(07.04.2014 8:42)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Nevím, jestli to patří zrovna do tohoto tématu, ale díky rannímu přehledu stanice ČRo 3 - Vltava jsem narazil na zajímavý článek Z. Janovského o opylování v časopise Živa, jehož závěry mě docela překvapily:
Na webu časopisu Živa je možno si článek stánout v PDF.
Jiří
Článok je veľmi poučný a prínosný svojimi závermi. Je však potrebné si uvedomiť, že všeobecne zdôrazňovaný význam včely medonosnej pri opeľovaní kultúrnych rastlín, na ktoré je ľudstvo odkázané je jednoznačný a nezastupiteľný. Výnosy z pestovania ovocia a zeleniny by hlboko klesli, keby zo dňa na deň vymizli včely. V prospech včiel hovorí aj to, že včela a včelstvo počas dňa navštevuje v prevažnej miere jeden druh rastliny a tým prenáša len jej peľ. U ostatného hmyzu táto vlastnosť chýba a tak môže väčšina prenášaného peľu vyjsť navnivoč, pretože už pôvodne navštívený druh rastliny nemusí najsť.
A aj dolet včely niekoľko kilometrov je jedinečný, ostatný hmyz len pár sto metrov. Krásne a rozmanité lúky sú nádherné, z tých však ovocie a zeleninu nemáme.
(07.04.2014 12:16)emer napsal(a): [ -> ]Článok je veľmi poučný a prínosný svojimi závermi. Je však potrebné si uvedomiť, že všeobecne zdôrazňovaný význam včely medonosnej pri opeľovaní kultúrnych rastlín, na ktoré je ľudstvo odkázané je jednoznačný a nezastupiteľný. Výnosy z pestovania ovocia a zeleniny by hlboko klesli, keby zo dňa na deň vymizli včely. V prospech včiel hovorí aj to, že včela a včelstvo počas dňa navštevuje v prevažnej miere jeden druh rastliny a tým prenáša len jej peľ. U ostatného hmyzu táto vlastnosť chýba a tak môže väčšina prenášaného peľu vyjsť navnivoč, pretože už pôvodne navštívený druh rastliny nemusí najsť.
A aj dolet včely niekoľko kilometrov je jedinečný, ostatný hmyz len pár sto metrov. Krásne a rozmanité lúky sú nádherné, z tých však ovocie a zeleninu nemáme.
Velmi přesný a jasný postřeh či tvrzení!!
Já mám dojem, že humbuk kolem opylovacího významu vloni čmeláků a nyní ostatních druhů je jen důsledek snahy určité skupiny lidí dojit EU fondy v podobě grantů na nesmysly!
Příklad? Kolik že včel samotářek nahradí jedno včelstvo o 50.000 létavek? No přece 50.000. TEČKA!!!!!!!!!!
A v článku uváděná pestřenka? Jsem ze vsi, viděl jsem sice tento hmyz na květech, ALE NIC TAM NEDĚLAL asi tak, jako jsem mnohokrát na květech viděl masařky a vosy. Ovšem tvrdit, že opylují lépe než včely bych si, hlavně u masařek a vos fakt netroufnul. Nezkouší už někdo, kolik toho lidi vydrží?
(07.04.2014 23:31)tom.50 napsal(a): [ -> ]Příklad? Kolik že včel samotářek nahradí jedno včelstvo o 50.000 létavek? No přece 50.000. TEČKA!!!!!!!!!!
Mě ten článek nebavilo číst celý. Jedna samotářka udělá tolik práce jako jedna létavka včelí?
Ovšem že ne. Navíc v článku není ani slovo o tom, že by pestřenky a další druhy hmyzu opylovaly lépe než včela medonosná.
Tak jinak bobku. Jasně říkám, že jsem pestřenky neviděl nikdy na květech pracovat a kontext článku evokuje tvrzení, že opylují lépe když tam vyztvihují jejich veleveliký význam právě touto větou: Naše výsledky však ukazují situaci, kdy včely jsou sice nejpočetnějším opylovačem, avšak jejich význam ve srovnání s pestřenkami a čmeláky je nesrovnatelně menší z hlediska počtu opylovaných druhů rostlin i spektra rostlinných společenstev, která opylováním pokrývají.. A touto větou vlastně autor tvrdí, že včely nejsou tak efektivní, jako pestřenky. Taky chcete bobku trochu lizu z dojné EUkrávy? Nebo oč vám jde? Fakt jste tak moc politicky korektní, že jste ochoten tolerovat kdejakou hloupost? Hloupost není to správné slovo.
Tome, tím chcete naznačit, že Vám ten citovaný závěr z článku fakt není jasný? Nebo je jen přání otcem myšlenky?
Jiří
Já jsem Vámi zvýrazněnou větu pochopil tak, že čmeláci a pestřenky mají mnohem větší význam než včely
z hlediska počtu opylovaných druhů rostlin i spektra rostlinných společenstev která opylováním pokrývají. Vy jste z téhož vyvodil, že včely nejsou tak efektivní, jako pestřenky a já že toužím po eurodotacích
Mám 16 velkých keřů velkoplodých dřínů, okolo dvaceti právě kvetoucích muchovníků a víc než 60 keřů zimolezu kamčatského. Nikdy jsem na jediném z nich neviděl včelu. To už by mi taky mohlo něco z EU kápnout.
(08.04.2014 9:25)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Tome, tím chcete naznačit, že Vám ten citovaný závěr z článku fakt není jasný? Nebo je jen přání otcem myšlenky?
Jiří
Pane Jiří. Mě je jasné to, že pestřenka NIKDY NA KVĚTU NEPRACUJE A TEDY NEMŮŽE NIC OPYLIT a dal jsem to do souvislosti s tím, že úplně stejně "jalově" na květy usedají i mouchy a vosy a o nich se obecně soudí, že dané květy, na které někdy usedají neopylují. Jestli tedy pouhým sezením na květech neopylují mouchy a vosy, jak by se stejným pouhým seděním na květu mohlo dařit opylení pestřenkám a dokonce efektivněji než včele medonosné? A pak jsem jasně a srozumitelně "vypočítal" efektivitu jednoho jediného včelstva s padesáti tisíci létavkami ve srovnání se včelami samotářskými, natož pak s neužitečnou havětí.
Jestli vy věříte nesmyslům, já ne, čemu na tom nerozumíte?
Já bych dřív zkoumal kým je placený "vědec", který toto tvrdí a nebo jaké může mít motivy těchto, na první pohled nesmyslných a lživých tvrzení. Ty motivy jsem jasně naznačil hned v prvním příspěvku, jinak si neumím vysvětlit, proč někdo takto bezostyšně tvrdí nesmysly. Smutné je, že tomu jsou schopni věřit včelaři...
Ono jde pane Jiří, ale taky pane bobku o to, že díky těmto nesmyslům budou peníze určené pro včelaře ODKLONĚNY do kra.in jako byli vloni čmeláci a někdo se na tom sytě nasosá. Hmyz to ale nebude.
a včely tuplem ne!
No s těmi čmeláky- včely ve skleníku musím vynést když tam zaletí. netrefí ven, mlátí s sebou do skla. Čmelák vletí. ososá květenu a sám najde cestu zpět. Čmeláky máme od loňska a tak opylenej skleník jsme ještě neměli. Čmelák vyletuje za nižších teplot než včela, v pondělí po ránu bylo 5 stupňů a čmeláci na třešni už řádili zatímco včely čekaly v úlu na oteplení. Taky se nedrží striktně jedné rostliny v průběhu jedné snůšky a tak je větší naděje že vám opyluje to čeho je méně a včela vyhodnotí že se jí na to nevyplatí sedat. Jasně že čmelín u lánu řepky nebo v jabloňovém sadu je blbost ale pár čmeláků na zahradě není marných, navíc jejich žihadlo nebolí. S ostatním hmyzem nemám zkušenost ale nechávám je žít.
Ve Skotsku si farmáři najímají čmeláky. Neplatí za počet přistavených úlů ale za počet výletů čmeláků.
Jednou jsem vzal čmeláka do ruky. Bylo to stejné jako když jsem kdysi chtěl rozsvítit a vypínač byl odmontovaný. Bylo to žihadlo nebo kousanec?
V tom článku píší že se některé pestřenky živí pylem. To je nesmysl?
(09.04.2014 0:39)tom.50 napsal(a): [ -> ]Mě je jasné to, že pestřenka NIKDY NA KVĚTU NEPRACUJE A TEDY NEMŮŽE NIC OPYLIT
Vzhledem k tomu, že jsem Vás nikdy neviděl včelařit, soudím, že nejste včelař a jakákoliv další diskuse s Vámi je zcela marná
S pozdravem biodiverzitě zdar,
bobek
Jo, a
takto vidí pestřenky wikipedie.
Tom měl na zdejším fóru poměrně dlouhou pauzu,kdy ani nepřispíval do debaty ba ani nenavštěvoval zdejší stránky,no před touto pauzou se projevoval jako poměrně zdatný trol. Po svém návratu vystupoval vcelku rozumně a umírněně,až jsem pojal myšlenku,že pod jeho nickem píše někdo jiný. Teď už jsem klidný,je to náš tom.50.
Sice jsem na foru relativně krátce, ale byl jsem celý nesvůj, že je tu jen Scipio a Merkuri, teď už jsem klidný. i mezi Čechy jsou takoví exoti
Když to tvrdí Wikipedie, je to nepochybně pravda. To neříkám nějak ironicky. Nevěděl jsem to, že by tento hmyz mohl být nějak užitečný, snad jen jako potrava pro nějaké jiné tvory. Ani jsem netušil, že je pestřenek tolik. Vím jen, jak vypadají, v čem žijí a co tedy žerou larvy některých z nich (prasečí kejda, nic odpornějšího si neumím představit) a z toho patrně pramení moje averze a odpor k tomuto hmyzu. Což je, jak uznávám, celkem hloupé.
Tome ono je hlavně na těch fotografiích pestřenek v té Wikipédii ten pyl vidět in natura.
(09.04.2014 15:39)tom.50 napsal(a): [ -> ](prasečí kejda, nic odpornějšího si neumím představit)
A co slepačia polievka?
Nerad se vměšuji, ale tom.50 má v podstatě pravdu. Rozdíl ve významu opylení včelami a např. pestřenkami je více než propastný a to pro jednu velice podstatnou vlastnost včel a tou je to, čemu včelaři říkají shromažďovací pud. Tedy to, co včely na rozdíl od pestřenek, žene létat USILOVNĚ z květu na květ. Pestřenky živí jen sami sebe, tudíž množství navštívených květů bude podstatně nižší....dál myslím k tomu netřeba.
Rozdíl ve významu opylení včelami a pestřenkami je více než propastný bavíme-li se o včelařsky významných rostlinách. Vedle nich jsou tisíce druhů rostlin kde význam včel při opylováni je naprosto marginální narozdíl od oné,slovy Toma,neužitečné havěti. Myslím,že smyslem onoho článku nebylo zpochybňovat význam včel,ale spíš snaha rozšířit čtenářům obzory. No a to se konec konců povedlo,teď aspoň vím,že se ty malý potvory jmenují pestřenky a tom.50 zas zjistil,že přitom sezení na květech ještě stihnou opylovat. Jen víc takových článků.
