Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Hadinec kvete až po vytáčení a jak už jsem psal, žádná snůška medu se nekoná, v tomto období (podletí) je bída a včelky to všechno spotřebují, včelkám ten alkaloid nevadí. Pro mne je cenný ten pyl. ten modrý pyl

Heteropteryx - díky moc za velmi podrobné rady a doporučení, zkusím vyhledat kde se z co dá pořídit....jen mě ještě napadá otázka...teoreticky dá se toto vše zasít/vysadit na jedné zahradě/záhonu v těsné blízkosti vedle sebe....udělat z toho takový "švédský stůl" pro včely....

...snese se to společně? Nevylučuje to kořeny něco do půdy? ... je mi jasné, že asi vedle sebe by měly být aspoň stejně vysoké rostliny, nebo tedy ty, které nabírají výšku a šířku zhruba stejným tempem, aby jedny nezadusili druhé...ale jinak?...taky rozumím tomu, ža každá vyžaduje jinou vláhu a půdu...takže asi zasít/zasadit to vedle sebe jako do regálu v samoobsluze pro včely to nepůjde.......zkoušel jste někdo prosím to takto nakombinovat "natěsno"?

Zkoušel,později zjistíš, které jsou dominantní.
A může se ti stát /potkalo mne to vícekrát /,že každý rok to může být jiné.
Vem si třeba Srdečník a vedle dej komonici bílou. Srdečník ji převálcuje.
A to u mne komonice dorůstá i 1,5 metru.Ale start a potřeby světla ,prostoru ,vody mají jiný .......
Moje rada : zkoušej ! Ale uvědom si jedno do začátku - Někdy méně je v konečném důsledku více. To platí i u druhů ....... F.V.

ok, zkoušet, zkoušet, to není problém, beru to tak, že se tím i sám budu bavit a hledat co se snese a na co včely půjdou víc nebo míň, respektive co budou preferovat.....i když to bude loterie pokud výsledek může být každý rok jiný, i přesto, že kombinace rostlin bude stejná...

a je pravda, že se asi nic nemá překombinovat, ale zkusím to rozmístit v izolovaných záhonech po celé zahradě a tak snad minimalizuji riziko, že i když zkusím v jednom roce hodně rostlin, tak se vzájemně "nepožerou" a nezbude z nich nic...prostor na zahradě myslím na pokusy mám....ale jinak souhlasím, že někdy méně je více

---

...když o tom tak přemýšlím, tak na tohle by to už pomalu chtělo zahradního včelařského architekta...který by přemýšlel a rozmýšlel nejen o tom kde co v zahradě umístit, ale současně aby to bylo nektaro a pylodárné, postupně na sebe kvetením v letové sezoně pokud možno navazovalo a vykrývalo kvetení polních plodin a ještě se to - z pohledu umístění v zahradě - vzájemně sneslo a nedusilo se to navzájem....nebo jestli o tom přemýšlím až moc složitě...ale pokud to má nejen vypadat a "někdy v průběhu roku" kvést, ale i - spíš hlavně - kvést rovnoměrně tak, aby to bylo užitečné pro včely po celý rok, tak se to bez rozmyslu asi dělat nedá...

TomasK1: Systém pokus-omyl. Jak píše pak Vlček, jeden rok to roste nějak a druhý rok to může být díky jiným podmínkám roku jiné. Co třeba spolehlivě funguje, tak brzké jarní cibuloviny pod cokoliv, co je v době jejich květu nízké nebo bez olistění a nebude si to překážet. Dále nízké věci k vysokým od jihu, jihovýchodu a jihozápadu, aby měly slunce a a nestrádaly. Pro architekta je to pole neorané a určitě architekt s botanikem, včelařsky orientovaní, by dokázali divy.

Ještě z dalších rostlin, které doporučuju: Pro brzké jaro a stín tlustonitník (Pachysandra terminalis), Mnoho ozdoby a květů udělají také ladoňky, ladoničky, hyacinty, málo pěstovaný ocúnovec a také ne moc časté ladoníky (Camassia) v několika druzích a kultivarech a mojí aktuálně nejmilejší jarní věcí je ladoňka peruánská (Scilla peruviana). Také pierisy a brzké rododendrony, mnoho druhů řebčíků. Pro léto škumpy, ale tam je třeba zvážit místo, protože se rozrůstá kořenovými výmladky, dále tavolníkovec jeřábolistý. Nejrůznější druhy česneků jsou magnetem pro hmyz, rozrazily (rod Veronicastrum dorůstá kolem dvou metrů). Z dvouletek divizny a štětky. Dlouhou dobu kvetení má vrba trojmužná kultivar Semperflorens, jednoduše se množí, a také hloh jednosemenný kultivar Semperflorens. Ten se roubuje, ale bohužel se mi jej ještě nepodařilo sehnat. Nepěstuje jej někdo? Na léto pak janeby, paznehtníky, jarmanky a agastache jsou taky magnet na hmyz. Z keřů také tavolník vrbolistý.

Dá se spojit příjemné s užitečným a spousta ovocných stromů a keřů dává včelám obživu. Brzo z jara třeba zimolez kamčatský (tzv. kamčatská borůvka), muchovníky (tzv. indiánská borůvka), později hlošiny - úzkolistá, stříbřitá, ukoličnatá i další, brzo kvetou též kdoulovce a myrobalány. Později pak maliny a ostružiny.

Pro inspiraci může být zajímavé navštívit hmyzí zahradu u včelařského učiliště v Nasavrkách.

TomasK: když už jsem dnes fotil info o pylu, tady máš rostliny na pozdní léto a podzim

(10.02.2020 19:37)KTM napsal(a): [ -> ],absolutne top ze vsech letnicek co jsem kdy vyzkoušel je Včelník Moldavský,kvete pozdě, Červen-Červenec nebo pozdeji,takze dlouho kvete a hlavni vyhoda dava mnoho nektaru i kdyz je absolutni sucho,hromada pylu aa vcely na něj nalitavaaji po celý den.

Mala by to byť letnička jednoročka..ako to je so samovýsevom? Rozmnožuje sa tak sám,alebo treba semená zozberať a vysiať na jar?

Včelník se ti gusto vyseje sam,ale uz porost proridne a tak sbiram i semena a jde to rychle jako u svazenky ale cast se uchyti sama.

Kdyby nekdo radil skumpu ocetnou,takovou radu nebrat.

JosPr: dneska se používá název škumpa orobincová; ano, rozrůstá se, proto jsem před ní varoval, ale kategoricky bych ji nezavrhnul, na některé lokality může být vhodná

Zdravím, budeme zakládat u domu užitkovou a okrasnou zahradu. Jaké pylodarne rostliny časného jara byste doporučili zakomponovat včelám na přilepšenou vyjma vrbiček?

A má někdo zkušenosti s tím, že včely nelétají opylovat rostliny v těsné blízkosti vlastního úlu? Případně jak daleko orientačně? Děkuji za názor.

no já právě u přátel včelařů na jejich zahradách viděl v létě docela dost včel na kvetoucích rostlinách...ale těžko říct, jestli to byly jejich včely, vyloženě jsem nesledoval, zda přilétají od jeho úlů umístěných na jeho zahradě...tak fakt nevím, ale proč by si jich neměli všímat?.....když si najdou napaječky kousek od svých úlů, tak předpokládám, že stejně tak neohrnou nos nad květy v blízkosti úlů...

Michal Vejvoda: Moje příspěvky na této a minulé stránce Vám dají spoustu námětů na zajímavé druhy.

Hadinec u nás znám taky jako plevel v příkopech u cest maximálně do 0,5m výšky, ale když jsem ještě jezdil pravidelně na Ukrajinu a do Ruska viděl jsem ho lány a byl mi skoro po ramena možná je to šlechtěná odrůda to nevím v Rusku je "vsjo balšoje", Na tohle video jsem narazil na ukrajinském E-shopu, kde občas nakupuju a bral jsem odtud i tato semena.
Snad jsou ještě mezi včelaři tací co si trochu ruštiny pamatují ze školy.

Petře, díky za video, ruštinu si ze školy pamatuju, rozuměl jsem tomu ale bohužel tak 50:50, protože jednak trochu drmolí a druhak tam je dost slovní zásoby (včelařství a agro a pěstitelské technologie atd.) kterou jsme na základce neměli....

...zkoušel jsem tam vychytat jestli zmíní něco o té "jedovatosti" medu z hadince, ale nechytil, tak jsem trochu zmatený, když celé vide se jmenuje "medonos...." a na začátku to tam vyzdvihne jako výborný "pylonos..."....

...není ta jedovatost až od okamžiku/situace, kdy by ten med byl jednodruhový?

...když to budu mít na zahradě, nebo i na políčku za zahradnou, a včely to "naředí" i jiným nektarem, tak to snad člověka neporazí....nebo ten včelař na videu to má vyseté jen pro účel výživy včel? v jednu chvíli se mi zdálo, že tam říká něco o chovu matek, tak že by to měl pouze na "krmení" - nektar/sladina a pyl?....

...jak je to prosím s tou "jedovatostí" medu / nektaru z hadince pro člověka?

---

tohle sem našel na wikipedii:

Léčebné účinky
Užívá se kvetoucí nať (Herba echii vulgaris), a to ve formě koupelí na některé kožní nemoci a revmatismus nebo ve formě obkladů na křečové žíly. Vnitřní užití se nedoporučuje kvůli jedovatosti obsahových alkaloidů, dříve se ale vnitřně užívala k léčení zánětů trávicího ústrojí a při bronchitidě.[1]

Včelařství
Hadinec obecný je vynikající nektarodárná i pylodárná rostlina. Nektarium hadince vyprodukuje za 24 hodin 0,53 mg nektaru s cukernatostí 43 %.[2] Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,23 mg.[2] Vrchol sběru nektaru včelami je kolem 15. hodiny. Pylové rousky hadince jsou modré až téměř černé.

Druhový med hadince je světlý, vonný a rychle krystalizuje v jemnou šedou hmotu. V Česku není tvořený.[2]


....není mi jasné, proč se tak krásně rozepisují o medu, když by měl být škodlivý....jestli to není tak, že škodlivé je vnitřní užití té byliny, ale nikoliv medu z nektaru hadince...pokud by ten med měl být nebezpečný, tak bych čekal, že to tam natvrdo bude uvedené...

...internet snese všechno, ale Wikipedie by nemusela obsahovat nepřesnosti...

...máte někdo prosím nějaký jiný další spolehlivý zdroj informace o medu z hadince?

---

no tak jsem trochu ze zvědavosti zapátral, protože česká verze Wikipedie byla trochu skoupá na informace a tady jsem našel třeba toto k hadinci obecnému:

https://healthywithhoney.com/vipers-bugl...are-honey/

https://healthywithhoney.com/vipers-bugl...are-honey/

v závěru toho obsáhlého pojednání je uvedeno, že se ten med nedoporučuje jíst pravidelně...no kdyby byl jednodruhový...ale když bude naředěný i jiným nektarem tak co...stejně neohlídáme kde včely co sosají a kdoví jestli ten celý nástavek co jdem vytáčet již nektar z hadince neobsahuje

Neboj, u mne jsou ho lány poněkud větší a nektar z toho žádný nepozoruji, jen mraky toho pylu. Když ho balíkovali, tak se z balíkovačky pak vysypala morá hromada okvětních lístků a semen. Nechápu co s tím dělali, protože pro krmení to není vhodné.

Já bych se alkaloidů v medu z hadince zase až tak nebál, někde jsem četl, že na Novém Zélandu je hadinec základní včelařská bylina a ukrajinci pokud ho cíleně sejí do úhoru udávají medný výnos 700-1200 kg z hektaru, dělají to cíleně pro včelky a produkci medu takže to asi nebude tak jedovaté. Nicméně seju si ho jen v ploše mé včelnice cca 1000m2 a jen pro snůšku, kdy zrovna nici jiného nekvete...

no ty alkaloidy se prý usazují v játrech a tím je poškozují...ale to by toho musel člověk spotřebovat tuny si myslím...víc si ničíme játra jinejma věcma a pravidelně...bych řekl...a jestli se ten med pak dává do výkupu (na Novém Zélandu nebo na Ukrajině nebo jinde) tak pak ta rizikovost tím ředěním jiným medem klesá....a tady u nás - jak píše Petr - si myslím, že si to včely naředí při tom množství, ve kterém jsme to schopni vysít s ohledem na plochu, kterou každý včelař - byť i velkovčelař - má k dispozici, to včely naředí ještě před tím, než se med vytočí....asi u nás nejsou lány hadince, podobně jako lány kukuřice nebo řepky nebo jetele....protože jak píše Pavel, tak na krmení hospodářských zvířat to není vhodné, viz třeba toto:

Zatímco olej můžeme nalézt v přírodních přípravcích, užívání hadince jitrocelového jako léčivé rostliny k vnitřnímu užití je zakázáno, protože obsahuje jedovaté pyrolizidinové alkaloidy, které se kumulují v játrech a mohou je poškodit. Nebezpečí hrozí především hospodářským zvířatům, pokud jej konzumují ve větším množství. Ohroženi jsou zejména koně, pro svůj jednoduchý trávící systém. Může způsobit pokles váhy a ve vážnějších případech i smrt hospodářských zvířat.

to psali zde: https://www.celostnimedicina.cz/hadinec-...gineum.htm

hadinec obyčajný, hadinec taliansky a i., obdobie znášky: jún – august. Liečivá rastlina. Vynikajúca nektárodajná a peľodajná rastlina, s jedným z najstabilnejších a najvyšších výnosov nektáru a peľu spomedzi všetkých rastlín; kvety sú uspôsobené tak, že chránia vyparovanie nektáru počas horúcich dní. Priemerná medodajnosť 1 ha hadinca je 500 kg/ha, ale aj 1 000 kg/ha a viac, cukornatosť nektáru do 48,3%, peľnatosť dosahuje dokonca viac ako 2 000 kg/ha. Hadinec poskytuje svetlomodrý peľ. Veľmi nenáročná bylina pokiaľ ide o pestovanie. Nevyhnutné je ale upozorniť, že ako všetky borákovité (borák, kostihoj, facélia a i.), aj hadinec obsahuje stopové množstvá pyrolizídinových alkaloidov v peli, ktoré sa považujú za toxické a preto med z týchto rastlín nie je úplne neškodný. Hadincový med je jantárový, zelenkastý, voňavý, kyslastý, dlhšie kryštalizuje v jemnú šedú hmotu. Dobrý na pľúcne ochorenia, s expektoračným účinkom, upokojuje kašeľ, má protizápalový, antibakteriálny účinok. Pri liečbe nervových porúch. Výnos tohto medu je na Novom Zélande.

Nikde som ale nenasiel co je pre cloveka znesitelne a co nie.... ked ale vela vcelarov preferuje faceliu... tak hadinec je podobny..... to ze je jedovaty je potom asi silne slovo.

(11.02.2020 18:03)Michal Vejvoda napsal(a): [ -> ]Zdravím, budeme zakládat u domu užitkovou a okrasnou zahradu. Jaké pylodarne rostliny časného jara byste doporučili zakomponovat včelám na přilepšenou vyjma vrbiček?

A má někdo zkušenosti s tím, že včely nelétají opylovat rostliny v těsné blízkosti vlastního úlu? Případně jak daleko orientačně? Děkuji za názor.

Já bych se na vašem místě spíš soustředil na cokoliv, co kvete v červenci, hlavně pak v srpnu, v září. Zjara je nabídka tak rozmanitá a tak masivní, že jí včely nedokáží využít ani ze zlomku nabídky. V létě a pozdním létě je o kvetoucí cokoli neskutečná bída. Jde o pylovou monodietu, jistě si na to téma a na důsledky této monodiety na včelstva najdete potřebné info sám.
Třeba břečťan by mohl být v zahradě vítanou pokryvnou rostlinou, snášející i stín - co na něm předvádějí včely stojí za vidění a zažití. A jistě i některé další.