Po mé první sezoně se včelama, pokud mohu bilancovat, je vhodné sázet něco, co kvete v době, kdy se příroda ještě sotva probouzí. Všude jsou povětšinou totiž agrární pouště bez remízků a mezí s křovinami (hlohy, svídy, jeřáby, trnky). Jen pole a louky, které se často nenechají vykvést, nebo se mulčují, což navíc umořuje některé méně invazivní byliny, které mulčem neprorostou. Hodně se vyřezávájí či likvidují křoviny, protože to vypadá, jako že je to nutné občas udělat (vyčistit), což je podle mě jen lidský dojem. Časné jsou lísky, Dříny (Cornus mas), Jívy. Později kvetou hlohy (obyč. bílý), trnky. Dobré jsou také některé jarní cibuloviny jako krokusy, sněženky, bledule, jak jsem měl možnost sledovat. Pak jak se příroda "rozjede", tak už vždy něco najdou a dokonce si vybírají, ale v časném jaru mi příjde, že má pro včely každý kvítek "cenu zlata".
A co je nejlepší plodina, co kvete hned ze startu jara a dá se dostat do blízkosti včelek?
Líska
a vrby.
Cokoliv. Záleží na stanovišti. Dřín (kvete někdy už v únoru) má rád propustnou zem a slunce, ale je to v podstatě nenáročná dřevina. Zrovna tak jako ob. líska. Jíva snese vlhko, ale nevzdá to i jinde. Hlohy i trnky snesou plné slunce a sušší propustnou zem, ale když bude vlhčí tak porostou také. Jsou to všechno naprosto odolné rostliny. Potíž bývá někdy jen s čerstvě zasazenými rostlinami, které je potřeba v období sucha občas pořádně zalít (než prokoření do větší hloubky). Taky bývájí někdy "zblbnuté", když jsou dlouho kontejnerované a než zjistí, že jsou ve volné zemi a pustí kořen z balu, tak to může chvíli trvat. Ty je dobré také zalévat, i když se jedná o sazenici s balem. Je tak vhodné před zasazením hustě prokořeněný bal prsty trochu narušit. Pokud butete sázet, tak ten první rok alespoň občas zalévat (hlavně u prostokořených sazenic). Jakmile najde kořeny hlouběji, co potřebuje poznáte hned, protože začne rychleji růst. Pak už si vystačí sama. Já mám za úlama větrolam částečně ze vzrostlých lísek. Lískáčů mají, že byste je spočítal na prstech jedné ruky
, ale na jaře bohatě kvetou. Je radost vidět v prvních jarních dnech, jak se na jehnědách vrtí včelky až práší pyl.
Brzy na jaře (duben) kvete také Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium). Je to stálezelený keř, jehož květy jsou včeličkami vyhledávány, pokud jich na jednom místě roste větší množství. Jinak je to rostlina odolná proti suchu, ale pozor - velmi ráda a snadno se rozmnožuje.
Sháním výpěstky Sophora japonica L.-jerlín japonský a Koelreuterie paniculata LAXM.-Svitel latnatý.Tyto stromy kvetou 6,7a8 měsíci.Včelařím v oblasti, kdy po odkvětu lípy cca 15.7.není již žádná snůška. Podpora dlouhověkých včel.Děkuji za tip. R.Kaňa
sophora japonica
" Kvete v VII-VIII drobnými, bledě žlutými, někdy narůžovělými kvítky, uspořádanými ve velkých koncových latách, dlouhých 15-30 cm. Jsou vonné a silně medují. Poprvé kvete ve věku 20-25 let. "
to si asi počkáš
Nepěstujete někdo "českou olivu" ? (Hlošina úzkolistá)
Našel jsem velmi zajímavé stránky o rostlinách -
Herbář Wendys . Je možné si
filtrovat konkrétní měsíc a vidíte, co zrovna kvete. Navíc je zde ke stažení sw
Herbář v.2 S jistým omezením je shareware, za pár stokorun plná verze.
Vrátil bych se k těm Topinamburům.Lidově řečeno:"Židovské brambory",hlíza opravdu brambor připomíná.Jednou jsme je okusili,byly nasládlé,ale - když je hlad ( i kačena dobrá.)Nedaleko mé zahrady nechali starší lidé políčko ladem.Během dvou let se Topinambur rozrostl - jak kdyby zasázel.Dva až tři metry vysoké,kvě
t připomíná malou slunečnici.Pro moje včelky jenom dobře,ale ostatní hudrují,že to k nim pomalu leze.Zde se to považuje spíše za plevel.Takže bych naznal,že není potíž to vypěstovat- ale ohlídat v určitých mezích. Mějte se......
Asi tak, Dušane ... uhlídat se to dá, jíst se to dá, včely z toho profitují ... a navíc jsou krásné ... Samé přednosti, ne?
Jiří
Topinambury jsou vedené jako invazivní rostlina. Taky se chystám si nějaké sadit.
A co janovec metlatý taky známý jako zaječí chleba?? Roste taky poměrně rychle a je to celkem nezmar náchylnej teda snad jen na holomrazy...
(30.12.2011 16:55)Lukáš Bašta napsal(a): [ -> ]A co janovec metlatý taky známý jako zaječí chleba?? Roste taky poměrně rychle a je to celkem nezmar náchylnej teda snad jen na holomrazy...
U nás (Mostecko), byl také používán v sedmdesátých a osmdesátých letech na rekultivaci půdy (hlušiny) po těžbě hnědého uhlí. Na jeho žlutých květech jsem včely neviděl. Jen čmeláky. Včely nemají zájem ani o pyl janovce metnatého.
Jk
co zlatý déšt a šeřík . opylují ?
V mé oáze klidu, kousek na sever od Milevska, je janovce taky spousta a taky jsem na něm viděl jen čmeláky, včely nikdy. Schválně jsem to letos v létě sledoval, to nebyla skoro žádná už snůška, ale přesto včely pranic nelákal ... Je ale pěkný ... žluťák ...
Pokud myslíš "zlatý déšť" jako Laburnum anagyroides (Štědřenec odvislý) tak nevím.Je ale v květu nádherný. Pokud máš na mysli běžně rozšířenou "zlatici" Forsythia tak na ni kašlou.Mám jeden vzrostlý keř hned u úlů a ani včelka. Zato třeba na Cotoneaster (Skalník) ,který mám hned vedle,tak ten navštěvují hromadně. Na šeříku jsem je také neviděl.