]Evodii jsem měl od paní Králové (Zlínsko) - adreasu bych našel, možná se dá vygooglit. Ale nevydržela zimu Tak jsem dal přednost holdtovu akátu.

Já to samé, měl jsem jich 5, ale ani jedna u mě nepřežila první zimu. Paní Králová by měla k Evodiim dávat důrazné upozornění na nutnost zimního zakrytí, alespoň pár prvních zim. Koupil jsem u ní roční semenáčky, takže to musí dobře vědět, že se musí na zimu zakrýt. Příště budu pečlivější. Už mám políčeno na semínka, a to ze dvou zdrojů.

Zajímá včely pyl z chmele? Nebo jim nechutná? Respektive, chodí včely vůbec na chmel?

Podľa mňa nie, ale to je len môj pohľad, na včelnici mám len "divý" chmeľ, teda nešľachtený a na tom som včelu nikdy nevidel. Chmeľ obyčajný Humulus lupulus L. kvitne drobnými kvietkami, z ktorých, keď sa opelia? postupne sa vyvinú známe šištičky. To by znamenalo, že na základe opelenia sa vytvorí šištica, ale ktovie ako to je z jej oplením, ešte som zistil, že z plodníc sa vysýpa žltý prášok, kztorý obsahuje veľa účinných látok (preto je pivo také dobré).

Chmel je dvoudomou rostlinou (samčí a samičí). Už už od středověku se pěstují pouze samičí rostliny vegetativním množením (kořenovým řízkováním). Jediný samec v okruhu několika km prý dokáže znehodnotit hlávky chmele vytvořením semen (známé pecky v hlávkách snižující výkupní cenu). A proto se už ve středověku planě rostoucí samčí rostliny musely likvidovat. Žlutý prášek (lupulín), obsažený v hlávkách obsahuje žádané hořké látky, není pylem!

Nemáte někdo zkušenost s Klokočem speřeným (Staphylea pinnata) ? Létají na to včely?

Pred nami je pozemok, patril našej rodine. Mali sme tam za komoušu včely - kočovný voz. Rada MNV sa stala zo dna na deň ako všetci zahradkáry, vyhnali nás z tadial. Potom tam vysadili trávu, stromi, krýki a kroviny.
Medzi nimi bol ten Klokoč, chodili na to včely ale som sa o to moc nezaujímal či z toho nosili med. Kvitlo to po agáte ta na bielo a niektoré do ružova. Pruty to malo dobre ohybké, dačo to aj vydržalo ked sa s tím švihali prasatá a jalovice pri vážení zvierat. Bolo toho tam hodne, asi tak 5 arov.
Ked nám v roku 1990 1 apríla ukradli čast včelstiv 2 vleky pri Nové Sady pri agátovom háji, sme došli nazad. Necheli nám vrátit nazad do pôvodného stavu pozemok, som im to tam zlikvydoval všetko, od líp, smrekov, borovíc, javorov, brestov, pagaštanov, malín a klokoča. Tak jak ked komunisti znárodňovali. Spravil som to 1 mája, dofrčali fízli a na súde sa to razom doriešilo v môj prospech.

Tieto kryki a stromky dovliekli v roku 1970 z Královéj pri Senci, z botanickéj záhrady Včelárska paseka. Tam táke kde aké stromky a krýki vtedi predávali. A ešte dačo z L.Z. Topolčianky

Několikrát se tu řešilo, že sázet po jednom stromku, pár kytek do zahrádky a tak všelijak podobně nemá pro včely víceméně význam, resp. že nebude nic poznat na snůšce/rozvoji.
Otázka 1. Od jakého množství to má podle vás smysl a)pro rozvoj, b) pro snůšku?
Otázka 2. Má někdo zkušenost (otázka tak trochu pro ty co mají kvalitní záznamy), že po jejich (nebo cizím) zásahu do krajiny produkce, alespoň trochu stoupla/klesla?

Otázka 2. Mám zprostředkovanou zkušenost - tedy bez záznamů, jen z reakcí včelařů, kteří byli postiženi. Včelařili v mýstech, kde byla blízko různorodá "divoká krajina po zrušené vesnici v pohraničním pásmu tedy za ostnatým drátem (louky, keře, maliníky, ostružiníky, ovocné stromy, álejové stromy" + zemědělská půda osévaná často řepkou. Po té co zde vybudovali dvě golfová hřiště došlo k zásahu do krajiny a i produkce se změnila.
Otázka 1. Proto neřeším od jakého počtu to má SMYSL a jestli budu mít užitek já a nebo až příští generace. Každý kvítek a hlavně každá jehněda na jaře MÁ SMYSL JAK PRO ROZVOJ TAK I SNŮŠKU!

POTVRDILO MI TO DESET Z DEVÍTI VČEL!

Marek, ja si myslím , že čo je doma, to sa počíta....

na výnosnosť medu je toľko faktorov, že sa prekrývajú,
ale aby mali tvoje včely v jeseň možnosť zásobiť sa peľom, to máš podľa môjho názoru možnosť ovplyvniť....

(07.11.2013 19:11)goro napsal(a): [ -> ]ale aby mali tvoje včely v jeseň možnosť zásobiť sa peľom, to máš podľa môjho názoru možnosť ovplyvniť....

Rád by som doplnil : Na jar, ked ešte včely lietajú len na krátku vzdialenosť, je veľmi dobré, ked je na včelnici vysadená lieska a rakyta.

Z lísky si u mě moc nemají možnost pro nepřízeň počasí nanosit, ale pro JÍVU SE 100% PŘIMLOUVÁM, reaguje na počasí jako včely!

No uvidíme sám jsem letos rozjel menší pokus. Zasadil jsem s bratrem cca 100 paulownii (asi 500m2) co by kamenem dohodil od včelnice jednoho včelaře. Pokud přežijou zimu a nějak se s včelařem domluvím, tak dám za pár let vědět jestli byl nějakej efekt. Pokud teda nechcípnou.

Hledám, čtu ale stejně nevím, chceme upravit část zahrady "pouze pro včely" moje vize - určenou část zahrady cca 150m2 oddělíme živým plotem, a zatím vhodný výsem. rozkvět konec července , srpen. Co by jste doporučovali na živý plot a co na plochu. Idelně trvalky. Zatím uvažuji ostružiny, vřesy, na část plochy svazenku, současný stav je toto.



Záměr, víc kvítků pro ty holky

Na plot třeba pámelník,včely ho milují.

Pokud tam není vyloženě vlhko, tak živý plot bych dal jednoznačně z lísky. Vzhledem k ploše bych pak uvažoval o kombinaci, dřínu, hlohu a lísky. (předpokládám,že chceš s tím mít co nejmenší práci) Pozor! Stane se z toho víceméně neprostupná džungle.
V případě vlhka pak nějaké vrbky.

Krom již zde uvedených dřevin do volně rostoucích plotů může být třeba Aronia melanocarpa ("černý jeřáb").Má menší a ne tak bujný vzrůst. Jinak trochu přehlížená je i třeba Střemcha. Já bych dal i rybízy,angrešty.Na srpen a září doporučuji remontantní maliníky,které plodí a kvetou až do půli října.Ty si včely tedy nenechají ujít nikdy,jak mám zkušenost.Z okrasných keřů třeba Chaenomeles(také to není žádný divoch v růstu),Weigela florida (ta,když má dobré podmínky tak remontuje koncem léta a vlastně až do podzimu),Berberis thunbergii, dále třeba Rosa rugosa,Rosa villosa....atd.