Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Jan, ja som za svoj včelársky život odskúša najmenej 5-6 spôsobov získavania osku z plástov, od tradičné paráka na vosk, cez práčku Perobot, prerobenú na odstredivku a pomocou pary som plásty najskôr v nadstavbe nad Práčkou spúšťal plásty spúšťal a odstreďoval. Bol dobrý spôsob, výstuha ostala zachovaná, čo bolo najdôležitejšie dosahoval som dobrú výťažnosť vosku. Prestal som asi po 6-7 mich rokoch, lebo vykázali zo spoločných priestorov a inú možnosť napojiť sa elektr. prúd som namal.

Posledné roky som plásty rozváral v 60 litr. hrnci, rozvarené buky som vkladal do vreca- mecha, dal napariť do paráka a následne som ich nad parákom lisoval stláčaní a točením vreca, až som vytlačil posledný vosk. Samozrejme, že som topil vosk aj v slnečných tavidlách a mám ho aj teraz. Je to bezstarostný spôsob, netreba tepelná energia, ale čo ako dobré, v košieľkach aj tak ostáva vosk.

Preto ti doporučujem, ak máš v dosahu výrobňu Ms, tak si pekne pobaľ vyradené plásty a odnes, do tejto výrobni, tam ti vosk v plástoch najlepšie zhodnotia. Tam treba platiť, ale ani to čo budeš robiť doma nie je zadarmo, ale budeš mať istotu, že medzisteny budú kvalitné. Poslednú zimu som si spravil tavidlo na 4 rámiky miery B v ktorom cez letný deň pri teplote nad 25 a viac stupňov vytavím 20 plástov, napriek asi 30 g strate na jeden súš, ale ako som povedal, je to zadarmo, tak sa to vyrovná. Anton

Když ono je to o těch možnostech a účelu. Chci zachovat vydrátkované rámky a zároveň je i desinfikovat. Je tu velká úspora času při přípravě rámků na novou sezónu. Někomu funguje sluneční tavidlo i na podzim. Někdo je zase z důvodu zastínění (zástavba a stromy) nemůže používat. Proto hledá jiné způsoby.



Toto je jen pokus. Pro příští rok to musí dostat jednoduchý nástavec, aby tam bylo možno trubčí rámky (stavební) zavěsit bez nutnosti vylamování díla s trubčím plodem, při podletní likvidaci trubčiny. Také stále nejsem hotov. Pod kotlem topím PB z 10 kg lahve na dva spřaření hořáky Zeus. Jóóó, kdo si hraje....
JK

Nevíte jak se tváří pří výkupu vosku, když vosk má dost hnědou barvu (barva capuccina)? Ovlivňuje to nějak cenu při výkupu (vosk jako takový je čistý, bez nečistot)

Ve včelařství (5/11) pan Smělý píše, že čím je vosk starší tím se jeho barva mění. Od světle žluté k hnědé. Dále, že při vyváření ovlivňuje barvu vosku i pyl v souších či kov, se kterým příjde vosk do styku. Dostal jsem po bratrovi mnoho souší - bohužel dost černých a zaviječem propletených. V tavidle z toho mnoho vosku neteklo, což potvrzuje i pan Smělý v článku. A při vyváření je vosk dost hnědý.
Vosk chci vyměnit za mezistěny a doplatit, jen nevím jak se na to budou tvářit a zda má smysl s voskem dál pracovat.



PS: pane Křapka, ta síťovina na Vašich fotografiích lze někde zakoupit? Osobně používám síťovinu z včelařské prodejny Ještěd. Ale nevím jak dlouho vydrží


http://www.vpjested.cz/vcelarske-potreby...-s-voskem/

z foto usuzuji, že tam p. Křapka v té zelené bedničce má síťku na muchy, já na cezení vosku používám též síťku na muchy, ale se sklolaminátovým vláknem

u nás se to prodává v železářství nebo domácích potřebách

Jirka, ja mám bohaté skúsenosti s výmenou vosku za medzisteny, či je pekne žltý (z viečok pri odviečkovaní medu), hnedý či kapučíno. Už roky chodím do renomovanej voskárne osobne, a nikdy nebola ani najmenšia pripomienky ku farbe vosku, aj zrážka 3% je rovnaká ako pri žltom tak aj pri hnedom vosku.

Ja som tohoto roku robil amatérske pokusy v slnečnom tavidle a zistil som jednoznačne, že farbu dostáva vosk prítomným propolisom na každom pláste, ešte i na panenskom pláste, ak sa používa na med. Vosk bol žlté aj zo starých plástov, ak bola teplota v tavidle nižšia a tavidlo malo lem mierny sklon, ak som mal sklon tavidla od roviny 20-35° a teplota v v ňom 136°C, do nádoby vždy tiekol tmavý vosk.

Plech zachytávajúci vosk je z Al plechu,ktorý by mohol príčinou jeho hnednutia, tak som prekryl hrubou fóliou, aby som elimenoval jeho vplyv na vosk (niekto ma na to upozornil, že Al vosk farbí). Aj pri tomto spôsobe, výsledkom bol hnedý vosk ale pri nižšej teplote aj žltý. Plásty ktoré som tavil boli bez peľu, takže aj tento zdroj farbenia môžeme vylúčiť, pri rozváraní plástov sa rozvarí aj náhodný peľ, potom môže aj peľ vosk farbiť.
Tie rozprávky o vplyve železa na farbu vosku beriem z rezervou, pretože ak sompoškodenom hrnci (poškodený, kontakt z plechom), tavil odviečkovance (na viečkach nie je propolis), vosk bol vždy žltý. Anton

Jiří, kolega Ludvík usuzuje správně. Je to obyčejná síť na mouchy. Tu samou používám i do vařáku při lisování košilek. Nikdy za všechny ty roky se sítí nebyl žádný problém. S barvou vosku Ti již odpověděl Tono a tak mohu jen dodat, zkus to vyměnit. Pokud budou chtít chytračit tak se dá vyčistit převařením s kyselinou sírovou. Ale myslím, že problémy nebudou.
JK

Děkuji pánové za odpovědi,
ještě jedna otázka. Po usazení kalu na dně voskového koláče kal dále zpracováváte, nebo jej likvidujete. Osobně mám pocit, že už v něm mnoho vosku není, ale čas od času čtu, že i tyto zbytky někdo dál roztavuje. Stojí to za to? Mám pocit, že za tu práci to skoro nestojí. Navíc tavení starých souší není zrovna "voňavá disciplína"

Seškrabanou vrstvu kalu ze spodku koláče (cca 0,5 - 1 cm) kompostuji. Pokud na očištění použiji tlakovou myčku, není co řešit. Odteče to do kanálu. Vylisované košilky znovu převařuji a (cedím) lisuji přez vařák. Ještě trochu vosku tam zbývá. Po této operaci se košilky jen sypou. Ty také kompostuji. Když ono to hořet nechce.
JK

(05.12.2011 16:20)Jiří Šilhán napsal(a): [ -> ]Osobně mám pocit, že už v něm mnoho vosku není, ale čas od času čtu, že i tyto zbytky někdo dál roztavuje. Stojí to za to? Mám pocit, že za tu práci to skoro nestojí. Navíc tavení starých souší není zrovna "voňavá disciplína"

Je to přesně tak jak píšeš. Pokud by sis dal tu práci a chtěl v malém vytěžit i ty zbytky vosku, které zůstávají ve snadno oškrabatelných košilkách, tak opravdu i dost sofistikovanou metodou (např. odstředivka) moc vosku nezískáš. Resp. získáš. Ale pokud započteš spotřebovaný čas a alespoň nějak započteš hodnotu tepelné energie, budeš v hlubokém prodělku. Je podle mého výhodnější tento čas věnovat dětem a manželce, nepříjemný bordel hodit do popelnice a pokusit se ze včelstva získat o 1 kg medu více. Hodnotově to vyjde nastejno. Nebo si pořídit o 1 včelstvo více. To Ti ty ztráty velmi bohatě vynahradí. Věř, že vím, o čem mluvím.
iRP

chci se zeptat, co se stane, když rámky s voskem jen vložím do vařící vody...něco jako na videu na začátku... a pak to nechám jen vychladnout...neodloučí se to samo? co z toho vznikne?
také se chci zeptat, zda někdo používáte toto? je na to dotace a příjde mi to jako nejméně pracné.

Získáš prapodivnou hmotu naprosto nevyužitelnou, do které se už nejspíš nedá motýlice. Možno by se dalo uvažovat o ní jako o nějakém polotovaru, s kterým se budeme zabývat v zimě. Ale když už je teplá, vzal bych to jedním vrzem. Zdraví R. S.

Videl som takýto postup, ale po rozvarení následovalo cedenie. Ale v akom stave bol výsledný produkt, to som sa nedočkal....

no jestli jsem to dobře pochopil, tak na tom videu jde do té konve dole také rozvařený vosk, akorát že přecezený...nebo ne?

(05.12.2011 18:42)ing. Rostislav Pešek napsal(a): [ -> ]Je podle mého výhodnější tento čas věnovat dětem a manželce, nepříjemný bordel hodit do popelnice

Odvařené nebo sluníčkem odpálené košilky doporučuji nevyhazovat, velice dobře se s nimi zatápí v krbu, obvykle pěkně voní a nemusí se štípat třísky - pokud se jich dají tři-čtyři hrsti, tak od nich přímo chytne i velké poleno. Tak se aspoň využije i ten zbytkový vosk.

A jak pěkně po nich rostou rajčata lepší jak specielní chemické hnojivo:-DStaré souše rozvařím ve velkém hrnci ve vodě čím víc vody tím lépe laťkou vyberu drátky.Po vystydnutí se hodně toho hnojiva dá oddělit mechanicky od koláče zbude mi daleko méně materiálu s vysokým obsahem vosku teprve potom tavím přes síto.Otázkou je zda není lepší staré souše prostě vyměnit tak jak se vyřežou.

a takhle se taví vosk na Slovensku...