Mám jedno včelstvo, ktoré ploduje takmer bez prestávky. V malom množstve, ale ploduje. Už druhú zimu. Aj teraz má plod. Veľkosť dlane. Prestane plodovať len ak nemá dostatok zásob, pokiaľ zásoby má, nezaujíma ho počasie vonku. To včelstvo má najväčší spad klieštika. Aj keď po preliečení a následnej kontrole niekoľko dní je spad nulový, tak po pár týždňoch je zase spad obrovský. A to som ho preliečil amitrazom tak, že som simuloval stav bez zásob a docielil tak na potrebný čas bezplodosť. Nepomohlo. Včelstvo žije, veselo si teraz ploduje a klieštik padá. U nás síce včely nepadajú ako v Čechách, ale podľa mňa za tieto úhyny môžu teplé zimy a vlhkosť, jednoducho nastali ideálne podmienky pre rozvoj varroa (dlhé plodovanie) a tým pádom je to ideálne pre vírusy. Ich nosič je "na koni", zákonite to využívajú...
Když máme ty teplé zimy.Neznáte někoho z Chorvatska kdo chová včely.Myslím že jejich zkušenosti s potlačením varoozy by se nám velice hodily.
(10.12.2014 9:25)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]ale stojím si za tím že pokud je v únoru ve včelstvu 20 roztočů tak to gabon v srpnu nezachrání a je to konec včelstva.
Souhlas. Ale co dělal včelař v květnu, červnu, červenci? Přitom stačí si dát na tři dny v měsíci, podložky. A hlavně, jak přeléčil na podzim, že tam zbylo v únoru 20 reprodukčních Vd?
A jinak, pokud bude v únoru ve včelstvu 20 schopných Vd, bude trvat 771 den na vývoj 2500Vd. viz Martinův kalkulátor
(09.12.2014 23:00)misan napsal(a): [ -> ] (09.12.2014 22:31)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]... Samozřejmě o 2 měsíce později můžeme svést vše na loupící včelstva a donos tisíců roztočů odjinud, ale v podstatě je to hloupost...
Tiež si myslím že vylúpenie (zoslabnutého včelstva) je iba dôsledok.
V čase lúpenia ešte relatívne silné lúpiace včelstvo ak má už tiež postihnutý plod, tak vlastne udržuje svoju silu iba na úkor vylúpeného včelstva, ale tiež je odsúdené na zoslabnutie a prípadný koniec. Len je všetko časovo posunuté.
K jinému (a přesnějšímu) počítání, než uvádí Ruda, už se vyjádřili Broněk s Milanem.
K těm přínosům odjinud: Už jsem sem dával odkaz na článek kolegy
Danihlíka, zvláště na odstavec pod obrázkem. On si letos dal tu práci a přínosy kleštíků velmi sledoval ...
Jiří
(10.12.2014 9:44)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Mám jedno včelstvo, ktoré ploduje takmer bez prestávky. V malom množstve, ale ploduje. Už druhú zimu. Aj teraz má plod. Veľkosť dlane.
Nevím jak se dá toto zjistit bez detailního rozebrání plodiště,pokud i v polovině prosince takto manipuluješ s včelstvy,je zázrak,že ještě nějaká máš.
Taky mám včelstva co ještě teď mají plod, nerozebíral jsem je ale teď po ochlazení na podložkách je v jednom vyházený zastydlý plod, v sobotu jsem očisti podložku od cca 10 ks a včera večer tam byly další.
Celkově ale zrovna tohle včelstvo je adept na zrušení, neboť mám pocit, že je slabší - nechal jsem ho a čekám jak se bude vyvíjet dál.
Tomu rozumím,ale těžko z toho vydedukovat,že mají plochu plodu velikosti dlaně.
(10.12.2014 9:25)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Tak s tím že populace roztoče se zdvojnásobí až za 30 dní já prostě nesouhlasím. To nemůže vycházet. To by nezkolabovaly desetitisíce vželstev.Těch 30 dní vychází z pozorování a je to za předpokladu že jaro a plodování začne až v březnu a výchozí stav je témněř 0 roztočů.Už jste se tady do mne pustili minule ,ale stojím si za tím že pokud je v únoru ve včelstvu 20 roztočů tak to gabon v srpnu nezachrání a je to konec včelstva. Vzorky mněli byli v pořádku tak jak se mohli roztoči tak namnožit. Já vím s jistotou že ani 5- 6000 roztočů včelstvo nezahubí ,je to poškozených jen 2500-3000 včel. I po gabonech včelaři hlásili tisícové spady,přece tam nemněli už na jaře 300 brouků, Ti roztoči se namnožili z několika málo kusů !! Aby včelstvo odešlo musí tam být už 30 000 - 40 000 roztočů. Neargumentujte tím že si někde nějaké ojedinělé včelstvo nanosilo z kolabujícího divokého roje.To se stát mohlo tak v1-2%. Úhyny jsou jen v teplých krajích kde jaro začalo už v lednu a plodování se témněř nezastavilo.
Ono je to s tím počítáním, ještě složitější. Na jaře se roztoč množí pomaleji, má totiž poměrně dlouhou foretickou fázi, až 17 dní. Je to jeho strategie přežití případného rojení. Takže pod víčky je méně roztočů. Zase se přednostně množí na trubčím plodu, což je pro něj výhodnějsí.
Poté když je zažehnáno rojení (řekněme období po slunovratu) se roztoč vrhá i na dělničí plod (trubčí tam není) a co je důležité, výrazně zkrátí foretickou fázi na čtyři až nula dní!! Takže v podletí je naprostá většina roztočů pod víčky a množí se. A co teprve když se včelstvo rozploduje při krmení v srpnu a září!!
Pak ale mají včely mechanismy, které my neznáme a které způsobí, že se roztoč množí mnohem pomaleji než by mohl. Hledejme taková
Další průšvih je, že včelstva nekolabují na roztoče, ale na kombinace varroázy, virů a Nosemy ceranae a to i v případě, kdy je roztočů ve včelstvu minimum vůči počtu včel. To tu zaznělo a bylo potvrzeno vyšetřeními.
Letos vůbec nejde o množení VD....v té geometrické řadě množení roztoče ovlivňuje(snižuje) rychlost nástupu napadení ještě foretická fáze roztočů....takže se nedá počítat s okamžitým "zalezením" na nový plod ihned po vylíhnutí roztoče.Letos jde o to, že roztoči přenášeli viry. Není potřeba, aby na každé larvičce seděl roztoč....k nakažení larvy virem dojde i přes potravu od kojiček. Viz. výsledek z laboratoře( plod nakažený virem bez přítomnosti VD). Takže jak chceš Zděnku ještě argumentovat s tím, že na kolaps včelstva potřebuješ 30.000 vd? Když mi po KM spadlo 1.- 4.7. 5-30 VD/vč., nečekal jsem , že dojde k nějakému horizontálnímu přenosu....., a když došlo, tak KM tam byla 6 týdnů....Ani jsem nečekal na zavíčkování snůšky ze slunečnice....taky tomu odpovídal obsah vody v medu(20,5-22%) takže se muselo "sušit".....Nemyslím, že bych něco, díky monitoringu( a nejen z podložky), opomněl nebo odfláknul. Nadruhou stranu je evidentní, že některá včelstva jsou odolnější a viry je pravděpodobně nijak nepoškodily....a to i přes spad větší než 6000ks..... Zatím se zdá nejpravděpodobnější, že letošní úhyny má "na triku" Varóza typu B a v některých případech asi i typ C. S typem A bysme tyhle starosti neměli.
To, že se roztoč v příznivém období množí na druhou není z mé hlavy, ale tuším kdysi to vyprávěl Ing. Veselý a ten toho o VD věděl hodně! Jinak co kdo napsal je mě tak nějak jedno protože všude kolem je vidět, k čemu to bylo. Chtěl jsem jenom tou nejjednodušší formou dát námět k zamyšlení o účinnosti nejrozšířenějších diagnostických metod když přijde rok blbec jako letos. Nic víc, nic míň. Dík za to, že v praxi je to daleko příznivější než při teoretických výpočtech. Ale tisíce buněk zavíčkovaného plodu v podletí a zprávy z ČR dávají tušit, že nic není tak jednoduché, jak to vypadá! Zdraví R. S.
Ano ta obrácená korelace - čím méně VD tím větší šance padnout - tu zazněla a nikdo ji zatím nevysvětlil.
Navíc bylo potvrzeno, že u přeživších pod zmizení včelstva se NC moc nevyskytuje, ale v těch co nezmizely a zustaly na podložce je dost vysoká. Lze tedy předpokládat, že značný podíl na úhynech má právě ta Nosema C. která se pokud je mi známo nerozšiřuje pomocí VD.
Ještě jedna poznámka - stejně tak jako nosema apis tak u nosemy ceranae byl zjištěn vliv na schopnost tvořit medné zásoby. Možná nejen kvůli počasí ale i kvůli N.C. byl letošní rok chudý a toto může následovat i následující roky.
Navíc jsem někde v zahraničních studiích zaregistroval, že nosena c. způsobuje ztrátu obranyschopnosti a napadená včelstva se nechávají tiše vylupovat, čímž se také ta N.C. šíří - i toto bylo zaznamenáno letos ve větší míře.
Je ale toto zkoumat abychom se ročně nesetkávaly s "neúrodou" a s úhyny. Tam je potřeba zaměřit úsilí a ne se ohlížet do minulosti, kdy se N.C. nevyskytovala a svalovat vše na VD.
(10.12.2014 10:35)Vítězslav Richtr napsal(a): [ -> ] (10.12.2014 9:44)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Mám jedno včelstvo, ktoré ploduje takmer bez prestávky. V malom množstve, ale ploduje. Už druhú zimu. Aj teraz má plod. Veľkosť dlane.
Nevím jak se dá toto zjistit bez detailního rozebrání plodiště,pokud i v polovině prosince takto manipuluješ s včelstvy,je zázrak,že ještě nějaká máš.
Kvapky vody na podložke, stúpajúce teplo cez plátno, mokrá úteplivka a vizuálna kontrola. To včelstvo do jari nevydrží. Spotreba zásob je uňho túto "zimu" príliš veľká. S inými nemanipulujem vôbec. Ale toto je abnormálne včelstvo, preto som to riskol.
Vdaka, občas si niečo prečítam, ale toto sú nové informácie. Takže to počítanie nie je až také jednoduché
. F. Pohl píše paušálne o koeficiente 1,4 pri rob. plode a 2,6 pri trúdiom plode tj. cca 100 VD z jedného prezimovaného. Ak si pridáte nejaký plodový cyklus navyše, tak je to podstatne viac.
Ale na počty sa nemusíme hrať, ak na naštartovanie viróz stačí 500 - 1000 VD v období založenia zimnej generácie včiel. Zásahy proti VD sa musia posunúť min o jeden mesiac dopredu oproti včelárskemu folklóru spred 10 rokov. KM plošne jednorázovo začiatkom júla je prevencia aj represia hlavne pri vyšších počtoch včelstiev. Monitoring spadu v tomto období nemusí ukazovať spady na preliečenie, ale v priebehu dvoch týždňov sa už v niektorých včelstvách vyliahne "kritické množstvo VD" /podľa imunity včelstva/ a vy následne stratíte veľkú časť zimnej generácie včiel resp. dosiahnete kritickú úroveň infekcie. Monitoring spadu po tomto termíne je už len štatistický údaj pre další rok. Po tomto termíne je už tlmenie varoázy lotéria...
Nedá se vycházet od data v kalendáři Alberte, ale to už mnozí vědí spoustu let. A k nakažení včelstva viry těch "brouků" stačí i míň.
Ano, nedá se vycházet z data v kalendáři, proto je třeba mít kontinuální aspoň rámcovou informaci o stavu včelstev v dané sezoně. Letos to bylo vše o dost dřív, ale mělo to časové i lokální výkyvy. Ale bylo vidět jasně, jak to roste ...
A dovolím si tvrdit, že do určitého počtu se to dá kombinací různých typů monitoringu zvládnout. Akorát je to pracné ...
Jiří
Letošní +1 rok bude v CR ve včelařství zlomový, podmínky v přírodě jsme značně změnili a v důsledku toho bohužel některá vcělstva v CR zemřou. Na udržení chovu bude třeba vyvinout mnohem více sil a osvojit si důslednější a nové technologie ošetření včelstev, ceny produktů poskočí kam patří.
(10.12.2014 9:44)Jaroslav Stoklasa napsal(a): [ -> ]Mám jedno včelstvo, ktoré ploduje takmer bez prestávky. V malom množstve, ale ploduje. Už druhú zimu. Aj teraz má plod. Veľkosť dlane.
Pro vás i pro včelaře v okolí bude velmi užitečné brakovat takové matky. Jsou to geny nevhodné do našich podmínek. Právě taková včelstva mohou být spouštěčem letních kolapsů.
Broněk Gruna
(10.12.2014 9:25)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]Tak s tím že populace roztoče se zdvojnásobí až za 30 dní já prostě nesouhlasím. To nemůže vycházet. To by nezkolabovaly desetitisíce vželstev.Těch 30 dní vychází z pozorování a je to za předpokladu že jaro a plodování začne až v březnu a výchozí stav je témněř 0 roztočů.Už jste se tady do mne pustili minule ,ale stojím si za tím že pokud je v únoru ve včelstvu 20 roztočů tak to gabon v srpnu nezachrání a je to konec včelstva. Vzorky mněli byli v pořádku tak jak se mohli roztoči tak namnožit.
Jednoduše, nebyli v měli, byli ve včelách.
Možná je v té vytučněné větě i opověď pro vlákno "zimní měl".
Je někde nějaký doklad že mezi tím co spadne, co najde laborka a tím co je ve včelách je nějaký vztah.
Zatím nikdo nepředložil nějaký důkaz - pokus - jaký je mezi tím vztah. Vyhází se jen z teorie o délce života roztoče. A že roztoč poté poslušně upadne na podložku a pak vyplave. Jenže takových roztočů nemusí být ani většina, natož všichni.
Jenže co když třeba včela s VD se díky virům cítí nemocná a odlétá i s roztočem hynout mimo úl. Pak není roztoč v měli i kdyby nakrásně laborka dokázala počítat roztoče správně. Což neumí.
Taky tu mám jedno stále plodující sebevražedné včelstvo. Mají loužičky vody na podložce, sem tam najdu na sítu nevyvinutou včelu vytaženou z buňky, a i mrtvé trubce. Od léta to bylo moje nejagresivnější včelstvo, vyloženě neútočily, ale prohlídky se jim prostě nelíbily. Už asi měsíc tu máme ráno teploty kolem 0°C, v poledne max. 4 až 5°C zataženo - no prostě hnus a tyhle poplety si klidně plodují a roční období jim nic neříká. No myslím, že to mají sečtené......
Mám zásadní dotaz pro zkušenější:
Týká se nyní vyhozených kukel na podložku. Jsou v různém stadiu vývoje, pozná se to podle barvy, zejména hrudi ...
Některé mají nevyvinutá a různě deformovaná křídla, nevím, jak to nyní interpretovat. V současné době je to těžké, protože už beru v úvahu podchlazení toho plodu, stejně jako možné poškození roztočem vůbec, nebo i možnost DWV. Jde o jednotlivé kousky, ale začínám si je dávat stranou a mrazit ...
Díky za případné konsultace ...
Jiří