Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Ano, důležitá je snůška jak zmiňuje Jiří . Proto paní - Romca.sm - pokud nebude žádný, nebo minimální přínos sladiny, je třeba stále přikrmovat ( cukr + voda 1:1 ) aby Vám včelky pěkně stavěly - a to jak roj tak oddělek.

Díky za zkušenosti, souhlasím - vloni mi volnou stavbu oproti předchozím letům dost kazily. Taky to vidím na to ničemné jaro. Uvidíme letos.
Ivan Černý

Dnes jsem to prolustroval, za deset dní postavily pouze jeden necelý rámek 2/3L. Blýská se na oteplení, tak snad jim to půjde lépe. Snůška je, tak zatím nepřikrmuji.

I experimentování má své zákonitosti. Můj experiment – s vražením celého nástavku s prázdnými rámky doprostřed stabilizovaného úlu nevyšel. I když – z jakého úhlu pohledu? Z pohledu včelaře nevyšel, z pohledu včel, které nebyly omezovány se zřejmě jevil ideálně – stavěly tak jak jim vyhovovalo.
Dlužno přiznat, že původním záměrem bylo umístění 1 plodového rámku do středu N a obestavení rámky prázdnými. Experiment výše popsaný vznikl vlastně neplánovaně, neb nedošla včas ušlechtilá matka, ze které měly být použity matečníky pro nové oddělky.
Druhým „negativním“ jevem bylo velmi příznivé počasí a s ním bohatá snůška, jejíž příliv nová stavba neudržela a někde se zbortila.
Někdo však musí prošlapávat tu trnitou cestu a hlavně podělit se o klíčové momenty s dalšími, aby se mohli vyvarovat chybných kroků, takže moje závěry jsou následující:
- pouze vodicí vosková linka ve středu horní loučky nestačí, není-li prázdný rámek obestavěn, nejlépe soušemi, náhradně mezistěnami
- lépe začínat se volnou stavbou až po velkých nárazových snůškách
- nazapomínat, že včelstva jsou různá, některé stavěly v "lajně", tedy co může fungovat někomu, nemusí druhému
PS: V zásadě by mi architektura bez šablony v plodišti vůbec nevadila – pouze občas celé obměnit
PPS: Vřelý dík a obdiv kamarádu J.Přesličkovi, zkušenému praktikovi, který ač pochyboval o mém nadšení a víře v neřízenou volnou stavbu, souhlasil a přidělal si spoustu práce s nápravou stavu ve svých včelstvech

Ahoj Karle, ve Tvém případě říkám - experimentům s volnou stavbou zdar!
(jinak totiž s oblibou přenechávám experimenty jiným)

Já jsem letos dvěma včelstvům nasazoval medníky s tímto uložením rámků v nástavku zleva:
DÍLO, SR, MS, SR, PP, SR, PP, SR, MS, DÍLO

vysvětlivky:
DÍLO = vytočený plást z loňska
SR = stavební rámek
MS = mezistěna
PP = převěšený plodový plást

Dostaly tedy do medníku 4 stavební rámky (nepočítám další v plodišti) a 2 mezistěny. Dá se říci, že do týdne až 14 dnů bylo vystavěno, stavební rámky samozřejmě trubčina.....Ty medníky jsem dával 10.dubna.

Dosavadní poznatky:
1. Stavbením rámkům nedávám proužek MS, ani nenaznačuji proužek voskem. Vystavěly je bez problémů tak jako tak (ať už v plodišti nebo v medníku).
2. Při zanášení takovéhoto medníku medem dávají 100% jasnou přednost plástům po líhnoucím se plodu, pak do mezistěn a nakonec, ne příliš ochotně i do trubčiny. Ale vzhledem k tomu, že je tu slušná snůška, bude zanešená a zavíčkovaná i trubčina (podotýkám, že drátkuji).
3. Mezistěny postavily obecně do týdne.
4. Vzhledem k tomu, že SR byly vždy něčím obklopeny, tak včely nestavěly nakřivo - nadivoko, ale držely se daných mantinelů.

Je to přesně jak řiká Libor, nebo architekt.

Taky mam stejnou zkušenost, kde jsem dal včelám víc prostoru a zvrhlo se to na divočinu. Stavební rámek by měl mít jasně dané hranice - ideálně po stranách soušemi. Pokud jsou po stranách jen mezistěny, už hrozí, že jeden rámek přetáhnou k tomu druhému a ani jedna souš není vhodná na další práci. Na jedné příliš široké roztažení buněk. A druhý naopak nevytažený.

Díky za reakci. Potvrzuje to (zatím) úvahu, že je nutné pro přesnou (podle našich pravidel) volnou stavbu ohraničit prostor, který chceme nechat zastavět v rozteči, kterou včela běžně staví. Pro mnohé samozřejmě naprosto jasné.
To, že ve volném prostoru celého nástavku staví jinak, vyvolává pochybnost, zda je pro ně nadirigovaná stavba ideální. Domnívám se, zatím bez důkazu, že včely dokáží obývat všelijak tvarované dutiny, ale, že vždy podle tvaru prostoru, proudění vzduchu, přístupu(česnu) a já nevím čemu ještě, vytváří architekturu daného prostoru dle svých požadavků na ideální prostor.

Libore, jenom malý dotaz: jak reagovaly na ten stavební rámek mezi dvěma převěšenými plod. plásty?

Ahoj, SR byl mezi plodovými plásty vystavěn nejrychleji, cca do týdne.
Co se potřebné teploty okolo plodu týče, nemám obavy že by to "neutopily" ....pod vloženým medníkem byly 3 plodištní nástavky ovládané včelami.

Rovněž různě experimentuji s volnou stavbou.Přiznám se že tak trochu z nouze,jelikož občas nemám zrovna mezistěny.Nevím jestli to tu někdo nepsal,ale je také dobré, aby rámky byly mezerníky přesně přiražené na sobě.Mě se zatím nestalo ,že by to včely švihly úplně napříč vloženým rámkům,ale klidně plást vybočí k vedlejšímu se kterým ho spojí.Také udělají jakoby "dvojitý plást" jako má na první fotografii architekt odpadu výše.A to hlavně na rámku,který se odchýlí od vedlejšího rámku a je vedle něho příliš velká mezera.( na strůpkovou folii se nezavěsí). Také třeba klidně začnou stavět přímo ukázkově od horní loučky,ale v dolní části plást, pro mě z nepochopitelných důvodů, zahnou.Vedlejší staví pak rovnoběžně s ním i s tím ohybem.No nejlepší je,když jsou s každé strany souše,nebo alespoň mezistěny,jak zde již zaznělo.Ten divoký plást vystavěný od nuly včelami je ale skvostně jemný.Prostě nádhera.

Zahýbají ten plást dole v úrovni očka nebo česna? Pak by to mělo zřejmě nějakou souvislost s prouděním vzduchu nebo ochranou - jakousi barikádou před přímým vstupem. Toť ovšem jen hypotéza samozřejmě.

(24.04.2011 19:59)romca.sm napsal(a): [ -> ]Zdravím včelaře ,
ráda bych teď na jaře také začala. Budu mít úly Optimal, rámky 42x17. Je možné začít s rojem bez mezistěn pouze s počátečními proužky? Jaký postup doporučujete?

S takto určeným cieľom doporučujem začať iba s rojom. Kŕmiť primárny roj nemá zmysel, pretože je geneticky naprogramovaný a fyzicky pripravený stavať dielo a nosiť zásoby ako šialený. Preto veľký roj, prvák, je z hľadiska výberu najvzácnejší, postaví za tri týždne dva nadstavky od nuly a môžete mu pridať tretí box. Druhák, prípadne tretiak, neprežije bez podpory a to ani v prípade, že ho posilníte o zmetené včely, nemá energiu, ktorú potrebuje vynaložiť na postavenie dostatočne veľkých nových plástov, potrebuje zdroj na prežitie najmä v prípade, že je zlé počasie, robte výber a nechajte ho na pospas osudu, aj keď je vzácny tým, že má mladú matku. Ale to sa jednoducho hovorí keď máte desať včelstiev, ako keď máte jedno.

(13.05.2011 20:11)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]Zahýbají ten plást dole v úrovni očka nebo česna? Pak by to mělo zřejmě nějakou souvislost s prouděním vzduchu nebo ochranou - jakousi barikádou před přímým vstupem. Toť ovšem jen hypotéza samozřejmě.

Udělal mi to vloni roj.Měl jsem ho v jednom nástavku.Očko otevřené a česno zůžené.No je to možné,že tím vybočením plástu něco regulují.Nevím.Nadruhou stranu se mi stalo u mezistěn,že se mi jedna částečně odlepila v úle od drátků na rámku a ohnula se.Včely ji samozřejmě vystavěly i s tím ohnutím.Dokonce v tom zahnutém konci měly plod a já čekal až vyběhne,aby jsem ten kus mohl odříznout.Tam jsem jim to "zreguloval" nechtíc já. Mě to spíše připadá,alespoň jak jsem sledoval jak se roj prověsí do prázdných rámků,že jak staví více plástů najednou,tak se ty prověšené včely ,stavící dílo, vzájemně dotýkají a spojují v uličkách mezi jednotlivými budoucímy plásty a občas vznikne to,že plástev prostě zahnou a nebo spojí se sousední.Já myslím,že u divokých plástů se to stává běžně.

(13.05.2011 9:59)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Libore, jenom malý dotaz: jak reagovaly na ten stavební rámek mezi dvěma převěšenými plod. plásty?

Podle toho, co jsem si všimnul, tak v plodovém hnízdu staví stavební rámky bez proužků mezistěn mezi dvěma plodovými plásty nejlépe.
Když je to ve snůšce v místech kam dvají med, než stihnou postavit stavební rámek, protáhnou vedlejší buňky s medem, a ten nový stavební je mezi nimi jaksi víc stísněný.

(16.05.2011 9:40)Radek Krušina napsal(a): [ -> ].....Když je to ve snůšce v místech kam dvají med, než stihnou postavit stavební rámek, protáhnou vedlejší buňky s medem, a ten nový stavební je mezi nimi jaksi víc stísněný.

Toto se mi nestalo, všechny plásty v takto sestavených mednících jsou rovné a stejné jak když střelí. (ať už to byla MS, nebo SR daný mezi cokoliv).
To ale neznamená, že v jinou dobu, na jiném místě, v jiných včelách, v jiných podmínkách se to nestane.

Např. loňské oddělky při prokládání plodiště mezistěnami si klidně původní plásty ztluštěly a mezistěny vostaly nedotažené a to prosím v plodišti. Včelám čék neporučí.

Z důvodu rostoucích cen mezistěn a nedostatku finančních prostředků, jsem se rozhodl zavést systém volné stavby.
V těchto dnech budu včelstvům postupně vkládat a současně testovat cca 100Ks stavebních rámků 39x24 cm, které budou obsahovat přidanou prostřední loučku s předlohou. Přeci jen je u vysokých nástavků velká vzálenost, kde by nezpevněné dílo mohlo dělat problémy.
Pokud se tento systém osvědčí, zavedu jej do budoucna nastálo.
Honza

Já loni na v podletí zapomněl ve smetenci chovnou horní loučku. Včelky si ji vystavěly a kupodivu ani nespojily s nástavkem pod ní. Včera jsem ji měl v ruce - ač nemá boční ani spodní loučky, byla pěkně pevná a mohl jsem ji otočit vzhůru nohama. Celkem mne to překvapilo. A nebyla ani spojená s nástavkem na bocích.
Na volnou stavbu se také snažím přejít. Došly MS a další kupovat nechci. Ještě mám asi 3/4 kila proužků, které mi zbyly po zmenšení vyšších MS. Hodí se perfektně jako základ do drážky.
V budoucnu budu asi kupovat MS jen na tyto proužky, pokud nebudu do drážky v horní loučce dávat něco jiného.

(17.05.2011 8:58)Jan Pavlů napsal(a): [ -> ]... přidanou prostřední loučku s předlohou. Přeci jen je u vysokých nástavků velká vzálenost, kde by nezpevněné dílo mohlo dělat problémy.

Honzo, a nestačilo by to horizontálně nadrátkovat? Nebo alespoň část pro porovnání s přidanou prostř. loučkou. Nu, ale každopádně průběžně referuj. Držím Ti palce.

(16.05.2011 13:31)Libor V. napsal(a): [ -> ]

(16.05.2011 9:40)Radek Krušina napsal(a): [ -> ].....Když je to ve snůšce v místech kam dávají med, než stihnou postavit stavební rámek, protáhnou vedlejší buňky s medem, a ten nový stavební je mezi nimi jaksi víc stísněný.

Toto se mi nestalo, všechny plásty v takto sestavených mednících jsou rovné a stejné jak když střelí. (ať už to byla MS, nebo SR daný mezi cokoliv).
To ale neznamená, že v jinou dobu, na jiném místě, v jiných včelách, v jiných podmínkách se to nestane.
Např. loňské oddělky při prokládání plodiště mezistěnami si klidně původní plásty ztluštěly a mezistěny vostaly nedotažené a to prosím v plodišti. Včelám čék neporučí.

Libore, Radku, díky, pro mne je to velmi cenné.

Já chci Karle svoje včelařství co nejvíce z racionalizovat. Drátkování stojí peníze a čas. Je mi také velice sympatická protirojová metoda chovu trubců, což volná stavba velice pěkně umožňuje. Nejtěžší asi bude ROVNĚ přilepit proužek mezistěny pro nasměrování stavby. Ještě jsem to nedělal a docela se toho bojím... Dále se bojím jak se tyto rámky budou chovat v medometu...
Uvidíme. Každopádně sem vložím pár fotek (jakýsi seriál) od přípravy po vystavění, zakladení + následné vytočení.