Ano Radku to je přesně odkaz, který jsem doposud hledal. Bohužel jsem si nepamatoval, kde jsem spatřil tu pěknou fotku řezu buňky starého plástu s vajíčkem.
Mohl mě napadnout K. Čermák a Vigorbee.
Díky za něj. Honza
Děkuji.
Přesně to jsem hledal.
Ono je to totiž kapanek složitější...
Nesmíte totiž zapomenout, že vše souvisí se vším i když se nám to nelíbí... Někteří tvrdí vyšlechtit... je to pěkné, ale tady nejvíce pomáhá čistící pud včely, který se rozchovává a podporuje, ale také není samospásný. MVP zde není 30 let jako VD kde se snažíme včele pomoci jak to jde (to je v jiném vlaknu diskuze). Mor se tu motá nekolik stovek tisic let. Byl tu je a bude bohužel. Jak to funguje v přírodě dobře popsal Linhart, Bičík a spol kde vlastně dílo včelám likviduje a nutí je k obnově náš milovaný zaviječ voskový a myši. Nikdo to včelám nechránil a co si neochranily sami padlo. To same pokud včelstvo padlo na mor, tak tyhle potvurky to zlikvidovaly... jak to bylo dal s dutinou nevím, ale lze předpokladat, že občas vznikl lesní požár a ten to dezinfikoval kalupem...
Staří včelaři ve svých klátech obměnovaly dílo co 2 roky.... jak je to možné??? no jeden rok vyřezaly sudé plastve a lisovaly med a další rok to samé s lichými...
Nehledě na to, že se kapánek zapomělo na to, že nejde jen o košilku, ale larva včely přijima potravu, ale nekálý !!!! Poprvé se vykálí až před zakuklením. A kde pak asi bude nejvice spor???
Dezinfekce nástavků: pokud vím byly provedeny pokusy a spory moru byly nalezeny až nekolik milimetrů ve vrstvě dřeva, takže vymytí na nic, opal plamenem, pokud se provede velice důkladně a ne jen letem světem... no na nosemu skvělé.... na mor moc ne.... Parafín beru, ale to by museli dělat všichni.... a ne všude to bohužel jde....
Souše - dobrý vosk vytavit, ale jak zaručit, že se nedostane do včelařského oběhu??? Med do pekaren....
Takže stejnak ze včelstva s klinikou asi taky ohynek... bohužel...
Souše uskladněné pro další použití... pardon pánové, ale hlidat aby se nemíchaly mezi stanovišti např. při vytáčení, po uskladnění na zimu mužou malí včelaří. V chlazených skladech a u velkovčelařu tomu moc nevěřím... Ve včelařství byla asi pře 1/2 rokem fotka chlazeného skladu... Rámky byly jen tak naskladany na sebe a určitě je pak nekdo netřidil... další cesta šíření.....
Další dobrá cesta prevence je výzkum Soni Dubné, ale nesmíte, že jde opět o prevenci a zlepšení stavu včel!!! Nikoliv o léčbu!!!
Proč to považuji za dobrý směr??? protože do včel díky jejím nemocem cpeme opět další léky a chemikálie... Amitraz, pyretroidy, ale i kys. mravenčí, která asi ze své podstaty je proti VD velice dobrý lék, ale ješte jsem nikde neslyšel, co udelala s mikroflorou ve střevech včely a larvy...
A pak samozřejmě oslabení larvy a včel působením nosemy, Vd, roztočikovou nakazou, virovými onemocněními (virus zakrněných křídel, kakugo virus, kašmirský virus), zvápenatění plodu, hniloba plodu (ted straší ve švýcarsku) je těch potvor na ty naše včelky poněkud více....
Na stanovišti když zjistíte kliniku, tak tam ten mor řádí, než se takto rozvine taky několik let, kdy je v latentním stavu, nebo je jeho nárust pozvolný, když pak objevíte kliniku, tak to většinou není jen u jednoho včelstva, ale je jich tam více... dále pak funguje i lidská (včelařská) psychika, protože hodně lidí se bojí přiznat, že mají mor, ale nejen proto že se boji o svoje včelky (kterým už mnohdy nepomuže), ale že by ho ostatní označily za toho kdo to zavinil, kdo to přitahl.... a pak to na stanovišti nemá jen jedno včelstvo....
Další cestou šíření je to že včelař umře a na stanoviště se zapomene.... nikdo se o něj nestará, děti neměli zajem a at si včely delaji co chtěji...
Ale jsou i včelaři co kolem ulů maji bordel jak v prasečaku, ramky volně položený.... pochoutka...
Celé je to jak alchymie, jak se správně starat o včelky, jak a co dělat, vše souvisí se vším a nejde se jen zaměřit na jednu věc. Pokud na stanovišti zjistí kliniku např. u 5 ulu ze 30 je to už na pováženou a kdo si chce vzít na triko, že to ostatní nemají??? Vyšetření??? TAm jde o množství spor 106 nebo 103??? To je podstatný rozdíl.... dělat vyšetření by v tomto případě nemelo cenu dělat plošně, ale jednotlivě na každý ul, aby se vyřadily plevy od zrna... A bohužel toto vyšetření neuděláte si sami doma na koleně. Samozřejmě je v tom i SVS které nemá chut a čas se s vami parat, nemá na krku jen včelaře a zemedelce... nehledě na to že v okruhu 5 km muže být několik desítek až stovek včelstev a tyto testy by se nedělali jen jednou, ale muselo by se to sledovat průběžně jestli počet spor klesá (což je dobré) nebo stagnuje, či stoupá...
Při tom to opět znamená nejlepe, přesipar včely na mezistěny do nových ulu, a vše staré vydezinfikovat, nebo spalit. S tim, že nemáte jistotu, že se to za chvily nebude opakovat... takže take možnost, že budete muset obměnit uly 2x. Poprvé pře přemetani a podruhe až to budete znovu zavčelovat...
A pokud by mi někdo u kliniky řekl, že šlechtí včely na odolnost na Mor včeliho plodu, že to likvidovat nechce.... ..... ....
Co můžeme dělat??? Obměnovat dílo, aby se snížil tlak bakterii na včely (1/3 je minimum, pokud zimujeme ve 3 nastavcích je to o tom vyřadit 1 nastavek, většinou ten spodní, co je nejstarší a po zimě i plesnivý)
dezinfikovat pořádně nástavky...
potírat řádne a včas VD...
Zajistit dobrou pylovou snůšku pro včely a aby měli dostatečné pylové zásoby...
Zabranit loupežím včel.
při kočovaní přemýšlet a zjištovat jaka je nakazová situace tam kam jedu...
Neskrmovat med neznámého původu....
Nemít bordel na stanovišti a zamezit aby se včely dostaly k uskladneným souším, tavidlum vosku a spol....
Kontrolovat čisticí pud včel...
nechovat slabá včelstva...
atd atd atd....
Takže on ten mor asi nebude zas takova sranda jak vypadá....
dodatek: ted jsem našel na facebooku...
Sona Dubna
Právě jsem se vrátila.....ze Státní veterinární správy....budu preparát testovat v morovém pásmu, pravděpodobně na Moravě....
Dr Malena se ptal, jestli to není daleko...tak jsem řekla že ne, že se tam i doplazím...
(01.03.2011 20:28)Madra napsal(a): [ -> ]Nehledě na to, že se kapánek zapomělo na to, že nejde jen o košilku, ale larva včely přijima potravu, ale nekálý !!!! Poprvé se vykálí až před zakuklením. A kde pak asi bude nejvice spor???
To že pod košilkou zůstanou výkaly, je známá věc. Určitě lze vydat obecné prohlášení, že je to živná půda pro nemoci. Co mi ale stále vrtá hlavou je , čeho že to spory jsou a jak škodí. Nosema to není, zvápenatění to není a mor také ne. Proč? Nosemou se včela nakazí až po vylíhnutí. Při zvápenatění a moru uhyne před zakuklením, někdy i před zavíčkováním. Jestli se mýlím, opravte mě.
Krom toho, je košilka potažená propolisem vůbec schopná něco propustit? V případě že ano, tak by med v jiném než panenském díle ležel ve výkalech. Roztok cukrů má přinejmenším stejnou schopnost proniknout košilkou jako spory.
Pokud někdo ví o studii, která by se zabývala vztahem různého stáří díla k zdravotnímu stavu včelstva, prosím o zveřejnění. Dost intenzivně jsem pátral, ale bez výsledku.
Z tohoto důvodu zastávám názor, že je zbytečné to s obnovou díla příliš přehánět. To samozřejmě neplatí v případě výskytu moru v okolí nebo dokonce na včelnici. Pak je na místě maximálně snížit infekční tlak. K tomu intenzivní obnova díla určitě přispěje. Bez důkladné asanace rámků je to ale polovičaté řešení. Pokud rámky nevysterilizujeme, může to dokonce k šíření moru napomoci.
Základem ale stále zůstává objevení a likvidace klinicky nemocných včelstev. Dále pak zamezit pohyb včelařského vybavení z ochranného pásma MP, nebo ještě lépe vůbec. Určitě by nákazové situaci pomohlo obnovovat včelstva pouze pakety. Producenti oddělků, pokud provozují produkci ve větší míře, se časem dostanou do potíží s soušemi. Pak jsou nuceni používat nakoupený vosk, někdy i souše. Přesto, že chovy mají veterinární atest, tak tři druhy rámků v pětirámkovém oddělku působí troch rozpačitě. Proto bych se ve vztahu moru a díla přimlouval spíš za převozy „nahých“ včel, než příliš intenzivní obnovou díla na jednotlivých provozech. Většina nových ohnisek totiž vzniká právě převozem kontaminovaného inventáře.
Opravuji, dovolim si citaci.... Doufám, že Ing. Přidal mi odpustí, že budu opisovat z jeho skript...
Průběh a šíření
Larvy se nakazí sporami alimentární cestou. nákazu roznášejí včely, které přišli do styku se zbytky napadených larev při čištění buněk. Spory jsou v mesenteronu dospělích dělnic až dva měsíce klíčivé. Nejvnimavější jsou larvy ve stáří 8 -24 hodin, kdy stačí k infekci třeba jen 10 spor, zatímco u larev starších 2 dnů je zapotřebí k vyvolání infekce několika milionů spor. Spory v žaludku larev do 24 hodin vyklíčí a rychle se namnoži ve vegetativní tyčkoviná stadia, která působením enzimů a toxinů poruší peritrofickou membránu a stěnou žaludku proniknou pomocí fagocytozy do hemolymfy, již jsou roznešena do všech tkání. Vegetativní buňky nejsou infekční, protože potrava včely má baktericidní efekt. Proto k výraznějšímu rozvoji bakterie dochází až v době, kdy larva přestává přijimat potravu a připravuje se na zakuklení. Nejvíce se mikrob rozmnoží v buňkách tukového tělesa. Buňky se mění v zrnitou hmotu a larvy po zavičkování hynou na celkovou sepsi, kterou urychlují i proteinasy produkované mikrobem.
Další pěkná informace :
Spory P.Larvae se zachycuji i na těle včel a se zaletanymi včelami nebo při loupeži se nákaza šíří do dalších včelstev. Mor mohou rozšiřovat i parazité včel jako je VD, u něhož byl dokázán přenos spor zejména na povrchu těla. Nákaza se šíží i při práci ve včelstvech - nařadím, mezistěnami z infikovaného vosku, medocukrovym těstem aj....
Apropo nikde jsem nečetl, že by košilka byla potažená propolisem, tuto informaci od vas slyším poprvé....
Mužete prosím uvest zdroj???
O výměně díla psal Linhart. Bičík a spol...
Taky nepíšu, že se má měnit najednou hrozný procenta díla, ale myslím, že po 3 sezonách je to dílo otravdu dost jeté a mne se zdá nevábné... Nehledě na to, že toho opravdu o nemocech nemate moc nastudováno, protože takové zvápenatění plodu je plýsen a to že se včelstvo zbaví kukly, neznamená, že ji tam kousek nezustane... a nosema, nechci nic řikat, ale ve starších úlech, které se nedostatečně desinfikují, dokáže dobře zdecimovat včelstvo... tam se opravdu vyplatí ožeh ulu a ramky jednou za čes desinfikovat teplem (horka voda, para, teplo nad 70°C) což se nejlepe dělá při vytavovaní dila...
Jinač souhlasím, nejdůležitější je chovat se rozumně a nedělat divočinu a prasarničky....
Dale pak je kouzlo včelaření dělat si oddělky sám, chovat si matky... Mít radost když se to podaří. Není zas takový problém, dělat si test na čisticí pud, to zvladne opravdu každý.
Ted si třeba zasloužím touto větou co napíši hodně palců dolů, ale nejvíce se bojím amaterských vědců-pokusníku kteří si řeknou a teď vyšlechtím včelu odolnou na VD a přestane je lečit, byt kys. mravenčí, nebo se pokusí šlechtit na mor.... a nenahlasí když najde kliniku... Ale popravdě to zvladnou i leckteří včelaři, co se u moru jen stydí přiznat, že ho maji, aby neklesly v očich ostatních....
Dále jsem se setkal a osobně se mne to týká, že bylo vyhlášeno morové pasmo a najednou, těsně za něj byl přetáhnut kočovný vuz, aby v něm nebylo. Bohužel se majitele nepodařilo dohledat (pak se našel, ale byl to čisi kamarad a zas prd) a nikdo nevěděl co s tím a SVS se s tím zas nechtělo tolik zabývat. když jsem se ted v únoru ptal MVDR. Dvořáka co s tím, tak jsem dostal radu, je co 14 dní sekýrovat a ptat se co s tim dělaji....
Holt včely nejsou kůň, kam by se zavolala tv nova a najednou by se činily....
Mám dojem, že se tak trochu začínáme točit v kruhu. Na tmavé plásty máme prostě rozdílný názor. Diskuze na toto téma nás asi dál neposune, tak je na čase ji ukončit.
Ale k dotazu košilce potažené propolisem:
Tuto informaci jsem dostal od včelaře, ke kterému jsem chodil jako začátečník „na rozumy“. Když viděl naleštěné buňky připravené pro matku k zakladení, tak říkával. „Už mají ustláno“. A dal mi informaci, že je to způsobeno propolisem. Protože včely v úlu propolisem pokrývají vše, nebyl důvod tomu nevěřit. Jsem o tom přesvědčen dodnes. Pokud by zámotek zůstával tak, jak se z něj včela vylíhla, tak by med a další plod byl uložen doslova ve výkalech. Vždyť i košilka samotná je výkaly tvořena. Nevěřím, že by včela ve své evoluční strategii přežití nechala takovou „díru“ pro kontaminaci plodu výkaly. Mám za to, že nutně musí existovat mechanizmus, který tomu brání.
Pokud tomu je jinak, nechám se poučit. Ostatně proto většina z nás toto fórum navštěvuje. Otevřeně diskutuje a snaží se věcně obhajovat své názory. A to i za cenu rizika, že se může znemožnit. Ale za nové poznatky a opouštění letitých chyb za to riziko přeci stojí.
Přeji hezký den.
PS: Larvy napadené morem hynou i před zavíčkováním. S tím jsem se setkal, když jsem se jako prohlížitel podílel na likvidaci moru okolo Blatné před asi 25 léty. Za to dám hlavu na špalek. Pohled na plást napadený morem a klihový zápach, na to se nezapomíná.
Před pár minutami mi přišel místní důvěrník oznámit výsledky zimní měli, která dopadla v pohodě, ale hned v zápětí vytáhl z tašky papír a kelímek z Dolu k celoplošnému vyšetření na původce moru atd.. Při rychlém pročtení postupu mi přijde, že se asi v Dole nudí, tak najednou přijde nové sbírání vzorků. Co si budeme povídat i cena za jeden vzorek 450Kč (včelař platí pouze 50Kč) je jistě zajímavá..
Pane Přeslička, souhlasím s vámi. Ten propolis je možný, vždyt jen čim dál tim víc odkrýváme tajemství zvané včela.
K těm plástům, je tmavé a tmavé, samozřejmě, že ja myslím, že uplně černé souše je lepší vyřadit a nahradit, tam už toho bordelu bude asi velice dost.
K principum ve včelstvu. Mohu napsat co si myslím já a vycházím z toho co jsem kde přečetl, prostudoval a naučil se. pokud se budu moc mýlit, prosím opravte mne.
Člověk zasáhl do života včely několika způsoby. Shromažďujeme je v hojném počtu na včelnici, což by v přírodě neměli. Dále pak je chráníme před různými škůdci, jako jsou myši, zaviječ voskový aj.
Když se mladuška vylíhne a prokouše ven kokonem (kokon je z hedvábí, má na to extra žlázu. není z vykalu) a prokouše ven víčkem, tak první úkol který dostane, nž se ji rozvinou a rozběhnou krmící žlázy, je uklízečka a musí si tu buňku po sobě uklidit... Jak to opravují, vystýlají voskem nebo propolisem, nevím...
Dále pak byla dezinfekční služba zajištěna pro nás škůdci, alev přírodě jsou to spíše sanitáři...
Myši a zaviječ. Ty zlikvidovaly neobsazené plásty a pokud se včelstvo, z jakéhokoliv důvodu neumělo ubránit, tak i jeho. U jednoho kamarada jsem viděl ve starých ulech oslabená včelstva, kde plásty byly napadeny zaviječem a ničeny. Vložky do česna proti myším, v dutinách taky neměly a co dokáže myška udělat za spoušt sami dobře víme....
Nejvíc se mi v tomto líbí metodika, kterou učí Ing. Ducháč.
Ten zimuje včelstva ve třech nástavcích a vždy na jaře vyřadí ten spodní, kde má z plodiště nejstarší dílo. Vosk vytaví, nástavek vydezinfikuje , vyčistí a vydezinfikuje dno. Pak nástavek posadí nahoru s mezistěnami a krycími soušemi.
jednoduché, praktické a rychlé...
Ale hodne důležité je i naučit se jak vypadá mor. Sám víte jaký se stal tuším předloni problem s morem v Katovicích. Kdy začinajicí včlař dostal včelky od několika lidí a za chvíly tm měl mor.
Pozor, to nebyla jeho vina, ale ty staří pardové měli být opatrnější a když mu to davaly tak určitě tam už klinika musela být...
Ale podrobnosti zas tak nevím, to budete možná vědět vy. bylo to kousek od Vas. já jsem to zaregistroval, že jezdím přes strakonice na chalupu...
Co se týká košilky, tak jsem někde četl, že hedvábí je spojené ještě výkaly. Zatím jsem to nenašel. Asi by nebylo od věci pokud by se podařilo uskutečnit starý plást rozřezat a nafotit pod velkým zvětšením. Pokusím se v tom něco podniknout. Ten vosk místo propolisu je také možný.
Metodika ing. Ducháče se mi líbí také. S voskovou mezistěnou je to ale pracné a možné jen u chovatelů s menším počtem včelstev. Uvažuji ji v letošní roce zkusit s plastovou mezistěnou. Důvod zavedení není obnova díla ale produkce vosku na plastové mezistěně.
K moru v Katovicích, ale i jinde na okrese. Je evidentní, že mor se šíří daleko více, než tomu bylo v minulosti. Možná je to přesnější diagnostikou, ale hlavně zvýšenými přesuny včelstev a inventáře po roce 2007. Také novými přístupy SVS. V minulosti se všechna včelstva v ochranném pásmu rozebrala a prohlédla. Když jsem byl v 5km pásmu nyní již zrušeného ohniska, tak se do mých včelstev nikdo nepřišel podívat. A to je chyba. Diagnostika moru z měli je dobrá věc, ale nemůže nahradit kompletní prohlídku všech včelstev v pásmu. Také mi dost vadí, že se sice objeví ohnisko moru které se spálí, ale již se nedotáhne do konce jakým způsobem vzniklo. Jaksi neoficielně se to ví, ale to je vše. Můj názor na pálení celého stanoviště je všeobecně znám a jsem proti. Když už ale SVS zvolí tento radikální postup, měla by také radikálně přistupovat k včelařům, kteří mor zavlekli, nebo nepoznali, že ho ve svých včelstvech mají. Jak k tomu přijde třeba chovatel matek, který z důvodu ochranného pásma nedostane atest? Nebo dokonce ztratí výsledek mnohaletého úsilí? S chovem hospodářských zvířat je spojena i povinnost se řádně start o zdraví chovaných zvířat. Rozpoznání nebezpečné nemoci jako je mor do toho jistě patří. V tomto případě je asi nejlepší prevencí represe. Pamatuji, že za zavlečení roztoče byly i nepodmíněné tresty.
jojo, Katovice jsem zaslechl, protože tak 3x do měsíce jezdím přes strakonice, katovice, horaždovice do sušice.... Včelařim 6 let a pořad jsem kilometr od ochraneho pasma... a Když vyhlasily pásmo v hartmanicích, tak se v Annině (2km ode mne) náááááhodou objevil kočovny vůz a když jsem se ptal na ZO jak to sním vypadá... Jo to víme to je v pořádku...
Nepříjemný pocit každou sezonu otevirat uly a nevědět jestli tam něco není...
Apropo jsem zapoměl.... samy veterináři přiznávají, že mor se zanedbal, že se posledních 20 let zaměřily na VD a mor opoměli....
A pak si myslím, že hodně je toho i tím, že staří včelaři odcházejí a mladí k tomu nechtějí, nebo se odstěhují a pak včelky jsou jen tak nazdařbuh...
Heuréka….Objevil jsem
Včelařství
Veselý a kolektiv
1985
Strana 93
2.sloupec
….Zámotek tvoří z jemného přediva, jež vzniká tuhnutím výměšku snovací žlázy na kuželi ústních ústrojů. Předivo je zpevňováno hnědozelenavými výkaly a výměškem položky…
(10.03.2011 19:08)Madra napsal(a): [ -> ]Nejvíc se mi v tomto líbí metodika, kterou učí Ing. Ducháč.
Ten zimuje včelstva ve třech nástavcích a vždy na jaře vyřadí ten spodní, kde má z plodiště nejstarší dílo. Vosk vytaví, nástavek vydezinfikuje , vyčistí a vydezinfikuje dno. Pak nástavek posadí nahoru s mezistěnami a krycími soušemi.
jednoduché, praktické a rychlé...
Sice pana inženýra Ducháče neznám, ale dělám to také podobně. Na jaře odstraním nejspodnější nástavek, dílo vyřežu, nástavek projde plamenem, nátěrem......Nové dílo v podobě medníku nasazuji nahoru a celý mrakodrap tímhle způsobem vlastně postupem času pořád klesá dolů......včely mají k dispozici tři plodištní nástavky Langstroth 3/4 a dva medníkové (taktéž 3/4). Jeden medník přes zimu skladuji (panenský), a minimálně jeden si každý rok vystaví znovu. Dílo v plodišti tedy existuje 3 roky, potom z úlu vyběhne spodem. Nástavky nijak nerotuji, nevymýšlím blbosti. Metodiku jsem se snažil "nekopírovat" podle "někoho", ale řídil jsem se vyčtenou myšlenkou a to tou, že pro včely žijící v přírodě je přirozené mít na podzim nad hlavou zásoby na panenském díle, na které se přes zimu postupně přesunou a na jaře matka toto dílo zaklade. A to mi přijde býti logické.
(....ale teď si uvědomuji, že tohle už asi patří do jiné škatulky, tak v případě potřeby kdyžtak prosím o přesun.....)
Ať se daří, Libor Valenta.
(01.03.2011 9:13)Jiří Přeslička napsal(a): [ -> ]Nutnost obnovy 1/3 díla ročně se opakuje tak dlouho, že o tom již skoro nikdo nepochybuje. Podívejme se ale na „problém tmavého díla“ z pohledu šíření nemocí jaké připadají v úvahu.
Nosema – mladuška se líhne zdravá. Nemůžou proto po vylíhlé včele v buňce zůstat spory. Nosema se šíří výkaly nemocných včel. Je-li dílo světlé nebo tmavé na to nemá vliv.
Zvápenatění – je to způsobeno geneticky. Špatný čistící pud.
Mor – Výskyt moru není vázán na světlé nebo tmavé dílo. Pokud je stanoviště bez moru, je naprosto zbytečné přehnaně často obnovovat dílo. Dojde-li na stanovišti k výskytu moru, je zajímavé se zamyslet co se stane při naší snaze ve vytvoření co možná nejlepších zdravotních podmínek chovu. Každý rok zamícháme 1/3 rámků !!! Tento nekontrolovatelný pohyb rámků je podle mého názoru největším nebezpečím pro rozšíření moru na stanovišti. Nebylo by tomu tak, pokud by rámky byly před zatavením mezistěn vysterilizované. Ale upřímně, přihlaste se, kdo máte horkovzdušný sterilizátor. Je vhodné rozdělit stanoviště s větším počtem včelstev na několik menších. Potřebuji-li např. udělat plodovou zkoušku, tak použiji plod ze včelstva jednoho provozně izolovaného celku. Protože i na Strakonickém okrese je to s morem jako všude jinde, praktikuji to již několik let. S přihlédnutím k nové vyhlášce a pálení celého stanoviště při výskytu moru, mám tato stanoviště rozdělena nejen provozně, ale i z pohledu centrální evidence. Bylo by asi lépe věnovat se čistícímu pudu než nákladné obměně díla. Pokud bude včelstvo schopné rozpoznat a odstranit mrtvý plod dříve než se rozpadne na miliardy spor, je problém moru vyřešen.
To je můj názor na nutnost obměny 1/3 díla ročně. Jsem připraven v něm provést korekci, pokud k tomu bude rozumný důvod. Pokud někdo o nějakém víte, prosím o zveřejnění.
PS: Větší zisky výroben mezistěn jako důvod neberu
.
Jako to si děláte srandu ne? dočetl sem se jen to o té nosemě. takoví lidé by tu ani neměli snad psát. Vy o nosemě nic nevíte. a asi o dalších nemocech asi taky ne. zdržte se takových komentářů. raději si něco přečtěte o nemocech a pak něco můžete říkat. a s tou třetinou se stejně pletete. nyní se doporučuje asoň polovina plodiště.
(22.03.2011 0:09)lmdv napsal(a): [ -> ]Jako to si děláte srandu ne? dočetl sem se jen to o té nosemě. takoví lidé by tu ani neměli snad psát. Vy o nosemě nic nevíte. a asi o dalších nemocech asi taky ne. zdržte se takových komentářů. raději si něco přečtěte o nemocech a pak něco můžete říkat. a s tou třetinou se stejně pletete. nyní se doporučuje asoň polovina plodiště.
Já bych se držel faktů a ne emocí.
Kde je to napsáno o té nosemě, že se včely nakazí starým dílem. Tedy ne takové povídání že je to tak, ale třeba někdo porvedl nějaký pokus.
Osobně si myslím, že i slabé včelstvo, nebo oddělek vyzimované na samých světlých plástech může mít nosemu.
A pokud tomu tak je, tak logicky docházím k tomu, že dílo problém nosemy moc neřeší.
To je snad o silných včelstvech, možná zateplování, zužování a navíc teď máme nosemy dvě.
Co víme o té nové?
Skoro nic.
Nebo se mýlím? A v čem?
(22.03.2011 0:09)lmdv napsal(a): [ -> ] (01.03.2011 9:13)Jiří Přeslička napsal(a): [ -> ]To je můj názor na nutnost obměny 1/3 díla ročně. Jsem připraven v něm provést korekci, pokud k tomu bude rozumný důvod. Pokud někdo o nějakém víte, prosím o zveřejnění.
Jako to si děláte srandu ne? dočetl sem se jen to o té nosemě. takoví lidé by tu ani neměli snad psát. Vy o nosemě nic nevíte. a asi o dalších nemocech asi taky ne. zdržte se takových komentářů. raději si něco přečtěte o nemocech a pak něco můžete říkat. a s tou třetinou se stejně pletete. nyní se doporučuje asoň polovina plodiště.
Pane. Kdybyste dočetl až do konce JP, pochopil byste, že to je námět k diskuzi, kde si autor, jak sám říká, nečiní nárok na dogma.
Vy sám jste nepřinesl k tématu ničeho plodného. Zde by měla rozhodovat síla argumentu podpořeného zkušeností nebo snahou nějaké zkušenosti dosíci. Zkuste svou reakci přeformulovat směrem ke konstruktivní debatě a Vaše příspěvky budou vítány.
o noseme se nediskutuje ... vztah nosemy a obměny díla byl prokázán dávno ... doporučuji literaturu
je mi líto, že včelaři nečtou. vymýšlejí své jakési "teorie".
abych teda uvedl nějaký argument proč obměna díla:
jak ste psali nosema se šíří výkaly. včely kálejí i v úle, teny na rámky. bez obměny díla tam zůstávají spory nosemy na plástech. ideální je 100 % obměna díla. zkusil ste někdo při výskytu nosemy přemést včely na mezistěny? proč se včely ozdraví?? díky 100% obměně díla. podotýkám, že rámky by se měli tavit v parním vařáku na vosk, nebo slunečním tavidle, aby se desinfikovaly a rámky. vyřezávání je k ničemu.
tady je dobrý článek, který snad pochopíte, jsou tu popsány základní principy:
http://www.mojevcely.eu/news/co-jsou-to-spory-nemoci-/
o čem pojednává dezinfekce ve včelarství, Dalibor Titěra a kol.????
proč dezinfikovat, obměňovat dílo? podle vás zbytečné. Ovšem odborníci si to zřejmě nemyslí.
vřele vám tuto literaturu doporučuji. ještě další dobrá literatura je: Mor včelího plodu, Dalibor Titěra
Ve vede se neda dogmatisovat! Co je N.apis? Prvok se schopnosti vytvaret spory. Kde se vyskytuje? V travicim systemu vcely a ve forme spor v ulovem prostredi, je i v okoli vcelstva. Co urcuje zda propukne ve vcelstvu nosemoza naplno? No imunitni system vcelstva jako superorganismu(coz je multifaktorialne zalozeno) a jednotlivych vcel. I pres velky infekcni tlak si nektera vcelstva dokazi poradit! Obmena dila je dobra vec, sam treba provadim modifikovane norske zimovani, ale nic neprehanim. Desinfekce ano pri propuknuti nejakeho onemocneni,ale ze by se melo vcelam vytvaret temer asepticke prostredi mi prijde jako kontraproduktivni. Krasny priklad mame u cloveka... v domacnostech, kde se nejvic luxuje, utira prach, desinfikuje, je u deti nejvetsi vyskyt astmatu, ruznych exemu a snizene imunity-zvysene nemocnosti.
Toto diskuzni forum se mi libi nejen proto, ze se stava stale vetsi studnici informaci, ale take tim, ze se tu postupne vytvari komunita lidi, kteri pratelsky spolu sdileji uzasne hobby. Chovame se tu k sobe myslim slusne -tak to ma byt a zustat.
Zrovna pr. Preslicka je zkuseny Pan vcelar a myslim ze ma hodne co sdelit ostatnim.
(22.03.2011 8:29)lmdv napsal(a): [ -> ]je mi líto, že včelaři nečtou. vymýšlejí své jakési "teorie".
.....
tady je dobrý článek, který snad pochopíte, jsou tu popsány základní principy: http://www.mojevcely.eu/news/co-jsou-to-spory-nemoci-/
A zrovna tam jsem si přečetl:
Prevence
Není nutné chovat včely ve sterilním prostředí, to k ničemu nevede, je to těžko proveditelné a do budoucna by to mohlo způsobit více škody než užitku. Stačí chovat včely s dobrým čistícím pudem, včelstva by měla být vitální, klinicky zdravá. Brakovat včelstva náchylná k nemocem (např. zvápenatění), tato včelstva nebudou nikdy úplně zdravá, navíc roznášejí špatné geny do okolí. Na jaře snížit potenciální infekční tlak vybráním mrtvolek z úlového dna, mrtvolky spálit, každoročně obměnit jednu třetinu až polovinu plástů v době stavebního pudu včel (květen, červen), likvidovat staré černé dílo. Nepoužívat staré, uteplené a věčně vlhké úlové sestavy - tzv. ledničkoúly.
A když vynechám tu obměnu 1/3 díla, tak ta ostatní argumentace je spíše na straně JP.
A co se týká mých zkušeností, tak mohu ukázat téměř panenské nástavky pokálené od včel, hodně zesláblých. A těžko soudit zda nosema (ta je nyní přítomná asi ve všech včelách) nebo "jen" silná medovicová snůška.
A silná včelstva co přežila na normálním tmavším díle.
Jó příroda