(16.07.2011 13:54)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Miko, nevädze-chrpy majú nízke rozložené byle a na konci rozvetvené, kde vytvárajú 4-6 kvetov, kvet prezentovaný Tebou je celkom iný ako kvet nevädze-chrpy. O inakosti svedčia aj byle kvetov na lúke, sú na vysokej stopke (čo je pre ne typické) na konci ktorej je jeden kvet, výnimočne je byľ rozvetvená nižšie.
Tak jsem to zjistil. Je to Chrpa čekánek u Vás pod názvem Nevädza hlaváčovitá,latinsky Centaurea scabiosa.
(25.07.2011 21:35)Podolíčko napsal(a): [ -> ]chtěl bych všechny poprosit o radu
uvažuji o vysazení živého plotu kolem zahrady a to z východní strany. Živý plot by měl působit jako větrolam a zároveň jako optická překážka. uvažoval jsem o výsadbě keřů lísky, rychle rostou, je z nich i užitek (pokud není hodně veverek a sojek).
děkuji za odpovědi
A také pokud není hodně Nosatců lískových a také jestli opravdu plodí.
Já některé roky na nich nevidím ani oříšek. Ale na pyl jsou rozhodně dobré.Ten mají každý rok.Jinak co se týče pylu,vůbec nejsou k zahození obyčejné thuje plotovky (malonyana),jak jsem k mému velkém překvapení letos zjistil.Braly z nich na jaře pyl docela fest.Pokud byste to chtěl kombinovat,jak zde doporučují,tak může být,kromě jmenovaných, i Aronie (temnoplodec). Nebo může být i Plodová růže (Karpatia).Ta udělá také slušný větrolam a husté křoví.
Ešte tu nebol spomenutý Pamelník hroznatý, opadavý ker vhodný na prirodzený rast,je dostatočne hustý, dá sa strihať, na zimu je opadavý, kvitne od júla do zimy, včely ho rady navštevujú, sadenice sú za primeranú cenu. Ker nie je agresívny, myslím tým, že sa svojvoľne nešíri po záhrade, odnože sa môžu odoberať na jeho šírenie. Anton
Pámelník je cenný! Spousta lidí ho nemá ráda, protože se jeho odnože furt někde vynořují, ale to se dá ohlídat - a jak píše trefně Anton - i využít. Musí se to holt odpracovat ... A včely jej mají moc rády. Když se na jaře neostříhá, kvete už v červenci, když se střihne, stačí ještě také vykvést, ale později. Kombinuji to a mám tak zajištěnu aspoň část udržovací snůšky pro období, kdy nic moc už není.
V té souvislosti hlásím, že na dolní Mži už pámelníky na jaře nestřižené začínají a včely už to samozřejmě vědí. Ví to i ovčačka a monitoruje - ovšem nikoli roztoče, nýbrž právě ty pámelníky, kde včely chytá, asi kvůli proteinům (oj - ojojoj!). Vedu s ní o tom závažnou debatu podpořenou silnými argumenty - hulákáním až metličkou, neb soudružsky osvědčená metoda přesvědčování jaksi nezabírá ...
A k tomu ještě hlásím, že kvete i meduňka a dobromysl, plné včel, hezký pohled.
Nemáš až tak moc pravdu. Pámelník jsem letos ostříhal na 10cm. Kvete už 14 dní. Má od 50-100cm. Obalen včelami. A to jsme v podhůří Krkonoš.
No jo, Zdeňku, to je zajímavé. My jsme cca 220 m.n.m., ale severní a dost zarostlý svah a vše tu kvete později než o pár stovek metrů dál za řekou, kde už je slunečná rovina. A pámelník fakt teď teprve začíná. Stříhal jsem letos o něco později, až koncem dubna, ale nové výhony už mají zárodky květů, vidím to tak na 2. polovinu srpna. Tohle mě hodně zajímá ... díky za připomínku. Jinak na pámelník nedám dopustit. Všude okolo se ho zbavují jako plevele, zejména ti naplavení Pražáci, co všude dávají thuje a beton a hříšťovou zátěžovou směs, kterou holí každou neděli v poledne ... snažím se do nich hučet, ale nějak se mi to nedaří ...
V tom je asi celý problém. Já jsem 330m vysoko, řezal jsem začátkem dubna. Ale je téměř celodenně na přímém sluníčku. A to má rád, v tom je ten rozdíl mezi námi.
Je fakt, že máme pámelník i na chalupě a je vždy obalen včelami. A je až s podivem, kolik pámelníků je v Praze.
Tady se mi podařilo něco nafotit.Už vloni jsem si všiml,že tyto štětky(Dipsacus fullonum),intenzivně navštěvují.Letos jsem to zvěčnil. Teď jak na to koukám,tak jsem si uvědomil,že jsem si nevšiml jak na ta hustá "kopí" vlastně přistávají.
![[Obrázky: Kopie_CIMG3855.jpg]](http://s4.postimage.org/1emcu010k/Kopie_CIMG3855.jpg)
Chtěl bych vědět co včely a kolčava luční. Na pole za mým domem byla zaseta kostřava luční a tak bych chtěl vědět,jaký užitek to bude mít pro mé holky. Díky za odpovědi.Mikuláš
Mahónie cesmínolistá je keř, jehož květy včely milují - v době květu včelami obsypána. Prý má také jedlé plody. Obcházím ten keř a žádné nevidím. Jakou máte zkušenost vy, mající mahónii na dosah ruky?
Koukni se do
herbáře, tak je pár fotek a popis vč. zmínky o jedlých bobulích. Teď ji na zahradě nemám, ale jako kluk jsem ji u babičky vídávala ty bobule tam byly.
Že by se už začalo šetřit i tady ?
Tak až se rozední, tak se mrknu a ochutnám a doufejme, že dám ještě i vědět ...
Jinak:
http://en.wikipedia.org/wiki/Mahonia
"Several species are popular garden shrubs, grown for their ornamental evergreen foliage, yellow flowers in autumn, winter and early spring, and blue-black berries. The berries are edible, and rich in vitamin C, though with a very sharp flavor."
Pozor Jiří, některé bobule jsou jedlé jen jednou v životě
. Bylo by Tě ještě škoda.
JK
Díky, Josefe, zatím dobrý ... chuť ovšem fakt dosti ostrá ...
To mi připomíná mykologa prof. Smotlachu, který až do smrti houby stále "ochutnával" ... Ta poslední ovšem ...
Začínají dozrávat dřínky ze stromku zasazeného před rokem. Taky pošušňání. Kyselé ovšem těžce ... V březnu byly kvítky obalené včelami, to bylo doslova úzdravné ... Teď ještě začal břečťan. Hučí to jako piliiňáky. Hezký pohled i posluch ...
A co sbírají z toho břečťanu?? jenom pyl nebo i nektar??
Co já vím, tak hlavně pyl, má takovou tmavší žlutou barvu. Zrovna teď to velmi vítám, holky se potřebují zásobit.
Nektar také. Na jihu Evropy bývá druhový med z břečťanu. Mám vzoreček z Itálie.
Broněk
Přátelé, má z Vás někdo zkušenost s množením dřínu? Jak nejlépe? Pecky? Řízky, jaké a kdy? Díky předem za poradu ...
M.Richter a kol. Velký atlas odrůd ovoce a révy : Dřín (svída) - semena klíčí až druhým rokem po jednoroční stratifikaci. Kulturní typy množíme roubováním. Lze množit i hřížením, zelenými řízky nebo odkopky.