Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Úplná verze: Úhyny podzim 2014
Prohlížíte si holou variantu vašeho obsahu. Prohlédněte si úplnou verzi s příslušným formátováním.
Říkal Kamler že kluci u nich už to okem rozlišit dokážou.
No proto ty výsledky bude až příští týden, protože to nestačili odeslat na ISS, kde v podmínkách beztíže ty testy DNA vycházejí s vyšší pravděpodobností. Kdyby mi to včelstvo padlo před 14 ti dny tak by to tam vzala už ta raketa z Bajkonuru......Big GrinBig GrinBig GrinBig Grin ...ne Tono, to je legrace.....oni to už uměj poznat. Já sice nejsem žádnej odborník přes mikroskopy a ni přes nosemu, ale je tam asi nějakej rozdíl ve tvaru a velikosti. Já se svýma zkušenostma bych to ve vzorku poznal pouze když by N.c. měla na sobě monogram.Big Grin
(28.11.2014 11:38)Michal od Nové Vsi napsal(a): [ -> ]Mohlo by tedy, místo podávání stále více a více chemických prostředků fungovat každý rok " severské " zimování? To znamená kompletní výměna díla. Asi rozumím, že to nemůže být řešení pro velkovčelaře. Ale pro zájmové včelaře s několika včelstvy by to šlo? Tedy pracnějsí, ale zdravější?


Na přelomu července/srpna jsem přemetl několik hodně zamořených včelstev VD jenom na mezistěny a začal krmit. Silnější včelstva si vystavěla 3NN optimal. Tato včelstva už jsem pak nemusel zatěžovat kyselinami. Stačila pak fumigace.

Nevím však, do jaké míry jsem zatížil zimní generaci. To uvidím během zimy nebo až na jaře. Snad to dopadne dobře. Pokud se bude sezona jako tato opakovat, rozhodně nebudu čekat na nějakou snůšku a prostě uprostřed července přemetu klidně celou včelnici, je to velmi rychlé, pokud máte značené matky.
(28.11.2014 15:58)Anton Turčáni napsal(a): [ -> ]...to myslíš vážne, že zvládnu NC, keď žiaden mikroskop to nedokáže? Možnom som prespal dobu a v Dole už môžu tieto dva typy nozémy rozlíšiť, keď všade vo svete na to potrebujú mať DNA?

[attachment=3056] [attachment=3057]
... a začal krmit...

Zeptal bych se, kolik bylo potřeba krmit a čím? Roztok, těsto? A ještě proč fumigace, když je včelstvo bez plodu a stačilo by mírnější zásah? Kyselina mléčná se nyní běžně používá například u oddělků. Četl jsem také pocukrování jemným moučkovým cukrem. Vyjádří se zkušení?
(28.11.2014 17:31)Michal od Nové Vsi napsal(a): [ -> ]... a začal krmit...

Zeptal bych se, kolik bylo potřeba krmit a čím? Roztok, těsto? A ještě proč fumigace, když je včelstvo bez plodu a stačilo by mírnější zásah? Kyselina mléčná se nyní běžně používá například u oddělků. Četl jsem také pocukrování jemným moučkovým cukrem. Vyjádří se zkušení?

niesom vobec odbornik ale iba....
vraj dnesny praskovy cukor obsahuje alebo moze obsahovat nieco co vcely nemusia... neviem presne co ... skuseny to vedia mozu doplnit...
my ludia sa otravime aj samy .... sme proste na vrchole rebricka .... my to urcite dokazeme, nas tu na planete skoda nebudelebo sme ako ten VD cize paraziti...
(28.11.2014 15:01)Marec napsal(a): [ -> ]volnou stavbou asi ne - zkoušel jsem letos v podletí u jednoho oddělku a zůstaly mi dva rámečky vystavěné tak do půlky ... sice hezká srdíčka, ale nestihly to...

Moje zkusenost. 1 oddelek jsem letos nechal stavet pouze volnou stavbu. Vystavily komplet 2 nastavky 2/3 lang a asi by stavely jeste dal. Jeste na zacatku zari vystavily komplet 2 posledni ramky.

(28.11.2014 11:25)Ivík napsal(a): [ -> ]Antibiotika letošní situaci neřeší. Neřeší ani roztoče, potažmo domino efekty. Cesta vidím v rozumném zavčelení a informovanosti. Jirka Matl podle mě letos svým strašením zachránil mnoho úlů, snad i Ty mé. Díky moc. Taky v selekci a v co nejmenším obtěžováním včel, jak psal Karel. Letos mám nápad udělat s několika mladými včelaři z okolí setkání a předávat poznatky, informovat se. Tam kde nefungují ZO (jako třeba u nás) budou tyto aktivity asi nutné a přínosné. Vytvořit malé mikrospory, mít přehled v nejbližším okolí. I když ani v tomto případě nevím, zda budeme rychlejší než včely, které vylupují kolabující úl...

Rad se pridam. Kdyztak me muzes kontaktovat pres SZ.
Promiň, tomu nerozumím. Srovnání Varidol / moučkový cukr? Pokud bude cukr fungovat, tak rozhodně nemůže být nebezpečnější než chemie.
Ad přemetení:

Přemetení je velice dobrý a účinný zásah. Přemetané včelstvo ve své podstatě uvedeme do módu roje. Za předpokladu stálého krmení a dobré pylové pastvy lze přemetat i poměrně pozdě (viz. rozdíl mezi přemetením a norským zimováním). Přemetení lze (a osobně doporučuji) kombinovat s postřikem smetených včel kyselinou mléčnou, nebo lze ostranit první zavíčkovaný plod na novém díle. Každopádně je u přemetání jisté riziko loupeží, takže na to pozor! Také je třeba si uvědomit, že tento zásah se projeví i finančně (mezistěny a cukr), takže při větším počtu přemetených včelstev už je to cítit. S časovými nároky také počítejte... Navíc přemetené včelstvo se snaží dostat do síly a nutí matku k maximálnímu kladení a to až do pozdního podzimu, pokud počasí dovolí.

A teď to zásadní - jsou sezóny, kdy lze využít plod z přemetaných včelstev do směsných oddělků. Předpokladem je předchozí monitoring tohoto plodu a povědomost o jeho napadení VD. Tyto směsné oddělky je dobré převézt na jiné dostupné stanoviště. Oddělky je nutné poměrně zásadně přeléčit kyselinou a to několikrát. Ovšem jsou sezóny, kdy je nutné na tvorbu těchto oddělků rezignovat a odstraněný plod se musí bez veškerých kompromisů zničit! Ta letošní sezóna je právě taková.

(28.11.2014 11:51)KTM napsal(a): [ -> ]
(28.11.2014 11:38)Michal od Nové Vsi napsal(a): [ -> ]Mohlo by tedy, místo podávání stále více a více chemických prostředků fungovat každý rok " severské " zimování? To znamená kompletní výměna díla. Asi rozumím, že to nemůže být řešení pro velkovčelaře. Ale pro zájmové včelaře s několika včelstvy by to šlo? Tedy pracnějsí, ale zdravější?

k tomu nebude valná většina nakloněná mám dojem,,,,,

Otázkou je, jestli náhodou vnější okolnosti nedonutí valnou většinu v budoucnu tento zásah provádět. Třeba jednou bude nová metodika, která bude po včelařích chtít přemetení všech včelstev v jeden den (samozřejmě za současné fumigace) Big Grin
Citace:Třeba jednou bude nová metodika, která bude po včelařích chtít přemetení všech včelstev v jeden den.
climax, tvoja informácia je moc všeobecná a má jeden veľký nedostatok. Neuvádzaš dátum kedy si premetanie včelstiev robil a aký štatistický výsledok si dosiahol. Mám na mysli koľko včelstiev si zmietol, koľko včelstiev išlo pripravených do zimy a koľko z nich bolo na jar schopných byť produkčnými. Tiež neuvádzaš kroky, ktoré musia predchádzať postupu s premetaním včelstiev.
Nepotrebujeme novú metodiku, pretože premetanie včelstiev je známe najmenej 150 rokov v Luneburgu.
Len premetenie včelstiev problém s jesennými úhynmi, a vôbec úhyn včelstiev, nevyrieši. Premetené včelstvo musí byť zároveň omladené, posilnené o mladé vitálne včely s mladou vitálnou matkou nulového veku. Treba si pozorne pozrieť postup pri včelárení v košnici.

[Obrázky: Delenie%2Ba%2Bsp%C3%A1janie3.jpg]
Obnova diela postatne zníži infekčný tlak patogénov. Metoda, ktorú uviedol Milan je lepšia ako vytváranie odloženca, pretože sa celkom zbavíme starého diela. V júni je však niekde /napr. na Orave/ hlavná znáška z maliny a podstaná redukcia včelstva zníži aj tak chudobný výnos medu. V uvádzanej metodike ide o rozdelenie produkčnej rodiny, ale začiatkom júla by sme už mohli urobiť úplné premetenie a zrušenie pôvodného včelstva a teda aj starého diela. Takéto zásahy naozaj podstatne znížujú produkciu medu, ale máte priestor na poriadnu dezinfekciu, alebo výmenu starých úľov a podstatne sa zriedi potenciál patogénov vrátane VD. Pri dostatočnom prísune krmiva včely dokážu vystavať aj solídnu volnú stavbu. Ak máte odvahu obetovať med, tak na ozdravenie včelnice by vám úplná výmena diela stačila aj raz za čas - napr. 3 roky?.
Niekto vytáča pred slnovratom a niekto po slnovrate. A v období letného slnovratu je posledná možnosť na delenie včelstiev tvorbou zmetencov. To je stará skúsenosť. Včelár nepríde o výťažok medu. Ten graf znázorňuje, že včely zmetené z medníka pri medobraní budú tvoriť umelý roj, zmetenec. Ide o výrazné zníženie počtu roztočov Varroa vo včelstve zootechnickým postupom. Takému postupu musí predchádzať chov matiek.
Jen bych skepticky podotkl, že to co nás bolí jsou zřejmě viry a ty se na díle moc nedrží, potřebují včely.
Takže maximálně oddělení plodu.

Pokud si doplním letoškem mozaiku, tak mnohem větším efektem je vytvoření mladších a slabších včel, které díky krmení tolik nerabují po okolí.
To Milan B.:

Pokud jsi si všiml, tak jsme ve vlákně "úhyny", takže zde asi nebudu detailně popisovat metodiku přemetání, když vlákno o přemetání tu je. Zásadní sdělení mého příspěvku měla být tato:
- ano, přemetením lze ovlivnit populaci VD
- ano, napadenému včelstvu lze přemetením pomoci přežít
- ano, přemetení lze provést v různý čas v sezóně (s trochu odlišnými důsledky a odlišnou "mechanikou" následného rozvoje včelstva, proto jsem zdůraznil rozdíl mezi přemetením a norským zimováním)
- ano, přemetením můžeme zredukovat počet chemických zásahů
- ano, i přemetení má svá rizika
- ne, přemetení rozhodně není všelék

Navíc jsem část příspěvku pojmul trochu jako bonmot ("nová metodika"), takže na ní nebylo nutné reagovat.
Obrázek metodiky v tvém příspěvku nemá s přemetením nic společného. Společná je jedna věc a to fakt, že přemetení je lépe dělat s mladou matkou vzhledem k její výkonnosti. Mimochodem právě při přemetení lze velice úspěšně měnit matky (viz. mód roje). Nicméně to, že včely musejí být posilněné, jak píšeš, není pravda.

Nevím sice, proč tě zajímá počet mnou přemetených včelstev, ale každoročně přemetám kolem 10-15 úlů. Letos bez směsných oddělků s absolutní likvidací veškerého plodu. Do zimy jdou všechna včelstva připravena s tím, že 2 až 3 týdny po přemetení přidávám včelstvům panenské dílo.

Mimochodem zajímavé srovnání je přemetení x odebrání plodu. Přemetení má výhodu v tom, že včely postaví nové dílo (musí), ale při odebrání plodu bývají včely na podzim ale hlavně na jaře většinou silnější a podle mě je to logické, protože se soustřeďují pouze na doplnění stavu včel a nikoli též na stavbu. A pokud je příznivý podzim jako letos, tak včely jdou do zimy opravdu silné!

Obě uvedené metodiky jsou velmi dobré a oprávněné zootechnické zásahy. Jejich riziko, finanční a časovou náročnost si musí každý včelař zvážit sám.
-----------------------

EDIT ad posilnění:
přidáním včel k jiným včelám s sebou nese také dost podstatná rizika a otevřeně se přiznám, že letos jsem nespojil jediné včelstvo, protože by to ve svém důsledku mohlo být horší než lepší.
(29.11.2014 10:29)KaJi napsal(a): [ -> ]Jen bych skepticky podotkl, že to co nás bolí jsou zřejmě viry a ty se na díle moc nedrží, potřebují včely.
Takže maximálně oddělení plodu.

Pokud si doplním letoškem mozaiku, tak mnohem větším efektem je vytvoření mladších a slabších včel, které díky krmení tolik nerabují po okolí.

(29.11.2014 10:29)KaJi napsal(a): [ -> ]Jen bych skepticky podotkl, že to co nás bolí jsou zřejmě viry a ty se na díle moc nedrží, potřebují včely.
Takže maximálně oddělení plodu.

Pokud si doplním letoškem mozaiku, tak mnohem větším efektem je vytvoření mladších a slabších včel, které díky krmení tolik nerabují po okolí.

Kaji, každý hovorí a píše o vírusoch alebo je to len vaša domnienka? Dali ste svoje včely ne iks-tú chorobu vyšetriť do nejakého hodnoverného ústavu, ktorý to dokáže diagnostikovať a držíte v rukách hodnoverné výsledky? Ak nemáte nemôžete to tu šíriť.

Climax, má pravdu, odstrániť plod (kto nato má srdce?) všetok plod a tak premietnuť na medzisteny, pravdu má aj v tom, že každý rok ošetriť jeho navrhnutým spôsobom 1/3 z počtu čiel na včelnici.

Ja ak by som robil tento zásah, ja by ich skôr skôr deň pred premetením, ošetril fumigantom a včely by mohli byť skoro bez VD, ďalej plod odstránil ako to navrhuje Climax a včely ba mohli byť bez záplavy klieštikov.

Vytočený med z plodových plástov by som už do včelstva nevracal, ale včelstvo by muselo dostať dostatok zásob, myslím touto pripomienku hodnotu 18 kg cukru, z ktorého si včely uložia do plástov okolo 15-16 kg skutočných zásob. Nie je to lacný špás, ale dostanú čisté zásoby bez nejakých mikróbov, vírusov či spórov MVP.
Je konec měsíce, myslím, že by bylo dobré hlasovat, hlasovalo totiž jen 134 lidí a to je málo. Já mám sice úhyny nula, ale jedno včelstvo o kterém od října pochybuji, dneska sice šumí, ale mělo v podmetu tak 300 -500 mrtvolek Confused Tak nevím jestli se nemám nahlásit do jiný kolonky
ANotne a co by mi to řeklo?

Mně je jedno jestli je to kletba nebo virus, ale jsou zakleté včely a přenáší se to i včelama.

S tím pracuji a nenašel jsme zatím důvod změnit názor.

Není to jen VD, ale třeba kletba, uřknutí, říkej si tomu jak chceš, na věci to nic nemění.

Včely prostě zmizí. Něbo je někdo krade a plásty nechá.

A včelař s emůže stavět na uši a nic s tím neudělá, to opakuji do zblbnutí pro včechny co je jim na dálku jasné že za to může včelař.
Tedy myslím jednotlivce.
Ale většinou za to můžou včelaři. U nás v podstatě celá ČSV, protože jakmile dojde k plošným kolapsům, tedy jsou v okolí víceméně špatně ošetřované včely, tak při plošném kolapsu okolo ti nepomůže ani svěcená kyselina.
@climax

Citace:Obrázek metodiky v tvém příspěvku nemá s přemetením nic společného.

Prečo? Včelstvo je premetené na dvakrát, v júni/júli a v septembri/októbri. Klieštik je zredukovaný na minimum, hrozba vírusových ochorení môže byť tiež "zažehnaná", pretože vírusy žijú krátku dobu a s čerstvými zásobami sa nozéma nemusí šíriť tak rýchlo.

Citace:Nicméně to, že včely musejí být posilněné, jak píšeš, není pravda. ... Mimochodem zajímavé srovnání je přemetení x odebrání plodu. Přemetení má výhodu v tom, že včely postaví nové dílo (musí), ale při odebrání plodu bývají včely na podzim ale hlavně na jaře většinou silnější a podle mě je to logické, protože se soustřeďují pouze na doplnění stavu včel a nikoli též na stavbu. A pokud je příznivý podzim jako letos, tak včely jdou do zimy opravdu silné!

Premetanie včiel predsa predpokladá odoberanie plodu. Pri medobraní vresového medu v Luneburgu včelári vybubnujú včely z košov a vybubnovanými včelami posilnia roje, ktoré osadili v máji a júni do nových košov. Med z plástov nožíkom oddelia, vylisujú a zvyšnú časť plástov s plodom vytopia na vosk.
Premetanie včelstiev je metodika, s ktorou sa dá predchádzať záhadným úhynom včiel a zimovať silné včelstvá.

[Obrázky: Delenie%2Ba%2Bsp%C3%A1janie2.jpg]
Milane, já si dovolím nesouhlasit. Včelstvo přemetené v červnu nebo v červenci na mezistěny je sice hezký, ale pokud máš infenkční tlak z okolí, tak je to uplně na prd. Podle toho, co jsem letos zažil, je včelstvo schopno si denně donést několik set bruků, a pokud vím, mezistěny jim nevadí, pokud nejsou z kontaminovanýho vosku. Dodgy Pro zajímavost : 18,19. 8. jsem odstarnil ve včelstvu plod a měnil matku při té příležitosti jsem udělal dvě fumigace Varidolem (já blb nepoznal včelomorku) a potom ještě jednu MP10..... Co spadlo je teď nepodstatný..... ale při 1. fumigaci 4.11. spadlo 174 ks a u obdobného druhého včelstva 450 ks....a to bylo od poloviny srpna....(co teprve o šest neděl dříve..?)Tím chci říct, že pokud nedokážeš zabránit reinvazi....a to bys musel být aspoň z polovičky bůh...Big Grin...tak je to v červnu/červenci docela zbytečný. Pokud máš včelstva dobře přeléčený od předchozího roku, pak v červnu jsou jen vyjímky, kde je zamoření větší.
Referenční URL's