Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Mor včelího plodu
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Jen dotaz,na jakou vzdálenost můžeš převezt v obci Praha včely ze svého stanoviště bez vyšetření na MVP.

Ať se daří Zdeněk
Koho zajímá jakási Praha kdesi? Kvuli katastru Prahy změníme celou CR? Naprostá většina katastru obcí v CR je pár km čtverečních.Koneckoncu ochranné pásmo se vyhlašuje v okruhu 3 km,podmínka vyšetření pri přesunu mohla být klidne doladěna s touhle vzdálenosti,pokud je katastr větší.
Stačilo by zde stanovit územím katastr městské části, myslím že jednoduché řešení. Hlavní problém je ten, že při přesunu na území obce bylo vše jasné. Teď je prostor pro obcházení nařízení různými chytráky. A nejhorší pak je, že když se veterináři dostanou do terénu, tak najednou nic nezmůžou a za nic nemůžou.
Josef a Tomáši, opravdu dává smysl povinné vyšetření moru při každém přesunu, resp. alespoň jednou ročně.

Mě se zdá, že vyšetření sem, nebo tam, mor se šíří, tedy stará metodika šíření nebrání.

(Je opravdu na postupu, nebo je to jen můj dojem?
Taky to mám za humny, mohl jsem převzít včelnici, než jsme domluvili detaily, bum, morové pásmo...)
Tady jde o to,že ten katastr je daleko větší možnost,jak to zachytit,podobné jako monitoring.Ja si vždycky myslel,že když alespoň já budu dělat dobrovolně vyšetření,budu mít přehled o výskytu mvp u nás v obci.Jak vidíš,pletl jsem se.2 stanoviště pozitivní,9 bez zachytu spor.Nebyt monitoringu,nebyl by nalez.Ted se utěšuju,že to bylo zachyceno včas,a bude to vyřešeno v zárodku,nedojde k nakažení dalších 9 stanovišt.
Pořád mám v živé paměti rok 2006,kdy jsme zlikvidovali komplet všechna stanoviště tří obcí.Kdo tohle nezažil,nepochopí.
Mám prosbičku kolegové, nemohu nikde na netu najít vzor jak vyplnit Objednávku laboratorního vyšetření - včely
Nejsem si jistý, jestli jsem zadavatel Já, či naše veterina na kterou ponesu vzorky.

Díky za pomoc
Zadavatel je ten, kdo to bude platit. Jestli je to nařízené vyšetření, je to veterina, pokud je to tvá iniciativa, jseš to ty...

Jinak pokud si to budeš platit sám, tak zvaž, jestli vyšetření u SVS je ta nejlepší varianta. Existuje u nás akreditovaná laboratoř, která ti to udělá za polovinu...



Jinak jsem zaslech jednu zajímavost - "výzkumníci" z Dolu prý do své oficiální metodiky ohledně zdolávání MVP chtějí zahrnou přemetání na mezistěny. Tak tomu říkám pokrok. Že jim to ale trvalo...
Obdivuhodná rychlost,až mi to úplně vyrazilo dech.
Moc děkuji za nakopnutí, zítra odesílám na soukromou laboratoř
(19.03.2021 12:38)Ivík napsal(a): [ -> ]Na N. Zélandu, kde mají promakaný management moru, došli k závěru, že největším přenašečem moru je včelař. Zcela to podepisuji. Není bez zajímavosti, že ve zvládání moru vůbec preventivní obměnu díla nemají, o preventivní obměně díla tam nenajdete ani řádek. Když mor najdou, ihned spálí postižený úl. Jádro pudla je spíše o rychlosti zásahu, zničení ohnisk. Protože jak jsem psal výše, pokud jsou aktivní ohniska, tak mor jede vesele i na panenských plástech.

Heteopteryx: Tedy dle mého rozumu, zárodky moru jsou v plodových plástech a mohou se tam zakoncentrovávat, až najednou vlivem genetiky aktuálního zdravotního stavu té konkrétní larvy a dalších podmínek, najednou propukne klinika.

To je nedoložené tvrzení - za mě také dogma, je nutno si uvědomit, že včely neustále upravují plodiště. A koloběh materiálu není jen dovnitř, ale i ven. Při této premise by ve všech zemích, kde nemění dílo, museli být zavaleni morem, což se neděje.

Co jsem tu byl naposled, téma se trochu rozjelo. Nechtěl jsem už k tomu více psát, ale teď za dlouhých zimních večerů.....
Obecně co se týče stáří díla, je zřejmé, že včely jsou přizpůsobeny na obě varianty. Ostatně si nemusíme dělat iluzi, že na našich včelnicích probíhá důsledná výměna min. 1/3 díla. Vím jak to dělal (nedělal) můj strejda a znám včelaře, kteří otevřeně řeknou, že už na to nestačí. Pro jiné jsou zase mezistěny drahá záležitost. Přitom nemají se včelami žádný problém, což tu někteří také popisujete. Naopak, jeden můj známý výstižně označil tmavé dílo za aktivní, panenské za pasivní a mezistěny samozřejmě žádný prostor nepředstavují. Já zase tvrdím, že to je jediný omyl pana Volejníka, totiž, že včely nemilují komín, jak říká on, ale pruh starého díla vprostřed nástavků nad sebou. Vliv starého díla na budování nových včelstev kdysi porovnal Ing. Čermák v příručce k Optimalu z r. 1994, viz příloha. Co se týče volně žijících včelstev v nějakých původních podmínkách, pak mi také přijde Linhartova teorie dost nepravděpodobná, tedy v tom, že by u včelstva dlouhodobě usazeného v dutině docházelo k nějaké zásadní obměně díla. Ovšem v souboru nějaké skupiny včelstev už to bylo jinak. Včelstva se množila výhradně rojením, takže by nové dílo ke starému bylo minimálně v poměru tak 1:1? Otázka je kolik rojů i mateřských včelstev by přežilo v letech chudých na snůšku jako byl ten loňský s dlouhou zimou, jako je ten letošní? Tehdy šlo ovšem o zachování druhu, ale nám jde o přežití včelstev řekněme z hospodářského hlediska, navíc nežijících v přírodě, ale v zemědělsky a lesnicky obdělávané krajině. Takže se třeba JosPr vůbec nedivím, že intenzivně mění dílo, když má mor na dosah.
Nicméně s tebou nemohu souhlasit v otázce vztahu starého díla k moru. Výměnu díla je nutné ovšem chápat jen jako dílčí součást celého komplexu dalších opatření a jiných faktorů, jako je odolnost konkrétního včelstva, či virulence konkrétní formy patogenu, což ovlivní konečný výsledek. Nelze proto jednoznačně udělat závěr, že tam, kde se dílo nemění jsou na tom s morem stejně, jako tam, kde ho mění. Ostatně to tak není. Lze dohledat z různých zdrojů až neuvěřitelně vysokou míru prevalence výskytu moru v některých zemích: Pákistán 37%, Turecko 29%, Teherán 26% populace. Do přílohy přidávám alespoň Ritterův výzkum, kdy byla zjištěna přítomnost spor P.l. u 98% mimoevropských medů, ale i u evropských to bylo 62% vzorků. Lze to ale těžko porovnávat, právě kvůli těm dalším opatřením, kdy se třeba dílo nemění, ale používají se antibiotika. Stejně tak ten Nový Zéland na tom nebyl nijak dobře a při dosažení 2% už začali bít na poplach. (Mají podobně včelstev jako u nás, bylo by to 12000 infikovaných včel ročně). I tam zpočátku prováděli u klinicky nemocných včelstev přemetání a byli poměrně úspěšní. Pak usoudili, že bude lepší kliniku pálit a všechna včelstva držet v karanténě, např. vracení vytočených plástů do včelstev, odkud byly vzaty. To není také z praktického hlediska zrovna jednoduchá záležitost, ale jako komplex opatření je to zřejmě funkční. Podle toho, co tady uvádějí mají to tam dost přísný: https://afb.org.nz/incidence-of-american...w-zealand/ Ty máš asi na mysli článek z MV 5/2016, kde bylo pod nějakým obrázkem napsáno, že obměna díla není důležitá, ale pokud vím, v dalším čísle na to Dr. Klíma reagoval. Vlastně by jsme pro ně s naším zamořením 0,1% mohli být vzoremSmile To, že se mor objevuje i na čerstvě zakladených plástech jsem slyšel z více míst, myslím i zde na fóru to zmínil Ing. Čermák. Ale zase je zde zřetelný rozdíl mezi včelstvem bez klinických příznaků přemeteným na mezistěny v rámci prevence, což je napodobení rojení, nebo migrace a vložením mezistěny mezi plásty, z kterých už pomalu tečou rozkládající se infikované larvy.
Heteropteryx si jakožto mikrobiolog všiml toho podstatného. Koncentrace spor moru ve starém díle je samozřejmě podložená. Mám někde ofocený článek Smirnova výzkumu, kde potvrdil, že ve starším díle je mnohem vyšší koncentrace spor P.L. Nedokážu to teď najít, ale bylo to v nějakých Apiacta z 80 let, mají to v knihovně v Křemencárně. Ostatně přenos spor z buňky do buňky není podle mě úplně objasněn. Často se uvádí, že se larvy nakazí donesenou kontaminovanou potravou, jenže mladé larvičky, citlivější k nemoci jsou krmeny výhradně kašičkou, teprve starší larvy směsí kašičky a glycidů a ty už zase je prakticky nemožné nakazit jakkoli velkým množstvím spor. Naopak Drobníková se domnívá, že přítomnost medu v potravě starších larev může mít právě bakteriostatický účinek. Jindy se uvádí, že spory přenesou včely na kusadlech. Nicméně teorie pomnožení spor v žaludku larvy a jejich přechod přes výkaly kukly do díla a následné vylouhování v kašičce mi nepřijde úplně nereálné. Drobníková dokonce prokázala, že spory moru, procházející zažívacím traktem včel, jsou po vykálení virulentnější. Proč by tomu tak nemohlo být i u spor procházejících zažíváním larev a kukel. Kniha Tlumení moru včelího plodu, ač z roku 1983, ale rozhodně zajímavá. Stěžejní je ale práce Wolfové zde: https://theses.cz/id/rseo0v/7604834 Počínaje stranou 30 popisuje pokus u dvou včelařů, kde byla zjištěna relativně vysoká nálož spor, ale bez kliniky, tudíž se nepálilo. V jednom případě včelař radikální obměnou díla dosáhl už v druhém roce od nálezu snížení spor v měli pod hranici detekce u dvou ze tří včelstev. V druhém případě včelař na jednom stanovišti ponechal včelstva bez zásahu a další rok se objevila klinika a musela být utracena. Na druhém stanovišti prováděl intenzivní obměnu díla a během dvou let byla opět hodnota neměřitelná. Nevím, proč se tomu nevěnuje více pozornosti, takový pokus by nebyl náročný ani pro náš výzkumákSmile No a ten Linhart nakonec taky nepálil, ale okolo všichni. To by se nemělo přehlížet. Sám z praxe nemohu naštěstí nic moc potvrdit. Snad jen to, co jsem tu už zmiňoval, že jsem před pár lety pomáhal známé včelařce s nakaženými včelstvy. Přišlo to od souseda, který po mě chtěl také včelstva vysířit, s tím, že se na to psychicky necítí. Přitom mi ukázal i pěkné venkovní držáky na rámky, které tam umisťoval na vyčištění od melecitózy. Dílo měl černé jak bota, táhlo mu na 90, takže chápu. Moje známá dělala +- obměnu 1/3. Jejích 5 včelstev jsme přebírali ve třech ještě s veterinářkou přes hodinu a našla se 1 podezřelá buňka. Chtěl jsem se jí ještě na něco zeptat, když odešla k sousedovi, ale cca po půl hodině už byla pryč, přitom rozebírala 12 včelstev se starým pánem. Podle mě, co vytáhla, tam to bylo. To není samozřejmě žádný důkaz, ale takové nějaké podrobnější popisy situace postrádám i v tématu o moru a jiných nemocech.
Dobrý příspěvek k zamyšlení. Ale jak to, že v tak malé zemičce máme tolik ohnisek MP. Když celé kontynenty na obnovu díla kašlou a tyhle problémy nemaj nebo neřešej. Čím víc se hledá tím víc se najde . Pouze se domnívám !! že mnoho moru je jen hniloba a na mor se to napíše aby to bylo zaplacený. Na hnilobu vám nikdo nic nedá. Nebo se mýlím???? Vyděl jsem jedno video kde konstatovali že je to jasné a přitom se jim rozteklé larvy natahovali jen asi 3mm. mor by se mněl natahovat jako nit 15-20MM né??? Tak jsem to viděl vyfocené v knihách. Vlasní skušenost s morem nemám.
Ahoj Mirku, díky za cenný příspěvek. Cituješ v něm i můj článek z MV 5/2016. Bohužel ne zcela přesně.
Na NZ je velmi zajímavá historie moru, ze které plyne, že MPV je především o včelaři:
1947 - první vládní data, 2% včelstev trpěla MVP, postižené úly přemetali, což částečně snížilo % moru, ale MPV se vracel
1950 – rozhodnutí Min. zemědělství ukončit shock swarming (tedy přemetání včelstev), v současné době je při nálezu MPV přemetení nelegální
1960 – vládou financovaný program -včelař: pálení inf. úlu včelařem, prohlídky na mor, ohlášení moru úřadům;úřady: prohlídky (něco jak u nás nyní)
1990 – narůstání počtu inf. úlů, až do 1,4% - vláda reagovala tak, že program zrušila a včelaři se museli starat sami
1998 - založili svoji agenturu, která školí včelaře, celý systém je na bázi vzdělání a maximální odpovědnosti samotného včelaře - včelař inhed pálí úl, kde najde mor (ale jen ten, ne jak u nás nějaká procenta a pak nesmysl ně celé stanoviště)
V roce 1990 33% vzorku obsahovalo spory a ve 2015 to měli bez nálezů.

Obrázek vývoje počtu % moru na NZ, mluví za vše (v roce 2000 se % mírně navýšilo, protože na NZ přišla varoóza), ale jinak když jsou včelaři vzdělaní, mají 100%zodpovědnost, umí reagovat ihned a míra MPV jde dolů:
[attachment=5986]
MPV na NZ má trochu jiné příznaky a jinak se šíří než u nás (hlavně přes medníky).Proti přemetení jako ozdravnému způsobu, když najdete MPV v ČR nic nemám, u nás funguje úspěšně, což potvrzuje MVDr. Zdeněk Klíma, který si moru užil na Zlínsku. Taky je dobré posílat každý rok měl do Agroly. Jen prostě nevěřím, že preventivní výměna díla má v tomto ohledu nějaký výraznější vliv.
Můj názor na mor
Včelař by měl mít možnost levně a bez nutnosti třást se strachy před hygieniky s pochodněmi nechat vyšetřit své vzorky měli na mor. Dokud není klinika, dá se to zachránit. Pokud se to bude vyšetřovat pravidelně, tak je to jistý druh ochrany. To vyšetření je levné, kultivační a proveditelné např. v rámci organizací ČSV. A dá se to i po domácku, nemusí na to být žádná mikrobiologická laboratoř.. Cena vybavení nepřesáhne cenu ani toho nejlevnějšího medometu...
Mor včelího je onemocnění plodu ,ale nedělejte z něj zase strašáka.Bakterie moru přeživají v půdě i 40 let. 0bměna díla po kolika letech sama se nevytvoří musi ji někdo infikovat znám případ i na vystavených mezistěnách. Do roku 89 se u nás použivali včelaři do podzimního krmení Niketabin nebo Fumaglin, tyto lečiva obsahovaly streptomicin,ještě někteří davali penicilin proti Nosemě Apis. Po použítí leků se klinika neprojeví tak včelař neví ani,že má mor. Evidence na výskyt moru se nevedla. Dnes 90% všelařů i když má mor tak ho nerozezná, to až včelstva padnou. Včelař který chce tak si rozbor na mor udělá rozbor od Agroly vyjde na 1,5 kg medu nebo si může udělat rozbor medu na spory moru což je taky za pusinku,ale to by ti včelaři museli chtít něco dělat. Kdo hledá cestu si najde.Uvaha,že by to mohly dělat ZO tak to je utopie nejsou si schopni dojit pro penize ne tak něco donést na rozbor na ZO pokud to důvěrník nevybere.Omlovám se včelařům kteří to dělají i některé ZO kde se to druží a něco podnikají a ti ostatni o tom nemají ani potuchy.

Ať se daří Zdeněk
Zdeňku, vyšetření u Agroly stojí 2 stovky. A chvála jim, že na tom nerejžují, jako jiní.

Pokud toho chce člověk víc, nebo častěji, vyplatí se mu podle mě samovyšetření. Jedna miska s mediem na kultivaci původce moru stojí asi 10 korun. A můžete vyšetřovat kolikrát ročně chcete klidně každé včelstvo zvlášť, všichni včelaři v okolí. Když se složí třeba 10 včelařů, tak má každý z nich za cenu 2 vyšetření u Agroly po celý zbytek života vyšetření za 10 korun. Když by se na schůzi ZO včelaři dohodli, že to chtějí, tak proč ne?
Ta ti budu opnovat vyšetření na mor včelího plodu jen podmínky (periho misky, určitá navážka,živný roztok,teplota,čas množeni a potom vyhodnocení,potom dezinfekce, a zápis) to nemysliš vážně a kdo to bude chtít ze členů ZO udělat? Co by řekli členové ,že mají mor .UTOPIE. Nebo jsi nový člen ZO a máš ideje.

Ať se daří Zdeněk
(14.04.2021 16:44)Tomáš Chrudimský napsal(a): [ -> ]Jedna miska s mediem na kultivaci původce moru stojí asi 10 korun.

Ještě tu chybí odkaz na eshop kde ty misky objednat a je to hotový a po velkém byznysu našich slavných výzkumných ústavů a laboratoří.

Vzorek a náklady jsou tedy ještě v nákladech levnější než 10Kč. ... pěkné. Takový rozdíl 10Kč oproti cca 500Kč dle ceníkové ceny Dolu. Opravdu pěkně dlouhodobě upečeno.
Medak: No, máš poravdu Zdeňku. Sice už jsem vyrostl z toho, že dostanu Nobelovu cenu a že je možný světový mír, ale nějaké ty ideje ještě mámSmile. Já bych to třeba u nás v ZO klidně dělal (kdyby to teda někdo chtěl, kromě mě).
Já jsem, dalo by se říct, evoluční mikrobiolog. Aj jsem s morem jeden čas pracoval a vyvíjel testovací sadu pro včelaře, aby si mohli udělat rozbor sami... Co nejvíce jednoduchou, aby to zvládl opravdu i nějaký starý dědeček. Měl do zkumavky s roztokem, zahřát, kápnout kapátkem na misku, rozetřít, strčit někam na 37 stupňů a po 5dnech spočítat počet kolonií na misce. Navažovat se nic nemusí. Měl by to být gram měli, což je +/- 1 lžička kávová. Přesnost nehraje roli. Pohybujeme se v v rámci řádů CFU/g, takže jestli je tam reálně jiný počet CFU v rámci jednoho řádu, je to fuk. Nicméně to narazilo na několik překážek (jako třeba jak dopravit výrobek k zákazníkovi tak, aby se agar nerozbil přepravou) a postupně vyšumělo, protože byly důležitější věci. Někde mám nejspíš ještě soupis potřebných věcí i s cenami a hotový Návod k použití produktu, který nakonec na trh nešel.....

gupa: Teď nevím, jestli je to myšleno sarkasticky, nebo opravdově. Každopádně cenotvorba produktu opravdu není jen o nákladech na materiál. Musí se zaplatit energie, nájmy prostor, plat zaměstnanců, amortizace přístrojů, investice do přístrojů, daň státu no a nějaký zisk navrch. Takže jo, na materiálu jsme třeba v desítkách korun, ale ono se na to nabaluje to ostatní... Nevím, kolik na tom vydělá třeba Agrola, která chce jen 200, po odečtení všech nákladů, ale moc to nebude. Zákulisní zajímavost: Agrola to umí proto, že jeden člověk, včelař, stejně naštvaný jako ty monopolem Dolu (a taky tím kolik tam za to chtějí platit), Agrolu tu kultivaci naučil a oni si to vyšetření akreditovali taky.

Ono to vážně není žádná rocket science. Nejtěžší ale není věci dělat, ale sehnat si na to papíry, že to děláš v souladu se všemi předpisy, zákony, správně, prostory kde to děláš splňují nějaké pomínky atd atd. Ta byrokracie a náklady na ni....to je děs. Proč si třeba myslíš, že šťavelka v roztoku na pokap koupená jako VLP je drahá jako kráva, když šťavelka stojí pár korun? Ano, zejména kvůli schvalovacímu procesu, kterým musí ten výrobek projít....
No řešil bych to podstatně jednodušeji. V první řadě bych si koupil knihu Včelařství č.1. Tam jsou exelentní obrázky z praxe a skvělé popisy. Podle nich najde podezřelá včelstva každý Jouda, který vyšel v 7 třídě pomocné školy. Při jen trochu větším podezření bych včelstvo spálil a na každé straně 2 včelstva smetl, 2 dny hladověl a smetl na mezistěny. Nepotřebuji k tomu vůbec nikoho. Na zaletovaném plástu s morovým plodem starým několik desítek let se naučíte akorát kulový! Zdraví R. S.
Rudolfe, dobře, ale pokud není rozvinutá klinika, tak není přece co vidět. Spory jako takové vidět nejsou. Pokud si udělám rozbor měli a najdu subklinickou koncentraci spor P.larvae, tak se včelstvo zachránit dá. Když už jsou vidět projevy moru na plodu, je pozdě.
Referenční URL's