Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Aplikace kyseliny mravenčí
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
K plnění nasenheiderů používám kanistr s ventilem který se dnes používá k plnění akumulátorů kyselinou sírovou. Jde to dobře, vcelku rychle a je to i relativně bezpečné. Ovšem neumím si představit vkládat odpařovače do několika set včelstev.
Monotónnost provádění stejných úkonů vede k nepozornosti a zde je nasnadě úraz.

Pokud však vím, kyselina šťavelová není zatím povolena k tlumení kleštíka. Je v rezervě na období neúčinnosti dosud používaných chemických prostředků. Ostatně, jiná forma použití kyseliny mravenčí než ve formě Formidolu není u nás také schválena, nebo snad povolena?? Ale zakázané ovoce chutná.... Tongue.
JK
Dovedu si představit. jak zjednodušit aplikaci kys. mravenčí u několika set včelstev. Stačí něco jako postřikovač na záda, hadička s davkovacím ventilem na přesné množství kyseliny. První pujde a bude pokladat houbičky a další davkovat kyselinu. První se vrátí a bude uzavírat uly. Šlo by to dělat cyklicky, třeba po deseti či dvaceti včelstvech..
Kys. štavelová ma jistě v podobě sublimace budoucnost(např. Varox+tablety štavelky). Mimochodem, to že není povolená, případné jiné aplikační formy kys.mravenčí neznamená, že se nedají použít. Kdo chce a je hlava otevřena, tak si včelky takto přeléčí... Jde to v jiných zemích? Proč by to nemohlou fungovat ausgerechnet u našich včel...Shy
(05.08.2011 16:48)gupa napsal(a): [ -> ]protože nebezpečí potřísnění a poleptání je veliké. Mám totiž respekt z možného nebezpečí, které může člověka potkat.

Na všechno se dají vymyslet mechanismy, které minimalizují rizika. Nahlédli bychom na problém zcela jinak, kdyby nám manželka atp. oznámila, že končí s vařením, neb se opařila, když vyndavala knedlíky z vroucí vody. Wink
Prace se stavelkou a kys.mravenci se neda, co do bezpecnosti srovnat. U stavelky je treba davat pozor na vypary pri odparovani. Ale jinak kdyz pripravuji z krystalicke stavelky tablety o presne gramazi, tak ani rukavice nepouzivam a pak pri manipulaci s tabletami rovnez ne. Zasazeni oci, pokozky atd vubec nehrozi. Mam doma jak stavelku,tak kyselinu mravenci. Stavelka ma zelenou. Odpar tablety 1-1,2 gr. trva 3-4,5min. Ucinkuje ve vcelstvu 4 dni. Nehrozi ztraty matek, jako treba u formidolu (sam jsem to zazil ). Vcely jsou vyrazne mene rozrusene, neni treba hlidat teplotu -vlhkost vzduchu atd. Ucinnostje pres 90 % . Aplikace se da delat klidne i koncem listopadu, kdyz uz ve vcelach neni plod atd. Cena 1kg je cca 110 kc-na jedno leceni davkuji 1-1,2 gr.
P.
(05.08.2011 22:13)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]Na všechno se dají vymyslet mechanismy, které minimalizují rizika. Nahlédli bychom na problém zcela jinak, kdyby nám manželka atp. oznámila, že končí s vařením, neb se opařila, když vyndavala knedlíky z vroucí vody. Wink

Tak ten mechanismus vymyslete! Pořiďte si hodně včelstev aby jste měl z čeho vycházet a potom se nechte nahučkat k pořízení docela šílené věci, jako tekuté kyseliny o 85% a nakonec ty těžké kanystry sám přetahujte na vlastním těle, rozlívejte kdo ví kde a jak, investujte desetitisíce do jakýchsi odpařovačů a potom ty odpařovače jestli nejsou zrovna plnitelné a jsou jednorázové uklízejte.

Povím Vám pane architekte odpadu jednu příhodu ve spojitosti s ženskou a kuchyní a to na chirurgii když jsem se jednou řízl a pouštěl jsem při čekání těžší případ. Nikdy bych po té zkušenosti, co jsem viděl opálené ženské tělo do poloviny zepředu už nepořídil plynovou troubu. Tolika ke kuchařkám.

Co dodat. Jediný mechanismus který s kyselinou mravenčí zatím mám je, že nepřímo ji aplikuji coby blaff metodu postupem takovým, že ji nyní aplikuji na souše které jsou uzavřené a v samostatně stojící objektu od bydlení a tak si ochráním od zavíječe a jiných chorob spolu s jakousi prevencí proti nosemě, plísni atd. Tyto souše potom vkládám bez vyvětrání po zimě při rozšiřování při rozvoji na jaře a zatím to má nějaký pozitivní vliv, protože jsou rozdíly v počtech a napadení po detekcích kde jsem kyselé rámky vkládal a kde ne. Jiný uživatelsky přívětivý způsob (doslova 5 ve 2 úkonech)) pro velký počet včelstev neznám, poučte mne.(5ve2 úkonech=skladování souší, dezinfekce, ochrana proti zavíječi, blaff metoda proti VD, rozšiřování ve dvou sběr a uskladnění rámků a opětovný rozvoz)_gp_
(05.08.2011 21:49)Josef Křapka napsal(a): [ -> ]Ovšem neumím si představit vkládat odpařovače do několika set včelstev.

Myslím, že až přijde doba, kdy budou naši velkovčelaři (mám na mysli zejména ty, kteří mají Gabony ve včelstvech už v květnu) nuceni si začít hrát s kyselinou, bude to teprve zajímavéSmile. Víte, kdybych byl výrobce léčiv, které jsou nyní v metodickém pokynu, či nějakým způsobem s ním spolupracoval - tak se budu snažit mezi včelaři šířit, jak jen to půjde cokoliv, co by je mohlo od používání něčeho jiného odradit. Jamile se ale ekonomické výhledy změní, není problém změnit i rétoriku - týká se to u nás jak kys.mravenčí tak kys.šťavelové. Pod tímto úhlem je třeba se také dívat na vyjádření mnohých našich odborníků. Bohužel síť vazeb je v naší malé partě až moc dobře utkaná, z trvanlivého materiálu a není radno na to moc poukazovat...
V současné době se asi určitým operacím nevyhneme. Vy jste, pane Pazderko, jako zkušený včelař a profík jistě vše promyslel, zvážil všechny možnosti a došel k závěrům, o nichž píšete. Těžko Vám někdo dá tip, o němž jste už sám nepřemýšlel ... Je to Vaše volba a máte ji podloženou zkušeností a praxí. Prostě Vám to při Vaší praxi a při Vašem počtu včelstev vychází takto ... Člověk se nějak rozhodne ... a podle toho jedná. V jiné situaci to může být jinak. Ale pořád je to kyselina a tu je třeba nějak dopravit, aplikovat, uchovat. A to s sebou nese jistá rizika a žádá jistá pravidla, jak už výše popsáno. Dá se to minimalizovat třeba tím, že objednáte jen takové množství, které momentálně potřebujete (nemusíte skladovat), v takových nádobách, s nimiž se snadno a bezpečně manipuluje (5 - 10 litrové nádoby). Navíc už kyselinu v koncentraci 65%, aby se s ní nemuselo manipulovat při ředění. Ostatně ono té kyseliny zase není tolik potřeba, matematicky to jde propočítat a Vy to jistě pro Váš počet včelstev máte propočítané. To vše už snad i lze, jsou dodavatelé, kteří to dovedou a budou-li požadavky, jistě se přizpůsobí, půjde o obchod ... Jen kdyby byl jaksi normálně umožněn ... A při aplikaci holt je třeba dbát na všechna bezpečnostní opatření, zatím se to asi jinak dělat nedá. Stávající odpařovače se vlastně všechny musí plnit, ale třeba jednou přijde někdo s takovou podobou, že nám to naservírujou prakticky user friendly - jen to dát do úlů. (Teď nemluvím o Formidolu, který je opravdu problém ...). Mýticky Formidol Forte zatím nikdo nezná ... MG je taky příhodný, ale čačtí obránci našich "specifik" mu zatím úspěšně brání to dokázat při větším a legálním nasazení. Houbičky taky už operace minimalizují. Holt ale to chce min. ten štít, rukavice, vodu po ruce, jak píše Tomáš. Buď takto, nebo ne ... a věnovat se jiným metodám (např. KŠ, thymol etc.). Možná je ale využití KM za zenitem a budoucnost je jinde? ... Hlavní je neprat do včel zbytečně silnou chemii bez znalosti jejich zdravotního stavu, nebýt tedy "součástí problému", jak praví populární šprůch ... Wink
(05.08.2011 22:04)Tomáš Blecha napsal(a): [ -> ]Dovedu si představit. jak zjednodušit aplikaci kys. mravenčí u několika set včelstev. Stačí něco jako postřikovač na záda, hadička s davkovacím ventilem na přesné množství kyseliny. První pujde a bude pokladat houbičky a další davkovat kyselinu. První se vrátí a bude uzavírat uly. Šlo by to dělat cyklicky, třeba po deseti či dvaceti včelstvech..
Kys. štavelová ma jistě v podobě sublimace budoucnost(např. Varox+tablety štavelky). Mimochodem, to že není povolená, případné jiné aplikační formy kys.mravenčí neznamená, že se nedají použít. Kdo chce a je hlava otevřena, tak si včelky takto přeléčí... Jde to v jiných zemích? Proč by to nemohlou fungovat ausgerechnet u našich včel...Shy


Zahrabu v paměti a tuším, že před cca 4 lety se Dol chlubil ve včelařství, že vyvynul vlastni sublimaror kys. štavelove (zkratka kopirovaly nemecký odpařovač), s tím, že tuto metodu budou mít v záloze pro případnou odolnost roztoče na klasické léky. Jsem zvedavej za kolik by to prodavaly, když v nemecku to stoji 50€...
A pak proč by to povolovaly, když z varidolu, mp1 a spol maji penize??? Samotnou kys. mravenší a štavelovou koupiš v lab. potřebach bez nich....

Osobne jsem myslel že sublimace kys štavelove trva kratší dobu, než 3 - 4 minuty...
(06.08.2011 2:21)gupa napsal(a): [ -> ]Povím Vám pane architekte odpadu jednu příhodu ve spojitosti s ženskou a kuchyní a to na chirurgii když jsem se jednou řízl a pouštěl jsem při čekání těžší případ. Nikdy bych po té zkušenosti, co jsem viděl opálené ženské tělo do poloviny zepředu už nepořídil plynovou troubu. Tolika ke kuchařkám.

No to je sice smutná příhoda,ale pokud by člověk takto přistupoval ke všemu,tak se nikam nepohnem. Já zase viděl umírajícího člověka při autonehodě,pár totálně rozsekaných osobáků a nějaký ten odlétající vrtulník.Jo zasáhne Vás to tak,že pak Vám asi tři neděle jede auto nějak pomalu....Já ještě trochu odbočím.Já jsem vyučený v truhlařině.Vzpomínám jak nás mistr ve strojovně(hala s dřevoobráběcími stroji) sledoval s latí v ruce a hlídal nás když jsme něco pižlaly na formátce,pásovce či smolili něco na srovnávačce atd. Pokud jsme udělali jen něco trochu špatně,dostali jsme tou lajsnou a ještě nás seřval do koule. Tenkrát jsme mu to měli strašně za zlé a vylože nás učně sr....l.Dělali jsme si z něho legraci.Po letech mi bylo jasné,že se snažil do nás doslova vtlouct návyky,které nám měly zachránit prsty ,ruce,břicho,oči,atd.Když jsem přišel do fabriky a celý den třeba dělal na srovnávačce pořád ty samé prkénka,tak jsem si na to vzpoměl.Musíte mít zažité návyky jak se ke stroji postavit,kdy přehmátnout kam položit ruku a jak atd.Pokud to neumíte,můžete přijít o prsty,nebo o ruku jako nic a během okamžiku.Podobné to je i v jiných profesích.Pokud denně jezdíte autem,musíte mít určité návyky,jinak se můžete sám či někoho jiného zabít.Já jsem s KM dělal,jak píšu výše, a ono se za čas nějak zkamarádíte s tou "děsivou" kapalinou s ještě děsivějším zápachem.Postupně získáte určitou zkušennost a zručnost,víte co si můžete dovolit a co ne.Na co si dávat bacha.Se šťavelkou jsem dělal také.Ta nesmrdí a je v pevném stavu(vypadá jako sníh),ale jestli se nepletu ve včelařině nedokáže proniknout k zavýčkovanému plodu.Taky ji třeba jednou zkusím.Já bych se té KM opravdu zase tak nebál.Ona bude vždy kapalná,protože taje při 8°C(zředěná možná ještě při nižší teplotě,nejsem chemik nevím),jestli se nepletu,ale při dodržení toho,že si ji nebudete po sobě lít a "inhalovat" ,tak se to dá.Jo jak ji nějak efektivně aplikovat při velkém množství včelstev je věc jiná.Zřejmě by musel být nějaký dávkovač se zásobníkem,kterým by se nechaly plnit odpařovače přimo na místě u včel.No ale znáte to,v hlavě to je hned vyřešené,ale realizace je něco jiného.Já na těch svých pár včelstev používám metodu kuchyňske houbičky a dávkuji skleněnou pipetou,kterou nabírám odpovídající množství KM z petky.Dělám to přímo při otevřeném úle.Třeba někdo za čas přijde s něčím lepším a KM odložíme.
Sám používam KM, ale je mi jasných pár bodov, ktoré tu, aspoň sa mi to tak zdá, mnohí nechcú vidieť.
  1. Pary KM sú ťažšie ako vzduch, to znamená, že počas aplikácie "vyteká" von cez letáčový otvor.
  2. Objem úlového priestoru sa mení, včely opášťajú cez deň úl => koncetrácia sa značne mení.
  3. Teplota prostredia - pary KM sa pri styku s chladným a hlavne vlhkým prostredím zrážajú, čím opätovne vzniká tekutá forma KM, ale podstatne slabšia.

Z týchto troch bodov mi vychádza, že aplikácia akéhokoľvek plynného alebo sublimujúceho liečiva okrem kontaktného je problematická a neistá. Ak má byť účinná, musí byť zákonite primerane predávkovaná. Preto mám aj pochybnosti o opakovateľnosti. Mimochodom, takmer vždy sa liečivá aplikujú na hmotnosť liečeného objektu. Takže "de facto" KM ani nie je liečivo.
(06.08.2011 2:21)gupa napsal(a): [ -> ]Tak ten mechanismus vymyslete! Pořiďte si hodně včelstev ...

Vnesl jsem onou humorně laděnou glosou nelad, což mne netěší, jen jsem chtěl podotknout, že jakékoliv lidské konání může být potencionálně nebezpečné, nejsou-li použita odpovídající bezpečnostní pravidla. Tím bych to mohl ukončit, ale mám potřebu se zastat léčení KM. Lidí, kteří se KM zabývají v praxi a od nichž čerpám informace, si vážím a jsem rád, že mohu využívat jejich poznatků. Vnímám tedy určitý závazek.
Nemám stovky včelstev a ani nehodlám, aby se mi záliba nezměnila v rutinu, občas stres, když zasáhne vyšší moc a nemohl bych včelstva ošetřit.
To ovšem neznamená, že nehodlám zareagovat na Vaši výzvu. Je to jen bleskový momentální nápad, ale za přispění ostatních, technicky uvažujících, může být podnětem pro řešení anebo zavržen jako slepá ulička.
Dovedu si představit ke každému úlu jeden univerzální nástavek, kde budou napevno připevněny dvě nádoby. Jedna uzavřená opatřená tlakovým čerpadlem (viz různé rosičky) naplněná na počátku sezóny takovým objemem KM aby vystačila na nejhorší možný scénář napadení v.d. Tyto nástavky mohu mít v komínech v řadě úlů. Při potřebě nasadím, natlakuji nádobu s KM (bezkontaktně) napustím odpovídající množství na odparnou plochu. Nepotřebuji ani rukavice, ani brýle (ale přesto bych si je nasadil). Zbylá KM se myslím nezkazí, může zůstat i přes zimu a v jednom dni na jaře za max. bezpeč. podmínek doplním na novou sezónu. Univerzální nástavek pak pojme i nádobu s krmením. Zdraví pan architekt, ale raději kdykoliv a pro kohokoliv Karel.
(06.08.2011 13:45)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]Tyto nástavky mohu mít v komínech v řadě úlů. Při potřebě nasadím, natlakuji nádobu s KM (bezkontaktně) napustím odpovídající množství na odparnou plochu. Nepotřebuji ani rukavice, ani brýle (ale přesto bych si je nasadil). Zbylá KM se myslím nezkazí, může zůstat i přes zimu a v jednom dni na jaře za max. bezpeč. podmínek doplním na novou sezónu. Univerzální nástavek pak pojme i nádobu s krmením.

To není tak jednoduché. Dělnice mají snahu takovou expoziční plochu tmelit propolisem a to dost kvalitně. Také není jedno kde se KM odpařuje, resp. dokonce p. Dvorský co si vzpomínám odpařovače má tendenci dávat přímo nad plod. No a to je další problém kudy zrovínka u toho a toho včelstva nastavovat otvory nějakého bezkontaktního řešení._gp_
Myslím si, že architektove riešenie je jednoduché a manipulácia s ním je bezpečná a možná v priebehu krmenia, kedy je aj vhodné obdobie na redukciu VD vo včelstvách. Pochybujem, či sú úvahy o umiestňovaní odparovačov nad plod opodstatnené, pretože pary KM sa v priebehu niekoľkých hodín difúziou a vetraním včiel rovnomerne rozložia v celom priestore úľa a tak to zostáva až do nášho jednoduchého úkonu popri podávaní krmiva. Expozičná plocha je pôdorys nástavku a neviem ako by ho včely pokryli propolisom.
Východiskom je hľadanie technických riešení a nie bedákanie nad problémom. Poklona všetkým zlepšovateľomIdea
(06.08.2011 19:56)Albert Gross napsal(a): [ -> ]Myslím..., Pochybujem, .... a neviem ....
Východiskom je hľadanie technických riešení a nie bedákanie nad problémom. Poklona všetkým zlepšovateľomIdea

Tak mi to řešení ukažte pán Albert Gross. A nezpochybňujte mé zkušenosti s propolisem u odpařovačů, vyznívá to tak proti Vašemu projevu ... ._gp_
Heart Aké odparovače používate pán gupa. Pri niektorých typoch odparovačov sú dierky, ktoré dokážu včely zalepiť, ale Leibichovu hubku a flaštičku Vám nezalepia.
Možno máte s odparovačmi zlé skúsenosti, ale nevzdávajte sa, skúšajte a objavujte nové možnosti použitia KM. Môj prejav je možno nepresvedčivý, ale necháva priestor na diskusiu Heart
tak se tak nějak, jak je obvyklé, diskuze zvrhla tak, že už skoro nikdo neví o čem je řeč. Začneme li hodnotit, co je lepší jestli popálené a naleptané včely od kyseliny nebo zasviněné plásty a vosk nějakými chemickými zbytky o kterých moc nevíme, můžeme konstatovat, že obojí je špatně. Gabony jsou zřejmě ke včelám o něco ohleduplnější, ale.... Na některých částech našeho území přestávají fungovat! Je tedy logické, že by mělo občas dojít k prostřídání aby účinnost gabonů byla zachována. Tento rok jsem zdělával zásoby Formidolu, protože z něj potřebuji celulozové desky a byl jsem z toho silně otráven. Vysoká pracnos /100 včelstev/, nasr. včely a kolem spousta mikroténu apod. Již nikdy více!!! Nejsem příznivcem ani německých odpařovačů ani Bila Růžičky u nich je pracnosti při instalaci také dost a ceny jsou víc než vydřidušské. Z těchto důvodů jsem si vymyslel svůj odpařovač do kterého musím investovat trochu dřeva, o něco víc práce a asi za 30 Kč materiálových nákladů ho mám prakticky navždy. Pracuje na principu houbičky a nové je na něm to, že neomezuje včely ve snůšce a lze doplňovat kyselinu bez jakéhokoliv rozebírání úlu. Rovněž poleptání kyselinou při manipuleci při běžných ochraných pomůckách je málo pravděpodobné. Ošetření včelnice odhaduji tak na 15 min. Jsem s ním spokojen, ale chybí ověření v průšvihovém roce jako byl 2007. Teprve pak se uvidí!!! Pakli si kyselinu nestříkneme přímo do oka jako expert Mat,l není tak agresivní a každý rozumný včelař si připraví kbelik s vodou a pak tělesné schránce žádné velké nebezpečí nehrozí. O montérkách to ale neplatí! Co se týká novinek z Dolu jsem velký pesimista. To co z tohoto ústavu poslední dobou vychází je hodně velká slabota a k výraznému zlepšení asi v dohledné době nedojde. Takže slovo do pranice: Jsme opravdu tak hloupí, abychom si kupovali předražené věci když nemusíme???? Zdraví R. Stonjek
Já používám Formidol, letos bez Gabonu. Na strůpek síto, plastové zelené prodává se na zdvojené podložky ke kontrole spadu. Na to síto dva 8mm hranolečky a Formidol otvory dolů. Včelstvo ošetřuji dvěma deskama s týdenním rozestupem a pokaždé vyměním i to síto za čisté. Včely se to síto snaží zanést propolisem. Po skončení ošetření síta dám do PVC pytle a v zimě za mrazu propolis z těch sít v tom pytli vydrolím. A z mých 40 včelstev takhle dostanu přibližně 2kg krásného propolisu. No a když ho prodám do výkupu tak mám část investice do léčiv zpět. Takže Formidol mi vychází jako nejlevnější.
Nic zásadního proti jiným odpařovačům nemám, ale i ta KM je chemie. A odpařovače na slabší 65% KM versus Formidol z výsledků spadu, které byly uveřejněny v Mod. včelaři mluví ve prospěch Formidolu, co do nejmenšího množství použité KM a času aplikace.
No pokud máte na mysli mou diplomku, jejíž výsledky jsem publikoval - kde jsem se snažil porovnat Formidol, Nassenheider a MiteGone, tak vězte, že Formidol je ze všech těchto tří nejdražší, je s ním nejvíce práce a velká zátěž pro včely. Také proto jsem ho již od dokončení této práce vícekrát nepoužil. To ale neznamená, že s ním někdo nemůže být spokojen a že nemůže pracovat dobře..
Prosím o vysvětlení " velká zátěž pro včely", jaké poškození je u Formidolu a jaké u odpařovačů a jak to bylo prokázáno.
Formidol 2 desky, dohromady 8 dní aplikace, 85% KM á 80ml. Odpařovače KM 65% a 350ml a 21 dní aplikace. U těch odpařovačů si ty údaje snad pamatuji dobře, když tak mě prosím opravte.
(07.08.2011 21:01)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]tak se tak nějak, jak je obvyklé, diskuze zvrhla ..... Z těchto důvodů jsem si vymyslel svůj odpařovač do kterého musím investovat trochu dřeva, o něco víc práce a asi za 30 Kč materiálových nákladů ho mám prakticky navždy. Pracuje na principu houbičky a nové je na něm to, že neomezuje včely ve snůšce a lze doplňovat kyselinu bez jakéhokoliv rozebírání úlu. Rovněž poleptání kyselinou při manipuleci při běžných ochraných pomůckách je málo pravděpodobné. Ošetření včelnice odhaduji tak na 15 min. Jsem s ním spokojen, ale chybí ověření v průšvihovém roce .... Takže slovo do pranice: Jsme opravdu tak hloupí, abychom si kupovali předražené věci když nemusíme???? Zdraví R. Stonjek

Prima Rudo. Poděl se s ostatními "včelařskými kutily". Předpokládám, že tento vynález nechceš draze prodávatTongue. Stačí fotografie. Nějak mi chybí fantazieHuh
Ale nebránil bych se to vyzkoušet. Víš přece, že jsem pro každou špatnostSleepy. Ahoj JK
Referenční URL's