Lajon tvoje včely evidentne nymsovu brožúrku nečítali...
Ale vážne,
.... sa nejako často roja , vlastne skôr ako vyplnia úľ....
Tak nedostatok priestoru to asi nebude....
No neprestávaj s info, je zaujímavé porovnať brožúrku a realitu...
Vím, že včely nečtou příručky. Evidentně ta od pana Nymsy není výjimkou.
Mám generátor rojů. Celkem mě baví je sbírat.
Příští rok budou tři vyzimovaná včelstva s postavenými plodišťovými rámky po dolní loučku. Budu to fotit a na podzim to dám opět na web.
Goro ty máš také 2N úl, nebo to jen sleduješ?
...nadchlo ma nadšenie na stránke "šance pro včely", kde partia včelárov navštívila priamo pána Nymsu, pozrela jeho úle a vypukol boom minimálne 5-6 včelárov začalo budovať "obrúle"...
....po dvoch-troch rokoch keď som už bol hrdým majiteľom brožúrky som tam sondoval praktické skúsenosti a "zdochol pes"...nikto nič ...asi už v tých úľoch včely nemali...
mne bolo sympatické to že vo včelách sa nemusel človek nimrať a oni sa nerojili...
ale takto...
no len sledujem zatiaľ....
Jak říkám, je nutné podrobit popis z knihy dalším pokusům v různých místech. U včel nejde jednou něco zkusit a říc, že to je tak či onak. Je tam mnoho proměnných parametrů.
Například jsem měl letos ozasené vyzimované oddělky do dvou 2N úlů. Obě včelstva se choval úplně jinak. Jedno prosperovalo a rostlo. Druhé živořilo.
Chci nechat včely žít a pozorovat je i za cenu vyrojení. Jak jsem psal, nemám co tajit. Ukazuji to co vidím a fotím.
Pokud se najde více "bláznů", jako já, lze udělat více pozorování najednou.
Na příští rok mám připravený další 2N úl. Takže pozorovací vzorek na mé včelnici se opět rozšíří.
S panem Nymsou jsem se sešel osobně zhruba před dvěma lety. Nemyslím si, že neprožil to co popisuje ve své knize. Neumím si představit, proč by chtěl záměrně vydávat knihu z informacemi, které nemá ověřené. I když rybáři taky ulovili tááááááákhle velkou rybu.
Lajon zaradil si sa do nekonečného radu sklamaných "Nymso-nadšencov" a včelám sa nedarí na obrovských plástoch tak ako by malo?....alebo si len nestihol dať info....
(08.12.2021 18:32)goro napsal(a): [ -> ]Lajon zaradil si sa do nekonečného radu sklamaných "Nymso-nadšencov" a včelám sa nedarí na obrovských plástoch tak ako by malo?....alebo si len nestihol dať info....
Po letošním roce jsem velmi spokojený. Včely vystavěly přední část plástové plochy pro plod. Předpokládám, že příští rok by se mohly dostat do zadní části. Více informací a hlavně fotky najdeš na
http://www.vcely-filipov.cz
Abych měl vyvážený příspěvek, tak jedno včelstvo je v 2N úlu neduživé a jedno přišlo o matku a nevychovalo si novou. Do nového 2N jsem osadil roj. Ten vypadá zatím velice slibně.
Takže nejsem zklamaný. Jsem opatrně optimistický. Celkem se naplňuje, že v tomto úle je schopné žít každé páté včelstvo.
Takže tak.
Pokud bych měl takový úl, v kterém by mi dokázalo žít jen každé páté včelstvo, ani bych nepřemýšlel, kde je chyba... A šel si vyrobit takový, v kterém přežije každé včelstvo. Literatury je na to dost.
Nebo jinak: Existoval-li by typ psí boudy, v které by přežil jen každý pátý pes, zcela jistě by byl chov psů v takové boudě považován za týrání zvířat... Novináři by takového chovatele roznesli na kopytech, pokud by to před nimi neudělali veterináři.
Jenže včela není obratlovec, takže nepoužívá ochrany před podobnými kejklemi...
Patrně to bylo myšleno tak, že ne každé včelstvo má na to, obsadit tak velký prostor. Pro Pražského Krysaříka asi nebudeš kupovat boudu 1m na 0,5m z důvodu, že je pro něj velká, ale přesto pro velkého psa bude akorát
(08.12.2021 21:19)vcelky.cz napsal(a): [ -> ]Pokud bych měl takový úl, v kterém by mi dokázalo žít jen každé páté včelstvo, ani bych nepřemýšlel, kde je chyba... A šel si vyrobit takový, v kterém přežije každé včelstvo. Literatury je na to dost.
Nebo jinak: Existoval-li by typ psí boudy, v které by přežil jen každý pátý pes, zcela jistě by byl chov psů v takové boudě považován za týrání zvířat... Novináři by takového chovatele roznesli na kopytech, pokud by to před nimi neudělali veterináři.
Jenže včela není obratlovec, takže nepoužívá ochrany před podobnými kejklemi...
Rozumím podaným argumentům. Z počátku to bude každé páté včelstvo. Jakmile budu vědět, které jsou toho schopné, udělám si z nich dcery a pravděpodobnost se zvýší. Navíc mám úly v různých místech lesa. To může také hrát určitou roli. Je to multi-parametrické. Těch faktorů, které včelstvo ovlivňují je velká řada.
Já se snažím pouze ověřit, zda cesta popsaná v knize pana Nymsy je možná i jinde a u někoho jiného. Na ověření je třeba víceleté pozorování. Nejde říct, že to dva roky po sobě nejde resp. jde. Pro pozorovatele, jako jsem já je to krásná cesta.
(08.12.2021 22:17)LajonBufon napsal(a): [ -> ]Já se snažím pouze ověřit, zda cesta popsaná v knize pana Nymsy je možná i jinde a u někoho jiného. Na ověření je třeba víceleté pozorování. Nejde říct, že to dva roky po sobě nejde resp. jde. Pro pozorovatele, jako jsem já je to krásná cesta.
Základem v tomto pozorování je ve dvou věcech. Problém vidím v úživnosti krajiny a v definici toho, co je a co si člověk myslí že je nebo není přirozené pro včely.
Pozorování bych rozšířil směrem v inovacích takové prostoru, dostanente se tak z doby předkolumbovské k objevení Ameriky. Tz. že pochopíte že má vliv 10-20cm troudu co má vynikající vlastnosti - adekvátně 10-20cm XPS nebo PS polystyren. Pochopíte význam objevu předsíňky, objevu podle toho jak tleje uvnitř dutina díky včelstvu a jiným aspektům, že nejde o hranatý prostor ale o prostor o mnoha úhlech a ještě víc oddělených prostorech, které díky tomu že včelstvo vydává v zimě vodu a stéká dolů, třeba strom a kmen díky ledu praská a tak se rozšíří nebo po puknutí padne k zemi a včely obývají a kolonizují takový prostor třeba ještě dalších 100let do úplného rozpadu.... Nevím co si otom myslíte, ale čas lze "utratit" mnohem zábavněji při přemýšlení a rozvoji chovné dutiny pro včelstva, než hledet v podstatě na včelí hnízdo v průvanu. Toto je ztráta času třeba už jen jen proto, že si p. Nymsa myslí, že dutina může být už jen vyšší než nižší, což je první rozkol okolo znalostí co je přirozené pro včely a jde v podstatě o umělé nepřirozené dirigování rozměrů, které vychází z myšlenky a ne z přírody.
Připomíná mi to dobu kdy se vědátoři hádali otom co to je za nemoc která jim napadá plod, trvalo od roku cca od roku 1770-1905 než se definovala hniloba a jak vypadá a mor plodu, a později vedle toho nosema, zvápenatění a septikémie.
Prostě dělat vědu z velkýho prostoru není nicmoc přirozeného pro včely. Ne, žeby to nešlo vněm chovat včely, ale podle pár slov co pár Nymsa popsal v odpovědích na jiným fóru, vychází jeho úl z lidské lenosti a přesvědčení. (viz. první verze a další verze jak a co bylo důvodem vzniku)
Hezké ráno, jen podotknu, že nebýt lenosti, tak dneska nemáme vynález kola a vše nosíme a nevozíme
Lenost někdy není špatná ani u včel, proč je pořád rozebírat v malém prostoru a nezvolit jeden velký. Je to jedna z cest.
gupa
a čítal si tú knihu?
...predsa to nie je len o veľkosti úľu!
(28.12.2014 22:17)Rudolf Stonjek napsal(a): [ -> ]Já si knihy velmi cením a řekl bych, že je velmi objevná a po Fenomenálních včelách nejlepší knihou v posledních letech vydanou. K některým závěrům jsme došli s př. Nymsou úplně stejně. Máme stejný názor na šlechtění včelstev, na nevhodnost umělého chovu matek, a jak zajistit nerojivost včelstev. Podotýkám, že jsem do té doby o něm nikdy neslyšel, neznáme se! Každý jsme k tomuto poznání došli jinou cestou. Naopak jeho řešení úlové otázky mě nijak neoslovilo a chce li nerojivost, lze vše zařídit podstatně jednodušeji! Myslím, že v knize chybí alespoň stručný postup jak takový poměrně složitý úl vyrobit a jak má vychytanou obměnu díla, případně jednoduchý nástin ošetřování včelstev v tomto úle. Třeba příště! Zdraví R. S.
(09.12.2021 11:05)goro napsal(a): [ -> ]gupa
a čítal si tú knihu?
...predsa to nie je len o veľkosti úľu!
Ne nečetl, reaguji spíš na produkt co takový typ literatury provádí s lidmi kteří "podlehnou a onemocní" díky informačnímu toku a hodnotím a porovnávám to čeho bylo tedy dosaženo a to hlavně podle
fotogalerii od LajonBufon. To jsou praktické a viditelné a hmatatelné a dfokonce ověřené informace. Takže ne, až ji někdy uvidím a bude čas, tak možná, zatím mne nic nepřesvědčilo do ní cokoli investovat. (čas, peníze)
Zkoušet chovat včely v boudě není nic převratného. Stačí se podívat na modifikaci Dadantu dle Rusů a Ukrajiny, jako ležan pro až 24 rámků. Tam jde alespoň o chov, toto je o čemsi "přirozeném" takže velmi specifiky neurčitém a zjevně nekonečném tématu. Je to téma hodně podobné linku okolo tzv. optimalizovaného plodiště. To jen abych ti goro načrtl podobné schéma vývoje tématu okolo dávno popsaných a známých věcí.
Nic nehájím a nic nezatracuji. Pouze zkouším a ukazuji, co vidím já v 2N úlu. Někoho to může pobuřovat. Někdo tomu říká plýtvání časem. Mě to baví, tak to pro mě není plýtvání časem.
Velikost úlu vzešla z velikosti díla, kterou včely postavily v pozorovací boudě pana Nymsy staršího (viz obálka knihy). Jde tedy o to, co by včely stavěly, kdyby měli prostor.
V každém případě děkuji za jakýkoliv názor.
(09.12.2021 16:18)LajonBufon napsal(a): [ -> ]V každém případě děkuji za jakýkoliv názor.
Existuje několik termínů, včelstvo - bee collony, tz. včely kolonizují, obsazují co? prostor. Hive, beehive, hnízdo, včelí hnizdění, včelí hnízdo, po kolonizaci včely tvoří hnízdo, kde matka klade vajíčka (terminace po ptácích), z kterých se vyklubou larvičky. Kolonie může zaniknout a může se prostor v nějakých frekvencích obsazovat. Třeba jen sezonně. Jsou hnízda, kde kolonie může i přezimovat.
Takže je jasné, že kolonizovaná bouda, kde včely vytvořily hnízdo a postavily stavbu a hnízdo mohlo zaniknout, může být znovu kolonizováno jiným včelstvem a dílo opraveno, dostavěno a třeba zvětšeno. V této logice myšlenek je tedy jasné, že člověk je spoután v otázce přirozenosti časem. Pátý fyzikální rozměr včelího hnízda byl upgradován vynálezem včelího rámku. Šestým rozměrem je měnící se lokalita s pohledem na pátý rozměr, porozumět přirozenosti je pohled jak při přetáčení videa ve zrychleném režimu s frekvencí dvou okének za den při prohlížení a frekvenci 24 těchto snímků na sekundu. Tz. jeden rok vidět v cca 15 sekundách 10 let ve 150 sekundách, eq. lidského života 80 let cca 16 minut pozorování. A proto si dnes už vybírám co má pro mne hodnotu takovou, že investuji třeba dva dny svého života do pochopení nějakého včelího biomechanismu v prostoru.
Včely včelstvo bude obsazovat prostor do doby než se dostane na tzv. biologické maximum, což je zlom mezi shromažďovacím pudem a rozmnožovacím pudem. Tím chci sdělit, že v jednom obsazovacím cyklu hnízd se nikdy nepovede hned na poprvé velká stavba, pokud ale nejsou takové snůškové zdroje, které převládnou nad pudem rozmnožovacím. Proto včely vyzimované, mohou už v rozmnožovacím pudu částečně být od podletí přes období zimního slunovratu. (třeba odpověď proč si drží zdravá včelí kolonie trubce přes celou zimu)
Co včela staví, jestli malé větší dělničí buňky nebo trubčí kde kolik kde v jaké ploše a kde navazuje, je přímo uměrné pudům a tím jak se pracovně motivují její menší dělence které tvoří celkem uzavřené kasty. A jde také o jejich sílu. Nato nutně nepotřebuji ke zjištění boudu. Každopádně naopak proč nepozorovat něco, čemu chce člověk lépe porozumět?
Bože oroduj za nás.
Tini: Díky za hint (jak to bylo myšleno), pochopil jsem to jinak.
LajonBufon: Otázkou je, zda kniha pana Nymsy nepopisuje jen (zcela ojedinělé) anekdotické pozorování. Nesetkal jsem se nikde s něčím podobným. Myšleno celosvětově. Zato publikace o statisticky průměrné velikosti dutiny, kterou včelstva preferují, jsou.
Tini a LajonBufon: Pak se nabízí otázka, zda hledání, resp. selekce, včelstev pro Nymsův úl není něco podobného, jako v minulosti prováděná selekce včelstev na délku sosáku či velké buňky?
Ahoj, M.Havelka má či měl taky supervčelstva a chce to tři věci: prostor, snůšku a přírodní matku. Takže, dá se říci, že selekce, ale bez ironie,
A jak dopadli následovníci Milana Havelky?
Osobně u takovýchto experimentů či pozorování (a že jich v historii bylo) koukám na to, jak se ujaly. Plošně. Do určité míry to podle mého názoru funguje jako spolehlivé měřítko ověření praxí. Dostupností medializace a marketingu se tyto hranice (bohužel) posunuly tak, že "masírka" dokáže rozšířit i nesmyslné provozní metody a ty jsou pak "papouškovány" plošně a stávají se mainstreamem, ač se při hlubší provozní zkoušce ukáží jako druholigové. Či spíše na úrovni okresního přeboru. (A nemám nyní konkrétně na mysli ani Nymsu ani Milana Havelku).
P.S. Ad supervčelstva: Chce to nejen prostor, snůšku a přírodní matku, ale taky zájem včelaře. Měl jsem taky "supervčelstva".
8+ NN.
Nerojily se.
Dávaly med.
A vyselektoval jsem je pryč. Nechci taková.
Jiné téma ...
(09.12.2021 20:11)Tini napsal(a): [ -> ]Bože oroduj za nás.
Tiny
Hledáš odpovědi ve velikosti, tak se musíš dívat na zdroje a metabolismus a metamolity co tu velikost postaví (vosk, energie, pohyb, přeměny atd.) ne na Boha. Ten předpokládá že když jsi člověk zvaný rozumný, že používáš rozum a hned kněmu neutíkáš s každou blbostí která tě potká. Schválně rozebírám druhou polovinu prvního odstavce
u druhé věty kterou jsem zde v tomto tématu v prvním mým příspěvku napsal abych logicky ve sledu mých myšlenek zdůvodnil první část druhé věty.
Stačí ti to? Stále si myslím že člověk má mnoho schopností které stačí jen rozvinout. To že otom píšu v litaniích a jednoduchých a primitivních myšlenkách, hodně odbočuji.... asi znamená, že je zjednodušeně řečeno, ikdyž to složité docela je, když se rozum zeptá proč ta včela v boudě nepostaví dílo hned doplna v celém prostoru ... a vysvětlení vyžaduje delší pozorování, třeba čas člověka, několik jeho generací...
Samozřejmě to chce další otázky co si určitě položil a pokládá LajonBufon, ale asi ho zatím zajímá co včela staví, což je lehké, odpověď je včelí dílo ve svým hnízdě. A nejde jen o pláste.
Pokud kniha zhruba není o tomto, vyžaduje určitě dle mého názoru revizi.
LajonBufon, asi tuším očem je to kniha, je to literatura kterou kdysi začal psát Maurice Maeterlinck. Jde o jakési v poslední době (moderní) literární oprášené spisovatelské včelařské odvětví psané s nádechem po filozofické můze, akorát s přídavkem nějakého " oprášeného vynálezu" který je v díle zmíněn a popisován jako základ. A taková literatura ikdyž je o včelách, mne moc nebere. Mám jeden výtisk od něj v knihovně a bude tam ještě dlouho jen ležet bez povšimnutí.