Najděte si debaty na konferenci a taky Včelařství atd po 2003.
Melecitoza se tady vyskytuje občas a v drobné míře asi včelám v nástavkách nevadí. V 2002 jsem ale narazil. Snůška melecitozního medu začala začátkem srpna a končila podle všeho až v říjnu.
Někde jsem četl že melecitoza je produkována hlavně za vlhkého počasí a podle mě to souhlasí. Ten rok byl velmi vlhký - vím to, protože jsme dělali střechu
- a připomínal mi trochu průběh roku 2007.
Podle mě nebyl vhodný k vytvoření zimní generace a ta se navíc udřela snůškou.
A v úlech byly desítky kilogramů melecitozy. Já zjistil že je snůška hned první týden v srpnu - první víkend v srpnu jsem tehdy začínával s krmením a protože jsem toho roku rozšiřoval, tak jsem měl láhve jen pro polovinu včelstev. A při kontrole jsem zjistil, že včely bez krmení mají možná víc zásob než krmené. Za týden jsem to zkoušel vytočit a to už lítal z plástů rosol a nešlo to vytáčet.
Tak jsem vsadil na to, že to nechám být a až snůška přestane, tak dám včelám pár kilo cukru, aby si zalily plodiště a na tom vyzimovaly.
Ale byla dlouho snůška a i když jsem krmil, tak včely raději nosily a cukr nebraly.
Klasici měly podle všeho možnost zalít plodiště cukrem a včely pak neměly kam nosit.
Zima pak byla u nás dlouhá a bez možnosti proletu. Včely vyletovaly a nacházel jsem je i sto metrů od úlů.
Myslím, že mi jich zas tolik neuhynulo, ale silně zeslábly, takže jsem je na jaře spojoval. Byl problém jim dát souše na plodování.
Plásty s cementovým medem - byl skutečně tvrdý jako pyl - jsem jim spočátku namáčel. Jakmile zesílily, dělaly si místo pro plod samy.
Teorii medné komory jsem pak nebyl moc překvapen, protože toho roku kdy se doslova prokusovaly zásobami byly vynikající výnosy. Byl výborný rok. A stavy jsem dorovnal.
Melecitozní plásty jsem nacházel i za rok. Postupně si je včely vyčistily. Při vytáčení jsem je dával na stranu - tedy ty co měly v sobě beton a dával jim je pod plodiště. Tím odpovídám na dotaz, jak to zužitkovat. Včely spotřebovaly melecitozu a na oplátku mi daly čerstvý med.
Samozřejmě po roce 2002/2003 se našlo spousta chytráků, co je to nepotkalo a vysvětlovalo, jak ti s úhyny byly lajdáky a co na rozdíl od nich neudělali dobře.
Rady o vytáčení plástů po několika dnech atd. se tehdy dostali do tisku a na web myslím až v říjnu.
Oosbně si myslím, že jediné co by mě pomohlo - kromě toho, že bych měl víc časů a nevěnoval se stavbě
, by bylo mít dost oddělků v menším prostoru a ty mít zakrmené a nabouchané zásobami.
V podstatě to nakonec dělám, ale ne ani tak pro melecitozu, ale včasným krmením oddělků podporuji zemědělce
, včely zesílí a vytvoří hodně zásob. Pokud pak potřebuji někde doplnit, je kam šáhnout. A v případě oddělků je snadnější uhlídat, aby se cukr nedostal do zásob.
? A neměl by někdo nějakou fotečku, jak vypadá takový med v plástu? Díky
, omlouvám se 
stydím se a červenám se 
