Ano, ale 0,4 nerez drát se nechtěně přeřízne málokdy na rozdíl od toho cínovaného. Jestli obřezávat špejli nebo drát už není časově zásadní rozdíl.
Jinak, ale při volné stavbě vyřezávám minimum většina rámků se "dožije" tavidla nebo koupele ve vařící vodě.
Mně hodně příjemně překvapilo jak včely drát do stavby zapracují a pro mě je fajn, když mi stačí hromada stjných rámků připravených v zimě a jen podle potřeby zatavím mezistěnu nebo vložím rovnou do včel.
Možná jo, mám to v plánu vyzkoušet v Nymsových rámcích - měli by to i spojit a udržet pohromadě. Véčko - shora asi na 1/3 délky loučky, dole do středu dolní.
Jinak ale do 24ky mi zatím teroreticky přijde rychlejší vyvrtat díru a shora zarazit nastříhaný silný drát nebo hřebík, než drátkovat = uchytit začátek a konec.
Už léta to dělám tak, že podle mokré laťky pustím středem horní loučky kapku vosku. Je záležitost v řádu vteřin a zcela to stačí.
Funguje to bez problémů, a to jak jen na horní loučky, tak i na volnou stavbu v rámkách i na variantu horní loučky s bočními (beze spodní), kterou mám pod polodištěm v t. zv. manipulačních nástavcích.
Chápu ale, že nyní hledáme varianty z opačného konce spektra ...
Jiří
To je základ, my tady řešíme aby to jednoduše a snadno vyřezatelně drželo ve větších rámcích na těchto základech.
O čem se moc nediskutuje to je spodní loučka při volné stavbě. Ta pokud ji včely mají rády a pevně k ní přichytí stavbu zpevní souš nejlíp.
Nejvíc má na chuť včel dostavět vše až dolů né tvar spodní loučky, ale to co je pod loučkou. Pokud je tam po mezeře velké 10-20mm dno úlu tak to už musí mít spodní loučka hodně lákavý tvar, aby tam stavbu dotáhly. Zatímco pokud je pod loučkou plod až k horní loučce tak rámek nad ním je dostavěný až dolů i k široké loučce.
Taková spodní loučka 12x8mm nastojato uprostřed rámku je taky jistota, že to včely dotáhnou až k ní, ale zase hodně často neznaje literaturu a včelí mezeru to lepí přes až k rámku pod lištou.
Nevím jestli by pomohlo spodní loučku natřít voskem nebo nějaká jiná finta, když tam nechci dávat tenčí loučku než 25mm?
Já letos zkoušel dávat do stavebních rámků jeden proužek mezistěny do drážky v horní loučce a druhý proužek do drážky ve spodní loučce.
Úspěšnost přilepení díla dole je tak 50%, je to lepší než bez toho proužku dole, ale stejně nic moc - budu ale dál bádat.
Jinak ta volná stavba je pro matky velmi atraktivní. V oddělkách se krásně hledaly byly většinou na ní.
Originálne riešenie hornej a dolnej latky rámika. Nová konfigurácia zamedzuje ohýbanie latiek pri drôtovaní rámikov a originálny dizajn hornej a spodnej latky zabezpečuje včelám bezpečný prechod medzi poschodiami úľa v zime aj v lete. Ten rámik minimalizuje včeliu medzeru medzi nadstavkami. Spevňuje stavbu diela pri hornej a dolnej latke. Ideálne riešenie rámika nie len pre včelárenie bez medzistienok na prírodnom diele.
[
attachment=3523]
Dobré, jen nesouhlasím s tím "originální".
Paradoxně se to zkosení používá u mezistěn dávno.
Kolomý si to jako známou věc zaváděl po zavedení odvíčkovací linky.
Originálne? Samozrejme, že delta alebo triangel rámiky aj ja používam dlhšiu dobu. Viac ako desaťročie. Je to to isté. Záleží to len od frézy, ktorú použije stolár alebo včelár.
Kto má problém, že mu včely nedostavajú plást až po spodnú latku, tak tu je riešenie z prvej republiky. Na spodnú latku treba nalepiť pásik buniek z vystavaného diela.
[
attachment=3524]
O kolko drahsi je takyto frazovany ramik oproti nefrezovanemu? Mozete upresnit rozmery tych trojuholnikov ? Ja som si kedysi robil podobne ramiky tak, ze som hornu latku klasickych B-ramikov jednoducho obrezal do tvaru rovnoramenneho trojuholnika v priereze.
Vcelarim s medzistenami, ale na rok chcem vyskusat zopar ulov s volnou stavbou. Chcem sa ale opytat - odpozorovali ste niekto, ktoru ramikovu mieru oblubuju najviac? Mam cele B a rozmyslam ze spravim 2/3 B ak by to bolo vyhodnejsie. Co by ste poradili?
M.
Maroš1 2/3 B, je ,,E", ja mám včely už len na voľnej stavbe, je im jedno či B alebo E, postatné je aby mali znášku , inak ti stavať nebudú, osobne ti môžem odporučiť Delta rámik, včely z neho stavajú rovno, dielo lepšie previažu o vrchnú latku. No a potom závisí od schopnosti včelstva, niektoré stavajú viac , niektoré menej, ale to si musíš odpozorovať sám.
Prajem veľa úspechov.
Ano, viem ze je to Ecko len som to nechcel pisat lebo to v CR moc nepoznaju co som sa bavil s nimi. S drotovanim mate ake skusensti? Medzisteny drotujem na 6, tu som videl na 4 a 5, mate skusenosti s 6?
M.
2/3 rámiky netreba drôtikovať. Ja nepoužívam drôt ani na b rámiky. Tie sa sem tam pri točení mierne poškodia, ale včely to vždy za deň opravia. Ak točím opatrne, nepoškodia sa ani béčka. E a LG 2/3 sa mi ešte nikdy nepoškodili pri točení.
Pri toceni sa mi aj B s medzistenou nadrotovane vertikalne na 6 potrhaju vacsinou pri hornej latke a netocim nejako silno. Praveze chodim domov len na vikend, a chcem rozsirit, tak chcem vyskusat volnu stavbu. Uvidime co to spravi na rok
M.
(25.07.2015 21:15)Maroš1 napsal(a): [ -> ]Ano, viem ze je to Ecko len som to nechcel pisat lebo to v CR moc nepoznaju co som sa bavil s nimi.
M.
,E" je to isté ako Optimal , iba horná latka je 452 mm dlhá
Kluci vcelarsky, jakych dosahujete vynosu na volne stavbe. Ja tedy holkam po repce nechavam vice nez pulku, pak si lehce sahnu pro pozdni lipovo - medovicovy medik a tedy castecne zimuju na medu. Osobne mam cisty vynos cca 10-15 Kg na vcelstvo. Je mi jasne, ze stavba vezme neco z vynosu. Ja to moc nehrotim, med neprodavam, mam ho pro svou rodinu a pratele. Spis by mne zajimalo kolik se da na volne stavbe udelat. Drive jsem pouzival jen horni latky s britem a pomalu je vytlacuju prazdnyma rameckama bez dratku, ktere lze docela v pohode vytacet bez vetsich ztrat.
LPS
Ono je to relativní, jsou sezony, kdy jde stavba skoro sama, jindy je to problém. Ale když už je pak dost díla, tak už je to v pohodě, řeší se jen obměna či občas nějaké nové dílo v oddělcích, nebo když je větší snůška. Je to o snůšce v klíčových fázích sezony a o úživnosti či zavčelení oblasti.
Mám tak mezi 20 - 30 kg z těch lepších včelstev, z ostatních méně, a je to teď už stejné jako jako v dobách bez volné stavby. Nevidím v tom rozdíl. A víc nečekám, v mé lokalitě to po změně typu krajiny už asi víc nedá, jen pokud je dobrá snůška z letní medovice, ale to je tak jednou za 4 - 5 let, když se sejde to, co se sejít má ...
Jistě: M. Havelka v Polabí to bude mít jinak ... Kluci na horách taky jinak ...
Jsou zde i nepočitatelné faktory: pozorovat to a učit se z toho ... A pro včely ten komfort že si to mohou dělat, jak chtějí ... Tohle považuju za hodně cenné už proto, že to přispívá k jejich "pohodě". A ta zase souvisí s odolností, imunitou. Plus na to zaměřená zootechnika ... Včetně zimování na medu, jež jim evidentně prospívá stran imunity ... Tohle je pro mě priorita.
Med prodávám, ale jaksi jen "spřízněným duším" a snažím se pomalu umazávat deficit vzniklý původními investicemi (bez dotací). Takže mi jde i o to, abych přiměřeně "umazával" a zároveň vysvětloval zájemcům svou vizi včelaření.
Jsou to docela tvrdě vydělané a myslím i zasloužené peníze. Jdou zpět do včel, zatím. A jinak to asi nebude ... Bonus pro mě je ten zážitek a pocit, že to "jde i jinak", jenž je "k nezaplacení" ...
Jiří
(26.07.2015 10:50)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Je to o snůšce v klíčových fázích sezony a o úživnosti či zavčelení oblasti.
Todle je klíčová informace.
Stavba s výnosem nesouvisí - to sou starý kecy. Spíš bych řekl, že čím víc staví, tím víc nosí.
Mám je na med, postaví průměrně ročně 2 x VN, průměr medu cca 20 ročně na dekádu, jednotlivě 5-100kg podle roku a kvality matky.
Je to tak, jak píše Jirka - časem ti dílo přebývá a čím víc máš z jara panenských souší, tím zase víc staví.
Podstatný je, začít se stavbou, jak je to možný - u mě třeba v únoru / v 500m.n.m pří snůšce z lísky /. Když to necháš na květen, je utrum. Tzn. do února vyndat vše co nepotřebují, ať makaj a dílo přidat až při nektarové snůšce v dubnu a to zase masívně. Nesměj se podseknout malým prostorem. Malý výnos není díky volné stavbě, ale špatnému načasování rozšíření - většina pouček v literatuře neodpovídá skutečnosti a na volné stavbě je to znát víc.
Stavba = ztráta medu je blbost. B*L*B*O*S*T
Nad tím taky přemýšlím. Odpověď není jednoznačná. Je to celý komplex.
Pokud by mě zajímal v prvé řadě výnos tak volnou stavbu nemám, a spoustu jiných věcí. Je to o prioritě.
Pokud chci medný výnos - technologie je celkem vymakaná a dá se. Otázka je jak je to pro včely. Ani tady si nemyslím, že to je proti včelám, pokud se to umí.
Já měl vloni nulu a kolega klasik o kousek vedle vytáčel. Ale jak říkal, hned jak jsem měl půlku plástu s medem, už jsem to točil. A kupodivu vyzimoval OK, o kus dál jiní klasici ne. Já taky ne, na volné stavbě, kde včely měly předloňskou melecitozu, k tomu nevytočené medníky se zbytka a vše co si přinesly. A bylo to stanoviště kde to skoro totálně lehlo. Takže určitě nelze očekávat od volné stavby a přirozeného vedení, zimování na medu atd nějaké zázraky. Jen to možná zvýší statistickou pravděpdoobnost přežití.
Když pak začala snůška ze svazenky, tak na jiném stanovišti narvaly opět asi 15-20 kilo do prázdných velkoplodišť, než začaly dávat do medníku. Kolega by to točil, má malé úly ale velké výnosy, ať se říká co chce.
Na volné stavbě mají včely "přebytek" trubců, opět ztráta.
Ovšem díky volné stavbě a dalšímu mi nedělá problém mít víc včelstev a mám minimum hodin na včelstvo a včelstva si žijou podle svého. A já taky. Ale na výnosu je to hodně znát, pokud není dostatečná snůška. Režie včelstva je vysoká.
Škoda, že nebyla nabídka jako předloni, sice melecitozy, ale tak bylo vidět co včelstvo v kondici dokáže natahat.