Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Zajímalo by mě něco více o metodě chovu trubců.... poradí někdo? díky F+

Pár let už metodu chovu trubců, nebo jak to nazvat, praktikuji. Jde o to, že trubci nejsou jen darmožrouti, ale jsou potřební k zahřívání plodu a jak říká pan Ducháč, také k udržení klidu v úle.
Dávám včelám od dubna na každý nástavek alespoň jeden rámek bez mezistěny, odstraňuji je až po slunovratu. Důležité je, že včelstva musí být silná. Když jdem dal více rámků bez mezistěny oddělku z předchozího roku , vystavěli také trubčinu, ale brzdilo je to v rozvoji.
Za zhruba 3 sezony jsem u 10 včelstev zaznamenal 1 rojení.

(30.08.2010 23:03)JiříM napsal(a): [ -> ]Taktéž jsem začal včelařit asi před třemi lety, měl jsem čtyři rodiny, ale dnes jich mám devatenáct. Ne, že bych chtěl tak rychle rozmnožit svůj chov, ale holky měly chuť se rojit. Hned první rok jsem si přečetl LBV metodu a věřil jsem tomu, že žádný roj nebude - no a byly.

Potvrzujete to, co i několik dalších včelařů, že Linhartova metoda není zdaleka 100% účinná, jak autor tvrdil. Neomezovaný chov trubců působí protirojově, ale podobně i jiné postupy chovu, jako např. dostatečný prostor a hlavně přidaný včelám včas, tzn. dříve než se včelstvo začne připravovat na rojení...
Mimoto práce autorů L-B-V má nedostatky (chyby) v teoretické části, jak jsme už někteří před časem poukazovali v diskusi na Optimal konf. a podrobně na blogu Fascinovaný včelař někdy před dvěma roky.
O rojivosti a předcházení jsme měli článek ve Včelařství č.5/2003, Dr. Přidal a já, lze si ho přečíst i zde http://vigorbee.cz/files/rojivost.pdf

Metodu LBV zkouším už 3 roky a považuji ji za velmi perspektivní. Žel do mých Dadantů se moc nehodí a tak neustále ladím. Žel autoři mají ve zvyku dost popisovat své sny a tajná přání a ty jsou často od reality dost vzdáleny. V první řadě slibují navýšení výnosů dále pak jakousi bezpracnou výměnu matek TV. To samozřejmě platí pouze pro držitele včel, tedy včelaře nic moc. U ostatních už to tak jednoznačné není. U pečlivých chovatelů platí, že výnosy jsou přibližně stejné a chtějí li je udržet, matky stejně musí chovat. Co tedy pozoruji u svých Dadantů: V první řadě mě klesly rekordní výnosy, což mě pěkně štve a to zhruba o 20 kg. Na druhou stranu se zdvihly výnosy u včelstev, kde by se muselo zakročit proti rojení, o tom není pochyb, takže ve výnosech je to tak asi fifty fifty. Automatickou výměnu matek nelze přehlédnout a probíhá v podletí dost spolehlivě, ovšem velmi často až u 3 letých matek a to je u Dadantů dost průšvih. Není to jen asi 8 kg jak popisuje př. Sláma ve Včelařství, ale je to citelně víc, min 2 x tolik a to je luxus, který si nemohu dovolit. Tím nechci nijak ovlivnit majitele jiných úl. systémů tam může být vše úplně jinak. Kdyby ale metoda LBV odstranila bezpracně pouze přirozenou rojivost a nic jiného, tak určitě za to stojí, přinejmenším vyzkoušet.
Zdraví R. Stonjek

Na web: http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/
jsem nahrál jednak fotky článku Med pomáhají tvořit i trubci z Včelařství 5/2007 a také soubor odkazů na slovenské včelařské stránky, kde autoři LBV metody zveřejňovali postupně pokračování. Možná to bude pro někoho užitečné. Připojen jaksi z povinnosti je též všeobecně již známý odkaz na t.zv. Rašovskou metodu.

Přátelé, měl bych na Vás opět dotaz.
Jedná se o chov trubců. Názory jsou hodně rozdílné a jako začátečník se v tom nemohu dostatečně zorientovat.
Jednou je doporučováno vyřezávání trubčiny jako biolog. ochrana proti VD, někdo zase prosazuje maxim. chov trubců. Každý má určitě v něčem pravdu.
Nejlepší bude patrně "zlatá střední cesta" , ale která to je ??
Potřebuju si tuto otázku v hlavě srovnat a vidat se na jaře nějakým směrem.
Prosím o vaše rady, zkušenosti ! Všem děkuji.
Zdenek

Zlatá střední cesta je ta,nechat včely dělat to,co již dělají miliony let a učit se od nich.

V loňském roce jsem také začínal - zdědil po tchánovi 20 včelstev většinou na míře 37x27,5 a několik 39x24 (universály: těžké nástavky 1:1) a rojení se velmi obával. Po studiu všech protirojových opatření jsem metodiku LBV pro sebe vyhodnotil jako nejschůdnější a nejsrozumitelnější. Na jaře jsem to udělal přesně podle návodu: v rozkvětu třešně ptačí vložil 2 st.r. do spodního nástavku plodiště (u universálu do spodního dílu) a za 14 dní do druhých nástavků plodiště. Zde bylo také nejvíce plodu a 2 st.r. jsem vložil mezi zaplodované plásty - přesně, jak p. Linhart popisoval. Toto jsem nudělal u 2 včelstev 39x24 (tachovské). Pak už nic. Až při točení medu v červenci jsem je všechny vyndal - byl v nich většinou med. A rojení? jen ty 2 tachováky, kde st.r. nebyly vloženy - cca 5 rojů. Letos na tom nebudu časově o nic lépe, tak to zrealizuj znovu a kompletně u všech včelstev.

(04.01.2011 22:56)Zden.3 napsal(a): [ -> ]Přátelé, měl bych na Vás opět dotaz.
Jedná se o chov trubců. Názory jsou hodně rozdílné a jako začátečník se v tom nemohu dostatečně zorientovat.
Jednou je doporučováno vyřezávání trubčiny jako biolog. ochrana proti VD, někdo zase prosazuje maxim. chov trubců. Každý má určitě v něčem pravdu.
Nejlepší bude patrně "zlatá střední cesta" , ale která to je ??
Potřebuju si tuto otázku v hlavě srovnat a vidat se na jaře nějakým směrem.
Prosím o vaše rady, zkušenosti ! Všem děkuji.
Zdenek

Ahoj.
Na tu tvojí otázku znám odpověď.
Jak ty říkáš pravda je někde uprostřed. Chci ještě dodat, že metodu kterou nyní popíši, jsem za svou krátkou včelařskou kariéru nestihl vyzkoušet
Vše je popisuje autor Liebig v knize Včelaříme jednoduše.
On včasně vkládá stavební rámky včelstu. Po vystavení, zaplodování a hlavně zavíčkování těchto stavebních rámků cíleně včely otevře a vyřeže zavíčkovanou trubčinu. Protože zavíčkované kukly již nespotřebovávají žadnou ve včelstvu přebytečnou mateří kašičku --> významě ovlivňující rojovou náladu a zároveň tím včelstvo významě zbaví kleštíka. Vyřezaný rámek opět vrací pouze (tuším) do slunovratu.
Škoda, že mám knihu doma, popsal bych jeho metodu lépe.
Honza

Na podzim jsem byl na přednášce přítele Slámy, tan zas trubčinu nevyřezává vůbec, a využívá trubce na zahřívání plodu.
V knize Varoáza, jednoznačně doporučují plod vyřezávat jako biolog. boj.
Oba rozdílné zásahy mají logiku.
Možná jsem napsal dotaz na špatné vlákno, nejde mi o protirojové opatření LBV.
Děkuji.

(05.01.2011 16:10)Zden.3 napsal(a): [ -> ]Na podzim jsem byl na přednášce přítele Slámy, ten zas trubčinu nevyřezává vůbec, a využívá trubce na zahřívání plodu.

Dovoľte malú poznámku k nadfunkcii trúdov vo včelstve. Ja viem jedno, že trúdy sú vo včelstve preto, aby zaistili funkciu rozmnožovania včelstiev (nie včiel), ich výskyt je obmedzený vo funkčnom včelstve na jednu jedinú biologickú funkciu, oplodniť mladú M. Teda nie sú vyhrievanie plodu, ale na zachovanie svojho rodu. Navyše v čase výskytu trúdov majú včely až prebytok teploty, ktorú včely ešte aj v noci odčerpávajú z úľov a cez deň majú s teplotou ešte väčšie problémy (navyše more tepla odovzdáva do úľového prostredia aj biologické teplo včelí plod , tak načo by im bolo teplo od trúdov, práve trúdy vo včelstve ju skôr využívajú vo svoj prospech. Netvrdím, že je to tak, môže to byť aj inak. Ak by tak malo byť, tak by si ich včely ponechali až do zimy a to som ešte nezažil.

(05.01.2011 19:56)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ](navyše more tepla odovzdáva do úľového prostredia aj biologické teplo včelí plod , tak načo by im bolo teplo od trúdov, práve trúdy vo včelstve ju skôr využívajú vo svoj prospech. Netvrdím, že je to tak, môže to byť aj inak.

Ano, je to jinak. Plod není schopen produkovat takové teplo, které by bylo souměřitelné s dospělcem. Plod není schopen sám sebe udržet na požadované teplotě 34 až 36°C. Ani mladušky jej v měřitelné míře neprodukují. Teplo produkují dospělci - dělnice a trubci pomocí létacích svalů.

(05.01.2011 15:06)hanss napsal(a): [ -> ]Vše je popisuje autor Liebig v knize Včelaříme jednoduše.
On včasně vkládá stavební rámky včelstu. Po vystavení, zaplodování a hlavně zavíčkování těchto stavebních rámků cíleně včely otevře a vyřeže zavíčkovanou trubčinu. Protože zavíčkované kukly již nespotřebovávají žadnou ve včelstvu přebytečnou mateří kašičku --> významě ovlivňující rojovou náladu a zároveň tím včelstvo významě zbaví kleštíka.

Na otázku vyřezávání stavebních rámků se názory liší. Zastánci vyřezávání stavebních rámků argumentují přesně jako Dr. Liebig. Stejně argumentoval v knize Moje včelí matička i Quido Sklenar, až na biologický boj proti kleštíkovi včelímu, který se zde v jeho době ještě nemínil "usalašit". Podívejme se ale na tento problém i z druhé strany. Vyřežeme zavíčkovaný trubčí plod a necháme včelstvo opět stavět trubčinu v těchto rámcích. U nástavkovévého chovu ale také potřebujeme stavbu i dělničího díla na předloze - mezistěnách. (Pokud neexperimentujeme s "volnou stavbou", to je ale již z jného soudku). Protože stavební rámky v dostatečném množství vkládáme doprostřed plodového tělesa, donutíme včely přednostně vystavět toto dílo namísto mezistěn a čas a snůška nám ubíhá. Čili připravujeme se o stavbu potřebné dělničiny a přitom nedosáhneme potřebné plochy trubčího díla. Argument, že trubci dspělci nespotřebovávají přebytečnou mateří kašičku a sesterské mléčko (krmné šťávy) je také lichý. Trubci o potravu především žebrají. Mají kratší sosáčky a tudíž je pro ně získání potravy v podobě medu velmi obtížné a včely kojičky jim svůj produkt ochotně dávají a to má svůj protirojový efekt. Skutečnost krmení trubců potvdí zajisté každý včelař kterému se "podařilo uzavřít" zavíčkovaný trubčí plod při překládání do medníku nad mateří mřížku a musel poté provádět jejich hromadný pohřeb. Vyřezání zavíčkované trubčiny z důvodu biologického boje má svůj smysl v době odeznění rojového období. Tedy v době, kdy včelstvo počíná zakládat na zimní plod. Čili, bezhlavé vyřezávání zavíčkovaného plodu trubčiny není to pravé ořechové. Dobře vedené nástavkové včelstvo by mělo dokázat vystavět alespoň 1/3 nového díla a 4 - 6 plástů trubčiny - dle síly včelstva a způsobu chovu.

Zdravím Pepo! V OVP teď vyše článekl o vyřezávání trubčiny článek z pera Polského výzkumníka. Zjistil, že vyřezáváním se současně zbavil asi 1/3 výnosů. Takže veškeré dostupné prameny si tak odporují, že nezbývá, než si to vyzkoušet každý sám. Velmi často se zabývám otázkou k čemu vlastně ty desítky výzkumných ústavů v Evropě jsou a jak je možné v nich pracovat za peníze daňových poplatníků s tak mizernými výsledky. Ale to tady asi nevyřešíme. Zdraví R. Stonjek

(05.01.2011 20:43)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]Ano, je to jinak. Plod není schopen produkovat takové teplo, které by bylo souměřitelné s dospělcem. Plod není schopen sám sebe udržet na požadované teplotě 34 až 36°C. Ani mladušky jej v měřitelné míře neprodukují. Teplo produkují dospělci - dělnice a trubci pomocí létacích svalů.

Je to tak isto len Váš neoverený názor, tak ako tento nižšie. Ak by trúdy boli schopné produkovať teplo, včelstvo ako také by ich využívalo až do konca chovu včelieho plodu.

Viete že?...
trúd nepracuje, neprináša do
úľa nektár, ani nepomáha v
úli. Jeho jediným poslaním je:
spárenie sa s mladou matkou. pridal: dobrymed /2009-03-10/

Tak jako tak mají trubci, podle mého názoru, hlavně i sociální význam z pohledu evoluce. To, že je ve vyzrálém včelstvu několik set trubců (pokud tedy nezahřívají plod, pro reprodukci by jich stačilo pár desítek) včelstvo uklidňuje a trubci tím plní i psychologickou úlohu. Uklidňuje ho v tom směru, že má dostatek jedinců pro reprodukci (zachování vlastních genů).
Ve chvíli, kdy má včelstvo dostatek trubců připravených k páření, splní částečně reprodukci (včelstvo se domnívá, že velkou mírou ovlivní páření matek v okolí). Je spokojené a nepřichází k velmi hazardnímu rozhodnutí a tím je rojení...

Pokud se pletu, což je pravděpodobné, omlouvám se Honza.

Když jsem poprvé četl o metodě LBV, jako prevenci proti rojení, naštěstí mě vůbec nezajímalo, co přesně má rojovou náladu omezit. Spokojil jsem se s tvrzením autorů, že to funguje, protože s rojovou náladou jsem v té době měl opravdu problém.
Od té doby jsem zjistil, že metoda není dost dobře použitelná pro slabá včelstva, což mi nevadí. Včelstva opravdu mají jen minimální snahu rojit se. Rojová nálada se projevuje hlavně ve včelstvech, která dostanou prostor pro chov trubců pozdě, nebo je mimo plodové hnízdo.
Když se mě někdo zeptá, jaký mechanismus způsobuje omezení rojové nálady, musím říci, že stále nevím, mohu jen spekulovat. Může to být třeba i tím, že včelstvo s dostatkem trubců má vyšší pravděpodobnost, že právě jeho trubci opodní mladé matky z jiných včelstev, čímž může naplnit svůj rozmnožovací pud. Naopak tomůže být tím, že nedostatek trubců rojovou náladu vyvolává - včelstvo chce najít jiný prostor, kde bude moci trubce chovat. Možná i tím, že dělnice nechají v úlu trubce, více jich může vyletět za snůškou a "nemají čas" se rojit.
Nevím, opravdu jen spekuluji a přemýšlím o pravých příčinách, vůbec mě to ale neodrazuje od použití této metody. Naopak.

Už jsem se mnohokrát přesvědčil, že když dva dělají totéž, není to totéž. Každý pracuje se včelami trochu jinak, co jeden považuje za samozřejmé, druhý nezná a naopak, lákavé spojení více metodik do jedné, může vypustit drobné, ale důležité detaily.
Doporučjuji tedy tuto metodu nastudovat a vyzkoušet, alespoň na části včelstev, potom se podle vlastních zkušeností rozhodnout, jak dál.

Do roku 2002 jsem byl horlivým propagátorem "biologického boje" proti roztoči V.d. a vyřezávání trubčiny včelařům doporučoval. To vyřezávání je ale mnohem účinnější právě v dubnu, protože v tuto dobu matky trubčinu téměř okamžitě. Je to skoro stejně účinné, jako nasazení KM v tuto dobu. V pozdějších obdobích je to již značně ovlivněno stářím matek, stupněm rozvoje včelstva, zásobami, snůškou a pod. Prostě pozdě se to dá mnohem hůře sladit tak, aby zásahy byly např. v jeden den. (vyřezání trubčiny) Opozdí-li se včelař s vyřezáváním např. v červenci proto, že prší nebo má dovolenou o týden, namnožení roztoči se hezky přesunou na dělničinu a již může začínat problém. Zde je jdna z ukázek toho, jak si s V.d. v podletí způsobují někteří včelaři sami.
Od té doby jsem se včelařům již mnohokrát za to propagování omluvil a od r. 2002 ji vůbec nepoužívám a nedoporučuji to ani jiným (viz. odpověď na dotaz č. 19 na http://dvorsky.leos.sweb.cz/OTAZKY/odpovedi1.htm
On totiž včealař, krom toho, že společně s trubčinou odstraní i roztoče, kteří na ní jsou, odstraní i něco velmi, velmi cenného. Odstraní totiž trubce, kterým se roztoči vyhli např. z důvodu nižší atraktivity pro ně. Odstraní trubce, kteří prostě nanpadení roztočem přečkali. Geny těchto trubců jsou velmi cenné pro chovatele a z dlouhodobého pohledu na boj proti V.d. je tedy žádoucí takovéto trubce neničit vyřezáváním trubčího plodu. Vyřezávání trubčiny pro mne znamená výrazné omezování selekce a šlechtění na tzv. varroatoleranci. Víte, oni jsou totiž trubci pro včely takový malý, velký projekt, kterému musíme porozumět a ne mu programově bránit. Je pro mne např. mnohem významnější zjistit, že včely jsou schopny trubčinu napadenou V.d. samy před jejím vylíhnutím z úlů odstranit. Taková včelstva zpravidla dokážá odstranit dělničí plod, napadený V.d. Toto je jeden z projevů tzv. varroatolerance. Tak že ano, s vyřezáváním trubčiny a vůbec chovem trubců je to trochu jinak. Tedy pokud se k selekeci, šlechtění na tzv. varroatoleranci chceme hlásit.

Také se přiznám, že i já jsem kdysi patřil k zastáncům biologického boje proti kleštíkovi likvidací trubčího plodu. Vyřezával jsem první jarní trubčí plod v naději "rapidního" snížení početních stavů kleštíků. To samé jsem prováděl v období letního slunovratu. Ovšem podzimní fumigace ukázala, že "mnoho smyslu v tomto konání není". To se nakonec potvrdilo po nasazení Gabonů a následným vysokým úbytkem kleštíků po podzimních fumigacích.

V současnosti přetrvávají ve včelařské veřejnosti dva názory na biologický boj proti kleštíkovi vyřezáváním zavíčkovaného trubčího plodu. Jeden názor dosud věří na poměrně vysokou účinnost likvidace kleštíka ve včelstvu spolu s likvidací zavíčkovaného trubčího plodu. Je založen na poznatku, že na původním hostiteli napadá kleštík přednostně trubčí plod. To evokuje doměnku, že to tak musí fungovat i u včely medonosné. Druhý názor je příkře oponentní. Tvrdí, že to co tak spolehlivě funguje u původního hostitele, nefunguje u včely medonosné. Počítáním kleštíků na zavíčkovaném plodu obého pohlaví nebylo prokázáno, že u včely medonosné by kleštík dával trubčímu plodu přednost. Jediné, čeho samička kleštíka vstupem do trubčí buňky dosáhne, je o jednu vylíhlou dceru více než v buňce dělničího plodu. Pokud by fungovala teorie zvýšené atraktivity trubčího plodu pro kleštíky, potom by kleštík v takové míře nenapadal v období rozvoje dělničí plod, případně by jej nenapadal vůbec a měli bychom vyhráno. O tom se může každý snadno přesvědčit nejlépe v období vrcholu rozvoje počítáním kleštíků na larvách. Jsem přesvědčen o tom, že odstraněním zavíčkovaného trubčího plodu ať již v kterémkoli období od jarního rozvoje do podletí se odstraní pouze zde uvěznění kleštíci. Můžeme sice říci, "každý mrtvý kleštík je dobrý kleštík". Problém to však neřeší. Měli bychom si uvědomit, že dostatečný počet trubců ve včelstvu (několik tisíc) vytváří příznivý psychologický efekt který můžeme přirovnat k efektu spokojené ucelené rodiny (včely nejsou takové feministky jako naše rádoby moderní protějšky). Jejich počet dle "uvážení včelstva" má významný protirojový účinek. Jejich tělesná konstituce a vyšší teplota zabezpečuje tepelnou pohodu v plodovém tělese. To způsobí, že mnohem větší množství včel je uvolněno pro snůšku, viz příspěvek R. Stonjeka č. 14. Zabezpečí mnohem větší výběr genetického materiálu. Neničí cenný materiál potřebný pro selekci a šlechtění na tzv. varroatoleranci. Viz příspěvek L. Dvorského č. 18. Proto si položme otázku? Co je pro nás důležitější, zlikvidovat s masou trubčího plodu úměrné množství kleštíků, nebo zabezpečit zdravý a přirozený rozvoj včelstva? Na to by si měl odpovědět každý sám.

Nemám zkušenost p.Křapky ni p.Dvorského, ale pro mne veškerá diskuze končí argumentem, že vyřezávat trubčinu je proti přírodním zákonitostem. Fakt, že to dělat můžem, ještě neznamená, že bychom to dělat měli.