Včelařské fórum – o včelách a včelaření

(07.10.2010 13:19)Jan Seichter napsal(a): [ -> ]Dobrý den , všude koukám a nikde jsem nenašel plánky na zateplený uly. Nemáte náhodou někdo plánek zatepleného úlu. BVD nebo K-39.
Všem moc děkuji za příspěvek.

Ještě takhle, nevím, proč ten plánek sháníš, ale já než jsem začal vyrábět své první nástavky pro svá první včelstva (letos v srpnu jsem si dovezl 3 oddělky), tak jsem nejméně rok zpět rozmýšlel, zda nástavky s jednoduchou stěnou nebo zateplené, to bylo probdělých nocí . Jeden den jsem se rozhodl najisto tak a druhý den přesně obráceně. Jasno se mi udělalo, až když jsem si přečetl, "jak to za mě vyzkoušeli jiní". Přečetl jsem si spoustu článků a mimo jiné se v nich dočetl, že je dobré, "aby včelstvo prošlo mrazy", ale to je jen zlomek všech přečtených informací. Jsem v nadmořské výšce 650 m.n.m., od 500 metrů n.m. se většinou doporučují zateplené úly. Důležité, ale pro mě byly dvě věci, a to lehká a levná výroba, a že v tenkostěnných úlech včelaří spousta profesionálních včelařů, ale i včelařů ze záliby a dosahují v nich dost vysokých medných výnosů a jsou ještě ve vyšší nadm. výšce než já. U několika včelařů jsem se byl osobně podívat, kdyby neměli tak vysoké výnosy, a nebylo by to pro ně výhodné - myslím ty jednoduché úly, tak by se tím neživili, co ?

Jen pro informaci k porovnání s údajem o použití zateplených úlů nad 500 m.n.m.: v nezateplených úlech (langstroth NN) včelaří úspěšně např. přítel Juzek na Borové Ladě (Šumava cca 900m.n.m.). "Teorie šedivá, praxe strom zelený."

To je krásné , no ono když člověk někdy sáhodlouze o něčem přemýšlí, tak se mu někdy zcela úplně náhodou podaří zjistit, že se dá spousta věcí dělat různými způsoby. No a langstroth v NN v 900 m.n.m., tak to je jenom potvrzení toho, že všechno jde .

(16.11.2010 22:35)architekt odpadu napsal(a): [ -> ]Jen pro informaci k porovnání s údajem o použití zateplených úlů nad 500m.n.m.: v nezateplených úlech (langstroth NN) včelaří úspěšně např. přítel Juzek na Borové Ladě (Šumava cca 900m.n.m.). "Teorie šedivá, praxe strom zelený."

Jen pro upřesnění....
Přítel Juzek na Šumavě chová včely v Langách, ale ve včelíně. Podmínky ve včelíně a včelnici jsou trochu rozdílné. Pokud se pletu prosím opravit.
Honza

Toto je foto včelnice pana Juzka ze 14.11.2010. Do včelína tomu ještě leccos chybí.



Ještě přidávám nedalekou slať, ze které zřejmě taky nosí jeho včelky medík, ...joj ten musí být výživný

A co pan Přeslička? Lang síla stěny 19 mm nadmořská výška 600 m.n.m Strakonice. Žádný včelín jenom strmá stráň a pěkný průtah

Otazka je, jak by na tom byla vcelstva v ulech zateplenych. Podle me dutina stromu je dobry izolant a izolovany ul ma smysl. Ale stejne jako hanss, necham se opravit, pokud se pletu. Prezentuju jen svoje myslenky.

Dobrý den, na jaře bych chtěl začít včelařit. ..Mohli byste mi poradit zda mám volit úly spíše tenkostěné nebo úly zaizolované? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody, popř. jaké jsou vaše zkušenosti? Děkuji

Já též prezentuji své myšlenky. Pozoruji tu jedno včelstvo, které přebývá již několik let v železné trubce, která podpírá seník. Nikdo ho neléčí, neutepluje a přesto přežívá, jak je to možné? Pritom železo je docela dobrý vodič jak tepla, tak i chladu.
Já osobně včelařím v Langách 2/3 o síle stěny 19 mm a nepozoruji nějaký rozdíl mezi utepleným a neutepleným úlkem. Dva úlky mám uteplené (palubkové 39x24), které slouží jako porvnánací.

(18.11.2010 20:54)Radim Holčák napsal(a): [ -> ]Dobrý den, na jaře bych chtěl začít včelařit. ..Mohli byste mi poradit zda mám volit úly spíše tenkostěné nebo úly zaizolované? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody, popř. jaké jsou vaše zkušenosti? Děkuji

A co je cílem Vašeho včelaření?

Chci začít se čtyřmi včelstvy, a chci to dělat pro potěšení.

Z klasických nástavkových úlů zkuste buď nízkonástavkové neuteplené (Langstroth 159 mm, Optimal apod.) - nástavky jsou snadno dostupné u výrobců nebo se nechají vyrobit doma "na koleni".
Nebo zvolte tzv. dadant systém s vysokými rámky v plodišti a nízkými "medníkovými". Třeba dva uteplené a dva neuteplené - alespoň budete moci porovnat rozdíly. Budete-li mít stejnou rámkovou míru, snadno po čase "bedny" vyměníte za ty, které Vám budou vyhovat víc.
Z obou těchto systému jde lehce přejít na vyšší počet včelstev s ohledem na změnu důvodu včelaření (potěcha -> profit)

Alternativou (při držení 4 včelstev) by pravděpodobně bylo i včelaření v neckovém úlu (jiné názvy: top bar hive, trámkový úl, medná kráva, ...) - ale v tomto Vám žádné praktické zkušenosti předat nemohu... (ptejte se Ivana Černého)

K Vaší otázce:

(18.11.2010 20:54)Radim Holčák napsal(a): [ -> ]Jaké jsou jejich výhody a nevýhody, popř. jaké jsou vaše zkušenosti?

Neuteplené jsou jednodušší na výrobu, odolnější na manipulaci, včely v nich rychleji reagují na změny venkovní teploty (nahoru i dolu).
Uteplené více izolují (překvapivě ) - jak před zimou, tak před teplem, více chrání slabší včelstva, v českém tradičním pojetí včelaření jsou jistým standardem spolu s rámkem 39×24.
Je to téma na dlouhou a bezvýslednou diskusi - tak do včelařské hospody.... Bylo o tom popsáno spoustu papíru, proběhlo mnoho testů a každý včelař má navíc svůj názor. Pokud se Vám to nechce googlit, načítat v knížkách apod. - tak to prostě zkuste - jen vřele doporučuji mít stejnou rámkovou míru a to čím delší tím lepší.

A když bych zvolil úl tenkostěnný, nemusím se bát, že mi včely v zimě umrznou?

Kdyby tomu tak mělo být, v půlce Evropy nebudou včely. Je to v pohodě, při běžné tloušťce stěn nástavkového úlu /25mm/.

Prezimovani by melo byt v poradku, pokud vcely dobre nakrmis (mnozstvi = na to jsou potreba zkusenosti) a pokud svymi zasahy vcelstva zbytecne nezeslabis. Ja vcelarim 1 rok a za tu dobu jsem udelal tolik volovin, az hanba hihi. Ale neboj, vcely chteji prezit a delaji ptoto maximum.
K tomu aby prezili je dulezite: dostatecne zakrmeni, zdrave vcelstvo, matka (i kdyz jde to i bez ni, ale...), dostatecny pocet vcel v ule, a zimni klid.

Ja zacal vcelarit z donuceni, protoze na to nikdo nezbyl. Nakrmil jsme vcely skoro az v rijnu a ze 3 prezili 2. Nejvetsi chyba bylo pozdni krmeni (unava zimnich vcel) a nespojeni slabeho vcelstva na 3-4 ramcich se strednim vcelstvem. Jak silne vcelstvo zazimujes, takove budes mit na jare. Sakra at uz je jaro, to je nuda. hihi

Petr Ma: hihi, to je drsny. Nj, pritoda je mocna carodejka. Mohl by jsi sem dat fotku? Myslel jsem ze to kazdej hodi do rojacku a sup s tim do ulu (podle me neznamy roj stejne nikdo nepali ) Na internetu jsem nekolik volnych staveb v prirode videl a je to pekny. Jedine co muze byt nevyhoda, je to leceni. Ale takova vcelstva s klestikem asi problem nemaji, jinak by nemeli sanci.

Jistě všem dobře známý, nejmenovaný včelař s největším včelařským provozem v republice mi předloni, když jsem se ho ptal na jeho názor, zda raději úly zeteplené, či nezateplené, řekl jednu věc: "Já mám ve svém provozu jen zateplené úly. Dovedla mě k tomu jedna zkušenost. V zateplených úlech je menší spotřeba cukru, která je dva až tři kilogramy na včelstvo. A po kalkulaci na mých osm set včelstev bylo rozhodnutí jednoznačné."
Tak a nyní přijde jiná kalkulace, kalkulace včelaře začátečníka, který vychází z cen úlů našeho zmíněného nejmenovaného velkovčelaře, na výběr jsou pro něj tedy dvě varianty:

1. tenkostěnný se spotřebou 23 kg/včelstvo
   jedno zimní nakrmení jednoho včelstva a cena úlu: 23 kg cukru x 12 Kč (12 Kč/1kg cukru) = 276 Kč
   přičteme cenu nového úlu cca. 1800 Kč a máme cenu 2076 Kč.
   V průběhu 15-ti leté životnosti úlu: 23 kg cukru x 12 Kč = 276 Kč x 15 let provozu = 4140 Kč + 1800 Kč (cena úlu) = 5940 Kč. Podělením 15-ti let úlu v provozu 5940 Kč : 15 lety = 396 Kč/na jeden rok provozu úlu s jedním nakrmením.
2. palubkový zateplený se potřebou 20 kg/včelstvo
   jedno zimní nakrmení jednoho včelstva a cena úlu: 20 kg cukru x 12 Kč (12 Kč/1kg cukru) = 240 Kč
   přičteme cenu nového úlu cca. 2400 Kč a máme cenu 2640 Kč.
   V průběhu 15-ti leté životnosti úlu: 20 kg cukru x 12 Kč = 240 Kč x 15 let provozu = 3600 Kč + 2400 Kč (cena úlu) = 6000 Kč. Podělením 15-ti let úlu v provozu 6000 Kč : 15 lety = 400 Kč/na jeden rok provozu úlu s jedním nakrmením.

15 let provozu úlu je teoretických 15 let venku na povětrnostních vlivech.
Do výpočtů lze dosadit i jiné (vyšší) ceny cukru, ale ten rozdíl je stále jen malý.

Vezmu-li v potaz to, že úl si leckdo dokáže udělat sám, maximálně - nařezání přesných délek a pravého úhlu s pomocí truhláře, je stále na výrobu jednodušší úl tenkostěnný.
Výroba kostry a palubek na nástavek zateplený, by byla totiž z většiny jen práce pro truhláře oproti tenkostěnnému nástavku.
Nevím, jak moc jsem dobře, či špatně uvažoval, ale když jsem si před nedávnem takhle jednou sedl a spočtl to na papíře, tak jsem byl výsledkem docela překvapený. Jsem také špatný matematik , takže mi mohlo něco utéct, tak mě kdyžtak prosím o opravte .
Díky Pavel

Pěkná kalkulace, něco hodně podobného jsem taky při začátku zkoušel a nakonec mám 3 nezateplené a 3 zateplené A pokouším se zjistit, co je pro mě lepší. Do té rovnice by rozhodně měl patřit medný výnos atd, ale je hodně faktorů včetně zásahů včelaře, které to mohou ovlivnit. Taky je rozdíl včelařit v 300 m.n.m. na Jižní Moravě a v 600 m.n.m. na Vysočině. Jelikož můj případ je ta Vysočina, kde pomalu neznám bezvětří, tak na jaře při rozšiřování zvolím zateplené.
Honza

Letec: Foto bych jsem jistě rád dal, ale co mám fotit železnou trubku? Jako česno jim slouží jeden z otvorů trubky, který není zabetonován a to jest horní, kam se nedostanu. Zdravím

Taky jsem v počátku váhal, jestli zateplené nebo dřevěné. Rady zkušenějších mě vycházely tak 50:50 . Co včelař to názor.
Rozhodl jsem se pro nezateplené NN se stěnou 25mm /optimal/, ato z těchto důvodů:

1. snadná výroba a cenově výhodnější
2. odolnější /mravenec, slunce ../
3. dřevo - přirozený materiál
4. možnost perfektní desinfekce / opálení, vyvaření, parafínování../
5. v případě nutnosti /např. MVP/ - kologická likvidace pálením !!! /co s polystyrénem?? pálit??/

Určitě by se našli i další pozitiva.
Dnes jsem rád, že takové-to úly mám.
V průběhu sbírání poznatků o včelařině, mě v tomto utvrdil i jeden z mých nejoblíbenějších autorů - O. Brenner.
Ve svých knihách prosazuje, dnes samozřejmé, včelaření se silnými včelstvy již v knize " Přezimování včelstev" z roku 1938 !!!
Dnes je rok 2010 a do dneška mnoho včelařů toto nedělá a prosazuje místo toho zateplené úly !!
Brenner byl neskutěčný odborník , který žil jenom včelami. Jeho poznatky jsou velice cenné.
Již v roce 1938 věděl, že pokud je silné včelstvo, neni potřeba žádněho speciálního zateplení stěn, pouze je důležité zateplit víko !!
Ještě bych citoval jeden příklad, týkající se spotřeby zásob v období zimního klidu .
Je to zkušenost Ukrajinské výzkumné stanice v Charkově, dle knihy Taranova:

1. váha včelstva 325 g - spotřeba 5424 g
2. váha včelstva 575 g - spotřeba 7406 g
3. váha včelstva 800 g - spotřeba 7768 g
4. váha včelstva 1325 g - spotřeba 3948 g

Samozřejmě že spotřeba zásob v zateplených úlech je nižžší . Ale u tenkostěnných stačí mít silná zdravá včelstva, nejlépe v závětří.
Ale to by se dalo psát a psát..... / píši jen pro začínající, zkušení toto vše samozřejmě ví !! /
Zdravím všechny