Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Ještě je potřeba brát v úvahu : sluneční tavidlo
vyvaření v kotly a následné odstředění nebo lysování
pomocí parního tavidla
nebo chemickou cestou
Příjemné počítání.F.V.

co děláte s těmi vytavenými, vyvařenými, vypařenými košilkami? Nedá se s tím přihnojit ?

Krasný den,

Na stránkach http://www.mezisteny-strazisko.cz/v%C3%BDrobky.aspx ohledně výkupu souší je napsáno:

"Hodnocení souší:

Když jsou souše vyřezané od loučky k loučce a dají se spočítat na kusy, tak se výtěžnost bere podle koeficientu výtěžnosti z plástové výměry. To znamená: že vyřezaná souš z rámku o rozměru 39 x 24 /světlost 37x21,5/ obsahuje 0,10 Kg vosku. I kdyby ta souš vážila třeba 2 kg tak je tam pořád pouze 10 dkg vosku. zbytek jsou košilky. zbytky sladiny, pyl, a jiné nečistoty. když nejdou souše spočítat,/jsou rozlámané,nebo poničené zavíječem/ tak se souší zváží a hodnotí se procenty od 30% až do 95% . Souší se musí prohlédnout a bere se na zřetel váha světlost množství košilek, pylu , sladiny, atd. To všechno už naše pracovnice znají.

Výtěžnost 30% je opravdu ojedinělá, to už musí být opravdu staré nepěkné, nebo prožrané souší od zavíječe.

33% až 35% -staré tmavé souše se značným množstvím košilek, pylu,...

36% až 65% - normální dílo suché zakladené, nebo oškrabky z rámků - podle kvality

65% až 75% - víčka, /zase podle kvality - suché, mokré, medové/

75% až 85% - vystavené dílo světlé nezakladené

90 až 95% - panenské dílo"

Honzo a co děláte s tím zbytkem-odpadem? nedá se to kompostovat?

Dají se někde prodat vyřezané souše případně vyměnit za mezistěny? Jake jsou ceny?

jo viz příspěvek Honzy Vrány- např. Strážisko
bylo to někde u téma výroba mezistěn? teď přesně nevím, ale už se o tom tady diskutovalo, jde to najít na internetu, kde všude vykupují...

(26.06.2014 21:32)milaku napsal(a): [ -> ]Honzo a co děláte s tím zbytkem-odpadem? nedá se to kompostovat?

Kompostovat se dá ledasco. I výlisky z vosku, tedy zvětšiny košilky. Ty jsou snad z chitinu. Mě rodiče tvrdili, že voda z vyváření vosku i košilky (výlisky z vařáku) jsou vynikajícím hnojivem. Nevím jak to je, myslím, že to bude velmi kyselé. Slyšel jsem, že to není dobré, já to ale vždy kompostoval a vodu lil do toho kompostu (hnoje) a nezaregistroval jsem zda je to lepší či horší hnojivo. A to i když jsem toho jednou přivezl několik metráků. Po roce či dvou jsem to v kompostu nepoznal. Přivezl jsem si to jako že to bude nějaká extra třída. Nic takového se nekonalo. Štěstí bylo, že se ještě neznaly antikorové drátky a ty cínované "shnily" dokonale.

Výlisky se dají pálit (po vsi to pak smrdí jako když se pálí chlupy nebo kopyta).

Tomi, ja ohrievam vodu na prípravu cukrového roztoku a to priamo na včelnici, no ja si často pri ohni posedím a preto odmietam, že by oheň z výliskov dokonca smrdel. Všetky zbytky zo slnečného tavidla odkladám do sudov a prilryjem. Kaď idem ohriať vodu, do 3 vreciek od cukru natlačím súše a za chvíľočku mám vodu ohriatu, čo je veľká východa. Vynikajúci materiál na kúrenie a že by smrdel, nič viac ako drevo.

Je uplne zbytočné ohrievat vodu na roztápanie cukru. Výlistky horia velmi dobre, nesmdia a je to velmi dobré hnojivo, najme pod kukuricu.
Ja varím voštiny, súše v kotli, Zo súšov mi vychádza priemeer 12 dekov/Ks.

Smrdia výlisky, kde uhynuly včely a ostaly v bunkách. Ale to nesmrdia vytavené voštiny, ale práve horiace telá týchto pozostatkov včiel.

(26.06.2014 23:58)tom.50 napsal(a): [ -> ]

(26.06.2014 21:32)milaku napsal(a): [ -> ]Honzo a co děláte s tím zbytkem-odpadem? nedá se to kompostovat?

Výlisky se dají pálit (po vsi to pak smrdí jako když se pálí chlupy nebo kopyta).

Vlastní zkušenost nemám. Jednou mi vyvářel velké množství voští velkovčelař. Když jsem k němu přijel, po celé vsi se linul ten smrad pálených chlupů a on mi řekl, že to smrdí ty výlisky. Co tedy ten blbl pálil skutečně, to nevím. Do této diskuze jsem neměl důvod nevěřit, sám jsem to nikdy nepálil. Jak jsem psal výše, v naší rodině to bylo vždy považováno za vynikající hnojivo na zahrádku.

Jestli ale někdo píše níž, že tak smrdí uhynulé včely když se pálí, s těly z chitinu, pak by logicky měly tak smrdět i košilky taky z chitinu.

Z tavidla v tom zbývá dost vosku a já to za dva roky nedávno hodil do hnoje právě z ohleduplnosti k sousedům na vsi, kde jsme teprve třetí rok. Už tu chybu příště neudělám a spálím to.

Tam hodně asi záleží na dávce přiložení.Když to jen přihazuji,po trochách tak jsem nic necítil.
V kompostu jsem to měl též,ale nechtělo se to nějak rozpadat. F.V.

No ja ked dávam do hnojiska výlistky, ostriekam ich Dam a zahádžem hnojom, za 3 mesiace z nich neostane nič.

Hnoj je oproti kompostu agresívnejší a prevládajú v ňom vyššie teploty. Asi to bude aj vhodnejšie "médium" na spracovanie takého odpadu, ako sú vyvarené voštiny.

Vynikajúcim hnojivom sa stávajú vytavené súše, ale až po ich spracovaní víjačkou úľovou. Mne sa to náhodou stalo po náíhodnom zatečení daždom v sude do uložených zbytkov súšou zo slnečného tavidla. V mokrých zbytkov sa tvorila teplota, čo vyyužili motýle a naložili do nich svoje vajíčka, 200 litrový sud zo zbytkami súšov sa zmenil behom 2-3 mesiacov na masu výtrusov lariev víjačky úľovej. Stačí zbytky v sude zaliať vodou a po vyluhovaní máme fantastické hnojivo na zeleninu a kvety.
Dokonca tento výluh v Rusku používajú ako prírodný liek.

Sluníčko babího léta taví stále jako divé:

Bolo by to zlé hospodárenie, ak by sme nezískavali zo súšov-vyradených plástov z chovu, zmodôvodnením, že sa to nevyplatí, lebo medzisteny sa dajú aj kúpiť. Za roky pri včelách som vyskúšal hádam všetky spôsoby ako získať vosk, od malých tavidiel slnečnými lúčmi a postupne som staval tradičné tavidlá, neskoršie som rozpušťal súše parou s následným odstredením a vyčistením. Bola k tomu potrebná mechanizácia a hlavne elektrika, všetko som si vyrobil a dorobil sám v domácom prostredí (takže to bolomza babku), nakoniec som sa vrátil k slnečnému tavidlu, ale už na 4 plásty (ak vkladám plást s rámikom).

Posledný rok som sa vrátil k vyrezávaniu plástov v podobe pásou 4-5 cm vysokých, ktoré vkladám na stojato a zvisle, pretože vosk, hlavne zo stredu plástu rýchlejšie a lz väčšou výťažnosťoub lepšie vytečie. Síce je to robota naviac, ale stojí to zato. Teraz vkladám do tavidla takto upravených až 9 plástov a skutočne vosk sa z nich dostane rýchlejšie a vo väčšom nožstve. ešte dodávam, že na tento účel mám pripravené boxy z kovovej sieti, pod ktorou sú tri zvislé dôty 3 mm hrubé.

Aj po tieto dni sa takto dá získať vosk pri vonkajšej teplote (slnko) 22-23°C, len akurát musím otáčať tavidlo v smere hodinových ručičiek za slnkom, podstavec pod tavidlom mi doovoľuje nastaviť tavidlo skoro kolmo na dopadajúce slnečné lúče.
Slnečné tavidlo je dobré pre starších včelárov-dôchodcov, ktorý sú zviazaní so včelami a včelnicou. Výťažnosť z takto upravených plástov je dobrá, dá sa porovnaťn s odstredivko a nmabvyše vosk zo slnečného tavidla majú radi aj výrobcovia medzistien Ms), už roky nemám problém z preberaním vo výrobniach vosku a dodávam ho v takom stave ako je vybraný z tavidla, už ho nepreváram, čo som pri mechanickom jeho získanie musel robiť.

Nakoniec som dilemu spracovania vyradených súšov a odviečkovancov /niekoľkoročný zber/ vyriešil týmto paráčikom s lisom:
U nás sa hovorí, že "každá sranda niečo stojí". http://vcelarske-potreby.on-line-obchod....1k+na+vosk Postupoval som podľa doporučeného postupu v návode.

Na foto je ukážka postupu v praxi - s odviečkovancami. Zľava: "rozmixovanie" súší /namočených vo vode, hrubé drtenie čižmami, miešanie vidlami a nakoniec vrtačka s vrtuľkou/, cedenie, "parenie", vpravo získaný vosk a odpad- hnojivo, bez drátikov, tie vychytala vrtuľka. Spokojnosť, pohoda, čistá práca, priam ezoterika. Na mnou kalkulovaný počet včelstiev- do 20 mám problém poriešený. Slnečné tavidlo nemám a ani zatiaľ neplánujem. Rámiky- ak už majú svoje odžité, tak sú vyradené, "zdravo" vypadajúce zo zdravých včelstiev mechanicky očistím a idú do obedu.

Doposud jsme při vytáčení používali odvíčkovací talíře. Proto že počet včelstev pomalu stoupá, tak jsme si nechali udělat odvíčkovací stůl. Bylo mi nějak líto, že by to měl být jednoúčelový nástroj a tak mne napadlo, zda by se nedal využít i jako tavidlo vosku. Celý stůl jsem nechal zaizolovat a nechal navařit vývod na vyvíječ páry. Pokus se podařila za sobotu jsem vytavil 150 souší.

Daniel, postupne budeš ročne vyraďovať zo včelstiev okolo 60 plástov plus k tomu odviečkovance, pri vkladaní 3 Ms (ja každý rok vklad do včelstiev 10 Ms, teraz už len 3) a ak viac bude aj ich počet narastať a potom sa budeš búchať po kotrbe, že "prečo som bol sprostý", mohol som s tým rátať.

Ja som pred 10 rokmi (drvinu uložiť do vriec) rozmýšľal o tom ako uľahčiť získavanie vosku, preto som chcel plásty drviť, ale v zime pri teplote aspoň pri -2°C drvinu uložiť do vriec) a viac, keď sú krehké. Prešiel som však tavenie v slnečnom tavidle a nechal som to tak. Ktovie ako by sa rozdrvené plásty chovali v slneč. tavidle, no možno sa mi ešte podarí pripraviť drvinu.

Porekadlo "každá sranda neco stojí" je typické pre české zeme a npr. pre slovo drtiť mi máme ekvivalent drviť. Prepáč za poúčanie, inak Tvoje komentáre rád čítam.