Mimochodem ten princip s hadičkami a houbičkou by šel použít i pro podzimní krmení, které by mohlo být i dost pozdě jelikož by se roztok při pomalém průtoku stačil ohřát zespodu včelstvem, jen by se nahradily sáčky nějakou nádobou s krytem nebo rovnou kanystrem třeba na 25l sirupu (s propolisem pro stabilizaci nebo rovnou nakoupeným). Včely by se na houbičce určitě netopily a ušetřilo by se pár cest ke včelám. V předjaří by to šlo použít jako zdroj vody přímo do úlového prostoru. Prostě moderně řečeno 3v1.
Můj odpařovač kyseliny mravenčí, doba odpařování 12-14 dnů.
Vše je ve vývoji
![[Obrázky: SDC11857.jpg]](http://s13.postimage.org/mwl8jlikz/SDC11857.jpg)
Jak vývoj probíhal? Dírky ve víčku? Knot ve víčku?
Viktore koukni se na web Leoše Dvorského - kralovský odpařovač....
V jednoduchosti je krasa..... jdu do hospody na pivo a part tacku....
Mimochodem - a omlouvám se za malou odbočku - co ty barvy na pivních táccích udělají ve styku s KM?
Jiří
a co barvy na houbičkách?? Nebo ve víčku skleniček...
Jinak nevim, normalně se nerozpijí,
No - toť otázka pro specialisty mezi námi ...
Ostatně se periodicky opakuje a bylo by dobré ji konečně nějak rozlousknout. Jsou ale i další desiderata: stále se debatuje o hobře a pan kolega Jiří V. v Brně na Setkání uživatelů VMS podrobně představil svůj hobrový odpařovač. Výsledky jsou nanejvýš povzbudivé a hobra zdá se být stran výdrže při odparu lepší než houbičky. Ale ta otázka tu stále je, i když už se výše (
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplika...i?page=10, č. 187) kolegové vyjádřili, že nic nehrozí a když si najdete weby výrobců hobry, také se tam píše, že se pojiva nepoužívají. Lze se na to ale spolehnout? A je všechna hobra stejná? Který typ tedy používat? I tyhle otázky by bylo třeba nějak definitivně rozlousknout, je-li to možné.
Jiří
Mno jo, ale zase se hobra barví...
Nevím, 100% nebude reagovat se sklem, ale pak se lze domnívat, že bude mít účinky na barvy, i na složení hmoty... U hobry je zajimavé, že sice pojiva nepoužijí, ale když to hoří, tak po dřevě to určitě nesmrdí.... (někteří to používají do dýmáku), ale to je spiše pro chemiky....
Samozřejmě bych užil hobru nebarvenou, ale měl jsem na mysli, jestli se třeba nepoužívají nějaké okem neviditelné impregnace či něco podobného. Může toho být řada typů a máme-li si tu dát jisté návody, bylo by dobré vědět, co se přesně dá použít a čemu se raději vyhnout. Chemici: Hilfe?!
Jeden odkaz pro inspiraci:
http://www.kaplanpraha.cz/nabidka/hobra.htm
Totéž platí i pro ty houbičky: doporučovala se varianty Spontex - Natur, ale povídá se, že už se nevyrábí, takže co přináší inovace? Já se to snažím sledovat, ale na těch obalech jsou spíš PR kreace než fakta ...
Jiří
Cca v půlce tohole vláka se řešila aplikace KM do více včelstev. Napadá mě jednoduchá úprava klasického postřikovače na áda o objemu 25l. stačilo na hadicy která vede k postřikovači namontovat armaturu která bude zaručovat pouze průtok nastavéného množství KM (vlastně takový automatický uzaviratelný ventil) ten by přepustil KM do menší nádobky podobné například laboratorní plnící lahvy. Klidně může být skleněná nebo z pevného plastu z ní dvě hadičky jedna která povede až kednu a bude delší aby se dala zasunout do odpařovače druhá k balonku který bude mít stejný objem jako tato nádoba. Včela natlakuje nádobu na zádech. Dávkovací ventil připravý danné množství do nádobky kterou může mít včelař pověšenou na opasku nebo na tlakové nádobe zase by do vyžadovalo delší hadičky z té malé lahvičky. pomalým natlačením vzduch z balonku vytlačí včelař KM do odpařovače. Podobný princip jako se používal dříve u parfémů. Určitě to všichni viděly v nějakém starším filmu
. A určitě by to šlo i zjedodušit že by to kyselinu nasávalo jenom pomocí toho balonku jako funguje například pipeta.... a je pro prolému udělám si jedno víčko našroubuju na kanistr KM popadnuho a vyrzim na včelnici....
(22.01.2012 10:33)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Samozřejmě bych užil hobru nebarvenou, ale měl jsem na mysli, jestli se třeba nepoužívají nějaké okem neviditelné impregnace či něco podobného. Může toho být řada typů a máme-li si tu dát jisté návody, bylo by dobré vědět, co se přesně dá použít a čemu se raději vyhnout. Chemici: Hilfe?!
Jeden odkaz pro inspiraci: http://www.kaplanpraha.cz/nabidka/hobra.htm
Totéž platí i pro ty houbičky: doporučovala se varianty Spontex - Natur, ale povídá se, že už se nevyrábí, takže co přináší inovace? Já se to snažím sledovat, ale na těch obalech jsou spíš PR kreace než fakta ...
Jiří
Ahoj nachystám článek do MV, houbičky z grogerií jsou slepá cesta. Je jich celá řada, jsou drahé a jakmile jsem objevil dobré, přestaly ten typ vyrábět.
Výborné jsou celulozové desky Hobrafilt české výroby, už jsem to tu někde psal v létě tuším. Jsou určeny proc chemii a potravinářství - využívají se na filtraci vína. Je jich celá řada včetně desek jen z celulozy, které mám vyzkoušené. Mají označení N - 100. Cena je kolem 5,- desku 20x20. Aby nedošlo k mýlce - není to hobra, i když se tak firma jmenuje (
http://www.hobra.cz) ale deska místo houbiček. Dá se použít i jako nosič pro odpařovače typu Liebig, s tím si zatím hraju a zkouším. Zdají se mi velmi dobré i co do odolnosti - např. v porovnání s deskou u Formidolu mnohem lepší
Dokážu tento nosič po odparení KM včely rozobrať a vyniesť z úľa ?
Ponechat desky delší dobu po odparu jsem nezkoušel, jen asi 2-3 dny a byly netknuté. Ale určitě by to šikulky zvládly, kdyby to chtěl někdo zařadit jako provozní metodu - vložit např. desku mezi nástavky mezi snůškami a už se v nich nevrtat. Je to sice trošku škoda desky, ale dá se to i tak. Jen je potřeba mít na paměti, že takovým jednorázovým ošetřením více napadenému včelstvu moc nepomúžeme, v rámci dignostiky to lze např.použít. Platí stále již tady vícekrát popsané - je zapotřebí u více napadených včelstev ošetření v délce alespoň 10, nejlépe 12 dní. Pomocí desek jako Hobrafilt to lze provést např. ošetřením 3x po 4 dnech s dávkou cca 80-100 ml 65 % HCOOH podle podmínek a síly včelstva. Lze i 4x po třech dnech u velmi silného napadení. Osobně vidím potřebu dotažení "domácích" odpařovačů typu Liebig, kde je kyselina v 250 ml lahvičce, at už s kapací vložkou nebo knotem a jako nosič kyseliny desky typu Hobrafilt. Velké plus u toho způsobu odparu je velmi pozvolný nárůst koncentrace kyseliny v úlovém prostředí a menší počáteční stres pro včelstvo. U vložení desky s celou dávkou kyseliny se může v teplých dnech stát to, že včelstvo zareaguje velmi výrazně, včely triskem opouští úl, matku můžete najít jak leze v podmetu - je to sice vzácné, ale je třeba o tom vědět. Říkal jsem si, že jsou taková včelstva kaput, ale když jsem desku do několika minut dal pryč, nikdy se nic nestalo. Jen je třeba hned od včel neodcházet a obejít je a cca po 10 minutách zkontrolovat, jestli je vše v pořádku.
A co technický a bezpečnostní listy. Nenalezl jsem je. Pokud to je křemíkové vlákno, v podstatě to může dobře kontaminovat med na úrovni skleněných částic. A co HDPE nebo PE nebo PP kuchyňské utěrky? Ty nejsou dostatečně sorpční?_gp_
Pokud jste nenalezl bezpečnostní listy,tak nejsou potřeba.Jinak pokud se podíváte na odkaz,tak snadno zjistíte,že to lze použít k filtraci i vína,piva,atd.
Některé desky od firmy Hobra Školník jsou složeny kromě celulozy i s křemeliny - mají lepší filtrační vlastnosti, ale pro naše použití jsou plně vyhovující desky s označením S100 řady N jen z celulozy.
(28.01.2012 16:34)gupa napsal(a): [ -> ]A co technický a bezpečnostní listy. Nenalezl jsem je. Pokud to je křemíkové vlákno, v podstatě to může dobře kontaminovat med na úrovni skleněných částic. A co HDPE nebo PE nebo PP kuchyňské utěrky? Ty nejsou dostatečně sorpční?_gp_
http://www.hobra.cz/cs/faq/faq-hobrafilt
Jiří
Myslím si, že Gusto hľadá "glejt", kde je potvrdenie o ateste, že je všetko OK pre potravinársky priemysel. To je to, čo sa chce aj po B. Ružičkovi.... schválenie spôsobilosti skúšobňou, nie tvrdením výrobcu.
