Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11
Je to tím že máš víc nástavků než včel.
To víš že jo ty rozumbrado.
Jeden můj znamej, taky vysousel med, měl ho zavrenej ve skříni v kybkech a u toho nejakej malej vysousec. No podařilo se mu sundat vodu asi o dvě procenta, ale ten med byl prej nejakej divnej, jako bez chuti.
Odhliadnuc od Loukiho priblblých narážok na Slovákov za seba môžem napísať, čo pri mne ovplyvňovalo množstvo vody v mede. Ako prvé treba povedať, že včelám nejaký obsah vody 19 - 20 % absolútne nevadí a ony sa nehrajú na to, mať čo najnižší obsah vody. Pokojne ho zaviečkujú ak má pre ne správne parametre - tie sa často nezhodujú s normou Slovenský med
Prvé, čo som zrušil pri NN je zasieťované dno. To pomohlo najvýraznejšie hlavne pri jarných medoch.
Druhé som zrušil očká, už ich nepoužívam ani v zime ani v lete.
Tretia dosť dôležitá vec je držať včely na optimálnom priestore. Jednoducho včelstvá nepúšťam vyššie ak priestor neovládnu. Ak by som mal včelstvá na uličkách ako Louky, mal by som obsah vody nad 20% všade. V lete nie, tam je to rozhodne menší problém, ale na jar na 100%.
Mám stále málo zkušeností. S řídkým medem jsem se setkal poprvé až teď (21%).
Je zajímavé, že najednou v mém okolí mají stejný problém všichni i když pře 14 dny se také vytáčelo a výsledek byl 16,5%.
Nemáme stejné úly a přesto mají řídký med všichni!
Co je jinak? Odpověď je jednoduchá, každý den bouřka, celkově vlhko. A do vlhkého prostředí (vzduchu) se jen velmi těžko něco odpařuje.
Podle mě to není o konstrukci nebo velikosti úlu, je to momentálníma podmínkama v okolí.
Při tom jsem si vzpomněl na jednu dovolenou u moře. Zacákaná podlaha koupelny vodou tam vždy velmi rychle uschla (ručníky také). To je úplně jinak, než v koupelně doma. Co mělo vliv na rychlé oschnutí? Byl to tlak vzduchu, který je u moře větší. Nebo vliv slaného moře? Nevím, typoval bych na ten tlak.
Proto je možné, že když Merkuri machruje, tak ani netuší jakou má výhodu kousek od Dunaje. Rozdíl v nadmořské výšce je výrazný.
Možná by se o 300 metrů výš divil.
(06.06.2018 4:37)patko79 napsal(a): [ -> ]Odhliadnuc od Loukiho priblblých narážok na Slovákov za seba môžem napísať, čo pri mne ovplyvňovalo množstvo vody v mede. Ako prvé treba povedať, že včelám nejaký obsah vody 19 - 20 % absolútne nevadí a ony sa nehrajú na to, mať čo najnižší obsah vody. Pokojne ho zaviečkujú ak má pre ne správne parametre - tie sa často nezhodujú s normou Slovenský med
Prvé, čo som zrušil pri NN je zasieťované dno. To pomohlo najvýraznejšie hlavne pri jarných medoch.
Druhé som zrušil očká, už ich nepoužívam ani v zime ani v lete.
Tretia dosť dôležitá vec je držať včely na optimálnom priestore. Jednoducho včelstvá nepúšťam vyššie ak priestor neovládnu. Ak by som mal včelstvá na uličkách ako Louky, mal by som obsah vody nad 20% všade. V lete nie, tam je to rozhodne menší problém, ale na jar na 100%.
Tak alespon v něčem máme stejné poznatky, taky mám celoročně zacpané síto vedně a očka nepoužívám. Nemám problém, že by med měl víc jak 19, takže bych to vlastně ani nemusel řešit, ale prostě pod 18 se u prvních medů dostanu jen u pár kýblů, jinak je vše 18-19. U druhého medu už je to 16-17. Co se týče obsednutí, tak určitě to má velkej vliv, to nepopírám, bohužel kdybych je držel nacpaný v úlech, tak budu bud každý týden trhat matečníky a nebo je sbírat po stromech, takže pro mě je schůdnější je roztáhnout, mít sice med 18-19, ale nelízt po stromech a nebo neprojíždět pořád dokola plodiště. To jsem mohl dělat, když jsem měl 20 včelstev, ted už si to musím zjednodušovat. A to že donesou více sladiny, když mají více místa je taky fakt.
(05.06.2018 22:44)Slavík napsal(a): [ -> ]Jeden můj znamej, taky vysousel med, měl ho zavrenej ve skříni v kybkech a u toho nejakej malej vysousec. No podařilo se mu sundat vodu asi o dvě procenta, ale ten med byl prej nejakej divnej, jako bez chuti.
Nebude problem vo vystaveni velkej plochy medu okolitemu vzduchu a tym padom aj oxidacii (resp. inej chemicko-fyzikalnej reakcii) niektorych zloziek medu?
Nie som nejaky bio-eko extremista, ale taketo vysusanie medu mi je trochu proti srsti. Ak nam teda ide o med ako o kvalitnu a zdravu potravinu, nie len o nieco sladke, co naplnime do poharov a predame zakaznikom.
(06.06.2018 7:15)Miroslav Vochozka napsal(a): [ -> ]Při tom jsem si vzpomněl na jednu dovolenou u moře. Zacákaná podlaha koupelny vodou tam vždy velmi rychle uschla (ručníky také). To je úplně jinak, než v koupelně doma. Co mělo vliv na rychlé oschnutí? Byl to tlak vzduchu, který je u moře větší. Nebo vliv slaného moře? Nevím, typoval bych na ten tlak.
Domnívám se, že víc se bude voda odpařovat s klesajícím tlakem vzduchu. Ve vakuu se vysouší nejlépe.
Analogická závislost platí pro nadmořskou výškou, která s tlakem vzduchu souvisí. Čím výš, tím menší tlak, tím větší odpar.
Pochopitelně vlhkost vzduchu hraje zásadní roli. Ve 100% rel. vlhkosti vzduchu ta zacákaná podlaha neuschne ani za týden.
Pro odpar ve vzduchu je zásadní relativní vlhkost vzduchu a teplota. Čím vyšší teplota a nižší relativní vlhkot, tím lépe a rychlezi se voda odpařuje.
Chceš naznačit, že tlak vzduchu nemá velký vliv?
A co dál třeba proudění vzduchu?
Změny tlaku v rámci tlakové níže/výše na to mají vliv ten nejmenší. Proudění vzduchu ano, to je o výměně v mezní vrstvě. Pokud bude vakuum, tak se voda odpaří do hodnoty výparného tepla odpovídající skupenskému teplu tání, vytvoří se led a dost, ani gram. Vakuem se šokově chladí, ale určitě ne vysušuje.
Ještě bych upřesnil.
Ve vakuové komoře by šlo odvlhčovat za předpokladu trvalého ohřevu a míchání medu. Tedy čerpání - cirkulace medu přes tepelný výměník do vakuové komory.
Fungovat to bude, ale pozor na kompresory pokud se u klasických nepoužije odkalovač a filtr bude se do medu dostávat olej.
Nejmenší riziko znečištění se mi jeví membránový kompresor . Jednoduchá konstrukce , bez oleje , pohlídat jen přívod a odvod vzduchu , a potravinářský vhodnou membránu.
Josef
a co takhle motůrek od akvárka? ten je taky membránový, ale ten by to asi neutáh co?
To je tak, když se problému chopí teoretici. Kompresor do akvária by byl super řešení, ale takový ten běžný by to neutáhl. Jaký je výběr v těch hodně silných např. do jezírek nebo spojených akvarii netuším, nemám přehled. Vysoušení je hlavně závislé na vlhkosti a teplotě vzduchu. Už jsem zde měl tu čest o tom psát a je to dobře popsáno v útlém spisku o maturizaci medu. Rovněž jsem zde popsal svoje původní jednoduché zařízení nazvané foliák 1. Foliák 2 je už s kompresorem a je na větší množství. Letos možná zvítězí lenost a zprovozním F1. Zdraví R. S.
Je mi líto Rudo,
tvoje zařízení typu foliák, vyrovnané kýble s medem, topení, vysoušeč tak jak jsi mi ho předloni popisoval někde v restauraci... nefunguje. Musí se to doplnit o něco co bude rozbíjet takovou krustu (škraloup) která se vytvoří na na hladině medu. Jinak se vysoušení brzo zastaví.
Řešení s kompresorem bych věřil více. Ale nevím, zda to neovlivní chuť medu (jestli odlučovač odloučí krom oleje i jeho pach).
Já to po letech pokusů vyřešil tím že jsem na sběrném dvoře dostal lednici, vykuchal z ní vnitřek a do ní dal vysoušeč, ventilátor, a pomocí motůrku na
gryl točím něčím co připomíná mlýnské kolo (vyráběl jsem to z plastových kýblů od marmelády asi 5 minut) Suším vždy po jednom kýblu medu a cca to vytahne z 20% 2% za 12h. Při 18% se to zpo malí na 2% na 24h a pak ještě víc.
Vysoušeč topí a v uzavřené ledničce byrzy dosahne teplota 45stp. Dal jsem ho tedy na termostat- osvědčil se mi
tenhle, má nastavitelnou hysterezi a je docela spolehlivý.
Jeden z pokusů byl i bez vysoušeče v zapnuté lednici- jen ventilátor a motor s kolem. Jde to také, jen to trvá výrazně déle, upustil jsem od toho tedy.
Ještě na okraj. Loni jsem neměl čas to řešit hned, tak jsem některé kýble zavřel do mrazáku (otevřené). V horní vrtvě v mrazáku vymrzá voda i ze ztuhlého medu. Je jevv té horní vrstvě. Zabrání se tím ale zkvašení a problém se tak dá odložit napotom...
Martine, ale jestli se dobře pamatuji, tak jsem psal, že je potřeba několikrát za den folii podhrnout a vrtačkou s vrtulkou obsah promíchat. Jestli to tam nebylo, zapomněl jsem, omlouvám se. R. S.
Stran: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11