Včelařské fórum – o včelách a včelaření

A skúšal niekto použiť niektorý z ostrekovačov napr. z Okeny a podobne? Tie sú stavané na viskozitu "redších" kvapalín. Akorát bude treba niesto trysky pripojiť hadičku.

Ano. Již před delším časem. Tam také není spolehnutí na přesnost. A větší problém je přechod z trysky do hadičky a patřičně odolné uchycení. Ale dají se sehnat daleko lepší a přesnější olejničky. Ale vždy je nějaký jiný zástupný problém.(vysávání, kvalita nádobky). Řešíme. Kdo si hraje nezlobí.

Já si myslím, že jeden z problémů, který se musí řešit je zpětný ráz, který je až překvapivě velký! To se ale dovíte, když tam dáte inj. stříkačku. Kdyby se to vychytalo nějakou zpětnou a hlavně fungující klapkou, možná že by ubyly problémy s dávkouváním. Jinak Zdendo držím palce. Hraju si, tudíž nezlobím! Ruda

(13.11.2012 19:18)Himbajz napsal(a): [ -> ]Já dělal včera na vodě. Za a) mě došel olej, b) chtěl jsem to testovat
Těm 8 hodinách bych asi věřil. Udělá to takou bílou emulzi (jako naředěné mléko). Na první pohled mě to přijde zkazitelné.
Na tom oleji to má vydržet asi měsíc??

Do jaké teploty má ošetření Grifinem smysl. U nás ho prováděli olejem při asi 2 st.C. Na podložkách byla vysrážená voda.J.F:

Ďaľšia verzia "Grifinu" - Varomor z ruskej (?) dieľne. Dávam sem toto video z dôvodu použitia zrejme "palivovej pumpy" z auta alebo motorky. Vzhľadom na charakter benzínu by to mohlo byť vhodnejšie ako olejnička....

Táto striekačka je pôvodne určená na aplikáciu kyseliny šťavelovej. Pri použití na Grifine by mohla vyriešiť problém opakovania presného dávkovania. Vystrekovaný objem sa dá nastaviť a má postupné nasávanie z nádoby s médiom.



Jedná sa o taliansky výrobok a cena je cca 35€

(21.12.2012 16:31)Jaroslav Facek napsal(a): [ -> ]

(13.11.2012 19:18)Himbajz napsal(a): [ -> ]Já dělal včera na vodě. Za a) mě došel olej, b) chtěl jsem to testovat
Těm 8 hodinách bych asi věřil. Udělá to takou bílou emulzi (jako naředěné mléko). Na první pohled mě to přijde zkazitelné.
Na tom oleji to má vydržet asi měsíc??

Do jaké teploty má ošetření Grifinem smysl. U nás ho prováděli olejem při asi 2 st.C. Na podložkách byla vysrážená voda.J.F:

Do plus 10 stupňov Celzia.Pod plus10 by sa malo aerosolom s acetónom do mínus5.

Já testoval vodu i olej, jeden rok při -1,2°C. Druhý rok, jen vodu při -2,4°C. A funguje to. Aplikace Furetem, Grifinem, Zalem,Varomorem není totožná s VATEM.

Samozrejme že aplikácia Tebou menovaných aparátov nieje totožná s VATOM.Pri teplotách,ktoré uvádzaš,to funguje len povrchne.Včelstvo je už stiahnuté do chumáča a ten dym-pri oleji,para- pri vode nedokážu tak preniknúť dovnútra chumáča,ako aerosol.

Krátký, teplý aerosol naštve včely, stejně jako studený dlouhodobý z Vatu, a tak se chomáč rozvolní. Nevím, zda jde po povrchu chomáče, pro mě je podstatnější, že to funguje. Jinak, každý si to může odzkoušet.

Pro Jožku58 /než jsem dopsal, skočil sem jiný příspěvek./
To je tvrzeno na základě čeho? Nevidím rozdíl v aeroslu z vyvíječe a vzniklého vysrážením páry ve vzduchu.

Netvrdím, že něco je či není pravda, jen by mě zajímalo, jestli ta tvrzení o tom že aerosol z VATu proniká do chomáče i při -10°lépe jak kouř je nějak prokázaný?
Experimentálně. Ne PR články výrobce. A nebo i výrobcem, ale prokazatelně - tedy zveřejněním pokusu.

Já osobně si koupil VAT v 2005 ale nějak mě to nepřesvědčilo že je to lepší jak fumigace.

A od 2005 jsou dotace na Vat a kompresory, jsou skoro v každé ZO a je vidět nějaký pokrok? Nemůžu si pomoci, nevidím.

I když jsem tomu nedával žádnou naději, přesto jsem se svým udělátkem /původně Zal/ přešel na vodu. Marná věc čmoudíku z oleje je podstatně víc. Ale funguje to! Už 3 sezonu používám vodu i místo aerosolu, jen přidám na množství vody a aplikuji 3x po sobě asi po 20 s. Tedy stejná dávka léčiva tzn. 1/50 lahvičky a 3 x stisk po 2 ml vody na včelstvo. Rozbor měli ukazuje, že mám spíš výsledky lepší než okolí. Letos téměř ani ukázka roztoče. Navíc rozsah ošetření snižuji, protože mým zájmem je citlivá včelstva na roztoče likvidovat a ne se jimi zabývat. Zatím mi včelstva nepověděla, že by to bylo vykročení špatným směrem. Takže uvidíme! Zdraví R. S.

Tomu Rudo, nebude chtít Kamler věřit.

nejen, že tomu nebude věřit, ale ještě bude všude prohlašovat, že jediné správné ošetření je jejich aparátama
spíš by si měli soudruzi ve výzkumáku přečíst tento příspěvek LD, vyhrnout si rukávy a konečně začít něco pro české včelaře dělat

Moje zkušenosti jsem shrnul do dopisu, který jsem poslal řediteli do Dolu. zatím jsem neobdržel odpověď, tak nevím, jestli jej četl. Tak prezentuji moje zkušenosti zde. S tímto přístrojem pracoval proškolený včelař, který prováděl v minulém roce ošetření aerosolem s výbornými výsledky. Letos tyto výsledky ve Slavkově pod Hostýnem bohužel nebyly.....Abych si nevymýšlel, otiskuji dopis:

Vážený pane řediteli, v naší organizaci - ZO ČSV Bystřice pod Hostýnem, jsme nedali na Vaše řeči a objednali jsme 2 vyvíječe . Podle výrobce to, co nevyrobíte ve Vašem ústavu je špatné. Ošetřil jsem počátkem října včelstva v mém obvodu - 40 včelstev - a s výsledkem jsem byl spokojen - nebyl skoro žádný spad. Nepoužil jsem olej, ale vodu, kvůli zbytkům chemikálií. Ovšem s jedním včelařem jsem se špatně domluvil, v neděli nebyl doma, tak nevěděl, že včelstva má ošetřena a následující den si provedl ošetření varidolem. Zaznamenal běžný spad. Pak jsem doma raději provedl další ošetření Varidolem. Spad byl různý, od stovek ve dvou případech, po desítky v ostatních ze 27 včelstev. Na jaře jsem našel 4 roztoče v jednom včelstvu, 2x 2roztoče a 2x jednoho ze 27 včelstev. Ti 4 roztoči byli úplně mimo měl, takže si myslím, že nespadli ze včel, ale z rámků mimo chumáč. Výsledky z laboratoře odpovídali mému vyšetření, našli navíc pouze jednoho roztoče. Mám varoadna, takže stejně si včelstva v půli března vyšetřím znovu. Ve Slavkově pod Hostýnem provedli všechna ošetření tímto vyvíječem, nyní je tam spad, který vyžaduje jarní nátěr plodu u všech včelařů. Takže od teďka budu tvrdit, že nejen moje manželka, ale i Kamler má vždycky pravdu. Na jedné přednášce, kde jsme se bavili o VATu, jsem na VATu ocenil, že nebudu muset oddělávat střechy a vytahovat poslední rámek na fumigaci. Přednášející mi řekl, že on ošetřuje Varidolem v podmetu se srovnatelným výsledkem. Udělal jsem si stojánky z plechu s hřebíčkem na výšku pásku a zdá se, že to funguje stejně, jako pásek na posledním rámku. Tak tolik zkušenosti z naší ZO. Předloni jsem použil před fumigací GABON 90, po aplikaci jsem si zkontroloval některé podložky, což bylo asi za 20 minut a byl jsem překvapen, že na podložkách se již pohybovali ochrnutí roztoči, kolem 5 - 10 kusů. Vloni jsem použil Gabon 92, účinek byl minimální, což se ukázalo při fumigaci Varidolem. S KM nemám dobré zkušenosti, myslím že mám strach o včely a tak tam nedávám dostatečnou dávku. Můžete mi sdělit, jaké váhové množství by se mělo odpařit denně a kolik dní po sobě na včelstvo, aby byla dostatečná koncentrace? Chci zkusit odpařovač YANNICK-O-KM-P(Moderní včelař č. 1/13 - 2.strana přebalu), mám dva kusy, vypadá to dobře, ale rád bych znal Váš názor. Jsem si vědom toho, že práce s KM je nebezpečná i toho, že sorpční materiál asi nemá potřebné schválení. Ale zdá se mi, že obsah 250ml je výhodný, stejně jak možnost regulace odparu, a pak kontrola odparu zvážením odpařovače. Tak tolik moje zkušenosti, snad se vám můj názor bude hodit. Přeji Vám hodně úspěchů ve Váší činnosti a zdravím. Děkuji za čas věnovaný tomuto mailu. František Rudý, zdravotní referent ZO Bystřice pod Hostýnem.

Ahoj Zdenku, mě je úplně jedno co si kdo myslí, nebo propaguje. Já nejraději naslouchám řeči svých včel a dlouho přemýšlím nad tím co mi to vlastně vzkazují. Když chci něco měnit, nejdřív protáhnu mozkem jak to vlastně funguje v dutém stromu a pokud to jen trochu jde, tak se toho držím .Zabývat se názory "odborníků", kteří nám dodnes nedodali např. dlouhodobý odpařovač KM, přestože už ho cca 4 roky potřebujem, považuji za ztrátu času. Prostě můj aparátek funguje dobře a čekám až vymyslíš nějaké dobré spolehlivé dávkování. Injekční stříkačka co tam mám já má je sice lepší než olejnička, ale ideální řešení to také není! Takže držím palce! Zdraví Ruda

Pro F.Rudý - já to skoro nepochopil. Jaké vyvíječe kdo použil a jak byl či nebyl s nimi spokojen?

Díky za trpělivot.

Minulou sobotu jsem byl na přednášce ředitele Kamlera a s odstupem mohu uznat, že říkal většinou to s čím se dá souhlasit. O "Fureto" se jen lehce otřel - že ho zkoušeli i s vodou ..... a o jeho nízké účinnosti. Při jiné příležitosti však sám uznal, že i fumigace a aerosol vykazuje jako druhé a třetí ošetření výrazně snižující účinnost.
Celkový dojem - zvyšování významu Nosemy Cerane na úmrtnosti našich včelstev.

(13.03.2013 23:35)KaJi napsal(a): [ -> ]Pro Jožku58 /než jsem dopsal, skočil sem jiný příspěvek./
To je tvrzeno na základě čeho? Nevidím rozdíl v aeroslu z vyvíječe a vzniklého vysrážením páry ve vzduchu.

Netvrdím, že něco je či není pravda, jen by mě zajímalo, jestli ta tvrzení o tom že aerosol z VATu proniká do chomáče i při -10°lépe jak kouř je nějak prokázaný?
Experimentálně. Ne PR články výrobce. A nebo i výrobcem, ale prokazatelně - tedy zveřejněním pokusu.

Já osobně si koupil VAT v 2005 ale nějak mě to nepřesvědčilo že je to lepší jak fumigace.

A od 2005 jsou dotace na Vat a kompresory, jsou skoro v každé ZO a je vidět nějaký pokrok? Nemůžu si pomoci, nevidím.

Karle,to tvrdím ja na základe môjho zistenia.Ja som si kúpil tiež VAT a už som teraz liečil šiesty rok.
Tiež som skúšal,tak ako tu aj iní popisujú aj prbližne pri tých istých teplotách.Ja som tiež našiel vyzrážanú vodu,tak ako tu niekto vyššie už tiež písal.
Spád na podložke bol veľmi nízky,myslím že to bolo do 5 kusov.Navyše pri teplote nižšej ako 10 a 5°C VAT zamŕza,čím sa znižuje jeho účinnosť.
Ja som si po tom konkrétnom liečení zapísal čísla úľov aj počet padnutých roztočov.
Na jar nasledujúceho roka som si urobil diagnostiku v tých poznačených úľoch Avartinom a bol som nemilo prekvapený,keď som videl,koľko kliešťa padlo-viac než v Decembri.
Ďalší rok som použil ako nosné médium lekárenský acetón,tak ako je to písané v manuáli od výrobcu,aj presný postup doporučovaný výrobcom,t.j.dávkovanie,čas expozície a pod.
Na podložkách nebola vyzrážaná voda-nemala byť aká-použil som acetón.
Spád bol podľa mojich poznámok v piatich úľoch od jedného do 7 kusov .Na ďalšiu jar som znova urobil diagnostiku ,tak ako rok predtým,len som námatkovo pridal aj tri úle,v ktorých nebol spád vôbec.
Na moje prekvapenie nepadol ani jeden kliešť z tých,čo mali spád v Decembri,ale ani z tých ,čo som vybral náhodne-kde to bolo čisté.
Po tomto zistení to robím už len takto stále,t.j.aj s tou diagnostikou na jar.
Zo zisteného usudzujem,že para neprenikne dostatočne do chumáča,lebo sa zrazí na vodu,padne na podložku a je po liečení.To čo padlo na podložku,odpadlo len z povrchu chumáča,liek sa už dnu nedostal.
Treba dodržať manuál výrobcu,netreba experimentovať,tí čo experimentovali -výrobcovia-prišli na to,ako na to.
Ja na VAT nedám dopustiť,včelstvá mám po liečení bez parazita.
Že acetón včelstvá rozruší?Ale to rozruší aj KM,či šťavelová.To rozrušenie má svoj význam-povolí sa chumáč a liečivo ním ľahšie prenikne.
Akurát nepoužívam kompresor k tomu určený výrobcom,pre jeho strašný rev.Do minulého roka som používal stlačený vzduch v bombe-šesť kubíkov,od Messera.
Minulý rok som začal používať elektrocentrálu a klasický kompresor-natlačí mi na 10 kubíkov.

Tedy, kolegové, já nejsem technologický člověk a když to čtu, tak mě mírně mrazí, s čím vším my na toho roztoče táhneme ...
Jestli ona není lepší ta jednoduchá šťavelka v prosinci, jak to dělají v okolních zemích ... Je to tak snadné ... Obsah sáčku ... etc. ...
Nic ... zapoměňte, nic jsem neřekl a Vy jste nic neviděli a nečetli ...
Jiří