Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(18.06.2019 10:17)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Nemáš hľuzy na predaj, alebo mladé rastliny?

To zasadila moja sestra, spitam sa jej.

ahoj,
poradíte mi s identifikací tohohle stromku, roste mi za včelínem, děkuji

Skumpa ocetna,neskutecny plevel,ale vcely na ni mocne naletuji,hlavne na nektar.Pozor at se nezacne mnozit sama korenovym vymladkem,pak je umorne ji likvidovat.

Jak píše JosPr, je to škumpa a doplním, že je to samčí rostlina.

V širokém okolí udržovat pravidelně sekaný "angličák",jinak vytvoří slušnou džungli.

Díky, googl mi nabídl jen škumpu orobincovou a ta má červený květy, tak jsem si nebyl jistý. Kořenový výmladky tam už jsou, ale je tam celkem zarostlá džungle, včely na ní dost lítají.

Ony i kvety ocetne casem zcervenaji a cervene vydrzi na stromcich celou zimu.Rad bych se ji zbavil,ale porad vyhrava.

Dnes jsem pozoroval ve voj.prostoru nalet vcel na modre koberce,ktere tam tvori hadinec obecny.Je tam snad vsude,ma kolem metru,odpoledne to jenom hucelo.Predevsim nektar,ale i cerny pyl.Tak jsem zapatral co se o nem vi,a ejhle.Koreny ma az 2 m hluboko.

Rusi atd to vysievaju na hektáre na podporu včiel..literatura ale uvadza ze hadinec ma nektar jedovaty (pre cloveka) .. U nas sa bezne vyskytuje a včelami je vyhladavany..

Velmi hluboce koření i vojtěška. Jako mladý bojovník místo vojny jsem byl v četě, která měla vybudovat v poli s vojtěškou montážní jámu a lucina měla kořeny přes dva metry hluboko. A ne snad jednotlivé kořínky, ale možná víc hmoty než je nad zemí. Takové zvláštní kořeny, jako slabé cigárko a vnitřní asi 2 mm tlustý "kořínek" byl obalený jakousi světlou "bužírkou", která šla snadno stáhnout - fakt to připomínalo bužírku.

Merkuri tu někde píše, že má chutný med, neznám to. Vím jen, že koření vlemi hluboko a tudíž si stejně jako hadinec "šáhne" pro vodu do hloubky. Meduje i lucina za horka a sucha jako hadinec?

Mimochodem, za největší polední výhně včelami doslova drnčí chrpy. Myslím polní chrpy - plevel v obilí.

(24.06.2019 21:23)JosPr napsal(a): [ -> ]Ony i kvety ocetne casem zcervenaji a cervene vydrzi na stromcich celou zimu.Rad bych se ji zbavil,ale porad vyhrava.

A to je pro změnu samičí rostlina. Ty samčí na fotce se brzy rozpadnou a nic po nich nezůstane.

tom.50: V horku a suchu na vyhnojené půdě je pro včely výborný srdečník https://cs.wikipedia.org/wiki/Srde%C4%8D...becn%C3%BD . Kvete až několik měsíců, nektar dává i za sucha ve velkých vedrech a samovýsev ze semínek je bezproblémový. Vždycky jsem si myslel, že to je plevel a překvapilo mě, že ho letos na Flóře v Olomouci jacísi polští zahradníci prodávali - jako mohutné rostliny v květináčích cca 15 cm v průměru.

---

Jiří H.: Jak píšou kolegové, škumpa je plevel a rozrůstá se kořenovými výmladky a je třeba ji sekačkou nebo křovinořezem držet na uzdě. Je schopna poškodit i dlažbu. Ale tam, kde nevadí, tak je to podle nadmořské výšky na koni června a počátkem července super věc pro včely. Za květu škumpy včelami jen hučí. Mám tři hned u včelína a na jedné šištici je třeba i dvacet včel. Výhoda je, že se olisťuje celkem pozdě, dobře snáší zmlazovací řez a na podzim se barví krásně do červena. Pokud nemáte tolik místa, tak doporučuju střižnolistou odrůdu Dissecta. Ta je vysoká do tří metrů a má listy jako kapradí https://previews.123rf.com/images/nickku...secta-.jpg . Jinak pozor, škumpa je vysoce fototoxická. Pokud se potřísníte její smůlou, tak v kombinaci se sluncem to dělá hnusné ekzémy skoro jako bolševník. Takže prořezávat škumpu jen v rukavicích a chránit kůži a oči. Pěstují se vzácně i další druhy škump a některé jsou výrazně jedovaté. Třeba škumpa jedovatá. Je to velmi vzácně pěstovaný malý keřík, který vypadá úplně jinak než škumpa, o které píšu. Ta je tak jedovatá, že když ji třeba v zimě okouše zajíc, tak už ani neodejde a zůstává mrtvý někde poblíž…

Děkuju.

O srdečníku to vím. Ukazoval mi ho kdysi na návsi kde žil jeden kámoš, rostl tam prý leta od jeho dětství. Kámoš už není a náves je "uklizeně" zrekultivovaná. Měl jsem za to, že se to množí odkopkem. A mám za to, že je to jako řepík, vypadá a chová se jako plevel, ale zdaleka ne všude chce růst.

tom.50: Ano, odkopky také můžete množit. Všude neroste, vadí mu udusaná půda bez živin, ale když jsou živiny, skousne i to. Ideální jsou plochy po hnojištích, kompostech, okraje pastvin, víceméně tam, kde se daří kopřivám nebo bezu, tam všude se většinou bude dařit i srdečníku.

Myslím, že většina léčivek je výrazně nektarodárná. Třeba brutnák a kostival násobně předčí lípu, slunečnici. Jenže kde ho nasít takové množství, aby to mělo význam?

To by musely být desítky arů, spíš třeba půl hektaru a víc. Ale já myslím, že význam má i tahle drobná roztroušená snůška - když nic jiného tak zpestřuje třeba řepkovou pylovou monodietu. Řepka je jen příklad.

Slez, zdroj peľu
Pred domom sa to začína množiť.




Repík lekársky.
Zroj peľu a nektáru.

U vás roste řepík jen tak divoce? Tady u nás - Podblanicko a střední Posázaví rozhodně ne.

Merkuri ne sléz ale divizna.

Divozel a repík ..repíku plné luky u nás v malych karpatoch..a divozel sa začína objavovať tak ako volakedy,chvalabohu,lebo uz sa zdalo ze uplne vyhynie v okolí..