Mě se na tom líbí ta absence mezerníků/plecek, a polodrážky v nástavku. Co použít rámek co má normálně delší horní loučku, a jako osazení využít hřeben podobné konstrukce, jak tam má Karel. A nebo jen latičku, přibitou zevnitř nástavku + nějaké řešení vzdálenosti rámků od sebe. Stačí nad tu latičku natlouct mezerníky do stěny nástavků, mám takhle udělanou alternativu k hřebenům a jsem v provozu naprosto spokojen. Ale mám to natlučené v těch klasických sedlech - polodrážkách. Hlavní je, že mezerníky neotravují na rámku, a nemusím se lopotit nebo platit za nějaká plecka (je fakt, že nekočuji).
Horní trámek + U drát místo ostatních louček není špatný nápad, i když mi to taky nepřipadá výrobně nějak extra jednodušší. Jak zafixovat drát do horní loučky, aby to bylo spolehlivé, co nejjednodušší a nekroutilo se to do vrtule? A při medobraní a jiné manipulaci s rámky s tím bude nutné opatrně zacházet, protože se dílo bude v "rámku" mačkat do velkého V (místo spodních a bočních louček se do sebe bude zapírat přímo dílo). Zrovna tak o to nepůjde opřít případně odvíčkovací nůž a nepůjde to postavit na odvíčkovací hrot.
Ten drát u těch Rusů vypadá dobře, ale pokud mohu soudit u svých včel a rámků které měly kdysi úzkou dolní loučku, tak je to zdroj prostavování.
Navíc z hlediska přínosů - já je nevidím.. Možná ale jsou.
U toho mého řešení, tam nevím zda by byl vhodný jako váleček mezerník, nenapadly mě.
Hřebeny si dost lidí chválí a zavádí je, pár lidí má rámky bez mezerníků i hofmanů a nástavky zatím bez hřebenů a zatím jim to vyhovuje taky a montáž hřebenů odložila. Buď až jim včely vystaví dílo a můžou do medníků zavést hřebeny na 9 rámků (můj a dalších případ) a nebo si už zvykli a nebudou je natloukat, byť je už mají vyrobené.
Ale pokud chci hřebeny, tak pak je otázka, jestli není drážka zbytečná když už mám hřebeny.
Výhoda provozní - při práci vyrvat kus žlezeza typu hlavička šroubu z drážky v plechu. Předpokládám že by to bylo to nejmíň násilné řešení, hlavně proti hofmanům.
Z hlediska vytáčení a odvíčkování taky míň problémové.
A z hlediska výroby , montáž ve vodorovné poloze /na plocho/ - sestava z teoreticky dvou párů stejných latiček, co padají ze shora, na dorazech je rámek sbouchnut čtyřmi válci a dvěma sponkovačmkami a po odsunutí dorazů spadne dolů hotový, tak tak bych si představoval velkovýrobu rámků pro velkoprovoz.
I bez ohledu na výrobu, mít rámek z latěk bez polofalců natupo stličený a pevný proti vytažení horní loučky. I to by stálo za to.
Účelem tohoto vlákna nění někoho přesvědčit, ale pustit uzdu fantazii. Že se něco dělá 100 nebo 200 let stejně je právě důvodem se zamyslet.
A ještě k tomu že ten paralelně radiální medomet vyžadujeho hofmany - to není úplně pravda.
(22.06.2014 23:31)David Šípek napsal(a): [ -> ]no jenze ja si to dokazu vyrobit tak to je uplne o necem jinem
Já taky, i naprogramovat úplně automatický systém. Navíc jsem u zdroje spousty zajímavých komponentů. A právě proto jej asi nebudu mít. Vložená práce se mi nemůže vrátit. A na svoji práci, na tu jsem opatrný - tam to počítám pečlivě.
Abych se dřel při výrobě linky a pak při její obsluze,
Mimochodem, J.Jindra má taky odvíčkovací mašinu - automatickou.
A mydlí to kudlou.
(22.06.2014 22:54)KaJi napsal(a): [ -> ]...
Tak tady jsem to trochu naznačil. I když mi tedy nesmíme ani naznačovat
To modrý je jako nějak udělaný hřeben s odsazením od stěny nástavku. Jestli bude mít prolis, nebo se posadí na latičku. To vodorovné je právě něco železného čím by se stloukl přímo ten rámek při výrobě.
KaJi, toto řešení má jednu nevýhodu - pokud rámek taháš nahoru, tak v celé délce šoupeš o hřeben. Myslím, že toto je důvod, proč vznikly rámky s ušima - popotáhneš o pár milimetrů a rámek je v podstatě volný k vytažení.
no Hofmanové rámečky mě přišli jako nejlepší řešení.Jinak nač dělat hřebeny-(zbytečné náklady)stačí si udělat-nechat vypálit hřeben a tím rámky přerovnat.Teda když se s nimi nekočuje.Část rámků mám bez mezerníků a prostě je rozendavám odhadem a vše je v pohodě.Mezerníky nebrat.Navíc když je někdo klepe na horní loučku a ne na boční pěkně se tím rozrýpávají někdy rámky.A když je tam plod-pěknej masakr plodu
K tomu vyrábění.Je to na delší povídání.Co se někdy setkat?
(23.06.2014 9:34)vlcek napsal(a): [ -> ]Lehká pomoc,chci li převézt rámky z menšího na větší vezmu uzkou laťku stejné šířky jak rámek a poža-
dované délky,přišroubím na starý rámek a je toběhem minuty hotovo.Jde to aji i na 45 délky,jenže pak
je li to tam dlouho a mají málo místa tak to nastavují. F.V.
Mohl byste mi to co říkáte prosím vysvětlit?
Jestli nahoru na horní loučku rámku vysokého například 30 cm a širokého 37 přidělám loučku tlustou řekněme 7 mm, tak dlouhou, abych mohl zavěsit do nut nástavku pro rámek široký 39, pak je ovšem rámek vysoký ne už 30, nýbrž 37 mm. To by zajisté šlo, ovšem pak se rámky postaví na horní loučky rámků spodního patra a je tu veleproblém. Drtí se včely a to já prostě nemůžu. Mezi nástavky musí být včelí mezera, nejméně cca 5, raději 6 mm. Pro mě přes tohle vlak nejede!!
Co by však možná šlo a mě to vůbec nenapadlo, je nabít 10 mm široké a 7 mm (jestli je ouško klasického rámku 7 tak prostě stejné) tlusté na jednu stranu z boku horní loučky. Pokud by byla horní loučka užší = třeba L (to není můj případ, mám je 25 mm), pak by tyhle "trámky" mohly být širší než 10 mm.
K tomu odření včel na bočních loučkách.. To je jak jsem psal o té podložce, válečku či co. Tam musí být asi 5mm. Tedy z "vrztu" musí asi 5mm dříku vyčnívat
Místo přerovnávání rámků hráběmi stačí prsty a cit. Včelám je nějaký milimetr putna, samy staví různě.
Toto tříbení názorů není pro deset ani 100 včelstev. To je prostě když by někdo chtěl začít ve větším a byl v oblasti jako já a další. Tedy že 50kg průměr je tak za dva roky. Tam se pak musí šetřit. Když má někdo ze včelstva 50 rok, může si dopřát nástavky z mahagonu a ebenové rámky.
Pokud si někdo stopne kolik jej stojí u klasiky - tedy Langa uvolňování prvního rámku a kolikrát do roka to musí dělat, tak pak je investice do něčeho co je méně pracné za první rok zaplacena
Tamto řešení má odůvodnění když se zruší čepování. Prostě to probít a prošroubovat z boku, sice chvilka práce ale ušetřená při řezání dřeva. Hladké latě z rozmítačky a ve velkém kráceny na pokosovce nebo formátovce. Nebo rozmítány už nakrácené kusy prken.
K časové úspoře při dolování rámků z plodiště - Docela jsem spokojen s tím, že do nástavku na 13 funglnových rámků se dává 12. Poslední ulička je stejně málo obsazená - při asymetrickém očku/česnu a díky volnému víc jak 1cm je to jedna dvě. U 10r na 375mm je to u mě boj. Vyndat i vrátit.
A ke zrušení polodrážky - osvědčené a praktické - bouchnout tam jen latičku a pod ní je mezera.
Pro Tom:Byla řeč o tom že si donesudomů oddělek jiné rámkové míry a chci jej převézt na svojí.U mne
je délka rámků 39 nebo 45 cm.Je to bráno tak,že nemám ani plný nástavek a hned přidávám odpovídající
rámky.
Při více nástavků mám nařezané 15 krát 8 laťky dlouhé 10 cm a přibíjím z boku.na jedné straně.Trocu se rámek vyhne.Ale tím ,že je to jen na určitý čas ,nevadí. F.V.
(22.06.2014 22:54)KaJi napsal(a): [ -> ]To si musí každý spočítat sám. Já tam vidím kolem toho kmitat obsluhu.
Takže to moc automatické není. A jestli zaměstnám 1 člověka a budu mít obavy aby mi to drahý zařízení nezk.... nebo tam dám dva a budu mít leda strach že si kudlou uřízne ruku nebo spadne do medometu. Tak já bych si vybral to druhé. Navíc udělat takové zařízení aby vyhovělo bezpečnostním normám, to je na třetího brigádníka - tedy ty prachy za bezp. obvody.
Tak tady jsem to trochu naznačil. I když mi tedy nesmíme ani naznačovat
To modrý je jako nějak udělaný hřeben s odsazením od stěny nástavku. Jestli bude mít prolis, nebo se posadí na latičku. To vodorovné je právě něco železného čím by se stloukl přímo ten rámek při výrobě.
Takže jsem to pochopil správně. To jsem borec.
Karle ty na sebe přitahuješ ty "konzervy=konzervativní včelaře" jak magnet!!! Nenech se otrávit, jinak budeme pořád na stromech!!!
Jaromír
Borec asi jste
Víte, jsem ta konzerva i když jsem byl ještě před asi 20 a snad i jen 15 lety velký radikál. Ono totiž to, co znělo tehdejším konzervám děsně radikálně, se stalo tak slabým odvarem vzhledem k dnešním mladším, že včerejší radikalizmus je pro vás konzervatizmus.
Bylo to tak vždy a nikdy se to, jak doufám, nezmění. Oni mladí (vím že KaJi má svá junácká léta dávno za sebou) často blbnou a neškodí, že je ti staří občas trošku přidrží nohama na zemi a mladí tím pádem uměřeně posouvají svět kupředu s menšími škodami. Ovšem najít tu rovnováhu je často víc než těžké.
Tome.50 tvojí konzervu z dřívejšku znám.
Často si mě zde bavil tvými přesvědčovacími metodami.
Tvé vlastenčení a zavrhování ciziny.
Jen nerozumím jaké škody na včelách by znikly Karlovou přestavbou
aby se musel někdo zabývat přesvědčováním, že to nemá dělat.
NB1 já vás ani nikoho jiného nepřesvědčuju. Snažím se být stručný a tak se stalo, že jsem to o těch menších škodách myslel obecně a ne jen ve včelařině.
A když to chcete polopatě, tak jednou z mnoha škod, způsobenou mladými či hloupými je to, že dnes je co úl (výrobce) to originál, že i váš Langstroth od různých výrobců má jiné rozměry a že komponenty nejsou kompatibilní a že na takovémto fóru se někdo ptá, jaké vlastně mají být včelí mezery a jaká ouška atd. To je ta škoda, ta konkrétní ve včelařině. Naposledy třeba Šípkův úl.
Je strašné přijet pro oddělek k věhlasnému včelaři a nedostat jeho rámky do svého úlu. Toho jsem doufal že se nedožiju. Když se ho zeptám, podle čeho dělá rámky tak odpoví, že podle SEBE!!
Tome, je to sice do jiného vlákna, ale jak to tedy bylo dřív?
Já začínal okolo 1980 a pokud si vzpomínám, tak většina knih než popsala všechny Tachováky, Třeboňáky, Lesany, 5_letky, Čechoslováky a další tak byla skoro v polovině.
Výstavku úlú v Křemencové jsem obdivoval skoro týdně - vedle byla Mensa.
A proto jsme se tehdy jako člověk teoreticky vzdělaný a ke všemu strojař vzhédl v Optimalu - měl to hlavní co je potřeba pro standart =
oficiální ]VÝKRES.
A nemůžu si pomoci, tohle splňuje zatím stále jen Optimal a svým způsobem Langstroth.
Právě třeba tím že existuje "evropský - německý" výkres PSNV. Je věcí jak moc si kupující vymíní že to co kupuje je podle výkresu.
Mně osobně to stačilo vždycky. A to mám desítky nástavků od různých výrobců a přes tisíce nakoupených rámků od různých výrobců.
Vždycky mi stačilo ohledně funkčních rozměrů odkázat na "ten výkres" a domluvit provedení. Vždy to sedlo. A to mi stačí.
Kolega zdědil Adamce a zažil jsem s ním letos jaká je situca kde je to po staru.
Protože monentálně makáme v automobilovém prům,yslu - kolébce standartizace ve světě - tak byl poněkud vyvalený z toho, že si skoro nic nemůže s jistotou objednat na internetu. A má doma sbírku rámečků "nových". A když se zeptá kde je ta nějaká, byt zrušená norma na rámky a další - tak mu poraď - podle mě žádná norma na rámky atd neexistuje a hlavně neexistovala - tedy z hledsiak rozměrů. Jak vyplnit evidenci o včelách, to jo - na to norma byla.
Tak nechápu jaký stav obhajuješ. Já mám pro něj název "Nevěstinec".
V českých úlech nebyl nikdy pořádek.
(25.06.2014 22:56)tom.50 napsal(a): [ -> ]A když to chcete polopatě, tak jednou z mnoha škod, způsobenou mladými či hloupými je to, že dnes je co úl (výrobce) to originál, že i váš Langstroth od různých výrobců má jiné rozměry a že komponenty nejsou kompatibilní a že na takovémto fóru se někdo ptá, jaké vlastně mají být včelí mezery a jaká ouška atd. To je ta škoda, ta konkrétní ve včelařině. Naposledy třeba Šípkův úl.
Ano, díky těm mladým co pořád něco mění už se nemusíme mačkat ve staré dobré Octavii a Felicii a vozíme se v naprosto nekompatibilních Octaviích a Felicicíh které mají společný s původními jen počet kol.
A ano, já se tady ptal, jaká je včelí mezera a rozměr rámků, neboť jsem to nikdy v žádné české knížce nečetl - tedy myslím u tzv. Adamcových rámcích.
Takže ta otázka je skutečně na místě. Ty jsi mi tady odpověděl, ale tak jak se v tvém okolí věří. Jiný včelař a výrobce rámků věří v o něco větší nšbo menší mezeru atd.
Takže prosím o odkaz (nebo jen napsat - jo bylo to v ČSN, čikdekoli) na jediný dokument ze starých dobrých dob, kde by byl rozměr rámků a nástavků standartizován.
Někdo tu psal, že měl staré původní ČSN zdarma zapůjčené z Křemencárny z ústředí Svazu. Zkusil bych zavolat tam. Logika věci říká, že KDE JINDE PROBOHA!!!
Sám jsem tam nevolal, proč taky, jsem si naprosto jistý. Myslel jsem si, že otázka původních ČSN je tím uzavřená = našel se zdroj.
Jo a příměr s auty nesedí. Já nemluvím o typech aut nýbrž o použitých závitech a ty jsou stejné u moderních jako u těch starých!!!! A právě vy se snažíte vymyslet jiné závity a to je přesně ta škoda. Bude to fungovat i s jinými závity, ale jen vám a případně pár šílencům, co si to novum pořídí. Jak libo, svoboda dovedená ad absurdum.
O normách se tu už někde psalo, byly to normy z řady norem 46 a 47. Vím že např. ČSN 47 8810 byla pro Jednotný úl, a k tomu byly další, např. ČSN 47 8811 - pro rámky, ČSN 46 6640 - Chov včel.
Ale to jsou všechno normy z let 1962 a pod.
(26.06.2014 10:21)tom.50 napsal(a): [ -> ]Jo a příměr s auty nesedí. Já nemluvím o typech aut nýbrž o použitých závitech a ty jsou stejné u moderních jako u těch starých!!!! A právě vy se snažíte vymyslet jiné závity a to je přesně ta škoda. Bude to fungovat i s jinými závity, ale jen vám a případně pár šílencům, co si to novum pořídí. Jak libo, svoboda dovedená ad absurdum.
Tohle není o tom, že něco zavedu, ale taková debatička aby se zjistilo, jestli nejsme někde vedle.
Mezi námi, ti co vynalezli rozběrné dílo byli skutečnou příčinou dnešního stavu kdy nemáme na světě jeden rámek.
Nevím jestli přirovnat ucha k závitu nebo ke karburátoru. Předpokládám, že ty se dneska už u aut asi nevyskytují.
Znáte Čejkovák? Bomba ne? Ten ouška nemá a vlastně kromě rámků nemá ani úl, samy rámky jsou rovnou i úlem. Jen nemá a nemůže mít nástavky...
A tím je k uzoufání malý (navzdory obřímu rámku).
A tedy, jestli je potřeba zvedat nástavky, musí mít rámek ouška a nebo jiné čudo.
A nereagoval jsem na váš stesk s vytahováním prvního rámku u vašich pleckáčů. No vidíte, mým mezerníkáčům se tu většina posmívá, tvrdí jak jsou blbé (neamerické), ovšem já nemám v tomto směru sebemenší problém...
. Stačí včelařské kleště na rámky a jde to velesnadno, bez sebemenšího odporu.
Asi zavedu hřebeny a pak jen vytrhám mezerníky.
Vyzkoušet hřebeny můžu i s těmi mezerníky a když bych náhodou zjistil, že mi hřebeny nevyhovují, nebudu trhat mezerníky, můžu to totiž vyzkoušet s nimi.
Mimochodem. Vymýšlíte rámek bez ouška s jakýmsi šroubočepem či tak něco. Třeba vás a nebo někoho bude zajímat skutečný důvod, proč mi vadí pleckáče. Není to, jak se mnohým zdá, odpor k lezení do západní řiti. Jde o to, že se mi velmi špatně berou do ruky rámky s nestejně širokými loučkami, tedy kdy je horní loučka užší než boční. Při braní do ruky hraje pro mě taky velkou roli právě to ouško a už kvůli tomu bych nechtěl nic jiného než ouško a nic jiného než stejnou šířku bočních louček jako horních. Jinak řečeno, nahrazovat cokoli funkčního a vyhovujícího něčím, co je dražší, hůř amatérsky vyrobitelné, blbě (a nebo hůře) funkční, špatně se to bere do ruky a ještě se vztekat při vyjímání prvního rámku v nástavku je velmi mírně řečeno kontaproduktivní.
(26.06.2014 10:52)Stanislav Vorel napsal(a): [ -> ]O normách se tu už...
Ale to jsou všechno normy z let 1962 a pod.
No ano, metrický závit je starý nejméně sto, spíš 150 a možná ještě více let a není třeba na něm nic měnit. Stejně jako na kladivu, lopatě či koštěti toho taky moc změnit nejde. Je to dokonalé.
Tady je řeč o tom, že se stejně furt používá a zdá se jako nejlepší to, co existuje už dlouho = rámek s ouškem a včelí mezera a nejde o nic jiného než se ujednotit na rozměrech. To právě řeší ty normy ze 60 let 20 stol. Stačilo by je dodržovat a u Langa dodržovat původní rozměry (normu) a nebyl by žádný problém. O tom a ničem jiném celou dobu nepíšu.
Přesně tak, ty píšeš o závitch a lopatě.
V případě závitů - neboli spoji - to jsou hřebíky a nově sponky. Není moc důvod je vylepšovat. Otázka, jestli někdy enní lepší hřebík nahradit vrutem.
Kladivo - sponkovačka a hřebíčkovačka je někdy lepší ne?
Lopata, koště - taky už jsou lepší řešení, ne?
A ujednocení na rozměrech - já s tím souhlasím, je tady někde napsáno že tam budou jiné rozměry?
Lidi jako ty - ty mají hrozně těžký život,. Pořád nasraný a jen kritizují.
Zajímalo by mě v jakém autě jezdíš? Že si ty novoty kupuješ. Taklová Octavia nebo něco převálečného, to byly stroje. Nebo ještě lepší byly kočáry. Víc jak půl tisíciletí zdokonalování dokonalého. Že jsme ty auta vůbec začali dělat, od té doby je to pořád v UIU. Co auto, to jiná kola.
A když jsme u věcných argumentů. Mně vadí hofmany stejně jako mezerníky.
A ješt víc mi vadí, že rámky ve spojích povolují, vytahují se, vaklají a výroba rámků čepováním je poměrně pracná a drahá.
A kdybych dneska začínal a uvažoval o farmě tak to změním.
Jenže se včelařinou se většinou jako byznys začíná v zoufalejších životních situacích /hlavně finančních/ takže na to to obvykle naráží.
Ale toto vlákno tady není o tom aby TOM50 vzpomínal na krásné staré časy.
Když se zde jen udělá analýtza stavu a zkušenosti, ze kterých můžou noví vyjít, tak to bude užitečné.
Protože co já se načetl odsudků třeba o hřebecnech. A dneska včelař kterýmu je, mám dojem, kolem 80 předělal u cca 300 NN včeltev - to je nástavků - vše na hřebeny. Protože v mládí četl blbé knihy a hlavně se místo výroby hřebenů psaly články jak nefungují.
A o tom byla ta moje úvaha. Když si pořizuji hřebeny? Potřebuji ta ostatní kurvítka? O hofgamench a mezernících nemluvě.
Protože polodrážka v nástavku a ucho rámku jsou DOKONALÁ KURVÍTKA. Pokud bych chtěl cizinci vyvětlit význam tohoto pěkného novotvaru, tak na tomto dokonale.
Zajímavé, že když se bavím o tomto a jiném řešeníé s tehnikem který není zatížen vzpomínkama na Janiše atd. tak se víceméně diví, proč lecos děláme tak blbě.
Představ si výlisek z nerezu za cca 1Kč do kterého strčíš dvě laťky a máš pevný a recyklovatelný a věčný roh rámku. Až ti dřevo shnije, nakoupíš jen laťky - naprosto laciná záležitost - jen výrobně jednouchý hranolek - rozmítačka, zkracovačka - a zastrčíš to do toho výlisku. Pokud se ti vyplatí z něj ohýbat ty "fousy" co budou držet dřevo. A nekoupíš si rovnou nové. Kdybi mi Langy nevaklaly a netrhaly kolem hřebíků a psonek tak odhaduji jejich životnost tak na 30 let.
A ty laťky si budeš moci koupit - na adamce ve všech jeho provedeních i na langa atd. Tohle ti vyrobí kterákoli malá dílna.
Výroba nástavků - kterákoli tovrána co dodává řezivo ve formátu může kdykoli začít vyrábět nástavyk ze 4 desek a 4 latí bez jakékoli další potřebné úpravy. (polodrážky atd.)
Kdokoli kdo dokáže dodávat desky/stavebnice do obchodů s nábytkem.
Pro Kaji: Nerad se míším do Vaší debaty s Tomem
Ale už jsem to nevydržel.Když přijdete ke mě do včelařského muzea, tak hned každému říkám-Nic nového
pod sluncem -a dokazuji to exponáty které jsou staré i sto let a vedle leží novinka /třeba z plastu/ i čerstvě
koupená.
Proč to pýši,ohledně Kajiho názoru:Výlisky z plechu místo mezerníků,spoje rohů rámků a zároveň jako
mezerník to už tu všechno bylo.
Našel jsem to ve starých katalozích.Pouze se to NEUJALO.
Moje postesknutí k tomu - Zháním aspoň na ukázku /nabízel jsem peníze za kus/ ,ale úl Vám nabídnou,
s mezerníky?Kdo by se stím schovával.Nejstarší mám dřevěné.
Mezerníky dřevěné - měl jsem i s původní krabičku. Taky mám takové vetšnictví.
Ve starých úlech jsem viděl lecos zajímavého. Včetně plechových mezerníků a různých dalších "kování" na rámky. Ale pokud bych měl datovat, tak snad doba předsocialistická. Za sociku se moc nových věcí nezavádělo - problém nástrojáren a dalších.
Proč se lecos neujmulo?
Jednak seriovost, výrobní stroje jejich možnosti a kapacita a nízké náklady na kus a cena lidské práce.
Možná má málokdo přehled a nesleduje to - ale berte to jako fakt - hodně se změnilo. (namátkou možnosti laserových vyřezávaček a jejich kapacita a i hodinový výkon = cena za kus, atd.)
Dřív bylo určitě výhodnější sedět na verpánku a dělat si sám všechno u kamen doma za dlouhých zimních večerů.
Doba se ale mění. Nehodlám hodnotit jestli je to dobře nebo špatně, ale beru to na vědomí.
Když se podívám jak lze většinu průmyslově vyráběných věcí pořídit laciněji, tak jedno z mála co se zdražuje jsou úly. Možná proto, že nejsou průmyslově vyráběny a jsme stále v minulém, nebo spíš předminulém století plném ruční práce.
No, nic. Byl to takový pokus zda by se pár lidí co mají v jednotlivých oborech přeci jen víc zkušeností a znalostí jak já nezapojilo a nedošlo se k nějakému názoru.
Já včera čistil staré rámky z tavidla (odhadem stovka) a přitom se utvrzoval ve svém názoru o slabých místech.. A při ukládání i viděl kolik jich tam je, protože pro mě bylo jendodušší brát nové než staré desinfikovat a opravovat. Mám jich dost a ještě se po mě budou dědit.
Takže já nic nového pořizovat ani nebudu.
Já nepotřebuji už nic nového vymýšlet, jen občas zařvu Panebože, který debil to vymyslel tak blbě. Uleví se mi a budu dál bojovat s mizernými rámky.
S těmi si poradím, ale s mizerným počasím a snůškou ne, na to jsem krátký.
Když jsme u těch novot - nevím jestli by nestálo za to, dát dohromady systém na zpracování dat z vah. Například naše váha každý den zaznamená teplotu a váhu úlu a pošle je web. Tam se zobrazí v podobě grafů, případně tabulek. Kdyby nás bylo víc a bylo ochotno tato data sdílet veřejně, bylo by to docela dobré vodítko pro ostatní z regionu jak zrovna snůška (ne)pokračuje či jak ubývají zimní zásoby... Vytvořit podobný web by nebylo asi nic těžkého, já jsem to zvládl naprogramovat sám:
http://slavneobrazy.cz/home/vahy/
My tato data veřejná máme, nic tajného na tom nevidím
Váhy jsou dneska dotované a řekl bych, že i docela dostupné, dokonce se objevil nový výrobce.
Data to bývají zajímavá: třeba ve středu, kdy bylo docela škaredě, tak byla snůška docela solidní, ale včera, kdy bylo hezky a ideální letový den, tak snůška spíš podprůměrná. A tyhle věci včelaři bez váhy úplně uniknou... Co si o to myslíte?