Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(17.07.2017 17:59)Heteropteryx napsal(a): [ -> ]Pohanka střelovitá (syn. obecná), čeleď rdesnovité. Ze stejné čeledi jsem si letos na zahradu pořídil všechny tři u nás rostoucí křídlatky. Jsem zvědavý, jak na ně včely půjdou. Kvetou na rozmezí podletí/podzim, takže snad to včelky ocení. A já si je ohlídám, aby se nerozrostly.

Přímo u včelína mám tři vzrostlé škumpy... a minulý týden to byl fakt hukot

Mimochodem neměl by někdo z vás nebo nedokázal by někdo z vás někde sebrat semínka bolševníku velkolepého? Leta jsem měl na zahradě jednu jeho rostlinu a zdechla a teď na něj nikde nemůžu narazit

Zajímalo by mě, jaké pošušňáníčkem je medík ze škumpy, bo je jedovatá a na dřevě se prý ani nemají opékat wursty. Ale možná se to do pylu "nevrazí".
Stejně tak by mě zajímalo, jestli pyl ze starčeku (Fuchsova aj.), který roste hojně na pasekách neobsahuje podobné alkaloidy jako starček přímětník, který je tak jedovatý, že sklátí aji koňa a medík z něj je nedobrota. Nevíte někdo?

Jo jo to vedro dela svoje mam pocit ze na dnesni dobu nejak prehnane resite kravovinky typu Bolsevnik.Kdo se o sve pozemky radne stara tak tam dneska pere tolik chemie ze nema sanci,snuska na spousta mistech mala delsi dobu a tam by za invazni druhy byly radi...Kdyz jsem jezdil po Karlovarsku byla nadhera sledovat obale kvety Bolsevniku na kazdem byla snad stovka vcel.Jedinej kdo to vsude podela a pos..e jsou ochranci ktery nekde neco vysadej a vypustej pak to zakonem je chraneno neskutecne se to premnozi a pak ja nic ja muzikant.Chapu tohle v pripade Australie atd.ale nas kontinet je tak velkej ze dochazi k migraci deyhu a rostlyn hodne dlouho a priroda si s tim zatim poradila vzdy jedinej kdo to podela je clovek. A co se tyce jedovatosti at Skumpy Bolsevniku atd.tak to je hysterie s tou jedovatosti protoze nevim jak by jste se chtel chovat treba vAsii nebo jinde...Myslim ze neni problem vysvetlit par jedovatejch rostlin ci zivocichu..nebo snad neucite deti at nechytaj Zmiji do ruky???Staci se prizpusobyt a ne hned hystercit..Ze Skumpy med neni znam tolik nektaru neprodukuje takze si tezko nekdo posusna spis bych se zameril na to jaky posusnanicko je z Pesticidu kterym jsou vcely dnes a denne vystaveny ty totiz v Medu jsou vime???

Za prvé nehysterčím, jen mě zajímala ta jedovatost, jestli se to vrazí i do medu. Starčeku je všude mrtě, tak bych chtěl vědět, jaký med z něj je. Ten přímětník je opravdu smrtelně jedovatý, ale netuším, zda ten jedovatý alkaloid obsahuje jen ten druh nebo celý rod. Očividně odpověď neznáte a mlžíte tu nějakou omáčkou. K bolševníku jsem se vůbec nevyjadřoval, ale když už točíte o invazivních rostlinách, že by za ně byli někde rádi, tak je to zcestné. Kolem Vltavy je to samá netykavka žláznatá, moc pěkná kytička, akorát už zaprasila veškeré břehové porosty. Křídlatka jakbysmet. Tady roste i v intravilánu obce. Akát je možná super pro včelky, ale vyžínat výmladky z paseky asi žádný terno nebude. Ale z Vašeho příspěvku je jasné, že máte ve všem jasno. Nechápu souvislost chytání zmije do ruky s přínosem pylu či nektaru z potenc. jedovatých rostlin. A jak se včelám vysvětluje pár jedovatých rostlin?

To kolem invaznich rostlin bylo mysleno vseobecne ne jen na vas zamotal jsem to do sebe.Akat je tu neskutecne dlouho a zrovinka netykavka je pro vcely pozehnani,Kridlatka tady je take silne navstevovana proste priroda si to zaridi a ne vsechno nazvane jako invazni je spatne.
Odpovedi se neni proc dockavat zrejme moc dlouho nevcelarite protoze vylozene Jedovateho medu je asi tolik jako Maku na pousti....navic je mnoho lokalit kde ty invazni druhy vcelam jdou k duhu a velka vetsina z nich neroste absolutne vsude jak se tvrdi....ale jo zacnem vybijet a vyrezavat vsechno co je nepuvodni to bude velmi rozumny...

Zdeněk Karlach:
pokusím se odpovědět na Vaše otázky.

Ohledně jedovatosti škumpy. Máte pravdu, škumpy jsou jedovaté. U nás pěstovaná "běžná" škumpa orobincová (Rhus typhina) je ale spíše nebezpečná svoji fototoxicitou. Když se potřísníte a na zasažené místo necháte svítit slunce, udělá to podobnou paseku třeba jako výše zmiňovaný bolševník. Nebezpečí hlavně je, když třeba po sestřihu nebo ořezu škumpy manipulujete s rostlinným materiálem nebo potřísněnou pilou či nůžkami bez rukavic a v nejhorším případě by si to člověk rozmatlal po obličeji nebo dostal do očí... Nevím, nakolik se alkaloidy ze škumpy přenášejí do medu, ale vzhledem k tomu, že škumpa je taky vlastně invazní a ráda zamořuje celé plochy, určitě by tu byly už nějaké případy otrav. Nikdy jsem o něčem takovém nečetl. Já mám tuhle škumpu rád, protože u nás, když začátkem července kvete, tak je týden obsypaná včelami a dvacet včel na jedné kvetoucí šištici není výjimkou.
Daleko zákeřnější je její keříkovitá příbuzná Rhus toxicodendron syn. Rhus radicans. Je to jen malý keřík cca do metru výšky a "naší" škumpě se avůbec nepodobá. Je ale extrémně jedovatá a literatura uvádí, že zdyž se v zimě splete např. zajíc a okouše jí, tak už ani neodejde a zůstane mrtvý u ní....
Když odbočím, tak další velmi nebezpečnou rostlinou je třeba oleandr. To většina lidí ví a nebude se jej snažit konzumovat (dospělého zabije požití snad už dvou listů). V tomto případě se uvádí i jedovatost medu, ale v podmínkách ČR toto riziko určitě nehrozí někde z dvaceti květů na balkoně... Ale mnozí by byli překvapení, že je může zabít i to, že si na dřevě z oleandru opečete maso. Přípis o zákazu opekání na dřevě z oleandru platil už v armádě císaře Napoleona právě na základě otravy vojáků tímto způsobem.

Jedovatost starčeku přímětníku.
Problém jedovatosti NEJEN tohoto starčeku spočívá v obsahu pyrrolizidinových alkaloidů. Některé z nich jsou vysoce nebezpečné, protože již v malém množství mohou vyvolat rakovinu jater (podobně jako daleko známější aflatoxiny). Vyskytují se u nás ve spoustě rostlin, ale problematika není ještě zdaleka prozkoumaná a existující seznam se jistě rozroste. Medy s vyšším obsahem nektarů z těchto rostlin by měly zůstat včelám, protože včelám tyto alkaloidy neškodí (protože včely nemají játra ).
V rámci rostlin u nás původních či běžně pěstovaných se jedná o:
haveze, nestařce, pilát lékařský, brutnák lékařský, hadinec obecný, sadce, popelivky, protažitky, devětsil japonský, starčeky, kostival lékařský, podběl lékařský.

Začala medovať jedľa, ale je toho málo. Smreková medovica po búrkach už ani ťuk, neobnovila sa. Nektárová znáška je a po dvoch teplých dňoch sa začalo lesknúť v medníkoch, ale bez smrekovej medovice je to chabé... - presunuté do patričného vlákna.

Africka vcela dovezena do Brazilie bola tiez kontrolovana a bezpecna. Varroa dovezeny do Europy bol tiez kontrolovany a bezpecny. Kazdych par rokov je tu nova katastrofa, ale niekto je taky hluchy, ze nepocuje varovny vystrel, ani ked mu gulka vytrhne cigaretu z tlamy. Dve porekadla:
- Zo vsetkeho na svete je rozum rozdeleny medzi ludmi najspravodlivejsie, pretoze si nikto nestazuje, ze ho ma malo.
- Iniciativny blbec horsi od triedneho nepriatela.

Bolševník jsme podobně jak píše Heteropteryx pěstovali v zahradnictví v zapuštěném plastovém sudu (jen odtokové dírky). Byl z toho udělaný živý plot dokonce s cedulkou POZOR BOLŠEVNÍK - JEDOVATÁ ROSTLINA. Květenství se odstřihovala hned po odkvétu a také pálila. Výsledek byl dokonalý. Nikdo nám tenhle plot nechtěl po celou dobu fungování pěstební plochy prolézat a naše plantáž byla od cesty dobře chráněná

Neustálé horko v létě, kdy od jara nezaprší a je sucho, nás stejně donutí kontrolovaně pěstovat i to, co tu normálně nerostlo a je pro včely prospěšné. Ona i topinabura je vlastňe invazní rostlina a přitom jak je užitečná. Nejvíc invazní rostlina je u nás brambora a kukuřice ... a taky se nikdo nesnaží tohle zastavit

Loni byl stejně nějaký divný rok. Už léta se mi tu nekontrolovaně šířil Ostropestřec mariánský. Před cca pěti lety jsem si ho vysázel na zahradu. Od té doby vzrůstal všude. Letos po něm není ani vidu, ani slechu. A to jsem proti němu nijak nebojoval.

(20.07.2017 13:43)MiroLunak napsal(a): [ -> ]Nejvíc invazní rostlina je u nás brambora a kukuřice ... a taky se nikdo nesnaží tohle zastavit

Tak to tedy jistě ne! Nebo snad víte o místech, kde se nekontrolovaně, na úkor původní flóry, šíří brambory, nebo dokonce kukuřice? Nesmysl!
Invazní je "terminus technicus", stejně jako "karanténní plevel". Nepleťte si pojmy

Nejhorší invazivní potvora, jaká kdy byla v ekosystému a která jakýkoliv ekosystém nezvratně mění (obvykle k horšímu), je stejně člověk, kterému někdo z mně neznámých příčin dal druhové jméno rozumný.... asi nějaký recesista...

---

Ad sucho:
velmi doporučuji buřinu srdečník https://cs.wikipedia.org/wiki/Srde%C4%8D...becn%C3%BD
Má rád vyhnojené půdy, snáší výborně sucho a důležité je, že i během sucha dává stále nektar. Mám je mnoho let nad betonovým sarkofágem septiku, na kterém je cca 30 cm hlíny a v létě na tom tráva žloutne.... ale srdečníky jedou a hučí včelami od rána do večera.... semeny se to množí jak plevel (a to je to přesně 646 metrů nad mořem). Teď jsem část přesazoval na bývalé hnojiště, tak doufám, že se jim to bude líbit Jen je chce za mlada hlídat, aby je nepřerostla okolní tráva, a pak už si poradí. Někdy je zlomí větší vítr, ale včely po nich lezou i když leží zlomené na zemi...

---

A ještě jedna zajímavost... včera vpodvečer a dnes časně dopoledne jsem šel v Olomouci ulicí U botanické zahrady. Je tam stěna budovy porostlá mnoha desítkami metrů čtverečních přísavníku pětilistého. Pod ním v úzkém pruhu opadávají květy a jejich části a v tom spadu na zemi krtkují desítky včel, které tam přímo na hlíně a na chodníku sbírají kvanta žlutobéžového pylu. Přitom na květech na stěně jich je jen minimum. Zajímavá podívaná.

Jatelina / lucerka /
Jedna parcela a včely od nej 700m.



Ďalšia parcela od voza 300m.



Meduje vynikajúco lebo sú plné medníky a ta vôňa okolo a vnútri vo voze.

Na suchá stanoviště doporučuji levanduli. Krásně a dlouho kvete,navíc v době kdy je o pyl nouze,nevymrzá a hukot včel a čmeláků na ní je neskutečný.

Asi si tím osadím meze které mě nebaví sekat Máš zkušenost s nějakou konkrétní odrůdou?

Levandula je háklivá na vymrznutie a keď budú mrazy riadne tak je po ňej. Mal som toho dakedy 10arov a skosil ju - 34C mráz. Má to neskutočnú arómu....

---

(21.07.2017 15:56)Vítězslav Richtr napsal(a): [ -> ]Obyčejná levandule lékařská,většinou ty původní druhy jsou pro opylovače mnohem atraktivnější,než různé šlechtěné kultivary.
K tomu vymrzání,mám jinou zkušenost než Merkuri,ale -34 je extrém,při kterém vymrzne ledasco. Důležité je na jaře sestřihnout,ale ne až do dřeva,to pak vůbec nemusí obrazit.

Obrať se na Výzkumný ústav Olomouc - p.Dušek.
Je přes to odborník a též prodávají sazenice.A dá se říci ,že lacino.F.V.

Vlček: Pan Ing. Dušek se jim na to ve výzkumném ústavu už vykašlal a už tam nešéfuje ani nepracuje... jen tam na dohodu chodí opatrovat včely...

Ale vím,že se zabívá šlechtěním a množením levandule pro farmu v Bezděkově.
Já když jsem se s ním viděl na podzim na Floře tak nic neříkal ,že by změnil zaměstnání. F.V.

Nemáte někdo zkušenosti se Svítelem latnatým? Svítel