Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Volná stavba
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Miroslav: nevsiml sis jaky je rozdil mezi ramkem pro volnou stavbu a ramkem s mezistenou? videl jsi ten odkaz? Anebo chces rict, ze vyriznout zaplodovanou vostinu nozem je stejne problematicke jako ji skrabat spachtli z plastu?

Jinak to vlakno zde o plastovych ramcich kde se resily tyto problemy to zamrzlo myslim nekdy pred 3 lety a nikdo tam neresil plastove ramky pro volnou stavbu - pravdepodobne jeste nebyly v prodeji...

M.H.: diky za reakci, o te komunikaci pres plásty o tom se psalo v jinem vlakne, ale nikdo nedokazal potvrdit, ze v plastovem ramku to funguje hur nez ve drevenem, nekolik lidi tam tvrdi, ze jedou ciste jenom plastove a nemaj zadny problem.
Myslel jsem to tak, že z hlediska vlastností plástu je vhodnější celistvý vysoký plást, než několik nízkých. Takže materiál rámku, zvláště spodní loučky, nehraje takovou roli, si myslím.
Nejdřív řešíš úsporu financí, díky samostatné horní loučce a pak uvažuješ o plastovém stavebním rámku, který ekonomicky nedává žádný smysl. I ten bude po okrajích černý s nutností čistit.
Proto asi lehké nedorozumění
(28.02.2020 1:17)tom.50 napsal(a): [ -> ]VÝZVA

Mám nápad, jen částečně ověřený, na volnou stavbu, na rámek pro volnou stavbu. Nikdy jsem nikde nic podobného neviděl, co vím, je to originální nápad, dám ho tady k dospozici po ověření několika včelaři.

Jedná se o rámek klasické míry, zatím jsem vyzkoušel 39x34,7, 39x30, 39x24 a 39x15. U posledních dvou měr je to snadné, u vyšších malinko jiné. Princip je v tom, že se rámek nedrátkuje, může mít výrazně tenkou horní loučku, u 15 a 24 stačí 7 mm, u vyších měr musí být asi 12 mm, ouško 7. Spodní je asi 8, možná by stačila 7.


Nejedná se o žádný žert či nesmysl, funguje to!

Trochu jsem nepochopil v čem je nápad originální? V té užší loučce? Nedrátkovat rámky, obzvlášť nízké, je normální, stavba na orig. rámcích také a stavba bez proužku mezistěny taky se používá.
Tom50 je originál....
Misoka

Nepochopil, nevadí. Mě nedrátkované panenské medníkové rámky 39x15 vystavěné na M vytáčet na plné otáčky nejde. Četl jsem, že někdo takové nedrátkuje, neviděl jsem, nechápu jak mu to funguje.

Mě jde spíš o vysoké rámky.
Už se o tom psalo, trhání panenského díla v medometu je o konstrukci koše v medometu. Tu co mám já, tak by dokázala vytočit i vysoké rámky.
Aha, děkuju vám, mám medomet Karl Fritz. Už mi musí vydržet do smrti. Raděj tedy udělám rámky tak, aby šly vytáčet v čemkoli.

A prosím vás, bavíme se pořád o nezakladených rámcích s medem?
(28.02.2020 1:17)tom.50 napsal(a): [ -> ]VÝZVA
.... Princip je v tom, že se rámek nedrátkuje, může mít výrazně tenkou horní loučku, ...Když se tento rámek o šířce všech louček 25 mm, mezerníkový (není podmínka) "recykluje" ve smyslu vyváření voští, prostě se vyvaří v kotli s vodou a po uschnutí se zase vloží do včelstva a včely ho postaví. Opakuju, žádné drátky, žádný vosk, nic. A tak bez šahnutí funguje do chvíle, kdy shnije, nebo se rozpadne stářím.

Rejpaly a posmívače, co nikdy nic neumí poradit a jen prudí, v tomto případě prosím, aby se zdrželi. Prosím tímto několik zájemců, kteří mají na čem a dokáží vyrábět (nebo upravit kupované) přířezy, aby se ozvali formou SZ. Systém je ...

[Obrázky: WP-20190506-12-08-28-Pro.jpg]
[Obrázky: z-en-lou-ek.jpg]
Karl Fritz bez střední osy mi točí vysoké 42/35 téměř bez poškození. Za mě dobrý, uvnitř otočím. Používám ale střední svislé tyčky. Je to skoro jako dvě 17-ky u sebe.
Tome, u nízkých rámků to může být dobré, včely mají na stvbu jasnou lajnu, mě u těch širokých občas jak je nekontroluju postaví divoký chaos.
Panenské Ali?
Fritz má jemnou síť a do ní se to jen zaboří, nic víc. Netočím přeci zběsile a do sucha. A ne těch mých pár úlů mám čas.
Ten Tomův nápad zkusím.
(29.02.2020 23:03)MirekMatucha napsal(a): [ -> ]
(28.02.2020 1:17)tom.50 napsal(a): [ -> ]VÝZVA
.... Princip je v tom, že se rámek nedrátkuje, může mít výrazně tenkou horní loučku, ...Když se tento rámek o šířce všech louček 25 mm, mezerníkový (není podmínka) "recykluje" ve smyslu vyváření voští, prostě se vyvaří v kotli s vodou a po uschnutí se zase vloží do včelstva a včely ho postaví. Opakuju, žádné drátky, žádný vosk, nic. A tak bez šahnutí funguje do chvíle, kdy shnije, nebo se rozpadne stářím.

Rejpaly a posmívače, co nikdy nic neumí poradit a jen prudí, v tomto případě prosím, aby se zdrželi. Prosím tímto několik zájemců, kteří mají na čem a dokáží vyrábět (nebo upravit kupované) přířezy, aby se ozvali formou SZ. Systém je ...

[Obrázky: WP-20190506-12-08-28-Pro.jpg]
[Obrázky: z-en-lou-ek.jpg]

Paráda, velmi zajímavé a pěkné!

Jenže toto není ono, já měl na mysli nikloi šířku loučky, ale její výšku - aby byla co nejspabší a ne jako u Langa že je mezi patry plástů strsšně dřeva.

Váš systém je zajímavý. Jenže. Nesnáším prostavování mezi patry a takto úzké horní loučky budou prostavovat. To já zaboha nechci, musí být široké 25 a spodní taky. Neznám u včel nic horšího, než prostavená patra. Když je tam med, včely se na to vyrhnou a nejde to pak sestavit zpátky bez mačkání včel. Horší je tam ale trubčí plod - ten spolehlivě vyláká do medníku matku.

Můj princip není žádný vynález, inspiroval jsem se původním Langstrothem, jeho rámkem, než Češi vynalezli mezistěnu. M byla v Příbrami asi dřív než Langstroth patentoval úl, ale nepřu se, nehádám se, prostě i v tomto jsme to byli my Češi.
Ty rámky měly takový jakoby břit. To je pro mě výrobně složité (pro každého kdo nemá frézu a i tak je to nebezpečné - ptal jsem se komerčního výrobce rámků -taky by to prodražilo přířez). Navíc to neřeší výztuhu. Mě jde o to, aby to bylo vyztužené líp než drátky a přitom se ta výztuha nemusela nijak obnovovat, vypínat, prostě nic. Vyvařím a jde to bez šahnutí do včel. Výztuha jsou dva svislé hranolky, které rozdělí plást na třetiny, třeba 5x5, nebo 4x8 a já je mám z koupených zapalovacích třísek. Ale ty, co mám já, jsou vyráběné (asi nějaký odpad) po tisících a všechny stejné (tď mě napadá, že to třeba už nevyrábí). Nemám jak to nafotit, požádám KTM.

Jsou to tyhle https://www.kmkservis.cz/drevo-na-podpal...uk-5kg-bal

Chci otestovat 4 mm kulaté špejle (třísky asi nebudou navěky), které by byly mimo osu plástu. Moje "špánky" jsou přesně v ose. Už před pár lety jsem zkusil špejle jitrnicové 3 mm, ale s normální mezistěnou a byly mimo osu. Včely podle nich vykousaly mezistěnu, něco jim na těch špejlích (potravinářských) nešmakovalo.

Je mnoho možností a proto jsem doufal, že se tu najde několik kreativců a společně na to přijdem, co bude nejlacinější, nejrychlejší, nejfunkčnější. Zatím jste první a díky za to.


(29.02.2020 23:04)Ali napsal(a): [ -> ]Karl Fritz bez střední osy mi točí vysoké 42/35 téměř bez poškození. Za mě dobrý, uvnitř otočím. Používám ale střední svislé tyčky. Je to skoro jako dvě 17-ky u sebe.
Tome, u nízkých rámků to může být dobré, včely mají na stvbu jasnou lajnu, mě u těch širokých občas jak je nekontroluju postaví divoký chaos.

Já tohle přehlíd Ali, to je ono!!!! Díky

No a teď si představte, že na takhle vysoký rámek dáte ty svislé lajsničky dvě a nebo raději tři. Ale lepší bude aby vám ten rámek začlay stavět tři "party" stavitelek najednou. Pak nechte jen jeden prostřední, jak to máte na fotce a spíš svislý nedávejte vůbec. Rozdělte plást vodorovně na stejné třetiny děma vloženými hranolky 10x10, ale nakoso, dolu i nahoru břitem a užasnete!! A tím, že je ten hranolek nakoso, že je břit i nahoru, ihned to dostaví a zakomponují to do plástu tak, že to na první pohled nevidíte.

Mám radost že to napadlo víc chlapů! Díky.

Jo, nemůžete dát dva a víc vedle sebe, musíte to nazebrovat s M a nebo soušemi. To je mrzuté...

Pak postaví ten chaos jak jste nafotil.
Musím se přiznat, že naležato mě to nenapadlo. To zkusím s jednou i se dvěma (2x 18; 3x 11,5). Plást to vyztužuje dobře. Svisle ji ale musím poprvé potáhnout voskem, jinak ji po celé délce nevestaví, až napodruhé.
Naležato to bude asi lepší volba, tam začnou i skončí, a zřejmě bude jedno je-li hranatá na koso nebo kulatá. Tu zastaví tutáč. A pokud budou viset na jedné šprušli 37 od sebe, zřejmě jim i nepude tak dobře stavět divoká příroda.
(29.02.2020 22:03)tom.50 napsal(a): [ -> ]A prosím vás, bavíme se pořád o nezakladených rámcích s medem?

Bavíme, nemívám jich moc, ale vždy když přidávám poslední nástavek k vystavení v sezoně (přelom května-června), tak několik rámků vystaví a zanesou komplet medem, výjimečně i celý ten nástavek.
Ahoj, chci po snůšce (konec června) přejít u mých zbylých 39x24 na Dadant 39x36 a chtěl bych to zkusit s volnou stavbou s rámky vypletenými svislými dráty a pruhem mezistěny na horní loučce (4cm?mělo by cenu dát i 2cm proužek i ke spodní?).
Po přemetení je chci vydatně krmit,aby stavěly rychle.
Plod bych chtěl nechat vyběhnout v dočasném dolním nástavku 39x24 pod dadantem a mateří mřížkou.
Už jsem to dělal s oddělky loni a šlo to, jen s tím rozdílem, že jsem použil mezistěny a plodu bylo méně.

Půjde to?
Já bych tak odvážný nebyl,zkus a dej vědět.
V podstatě nejde o přemetení, ale o přidání Dadant nástavku se stavebními rámky na včelsta zůžená ze tří 39x24 na jeden...

Teoreticky jim tam můžu vrazit jeden či dva Dadant rámky i teď do plodistě a tím bych měl aspoň nějaký základ na potom...?
Nepůjde to. V lepším případě budou nad mřížkou stavět divočinu jako v Japonci a proužky mezistěn na tom nic nezmění. V horším zůstanou na starých sousich a matka nebude mít kam klást.
Blbý je, že toho plodu bude na konci června asi fakt hooodně. (produkční včelstva)
Co s ním děláte při přemetání na mezistěny??!
Nebo předtím klíckujete matku?
Nebo z toho uděláte oddělek s novou matkou?
Teoreticky ho možná můžu dát vyběhnout do oddělků, těch mám letos dost.
Referenční URL's