Na podložkách jsem zatím nic nenašel, myslím, že to vynáší ven. Chtěl jsem přeléčit preventivně a na podložky položit síťovinu, třebas dvojitou perlinku.
No u nás se dávají gabony, zrovna dnes jsem je stěhoval mezi otevřený plod. Na podložkách, ale ani jeden.
v tomto roku sa u nás (okres trnava) potvrdzuje skúsenosť,že v suchých a teplých sezónach býva klieštika menej..po vložení gabonu a bayvarolu v minulom roku ich padali desiatky ba až stovky,v tomto roku u vačšiny včelárov s ktorými som v kontakte sú to množstvá do desať kusov,a ani pri otváraní trubčiny ktorú ešte niektoré včelstvá majú zakladenú sa nedarí týchto parazitov nájsť,co v iných rokoch nieje žiaden problém..včelstvá sú plošne vo veľmi dobrej kondícii,aj u roznych brtníkov,je vidieť že sa na slnečnici nezodrali(medovala len pár dní)ak to takto vydrží,na jar to može byť zaujímavé..
(16.08.2012 22:44)pavel.t napsal(a): [ -> ]Na podložkách jsem zatím nic nenašel, myslím, že to vynáší ven. Chtěl jsem přeléčit preventivně a na podložky položit síťovinu, třebas dvojitou perlinku.
Pár Vd mravenci za den mohou odnést, přesto by se nějací měli najít. Takže se zamořením to nebude tak katastrofální. I na dvojté síťovině se mravenci dokážou o Vd postarat. Ne všichni mravenci si berou Vd jako trofej. Až nějaké Vd na podložce najdeš, zkus si je zakroužkovat a za 12hod. zkontrolovat.
Tož já bych jim, potvorám, moc nevěřil ... Vloni taky touhle dobou moc nepadaly (tedy ty samičky, potvory ...
), ale za dva týdny jich byly najednou mraky a bylo pozdě ... Byla to zkušenost, kterou stále nějak skousávám ...
V podstatě bychom museli mít kombinovanou asi diagnostiku, abychom zjistili více či méně relevantní míru napadení. Jen ze spadu to není úplně spolehlivé (a navíc, jak už výše napsáno, se zpožděním). Trubčiny na testy už moc není, ale plod na dloubání je ... A smyv či test práškovým cukrem se taky dá udělat ... Etc.
Jeví se mi to furt jako klasické dilema: buď víme a jsme si docela jisti (kdy si je ale člověk naprosto jist?
), pak si můžeme dovolit ošetřovat jen podle zjištěného stavu.
Anebo si jisti být nemůžeme a pak se nějak musíme rozhodnout, jestli ošetřit preventivně, nebo se spolehnout na náhodu, intuici, Štěstěnu? Není to zrovna jednoduché ...
Nebo se mýlím? Myslím, že tohle dilema trápí mnohé z nás ...
Jiří
Jiste, je to dilema, ale radsi vcelam zkratim zivotnost, zkracuje KM vcelam zivot? Nez nechat vcelstvo kompletne padnout. Radeji slabsi nez zadne.
Já si také myslím, že lepší jim KM preventivně dát, než čekat až začnou v.d. padat. To už pak může být i pozdě. Pak KM působí také na další nemoci jako nosema ,zvápenatění plodu, nemoci trávícího traktu a dále třeba jako dezinfekce úlového prostředí.
Poslední 3 týdny sleduji spad každý den. Skoro nic nepadá. Jen u jednoho včelstva jsem zjistil roztoče přímo na včelách a poškozené včelky. Spad z tohoto včelstva byl jen o něco vyšší než u ostatních. Po nasazení kyseliny se u něj spad zvýšil na cca 5r./den, ovšem v době líhnutí plodu se podložka jen červenala...řádově stovky roztočů(ošetření za pět dvanáct...). Po kontrole minimum zavíčkovaného plodu, ovšem spousta otevřeného.
Ve stejný den sem dal KM i do dalších 40% včelstev(před aplikací spady minimální, po aplikaci celý týden beze změny, spad se nepatrně zvedl po vylíhnutí plodu, nyní zase nic moc nepadá-cca 2-5r/týden). Diagnosticky jsem tedy ověřil, že parazitace není veliká(použil jsem houbičky 65% HCOOH a Formidol). Nepozoroval sem rozdíl ve spadu po 65% HCOOH a Formidolu(85% HCOOH).
Včelstva se poslední týden dost rozplodovala, je docela slušný přínos sladiny z netykavky žlaznaté(kolem Ohře jí kvete spousta).
Závěr:
- parazitace V.d. je nízká
- není rozdíl v aplikaci houbičkovou metodou a Formidolem, pokud je nízká intenzita napadení
- v okolí nejsou(zatím) kolabující včelstva, z kterých by si mé včelky nosily roztoče
- "poznámka" jde to i bez syntetických akaricidů, stačí rámcově sledovat spad a pokud je potřeba všas zasáhnout...
- V tomto období, kdy jsou ještě rozsáhlé plochy plodu je minimum foretických roztočů! Většína jich je v zavíčkovaném plodu.
V tomto období je vhodné použiť dlhodobé odparovače, ako náhradu Gabonu. Aj napriek nízkemu aktuálnemu prirodzenému spadu sa o niekoľko dní môže spad radikálne zvýšiť. VD sa v niektorých včelstvách liahne vo vlnách v prekvapivej krivke. Jednorázové liečenie túto zmenu nemusí pokryť a VD v stovkách znova nalezie do plodu. Jednorázové vloženie handričky /65%, 60 ml, 2O°C/ je pecka a môžeme predpokladať, že bude poškodený aj VD v zaviečkovanej bunke. Dlhodobý spad po takomto liečení dokazuje, že je to tak a preto je aj na odľahčovaciu liečbu z viacerých dôvodov handrička vhodnejšia než amitraz.
Dnes 20.8.2012 jsem za předpokládaných vysokých teplot (až 38 stupňů C) vložil ráno v 9.00 hod. odpařovač KM 85% s náplní 200ml do pokusných včelstev, abych ověřil svůj odpařovač a chování včel při tak vysokých teplotách. KM vložena za přítomnosti několika členů ZO.
První poznatek - při vkládání normální reakce – včelstvo ustoupilo od odpařovače max. 10cm a po několika minutách se včely nacházely v bezprostřední blízkosti.
Druhý poznatek – včelstva v 15.00 hod. více větrají než jiná, ale další zpozorovatelné zvláštnosti nejsou patrné. Teplota 36 stupňů vlhkost 35%. Spad budu odečítat až za 24 hod.
Další poznatky sdělím do konce týdne.
mam malu otazocku, pred cca tyzdnom a pol som daval formidol, do 2 vcelstiev (roje chytene niekedy koncom 6 mesiaca) pred tym prirodzene spady boli +/- 1 kliestik za den po aplikacii to bolo okolo 10-15 pocas prvych dni, po vybrati toho reg. obalu u oboch sa na den zvacsil, jedno 60 druhe 50 kliestikov, potom sa to zase na cca 4 dni ustalilo na 10-15 a teraz to stale klesa, momentalne okolo 5 za den (ak dobre pocitam je nejakych 11 dni od aplikacie)
moja, otazka, treba im dat aj gabon alebo to uz vydrzia do dymenia? (tipujem niekedy v polke septembra zacnem)
Gabon už netreba. Spad je primeraný na usadený roj. Namiesto fumigácie by stačila aj utierka a ste frajer bez pesticídov. Na jar /apríľ/ môžete použiť utierku s KM na dočistenie rozbehnutého včelstva. Po každom vytočení si môžete otestovať spad utierkou a uvidíte, že to ide aj bez amitrazu.
Dnes 22.8.2012 v 19.00 hod. – průběžná informace o mém pokusu s 85% KM v extrémních teplotních podmínkách.
Včelstva nejen že pokus přežila, ale očividně jim KM neovlivnila jejich normální životní režim. Včelstva více větrají. Odpar KM byl nastaven na 12 g/den. Spad roztočů za první tři dny byl 10 až 20ks. U kontrolních včelstev byl spad do dvou roztočů. Pondělní max. teplota se však další dva dny snížila asi o čtyři stupně. Předpověd´ale naznačuje, že by se mohly teploty ještě zvednout. Okolní infekční tlak je letos zatím mnou hodnocen jako slabý. Na stanovištích naprostý klid bez známek loupení. Včelstva z 90% nakrmena. Dne 21.8.2012 zahájeno léčení zbylých 150ti včelstev (20ti denní kůra).
Další informace pokud bude zájem na
http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/rocnik-2012.html
Chtěl bych vyzkoušet houbičkovou metodu s 65 % KM, ale asi nemám ty správné houbičky. Mají to být takové ty čtvercové cca 5 mm tlusté ohebné barevné hadříky na nádobí? Co jsem o tom četl, tak mají být z celulózy, jak se to pozná, a kde se to sežene? Na všech, co jsem sehnal buď nebylo složení vůbec, nebo tam byl kromě celulózy i nějaký podíl umělotinek, asi aby to drželo tvar, nelámalo se a tak. Je to hodně na závadu, uvolní z toho 65 % KM nějaké hnusy, případně můžete mi prosím poradit výrobce/krám, kde bych sehnal ty "celulózové"? Nebo se to jen tak říká, a myslí se tím prostě tyhle hadříky, aby si někdo nekoupil molitanovou houbičku?
Díky HI
(24.08.2012 12:02)indrah napsal(a): [ -> ]...Mají to být takové ty čtvercové cca 5 mm tlusté ohebné barevné hadříky na nádobí? ...
Ano, to jsou ony, ale neskládají se z celuózy, to si pleteš. Utěrky je dobré před použitím vyprat v čisté vodě a usušit, ale na na šňůře, uschnou ohnuté a špatně se vkládají. Celuózové jsou vhodné filtrační desky od fy.
hobra. Někde je tu přesně popsáno, který typ je odzkoušený, stačí pohledat.
Díky, snažím se to číst všechno, ale tohle mi nějak v těch 27 stranách uteklo (jinak je super že je tu co číst!). Tu informaci o houbičkách na nádobí z čisté celulózy jsem vzal odtud:
PSNV hledal jsem přesně informaci typu že to barví vosk, na kterou jste mě odkázali.
Teď konečně přestaly ty tropy (pořád mám z toho i přes zkušenosti jiných obavu), tak je i tak vyzkouším, jen nevím jestli alibisticky zvolím žluté, nebo naopak pro ověření růžovou nebo modrou
Možná tam najdu i staré vyfouklé formidoly, tak můžu zkusit to nalít na ně. Díky HI
O stranách rozhodnou voliči.
Včely Kalousek nezajímá.
A má kliku.
Myslíš Zdeňku, že by kyselina mravenčí mravenčí zabrala i na vládní činitele? Jak nejlépe aplikovat? Dlouhodobé odpařovače nebo léčbu šokem? Zde to však vidím spíše na pilulky Pb. Tak se raději vrátíme ke včelám a stále vděčnému Kaloueštíkovi.
Admine, promiň. JK