Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(03.04.2014 6:27)Boris napsal(a): [ -> ]Mně jde hlavně o zpevnění mřížky. Bez rámu se přece jen tu a tam ohne, zvlní.

Ja materské mriežky používam 57 rokov, zo začiatku kým som nevedel čo je včelia ulička, som ich kládol do falcu a potom priamo na hornú latku (32 rokov). Neraz matka prešla cez roztiahnutú MMr, sprvu som nevedel čo je toho príčinou, ale postupne som sa zorientoval a objavil príčinu.
Každá MMr sa môže nejakým spôsobom poškodiť, najskôr s neodborným skladovaním, alebo mi na ňu niečo ťažké spadlo.

Potom som začal nýhodne poškodené MMr. opravovať -oplatí sa to, veď MMr. je dosť vysoký kapitál. Postup: pripravím si silný nôž a plochý skrutkovač: každú mriežku preverím týmto spôsobom, stačí si dať MMr. do roviny pred oči, po dĺžke drôtov a pozrieť sa či majú medzi sebou priamy rozostup, ak nájdeme vyhnutie drôtu z priamosti, nožom alebo skrutkovačom natlačiť drôt do súmernosti.. Takto prezrieme každú MMr. a opravíme. Ide to pomerne dobre a rýchlo, opravené mriežky môžme znovu zaradiť do výbavy úľa.

(20.03.2014 10:00)Malej Franta napsal(a): [ -> ]Zvláštní, děda má úly ještě z komunismu a když sem se ho ptal, proč má nástavky číslované, tak mi řekl, že jinak na sobě nesedí. Kde teda soudruh udělal chybu? Asi to dělník měl uplně v paži a zákazník byl rád, že vůbec něco sehnal.

Malej Franto. Když víte, ono se to dělalo tak, že se koupil jeden úl a dovední vesničtí machři podle něj udělali kopie, skoro k nerozeznání, potíž byla ale v tom, že jen skoro, milimetr nebo tři, žádná míra!!!

A ono ani snad nešlo o to, že by úly nebyly k dostání. Byly drahé a lidi si je většinou nemohli dovolit kupovat. Úl není rohlík, abyste ho potřeboval mít denně na krámě. Po objednání je příslušný obchod (každé železářství //netuším proč tam//) zajistil a vím jistě, že to netrvalo víc jak dva či tři týdny, krámy neměly, stejně jako dnes víc než jeden či dva kusy skladem a kdo chtěl víc, musel počkat. Je tu jiné vlákno kde se píše právě o tom, že dnes se čeká namnoze mnohem déle a kvalita je víc než často ubohá a postěžovat si jde tak leda na nádraží v lampárně.

(12.04.2014 11:30)TomasoFernando napsal(a): [ -> ]

(02.04.2014 14:13)Boris napsal(a): [ -> ]

(02.04.2014 12:32)TomasoFernando napsal(a): [ -> ]Používám kovové,do loňského roku bez rámu. To mi udělal truhlář olištování asi 3 cm široké a asi dvě 5 mm silné bukové laťičky spojené sponkovačkou. Za jednu jsem mu platil sklenici medu. Dělal mi jich 12. Např Břinek je má naceněné na 400,-kč.

Máš-li možnost, olištuj je, je to lepší.

Poskytnul bys prosím fotku té olištované mřížky?

Díky za obrázky, vypadá to pěkně. Těch 5 mm tloušťky se osvědčilo?

Mě ano,včely mi mřížku netmelí ani nevoskují, rámek drží.

A máš na nástavkách falce? Pokud ano, tak mezi nástavky vznikne mezera, ne?

Mateří mřížka v sololitovém rámku:

Mám falc úly. Mezera mezi plodištěm a medníkem se viditelně zvětší. Ale malinkatej zub co udává správnou polohu tam zůstává. Žádný strach, ničemu to nevadí.

Letos mi známý truhlář udělal mřížky dubové, ale loňské bukové jsou o dost lepší. Dubové asi budou praskat.

(18.04.2014 14:22)Boris napsal(a): [ -> ]A máš na nástavkách falce? Pokud ano, tak mezi nástavky vznikne mezera, ne?

Jestli můžu mám tuto zkušenost.

Naše česká včelí mezera byla 6 mm a moderní je 10, radil bych něco mezi. Včely zalepují voskem, propolisem či směsí obého každý prostor menší či větší. To jsou známá fakta. A já vypozoroval, že jakmile se jen položí mřížka na rámky, (dělám to tak taky), pak jí zalepují, není dodržena včelí mezera. Jestli ale bude rám dělaný tak, že je nad i pod mřížkou cca 6-8 mm, pak nějak respektují vč. mezeru nad i pod mřížkou. Mřížka v rámu tlustém 15 mm, kdy střed drátů byl uprostřed, tedy asi tak na sedmi - 8 mm byla mnoho let neprostavená.

Nevím zda je to srozumitelné. Prostě jestli bude MM 6-8mm nad horními loučkami plodiště a stejně pod spodními loučkami medníku, pak včelstvo nevnímá skutečnou mezeru cca 14-16 mm, nýbrž dvakrát včelí mezeru a neprostavují to.

Včelia medzera je problém úľa. Nie je to problém včiel. Je to problém včelárov. Preto mostíky včelári odstraňujú. Včely vždy premostia medzeru medzi poschodiami úľa. Pospájané dielo mostíkmi je pre včely telefónom na okamžité prenášanie informácií po celom úli. Veď včela pri osmičkovom tanci vibruje telom a tieto vibrácie sa prenášajú celým voskovým dielom. Pohnete nemotorne rámikom a okamžite na to včely reagujú. Mostíky z vosku sú pre včelstvo dôležité. Tak isto v čase zimovania je premostenie medzi poschodiami veľmi potrebné.

Nové bezfalcové úle som začal vyrábať v r. 1984, už vtedy som vyriešil včeliu medzeru a s mostíkmi nemám problémy, neexistú. Sedlá na uloženie rámikov sú hlboké 15 mm, takže ak položím na horné latky rámikov materskú mriežku, je presne v úrovni horných hrán debničiek, nad mater. mriežkou je priestor 5 mm vysoký. Problém so zastavaním mostíkov nemám a mater.mriežky nemusím čistiť a ak tak je vosk medzi mriežkovými drôtmi . Takúto MMr položím pri dobrom slnku na plechové striešky, ktoré sa vedia rozpáliť na 65-70°C, keď sa vosk prehreje stačí klepnúť na podložku a mriežka je čistá.

Teraz neviem ako sa moje včely zhovárajú, keď nemôžu tancovať na mostíkoch medzi poschodiami, možno aj preto som mal posledný rok slabý. Opravovať to už nebudem, s včelárením zo zdravotných dôvodov musím končiť.

Palec nahoru k mřížkám i když je poslední věta velmi smutná...

(19.04.2014 21:44)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]Nové bezfalcové úle som začal vyrábať v r. 1984, už vtedy som vyriešil včeliu medzeru a ... s mostíkmi nemám problémy, neexistú. Sedlá na uloženie rámikov sú hlboké 15 mm, takže ak položím na horné latky rámikov materskú mriežku, je presne v úrovni horných hrán debničiek, nad mater. mriežkou je priestor 5 mm vysoký. Problém so zastavaním mostíkov nemám a mater.mriežky nemusím čistiť ... Teraz neviem ako sa moje včely zhovárajú, keď nemôžu tancovať na mostíkoch medzi poschodiami, možno aj preto som mal posledný rok slabý.

Že majú byť sedlá na uloženie rámikov hlboké 15 - 16 mm a konce horných latiek rámikov hrubé 8 - 10 mm, a že má byť hĺbka nadstavku o 10 mm väčšia ako je výška rámika, uvádza každá včelárska technická literatúra 20.storočia. Ako príklad na stavbu úľov uvediem Kuntzschove "Včelárske otázky" z roku 1928, Novackého "Včelárstvo" z roku 1955 alebo Komorovu "Včelársku ročenku" z roku 1963. Ďalším zdrojom týchto technických informácií sú včelárske časopisy z 30., 40. alebo 60. rokov minulého storočia. A kto má možnosť nazrieť do technickej normy ČSN 47 8810 na stavbu Jednotného úľa, platnej od 1.7.1962 do 1.6.1992, tak tam nájde rozklesné technické riešenie s dodržaním včelej medzery v uteplenom a falcovanom úli a to dokonca aj pre povalové doštičky, nie len pre materské mriežku. Zdrojov informácií o technickom riešení včelej medzery v neuteplených bezfalcových úľoch je tiež veľa. Ako príklad uvediem "Jubilejní včelařský sborník 1984 ZOČSV Brno město" alebo "Hlavné zásady včelárenia v nízkonadstavkovom úli Optimal" od RNDr.Vladimíra Ptáčka, CSc. Takže, ak niekto chce tvrdiť na tomto fóre, že on technicky vyriešil včeliu medzeru v úli, tak ja to považujem za zavádzajúce a nemorálne.
Predsa včelia medzera neslúži na to, aby včely nepremostili materskú mriežku s hornými a dolnými latkami rámikov medzi poschodiami, ale úlohou včelej medzery je bezbariérový prechod včiel medzi uličkami plástov, medzi poschodiami nadstavkov, medzi rámikmi a stenami úľa, medzi povalou a podlahou úľa. Už naši predkovia odpozorovali, že včelia medzera je minimálne 6 mm, maximálne 10 mm a berúc do úvahy pracovanie dreva vplyvom vlhkosti v úli je optimálna veľkosť včelej medzery 8 mm. Premostenie včelej medzery v ktorejkoľvek časti úľa je úplne bežné a pozorovateľné v každej úľovej zostave. Len slabé včelstvá nestavajú mostíky.

S těmi 6 -8 milimetry máte nejspíš pravdu,ale na druhou stranu po roce užívání jsou rámky tak různě opatlané,že se zde nějaký ten milimetr ztratí.

Pokial ide o vzdialenosť medzi stredmi plástov, čiže vzdialenosť od medzistienky po medzistienku, tak tam sa tie hodnoty pohybujú od 32 mm po 38 mm. Optimum je tých zaužívaných 35 mm. Čím je tá vzdialenosť menšia, tak včely postavia na prirodzenej stavbe menšie bunky. Na plecnatých rámikoch treba urobiť pravidelne údržbu a očistiť ich od propolisu, aby sa tá vzdialenosť nezväčšovala. Pri rámikoch so všetkými latkami rovnako širokými 25 mm po obvode a vybavenými medzerníkmi 10 mm, takáto údržba odpadá.

teď jsem pročítal něco o lanstroth a narazil jsem na pojem "manipulační mezera" - používá se to u BDV? co se mě týká tak je občas docela problém tam ty rámky natěsnat ..

děkuji

(19.04.2014 19:38)tom.50 napsal(a): [ -> ]

(18.04.2014 14:22)Boris napsal(a): [ -> ]A máš na nástavkách falce? Pokud ano, tak mezi nástavky vznikne mezera, ne?

Jestli můžu mám tuto zkušenost.

Naše česká včelí mezera byla 6 mm a moderní je 10, radil bych něco mezi. Včely zalepují voskem, propolisem či směsí obého každý prostor menší či větší. To jsou známá fakta. A já vypozoroval, že jakmile se jen položí mřížka na rámky, (dělám to tak taky), pak jí zalepují, není dodržena včelí mezera. Jestli ale bude rám dělaný tak, že je nad i pod mřížkou cca 6-8 mm, pak nějak respektují vč. mezeru nad i pod mřížkou. Mřížka v rámu tlustém 15 mm, kdy střed drátů byl uprostřed, tedy asi tak na sedmi - 8 mm byla mnoho let neprostavená.

Nevím zda je to srozumitelné. Prostě jestli bude MM 6-8mm nad horními loučkami plodiště a stejně pod spodními loučkami medníku, pak včelstvo nevnímá skutečnou mezeru cca 14-16 mm, nýbrž dvakrát včelí mezeru a neprostavují to.

Srozumitelné to je. Měl jsem spíš na mysli mezeru, která vznikne mezi nástavky. Nebudou sedět na sobě a může mezi ně (podélně na palubky) zatékat, když jsou úly na včelnici. U bezfalcového úlu by se tato mezera zakryla rámem mřížky.

Ano, může mezi ně zatékat a běžně zatéká u bezfalcových i falcovaných a díky kapilární elevaci, česky vzlínavosti se voda, mrška jedna zatracená dostane všude a i "dokopce" a my jsme v tom jenom komparz.

Už jsem to tu psal několikrát. Dobře udělané úly vydrží 50 i více let a já se domnívám, že to je dostatečná životnost. Vážně mě nenapadlo, že řešíte toto.

Dobre udělané úly vydrží 50 let. Také tak mať...

(30.04.2014 1:13)Orxion napsal(a): [ -> ]teď jsem pročítal něco o lanstroth a narazil jsem na pojem "manipulační mezera" - používá se to u BDV? co se mě týká tak je občas docela problém tam ty rámky natěsnat ..

děkuji

Správně udělaný úl by měl tuto mezeru mít bez ohledu na rámkovou míru nebo typ úlu.
Vždy se musí počítat s tím, že rámky "nabydou" o propolis.
A navíc, když vyndavám rámek, udělám si místo, abych zbytečně nemačkal včely při jeho vytahování.

Tady bych doplnil toto. Vždy je nutné dorážet rámky na mezerník. Jednou se to neudělá, včely ztlusí plásty a už to dorazit bez mačkání včel nejde a tak se to nechá o milimetr či víc dál a td.

A taky dělá velký problém tolik propagované zebrování. Jestli se prostřídají souše s mezistěnami, včelstva vždy "přijmou" souše dřív a začnou plnit medem a ztlustí plásty a M zpravidla nedostaví a klidně zavíčkují jen poloviční buňky. Dokud budou takové rámky v "zebře", nevadí. Ovšem ve chvíli, kdy je nutné dát dva tlusté vedle sebe, nastává neřešitelný problém i v dobře udělaném úle s dostatečnou manipulační mezerou.