(12.09.2012 10:39)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]No a naproti tomu Radek soudí, že to spíš nejsou roztoči z plodu, protože to by padalo víc světlých ... Takže KM zasáhla roztoče foretické, a to úspěšně, jak vidno ... Jde o to, jak se tam vzali, když předtím tolik nepadali ... Mohli to být také roztoči přinesení odjinud ..., sice jsem nijaký neobvyklý ruch či přínos nepozoroval, ale kdo ví ...? Jsme tu s kolegy opravdu velice blízko od sebe. Do stovek metrů. No a dostaly se ty holky samičky holt ve špatnou chvíli na špatné místo ...
Takže myslím i na této debatě je cenné to, že není problém nějak spočítat spad, ale musíme ho nějak vyhodnotit a interpretovat ... A podle toho se rozhodovat, co uděláme ...
Jiří
Tak mi to přijde, při tom vlastním vyhodnocení, že když přestanou padat světlé samičky, znamená to, že na plodu už je zalezlých minimum roztočů.
Potom je otázka, kolik z těch ,co tam nejsou, kyselina zabije, a kolik z těch, co nezabije, je ještě schopných daší reprodukce (což by se mělo projevit dalším nárůstem nebo absencí těch světlých samiček ve spadu).
Když nad tím uvažuju dál, tak se mi jeví, že hledáme včelstva, kde světlé samičky přestanou padat hned na začátku ošetření, ne až po 12 dnech, kdy se vylíhne zavíčkovaný plod, a kde většina samiček je hodně tmavých.
To by mohla být včelstva, která se umí částečně zbavovat napadeného plodu a umí brzdit reprodukci roztočů.
Jiří, to že samčekov na podložkách nenachádzaš, neznamená, že ich je v bunkách málo na rozmnožovanie, nie je nič zvláštne, samičky sa dokážu oplodniť v bunke. Je však všeobecne, že samička vojde do bunky pred jej zaviečkovaním bez samčeka a kladie prví vajíčko neoplodnené, z ktorého sa veľmi rýchlo liahne samček a po oplodnení samčekom samička kladie oplodnené vajíčka. Takže žiadna revolúcia nepríde do života klieštika, naďalej budeme sa ho zbavovať dostupnými prostriedkami.
zdravím všechny, chtěl jsem se zeptat stala se mi taková věc včera jsem aplikoval do šesti včelstev formidol včely jsou jen v plodišti dal jsem ho nahoru nad plod dal jsem to v krycím obalu na pět dírek nahoře mám strůpkovou folii. teplota přes den cca 18°C dnes jsem na pěti vcelstvech zjistil že včelky vynášejí mrtvé larvičky ven každý úl tak 10-15 larviček jinak klid.
je to tím formidolem nebo je někaký závažny problém?
Co jsem se dočetl tak by to mohlo být tím formidolem ale je docela chladno tak je mi divné že by odpařování bylo tak intenzivní.
Ano, Formidol se při účinné aplikaci takto projevuje. Jek je to se spadem kleštíků?
JK
no já výrazný spad VD po aplikaci formidolu 80 nezaznamenal, ani přílišný rozruch u včel, jedině, když jim pražilo slunce na úl, co mě však překvapilo, že za těch 12 dní, co byl přítomen v úlu stihly některé téměř zatmelit propolisem volné růžky pro odpar a všechny včelky vykousali v místě odparů z nejbližších rámků vosk
9.9. jsem vydělal Gabon. Ještě z 8-9.9. byl spad cca 20VD. Takže 11.9. jsem dal do dvou oddělků (18 a 20 rámků 39x24) Formidol80. Po třech dnech jsem kontroloval spad a u jednoho něco přes 20 u druhého něco přes 30 ( 7 a 10 VD/den).
U zbylých dvou ( 14 a 11 rámků ) jsem zatím nedal po Gabonu nic a čekám až dojdou Nassenheidery. Tam byl spad od 9. do 14.9. cca 22 a 13 VD ( 4 a 3 VD/den ).
Potřeboval bych poradit jak tuto aplikaci teď vyhodnotit.
Jsou to na takto velké oddělky normální spady?
Nejsem úplně moudrý z toho, že spady u oddělků s a bez Formidolu 80 nejsou až tak rozdílné. Je to ještě působením Gabonu a Formidol jsem použil špatně nebo mě napadla ještě možnost, že Formidol jsem dal špatně, Gabon už nefunguje a jedná se vysoký přirozený spad.
Ano liečivo účinkuje ešte aspoň týždeň. Aj po Varidole je spád počas niekoľkých dní a nie len v deň aplikácie. Ešte jedna poznámka, asi to závisí od veľkosti rodiny a od oblasti, ale spád pri liečení 100 klieštikov, hlavne v tejto dobe, nie je dôvod na paniku a tlačenie chémie do úľa. Napíšem moju skúsenosť. V jednom včelstve po podaní Gabonu bol veľký denný spád, tak som ho sledoval a denne som počítal spadnuté klieštiky. Za mesiac a pól som napočítal 5600 klieštikov, asi rabovali končiace včelstvo. ( denne 100-300) Včelstvo prežilo a vôbec nezaostávalo za ostatnými. V tejto dobe nemá zmysel sa snažiť vyhubiť klieštika na nulu
Taky jsem léčil k. mravenčí a začal jsem před 4 týdny. Poslední dávku dostaly v pátek a snad to bude OK. Spad nebyl zas tak hrozný až na jeden úl a oddělek z něho. Tak uvidíme co bude na jaře
Dříve jsem ještě léčil v zimě k. šťavelovou, ale vloni jsem to neudělal a i slabší včelvstva přežila. Tak to vynechám i letos a uvidíme.
Dobrý den,
Proto, že mám spoustu dotazů na téma: jak zjistím správnou účinnost aplikace KM, chtěl bych touto cestou informovat další včelaře, kteří by si ještě nevěděli rady.
Protože každý úl i každé včelstvo je jiné je třeba nejdříve provést zkoušku práškovým cukrem a tím zjistit kolik má asi roztočů. Nedělal bych toto u všech včelstev, ale vybral bych si jeden dva úly. Předpokládám, že tuto metodu každý zná. Pak nastavit odpar/den na nějakou hodnotu a sledovat reakci na podložce. Spad by měl být asi 10x vyšší, když ne tak přidat na odparu. Chce to trochu trpělivosti a výsledek se dostaví. Použití digitální kuchyňské váhy je nutností.
Využití dlouhodobého odpařovače s 85% KM k podzimnímu ošetření.
O letním léčení dlouhodobými odpařovači KM se již popsalo hodně papíru, avšak použití těchto odpařovačů jako úspěšnou alternativu prvního a druhého léčení místo fumigací jsem ve včelařské literatuře u nás ještě nezaznamenal. Mne samotnému trvalo dva roky, než jsem pochopil některé zákonitosti, které mi ukázaly, že je lepší za určitých okolností (příznivá teplota) využít KM, než použít fumigaci (Varidol). Nemusím zde zdůrazňovat, že KM působí i pod víčky plodu oproti aplikaci Varidolem. U včelstev kde končí letní léčení KM do 10.9., se stává velkým rizikem infekční tlak z okolí. Tuto skutečnost je třeba vzít v úvahu. Mám však takovou zkušenost, že již ve druhé polovině září jsou odpařovače KM málo účinné, když jsou umístěny nad včelstvem, protože se odpařuje podstatně méně KM i při stejných otvorech jako v pozdním létě. Nepomůže ani trojnásobné zvětšení odpařovacího otvoru. Píšu zde o mém celulózovém odpařovači, který si vyrábím sám a popsal jsem ho na mých stránkách myslím si dostatečně. Můj poznatek je takový, že největší účinnost odpar/plocha je v jarních měsících a s omezováním plodování rapidně klesá. Důvod je znám – omezování plodování a s tím spojený teplotní režim (snižování vyzařování tepla z plodového tělesa). Mám zde na mysli ošetřování včelstev v nástavkových úlech (dva a více nástavků Tachov či Lang). Musím zde předeslat, že jsem byl vždy zastáncem aplikace KM shora nad plodovým hnízdem, avšak nedostatečná účinnost v podzimních měsících mne přinutila, abych změnil svou filozofii a tento dlouhodobý odpařovač dával na podzim do podmetu. Proč do podmetu? Protože tam donutím včely, aby více větraly. Současně zvětším odparnou plochu (1 dm) proto, že jsou již nižší teploty jak v úle tak i venku (září-říjen). Aby nebylo vše tak jednoduché, je třeba také vzít v úvahu stav ve včelstvu, jestli včelstvo nedělalo tichou výměnu nebo jestli bylo včas nakrmeno či včelstvo chce zimovat nahoře nebo dole a kolik má nástavků. To vše může ovlivnit množství odparu. Několika pokusy v měsíci září a říjnu, kdy venkovní teplota je vyšší než 15 st.C, jsem se přesvědčil, že včelstva, která vykazovala spad do dvou roztočů/den přeložením aplikátoru KM do podmetu bez manipulace s otvorem vykázala asi 20x vyšší spad a odpar se zvýšil na přijatelných 15g/den. Včelstva, která vykazovala spad do deseti roztočů/den přeložením aplikátoru KM do podmetu bez manipulace s otvorem vykázala také 20x vyšší spad a odpar se zvýšil taktéž na přijatelných 15g/den. V dalších dnech se už spad přirozeně radikálně snížil. Pokud teplota nedonutí včely semknout se do zimního chumáče je metoda ještě účinná. Z toho lze vyvodit, účinnost v tomto kritickém období v nevídané síle. Dá se říci, že účinnost této metody při teplotách nad 15 st. C je velmi blízká 100% a když vezmete v úvahu, že vám nemusí vadit přítomný plod, tak již není potřeba dalšího léčebného zásahu. Jistě že neodstraním všechny roztoče, ale nemusím již léčit Varidolem. Chce to však více pečlivosti při kontrolách dobře se dívat a zapisovat spady. No a co se nepovede, musí se dohnat na jaře.
Totéž jsem zkoušel s formidolem. Aplikoval jsem ho do podmetu tak, že jsem desku rozpůlil a jednu polovinu zasunul do podmetu. Po 48 hodinách jsem dal druhou půlku a za dalších 48 hodin třetí no a za dalších 48 hodin čtvrtou. Je to více práce, ale dá se to, řekl bych s téměř stejným výsledkem. Když pominu to, že formidol používám jako surovinu na můj odpařovač, tak je toto jeho nejsmysluplnější využití právě na podzim. V této době se rozhoduje jestli bude třeba použít Furetto nebo pásky atd.
Teď je ta poslední možnost využít pěkné počasí k léčení KM.
Když už jsem se přihlásil tak přidám také něco málo. Já jsem spíš fanda do odpařovačů položených na horních loučkách. Nemusím roztahovat rámky od sebe. Mám klasické tenkostěnné úly s krabicovým víkem a aby mi víko co nejlépe těsnilo a výpary prošly přes úl dolů a nemusel přidávat další prázdný NN, jsem si dodělal do víka z PS lem který dosedne na stěny a mezi plošnou izolací víka a horní loučkou je 3cm mezera. Do mezery se vejde pohodlně Formidol podložený laťkami nebo odpařovač od vastoilu. Ta síťka která je položená na horních loučkách brání přístupu včel k odpařovači a ten je chráněn proti zatmelení nebo vynesení ven v případě formidolu a můžu "recyklovat". Včely zatmelí jen síťku a tak od cca 30 včelstev mám po jedné aplikaci KM okolo 0,5Kg čistého surového propolisu.
![[Obrázky: Odpa_ova_e_001.jpg]](http://s11.postimage.org/4dbylhrzj/Odpa_ova_e_001.jpg)
Používám podobný systém, jen namísto lemu z polystyrenu na to mám mezidno z OSB desky a laťek vložené pod víko.
Ale hodně odlišné zkušenosti mám s tmelením síťoviny - propolis jsem tak nezískal vůbec žádný... A přitom jsem to považoval za jeden z přínosů, který by tím vznikl. Navíc podložený způsobem získávání propolisu v Maďarsku. Ale za 2-3 sezóny se to nepotvrdilo. Může to být o včelách, těžko říct...
Ten odpařovač Yannick má asi jedinou drobnou nevýhodu: nevejdou se do něj desky Hobrafilt, resp. bude potřeba je oříznout po jedné straně. Ale možná bude výrobce za rozumnou cenu dodávat náhradní náplně z florexu a nebude co řešit...? Mimochodem - jeho cenová politika velmi nabádá k další dimenzi spolkové činnosti
Napsal jsem do YANNICKu ohledně obchodních, platebních a dodacích podmínek a dostal následující odpověď:
Citace:Balení odpařovače je po 10 ks v PE sáčku, 3 sáčky do kartonu (30 ks) a 60 kartónů vejde na paletu (1800 ks).
Objednávky přijímáme v násobcích balení v PE sáčku (10 ks).
Ceník odpařovače kyseliny mravenčí:
Základní cena 66,67 Kč 80,00 Kč
Balení Kusů Sleva Cena po slevě Cena po slevě s DPH
1 karton 30 ks 5% 63,34 Kč 76,00 Kč
5 kartonů 150 ks 10% 60,00 Kč 72,00 Kč
15 kartonů 450 ks 20% 53,34 Kč 64,00 Kč
25 kartonů 750 ks 30% 46,67 Kč 56,00 Kč
1 paleta 1800 ks smluvní cena
Ceny jsou stanovené včetně přepravného a doběrečného.
Objednávky vyřizujeme podle stavu zásob, obvykle do 2 dnů. V současné době připravujeme výrobní sérii na začátek listopadu.
[
attachment=1407]
Objednal jsem, líbí se mi to. Hlavně ta dlouhodobá účinnost. Pokud jde o náhradní náplně, tak věřím, že tohle nebude stran výrobce problém. A pokud by byl, tak holt Hobrafilt a oříznout. Musel by se ale aspoň zdvojit, s čímž nemám zatím zkušenosti. Jedna deska pojala bez problémů 100 ml, ale byla za 3 dny suchá, takže dlouhodobost jsem zajišťoval opakovaným napouštěním s jednodenní pausou. Jak fungují 2 nebo 3 desky na sobě? Zkoušel to někdo?
Jiří
Problematiku rychlého odparu Hobrafiltu vidím v okamžité velikosti odparné plochy s přihlédnutím na teplotu. Odpařovač Yannick má výhodu regulovatelnost odpadné plochy přivřením lamel. Další + je stupnice, která ukazuje velikost otevření/zavření, takže se nic neodhaduje. Ale i tak to bude chtít trošku zkoušet.
Jasně, Honzo, ta deska je tam natvrdo nad plodovým tělesem, tedy v pěkném teplíčku a celá a nechráněná, to samozřejmě vyústí v maximální a rychlý odpar, je to dost pecka ... Takhle regulované v tom plastovém obalu s okénky je to super. A přes celý cyklus zavíčkovaného plodu. 250 ml je stejné jako Liebigův odpařovač. Nassenheider má 180, 2 kusy 360 ml.
Zkoušet budeme. Mě by zajímalo, jak se by se chovaly dvě desky Hobrafiltu (nebo i víc) položené na sebe a napuštěné. Jak by vypadal odpar. Nezbyde, než to vyzkoušet ...
Jiří
(25.10.2012 10:35)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]... Musel by se ale aspoň zdvojit, s čímž nemám zatím zkušenosti. ... Jak fungují 2 nebo 3 desky na sobě? Zkoušel to někdo?
Jiří
(25.10.2012 10:59)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]...Mě by zajímalo, jak se by se chovaly dvě desky Hobrafiltu (nebo i víc) položené na sebe a napuštěné. Jak by vypadal odpar. Nezbyde, než to vyzkoušet ...
Jiří
Mám to už vyzkoušené (3 Hobrafilty na sobě = 300 ml) - funguje to bez problémů. I regulaci odparu přes děrované sáčky. Je to na delší psaní, taky to čeká ve frontě...
Cenou to vychází o dost jinde (níž) než Yannick a obal nosiče nemá pohyblivé části.
Díky! Další krok ...
Začetl jsem se do návodu u Yannicku a nějak mi to není jasné. Píše se, že odpořovač se má umístit na horní loučky plodového nástavku a díky nízké výšce 14,5mm nepotřebuji další nástavek. No ale třeba u mých nástavků je mezinástavková mezera kolem 10mm. Jak tedy udělat aplikaci bez nutnosti použít další nástavek?