Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(24.05.2013 19:47)Misoka napsal(a): [ -> ]Neděláš to zbytečně složitě? Po vyřezání už není potřeba znovu dávat proužek mezistěny, jak už tam jednou bylo dílo, tak včely tam docela ochotně znova staví, možná bych pro sichr, tu horní loučku moc nečistil, aby zůstaly náznaky buněk, já to tak používal na SR.

To jsem teď dělal u cca 125 rámků. Ovšem ne vždy se mi podařilo tam ten zbytek díla nechat.
Toto by mělo být trvalé řešení odolné i pro vyvařování ve vodě.
A nejde jen o ochotu stavět, ale taky jde o to, aby včelky nezačaly stavět na kraji rámku, ale uprostřed.

To funguje, zkoušel jsem to, ale já to staré voští nyní jen vylamuji - neřežu a tím pádem na přechodu tmavého a světlého se to láme. Mám to u vyšších rámků a tam nahoře je světlejší nezakladený pruh. A i kdyby to bylo vybráno úplně, dávám jim stavět mezi již vystavěné plásty a tam nic nepotřebují - kdybych jim tam dal jen kus klacku tak to pověsí na něj pěkně doprostřed mezi dva sousední plásty.

A když si chci hrát u nových, tak používám fintu od IvanaČ. Přiložím mokrou laťku a přetřu štětečkem. Vytvoří se perfektní vosková záclonka a je to. Když se utrhně - někdy, tak stejně jim tam zůstane vvýšená čárka a oni se podle ní chytají. To je to nejrychlejší.

Jenže letos mi nechtějí v této zimě jít ani do nástavklu s MS natož do nástavku s volnou stavbou.- Takže to stejně musím rvát mezi plásty a na to jak píšu výše není často nic potřeba. Můžete to vyzkoušet - strčte jim tam prázdný rámek.

A takto staví na tom slabém dřevěném základu.

[attachment=1887] [attachment=1888] [attachment=1889]

Dovoluji si poslat obrázek části volné stavby, kde si ty šikulky rozhodly postavit bez ladu a skladu všechny typy buněk (dělničí nahoře, trubčí dole, matečníky - jeden dokonce s víčkem, které dosud neupadlo - a náznak misky) a navíc mi pro radost vybudovaly dvě sedmicípé buňky(od matečníků vpravo a vpravo vzhůru), prostě aby netrpěly nudou nebo stereotypem.
Sedmihrannou včelu jsem hledal marně, i když se zjevně vylíhla.
A myslím si, že je to jednoznačný důkaz o tom, že jim je skutečně zcela šumafuk jakékoliv pravidlo nebo zákon volné stavby, ať to nazveme X nebo Y, hlavně že je kde bydlet, šetřit a hodovat.

Včely nestavějí záměrně šestiboké buňky. Tento tvar vyplyne sám ze vzájemného uspořádání buněk (viz Fenomenální včely).

Mám dojem, že včely tu knihu ještě nečetly a stavějí záměrně různěboké buňky. V plodišti většinou šestiboké, v medné oblasti jak jim to vyjde.
Stačí se podívat na okraj rozestavěného plástu, jak jim to krásně hranatí bez interakce se sousedními buňkami.
Ivan Černý

Na přidávací klícce mi toto pěkně vystavěly.
V detailu je krásně vidět, jak si nedělají hlavu s přesností geometrie dna buňky - jak to padne, tak to padne.

[attachment=2055] [attachment=2056] [attachment=2057]

(04.01.2014 17:43)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Skontroloval som podložky vo včelstvách. Teploty sú plusové takmer stále, mínusové len občas a krátko. Polovica včelstiev má v melive pomerne veľké množstvo voskových šupín a kvapky vody. Usudzujem, že možno začali plodovať. Ide o silnejšie včelstvá (jedno skôr stredne silné). Slabšie včelstvá voskové šupiny ani kvapky vody na podložkách nemajú. Jedno včelstvo podľa meliva veľmi zoslablo, ale s tým som aj rátal, nechal som ho kvôli matke do rezervy, ak počas zimy niečo osirie. Už po nakŕmení výrazne zoslablo. Je to moje prvé včelstvo, s ktorým som začínal pred pár rokmi. Jediné, ktoré ešte stále existuje. Asi prišiel jeho čas. Matku má mladú, ale už počas roka nebolo celkom v poriadku. Tento rok bude plný zmien. Nie len vo včelách, ale aj v nich. Plán je zazimovať 10 včelstiev a nejakým spôsobom ujednotiť (resp. čo najviac to pôjde zjednotiť) rámikové miery. Prvým krokom bude zúžiť všetky rámikové miery na 2. B a LG. Béčkové ako pozostatok po manželkinom dedovi a LG ako môj výber v začiatkoch. Ak všetko pôjde, tak by to mohlo byť 4 ku 6 alebo 3 ku 7. 3 B10 + jeden béčkový ležan na hranie a zvyšok LG, uvidím ešte na akej výške. Buď všetko na 2/3 alebo niečo 2/3 a niečo Jumbo a v budúcom roku už iba jedna verzia. Teraz mám poriadny mix, B10, Warre, LG, Dadant. V podstate každé dva včelstvá sú na inej rámikovej miere. To bola asi najväčšia chyba, akej som sa dopustil - snaha skúšať stále niečo iné. Ale zase som získal skúsenosti, ktoré by som inak nemal. Ďalšou zmenou budú dná pri neuteplených úľoch. Prechádzam na 2,5 cm vysoké celodrevené dná. Tu hore veľa dier v úli škodí... Taktiež upúšťam od voľnej stavby bez rámikov, aj tej mám hodne (pokus o naturálne včelárenie - neúspešný, dôvodov je viac), a prechádzam na stavbu v rámikoch (bez MS). Čo sa týka očiek, bol som ich veľkým zástancom, potom veľkým odporcom (podobne ako pri fólii), ale rozhodol som sa ich používať (je to výhoda pri odložencoch, pri zimovaní na nízkom dne a podobne). No a vrátim sa znova k materskej mriežke. V podstate všetko čo som vo svojej nerozvážnosti zatratil, sa ukázalo nakoniec ako lepšie riešenie. Ale uvidíme, ako to pôjde, lebo zima je zatiaľ nie moc dobrá... Môže sa z toho vykľuť jedna z najhorších sezón, alebo naopak, jedna z najlepších. Niečo mi hovorí, že to bude extrém. Otázna je, ktorý z tých dvoch...

Prečo upúšťaš od voľnej stavby bez rámikov? Ja by som chcel začať včeláriť LG 2/3 na trámikoch, medná komora. Ale o trámikoch je málo informácii.

Voľnú stavbu na trámikoch je možné praktizovať s dobrým medným výnosom len vo veľmi kvalitných znáškových podmienkach a v dobrých rokoch. Voľná stavba v rámikoch vyrieši jeden podstatný problém a to je návratnosť plastov do úľa. Pri trámikových úľoch med lisujem a logicky tak plásty nemôžem vrátiť do úľa. Čím pri medobranbí včelám znížim rapídne veľkosť životného priestoru a teda majú menej priestoru pre plodovanie a rovnako pre ukladanie medu, okrem toho sa musia venovať stavbe, čo ich dosť brzdí v rozvoji a od polovice leta aj tak nechcú stavať. Čiže im môžem zobrať len toľko plástov, aby im zostalo trochu na plod, trochu na nektár a dosť na uloženie zásob na zimu. A to je problém (v mojich podmienkach včely nestavajú tak, ako nižšie, čo je limitované klímou a znáškou). Voľnú stavbu v rámikoch budem vytáčať a vytočené plásty môžu putovať späť do úľa. Prečo voľná stavba v rámikoch? Pretože sa mi zdá, že včely si na voľnej stavbe inak "upracú priestor" ako chce včelár a mám dojem, že je to pre ne vyhovujúcejšie. Zároveň to šetrí financie za MS. Na voľnej stavbe bez rámikov v mojich podmienkach je takmer nereálne dochovať silné včelstvá. Tu hore celkovo je ťažšie dochovať silné včelstvá, ale určitým postupom to ide. Pri NN je mojim cieľom chovať včelstvá na 4NN + 1NN odloženec (ten nechať dorásť na 2NN) a potom následne spojiť (ak nebudem chcieť rozširovať počty). Pri Jumbách 1VN + 2NN + 1VN odloženec a na zimu opäť spojiť. Ako to cca dosiahnuť už tuším, len tomu ešte vychytám muchy.

Ja praktické skúsenosti nemám, iba čo som sa dočítal. Ale niekde si písal, že na trámikoch majú v zime nižšiu spotrebu (asi prirodzenejšia regulácia vetrania). Ďalej som niekde čítal, že aj trámik sa dá opatrne vytočiť (asi p. Bencúr písal), len neviem do akej miery to je pravda.

Spotreba áno. To jednoznačne. Včelstvo má na trámikoch o 1/3 až 1/2 menšiu spotrebu zásob v zime ako tak isto silné včelstvo v rámikovom úli. Vytáčanie trámikov, hm, dá sa, ale Lg 2/3 potom nie sú dobrý nápad. Skôr B.

Jaro a v prázdnom rámiku sa nemusia venovať stavbe diela?A aby si nebol prekvapený pri vytáčaní rámika postaveného voľne bez medzistienky...Týmto spôsobom sa dopracovať k dostatku plástov,bude tiež "krížová cesta".

To už mám otestované. Pri 2/3 LG je to úplne v pohode. Rámik plást dobre spevňuje. Áno venujú sa stavbe, ale ten plást po vytočení môžem vrátiť späť do úľa. Lisovaný trámik nie. Čiže rámik nemusia vystavať zakaždým znova, trámik áno.

(09.01.2014 21:54)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Spotreba áno. To jednoznačne. Včelstvo má na trámikoch o 1/3 až 1/2 menšiu spotrebu zásob v zime ako tak isto silné včelstvo v rámikovom úli. Vytáčanie trámikov, hm, dá sa, ale Lg 2/3 potom nie sú dobrý nápad. Skôr B.

Prečo skôr B? Rozmýšľal som Warré, ale vraj pri silnejších včelstvách je nestabilný (5 až 6 nadstavkov). Pri vytáčaní trámiku sa plást začne deformovať? Nepomohol by na to nejaký prípravok, ktorý by plást fixoval pri vytáčaní?

Warre plást na vytáčanie bez rámika je tiež lepší ako LG, problém LG (2/3) je, že je dlhý a úzky. Ako výstuž sa dávajú napr. droty. http://warre.biobees.com/delon.htm (obrázky pod tabuľkou).

Neviem posúdiť, či to je reálne.


Ale výhoda menšej zimnej spotreby, tým možno asi aj vitálnejších včiel by mohla vyvážiť komplikácie pri vytáčaní a výrobe rámikov.

Panečku, všímáte si, jak je přirozený plást pevný? Odvíčkování - všechno špatně, koš medometu - všechno špatně -- a nerozbil ho.
Ivan Černý

Na té straně zeměkoule je takových odborníků asi vícero. Vzpomínám si na jedno video, jak dávali dílo do rámků vzhůru nohama. Pokud to bylo v Austrálii, dá se to pochopit, tam je všechno naopak.

K příspěvkům o pár kusů výše. Mám pocit že z toho děláte zbytečnou vědu. Volnou stavbu lze provozovat snad ve všech rozměrech.
Mám volnou stavbu ve vydrátkovaných L1/1 skoro 8 let a nechápu diskusi o vhodnosti toho kterého rozměru k volné stavbě.
Ve vydrátkovaných L30 (45*30) taktéž, ale neřeší mi to problém snadnosti obměny díla, tak v 45*30 má uprostřed svislou špejli (3*15mm) a to je naprosto v pohodě.

V L1/2 už není vůbec co řešit a kdysi dávno jsme s tím začal z časové nouze a lenosti v NN Brennerech 45*15 už vůbec nebylo co řešit, KROMĚ ÚDIVU JINÝCH VČELAŘŮ .

Volná stavba v rámku je úplně v pohodě, vytáčení bez problémů. Volná stavba medný výnos nesnižuje-to je mýtus. Kdo chce souše, nadělá si je i volnou stavbou v rámku. A co se týče volné stavby a síly včelstva, nemyslím si, že volná stavba na trámku omezuje včelstvo v síle, to záleží i na včelaři, co se včelami provádí. Otázka je, zdali je vhodné chovat silné včelstva, tak jak se to dnes propaguje. Ale to je na rozmyslení každého. Mám to i to a zatím je asi brzo na hodnocení, ale slabší (především ve smyslu prostoru který ovládají) mají oproti silným své výhody.