Včelařské fórum – o včelách a včelaření

Klegyně, kolegové, do vlákna o akcích jsem pověsil pozvánku na první přednášku letošního zimního cyklu Pražských včelařských setkávání.
Tohle vlákno je o diskusi o akcích, tak v rámci správné štábní kultury dovolím si tuhle diskusi začít několika vysvětleními či reminiscencemi na úvod.
Tak tedy: podrobné informace o programu najdete na webu PSNV-CZ v rubrice o připravovaných akcích.
Jak jistě víte, setkávání byla v Praze v zimě 2012/13, a to díky úctyhodné práci Petra Mirovského a Jakuba Dolínka, jimž patří dík za obnovení tradice, jež vlastně začala setkáváními na Jižním Městě v Komunitním centru Matky Terezy v r. 2010.
Pak vznikl nápad, střídat po roce Moravu a Čechy, tedy Prahu a Olomouc. Takže vloni to bylo v Olomouci díky úžasné práci kolegů Františka Vlčka, Josefa (Dona Pepe) Rouše a dalších. No a letos se zase budeme scházet v Praze.
Možná nejen tam ...
Místo Toulcova dvora zvolili jsme ČVUT v Dejvicích, je to u metra, máme tam už za sebou pár akcí a je to levnější i lépe vybavené. Musíme myslet také na finance, zdaleka ne všichni lektoři jsou na seznamech letorů, takže nemůžeme moc myslet na dotace. A náklady jsou ...
Zvolili jsme zvýhodnění při předchozím přihlášení přes formulář.
Základní modus bude takový, že kromě přednášek chceme vyhradit dostatečný čas na diskusi.
Plánujeme jednu přednášku měsíčně v říjnu až březnu. Pak už zase bude práce u včel ...
Původně jsme to chtěli pravidelně na stejný den, ale vzhledem k možnostem lektorů, o něž jsme velmi stáli, jsou tam malé nepravidelnosti. Nicméně rámcově půjde o sobotní dopoledne, rozhodli jsme se tak proto, že v zimě byste stejně seděli v sobotu u compů a marnili čas diskusemi na Včelařském foru ...
Snažili jsme se jednak pokrýt širší spetrum témat od otázek zdravotních přes technologii a zootechniku až po legislativní problematiku etc. ...
Zároveň jsme připravili kromě ryze včelařských témat i témata, která budou zajímat i tak zvanou spřízněnou nevčelařskou veřejnost (opylovatelé ve městě - zde patří dík paní Ing. D. Kříženecké a Ing. Miloši (Mlhovi) Vondruškovi -, apiterapie).
Na uspořádání cyklu jsme se domluvili s kamarády a kolegy z PSNV a z Včelnice Žežulka. Účinně pomohla názory a tipy i Dagmar Šormová z Hradčanských včel.
Zvolili jsme záměrně modus spolupráce spřízněných duší, protože pro Prahu se nám jevil jako velmi dobrý, známe se a snadno se domluvíme.
Vše vlastně vznikalo postupně v Café Sicily. Neb se tam nehulí, není tam telka, dobře tam vaří a točí Bernarda ... Takže vlastně se ustavilo neformální včelařské sdružení - PSNV - Sicily s vítanými hosty ...
Chtěl bych zvláště poděkovat Milanu Šimonovskému a Michalu Kabátovi za účinnou pomoc a za názory a diskusi ostatním, které najdete dole na zvacím formuláři.
Snad jsem na nic a na nikoho nezapomněl.
Předpokádáme, že na každou přednášku bude ještě speciální annonce (s představením lektorů a charakteristikou tématu) a poté i její hodnocení a dokumentace. Také zde v diskusi. Proto jsem to tu dnes založil.
Oslovíme také zamozřejmě pražské spolky a spolky z okolí Prahy.
Jiří

Bezvadné! Budu učastníkem

Kolegyně, kolegové
k diskusi o Pražskývh včelařských setkáváních přidávám na četné dotazy zájemců bližší informace o 1. přednášce, jež se bude týkat nemocí včel a jejímiž protagonisty budou MVDr. Martin Kamler a RNDr. Tomáš Erban, PhD. Takže krátké seznámení s lektory i s tématy:

MVDr. Martin Kamler
je absolventem Fakulty veterinární hygieny a ekologie VFU Brno (2004), poté studoval a vyučoval veterinární parazitologii na VFU Brno. Od roku 2010 pracuje v parazitologické a mikrobiologické laboratoři ve VUVč v Dole, kde se věnuje diagnostice a výzkumu včelích chorob.
V přednášce se zaměří především na téma původců nosemózy včel a na jejich vliv na vitalitu včelstev. Představí aktuální výsledky z probíhajících společných projektů s VURV.

RNDr. Tomáš Erban, PhD.
je absolventem magisterského studia biologie-chemie a doktorského studia v oboru zoologie na Přírodovědecké Fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 2007 pracuje jako výzkumný pracovník ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., vede proteomickou laboratoř.
Věnuje se studiu biologie a fyziologie ekonomicky a medicinálně významných druhů roztočů a hmyzu. U včel studuje patogeny, výživu, vývoj a imunitu.
Oblastí zájmu je transfer chorob roztočem Varroa destructor. Při studiu využívá metod proteomiky a molekulární biologie.
V přednášce se zaměří zejména na problematiku imunity včel a jejich nemocí, na interakci patogenů a vliv roztočů Varroa destructor na rozvoj chorob. Také na vliv stavu životního prostředí na zdraví včel. A pokusí se přispět do diskuse o otázce, proč se v posledních letech objevují vyšší ztráty včelstev aneb co je CCD (colony collapse disorder).

Po četných diskusích o formě přednášek, které se v rámci oboru konají, se pořadatelé rozhodli dát dostatečný prostor k diskuci přišedších. Chtěl bych toto téma nabídnout k diskusi i zde, ale spíše později, poté, jak se to vše bude vyvíjet a jaké budou zkušenosti.
Všechny informace najdete na adrese: http://www.psnv.cz/pvs
Jiří

Nemohu tam být, proto dej otázku za mne pro oba přednášející:
- sledovali vliv genetické variability včelstva na zkoumané problémy? (polyandrie - gen. variabilita včelstev v okolí, nebo hybridní F1, nebo na imbredních včelstvech)
- sledovali vlivy patogenů na různých genotypech včel?
- sledovali vliv akaricidů na vitalitu včelstev?
- vliv kvality a pestrosti pylu
- mikroflóra úlu a její vlivy, likvidace mikroflóry dezinfekcí a akaricidy - kladný a záporný vliv

Rád bych k zítřejšímu Pražskému setkání, jehož tématem budou opylovatelé, pastva pro ně a včelaření, to vše ve městě, poznamenal pár vět.
Hodně kolegů se mě ptalo, proč jsme do cyklu zařadili město a toto celé téma. Vždyť přece město nejí rájem pro včely a další opylovatele, včelaři potřebují praktické rady o tom, jak vést včelstva po celou sezonu, jak tlumit nemoci (o tom bylo tak trochu první setkání), jak pracovat v praxi s produkty včelí píle. Ale hlavně pořád ty úlové systémy, rámkové míry a rotato, rotato, jak říkává Karel ...
Rád bych to vysvětlil. Opylovatelé do města patří, o tom snad nebude debata. Město ale není pro ně až tak to pravé ořechové. Nebom být může? A o tom to taky bude. A také o tom, jak rozmanitá může být snůška ze systematicky osazovaných parků, sadů, strání ...
A k tomu je potřeba o tom měco vědět, znát je a nacházet ve vzájemné debatě cesty, jak jim pomoci.
Městské včelaření není jen móda posledních let. Má dlouhou tradici.
Medy od městských včelařů získávají ocenění na soutěžích. Jako třeba med od Hradčanských včel či med o Dáši Šormové nebo Milana Šimonovského, ostatně spolupřadatelů cyklu (http://fhruschka.cz/Soutez.aspx#vysledky-souteze ).
Jsou tu širší kontexty tohoto tématu. Proto jsme ho do cyklu zařadili. A navíc pozvali i ty, které by to mohlo zajímat, i když (zatím) nevčelaří. Tedy zahrádkáře, pěstilele, ochránce přírody etc. etc. Snad dorazí a řeknou k tomu své ...
Jako lektory jsme proto zcela logicky vybrali ty, kteří se tématu už léta věnují a mají k tomu co říci (viz odkaz výše).
Nebojte, na rotování, zootechniku a další praktické vychytávky taky dojde ...
Těšíme se zítra na viděnou a povídanou ...
Jiří

Zpráva krátká o druhém včelařů v Praze setkání
Setkání se velmi povedlo. Ukázalo se, že zamýšlený koncept spojení odborného výkladu s praxí snůšky, ekologických, klimatických a řady dalších souvislostí do sebe velmi zapadal.
V centru dění tentokrát nebyla až tak včela medonosná.
Dozvěděli jsme se avšak, jak je to se samotářkami, jak se jejich populace sledují, jak těžké to je, co je (neb jsou závislé díky svému typu bytí na stabilitě jak obecných podmínek, tak snůšky) v současné době nejvíce ohrožuje a co se s tím dá dělat, pokud by se chtělo ...
Co je podstatné pro jejich populační dynamiku.
Jak je to u nás, jak v ostatních státech a lokalitách Evropy.
Jak vypadá červený seznam ohrožených druhů v současnosti a jak se mění.
Jak se odlišují, objevují, pojmenovávají. Poznali jsme t. zv. kryptické druhy. Nebo to, jak to dělají parazitické t. zv. kukaččí včely.
To vše od dr. Jakuba Straky, entomologa z Přírodovědecké fakulty pražské UK, spoluautora publikace Blanokřídlí České republiky.
Od paní inženýrky Kříženecké jsme pak dostali skvělý pendant v podobě nádherných fotek jednotlivých druhů a výkladu pastvy během roku pro tyto druhy, pro naše včelky, motýly, čmeláčky. A také praktická sdělení o vzájemných souvislostech, zejména pak o tom, jak se k pastvě pro opylovatele chovají správci našich věcí veřejných a jak vše má další široké souvislosti. Karla by jistě zajímaly škvíry v úlech a jak si je včelky zalepují a odlepují.
A k tomu samozřejmě byli i motýli, ještěrky a hlavně čmeláci.
Miloš Vondruška pak skvěle ukázal, jak lze chovat včely ve městě na střeše, jak dovedou využít systematicky jim nabízenou pastvu, jak se dají dělat domečky pro samotářky a příbytky pro čmeláky a jim pomáhat.
K tomu se daly vidět i koupit (a také se kupovaly) knížky, časopisy, DVD. A nové kalendáře PSNV na rok 2016 šly velmi na odbyt.
Pro mne dobré a moc poučné dopoledne. Díky všem za práci, bylo jí dost. A díky těm, kteří dorazili, za jejich ochotu a čas. A za velice zajímavou diskusi.
Níže několik fotek.
Jiří

Kolegyně, kolegové,
řada z Vás se mě ptala zda na zítřejším III. Pražském setkání (podrobněji ZDE), bude k prodeji i vycházející publikace Včelařství I, mám dobrou zprávu. Knihu právě vezou z tiskárny, takže zítra bude i v Dejvicích. Spolu s dalšími zajímavostmi, knížkami, časopisy ...
Jiří

Tak máme za sebou III. z letošních Pražských setkání. A za sebe můžu říct, že to bylo moc fajn. Veliká pohoda, spřízněné duše, prostě fakt předvánočí setkání se vším všudy.
Dozvěděli jsme se spoustu zajímavostí k individuální zootechnice od J. Přesličky, jenž se včelami žije už od dětství, mohli si osahat zajímavé vychytávky a pomůcky. Mohli jsme se na cokoli hned zeptat.
Pan Pouček velmi zasvěceně a z vlastní zkušenosti pohovořil o situaci na trhu s medovinou, porovnal tuto situaci v tuzemsku se situací v zahraničí (SR,BRD). Informoval o přípravě nové vyhlášky o nápojích, jež jako by vypadla ze šuplíku nejmenovaného výrobce medoviny.
A bonusem byly pak zkušenosti kolegy Přesličky z jeho účasti ve včelařském projektu v JAR, což bylo fakt hodně zajímavé.
Byla nabídka knih, časopisů, spousta kolegyň a kolegů si domů nesla 1. díl publikace Včelařství, který v úvodu představil ředitel kanceláře PSNV Ing. Petr Texl a popřál jí dobrou a užitečnou cestu cestu ke čtenářům a studentům. Podle informace zdroje, kteřý si nepřál býti jmenován, mi Ježíšek taky jednu přinese ... Zájemci také dostali jako bonus gratis Moderního včelaře 5/2015.
No a degustace medoviny? Po vzorcích se jen zaprášilo ... A všechny byly výborné, některé ještě výbornější ... Za studena robené ... Dnes večer bude degustace pokračovat, pumpnul jsem pana Poučka o dvě hodně zajímavé lahvičky ...
Plný sál, začali jsme v 18 hodin a domů jsme šli nakonec kolem půl jedenácté ... Ufff ...
Díky všem za účast, cennou diskusi ... A díky celé té skvělé partě organizátorů za tu práci ...
Pár fotek:



Kdo jste tam byli, podělte se o své pocity i o další fotky ...
Jiří

To musela být náročná přednáška, vzhledem k těm vzorcům na tabuli
Bohužel mi to včera nevyšlo

Vzorce nebyly naštěstí naše, to bylo dědictví po předchůdcích ... Ještě tohle, to by fakt chybělo ... Neměli službu na mazání tabule ...
Udělejte si čas na to IV. setkání, které bude diskusí s veterináři. Chtěli bychom je navrhnout jako obsáhlou veřejnou debatu nejen o tom, co se chystá pro rok 2016, ale také o základních principech vztahu chovatel - veterinář - stát ...
Jiří

Škoda že v poslední době my na takovéto akce nějak nezbývá čas.

bylo prostě narváno

Dámy a pánové,
pokud se na zítřejší veřejnou debatu s veterináři v rámci PVS nedostanete a chtěli byste se na něco zeptat, můžete položit dotazy zde, předložíme je lektorům a hostům.
Jistě chápete, že by v takovém případě bylo ze společenských důvodů dobré se pod dotaz podepsat jménem, aby to nebyly jen dotazy od internetových přezdívek (nicků).
http://www.psnv.cz/index.php?option=com_kurzy&task=pvs
http://www.psnv.cz/components/com_kurzy/...S%20IV.pdf
http://www.psnv.cz/index.php?option=com_...&Itemid=68
Jiří

Nebudu tam, nebudu ani u PC, proto prosím tlumočit tuto rozvinutou otázku.

Z jakého důvodu je již 30 let vyhlašováno Mimořádné veterinární opatření - varroóza? Je-li mimořádné, na základě jakých mimořádných událostí a jakým způsobem získaných informací, toto MVO vyhlašujete? Nemyslíte, že by bylo vhodné, kdyby se MVO vyhlašovalo tehdy a tam, kde aktuálně skutečně hrozí kolapsový stav? Napadlo vás někdy, zda ta mimořádnost tohoto opatření nezevšedněla?, že už u včelařů nevzbuzuje žádanou, natož mimořádnou aktivitu?
Pavel Holub

Jak můžeme označovat chovatele osobu, která přesouvá nebo pracuje u včel? Chovatel má přece povinnost být evidován v ÚE!
Jaromír Ikavec

Dik, přenos fungoval bez problémů

Pokud SVS je ochotna rozhodnout o vyřazení varroózy ze seznamu nebezpečných nákaz doporučuji aby jste do MVO dali pro příští rok povinnost chovateli uvéct co chce PŘÍMO včelař uvéct ke vzorku povinné zimní měli na vyšetření.

(30.01.2016 11:58)JKL napsal(a): [ -> ]Dik, přenos fungoval bez problémů

Velice dobrý počin ,zdařilá akce přenos bez problémů.Jen by to chtělo větší propagaci aby to mohlo sledovat větší množství včelařů,a hlavně včas.Jinak díky za zdařilou akci.

Včas to bylo.

Ale je třeba dát publicitu názoru SVS, že to aby varroáza byla nebezpečnou nákazou se vší tou buzerací okolo je požadavek 98% včelařů.
Ostatně stejně jako jiné požadavky.

A opravdu to většina včelařů chce? Není schopná věnovat péči včelám i bez nařizování?

(30.01.2016 15:45)KaJi napsal(a): [ -> ]Ale je třeba dát publicitu názoru SVS, že to aby varroáza byla nebezpečnou nákazou se vší tou buzerací okolo je požadavek 98% včelařů.

Jak jsem pochopil buzerace a POKUT se můžeš VŽDY vyhnout, když výklad veterinárního zákona nenařizuje, že chovatel včel musí mít registrační číslo chovatele. Takže stačí na přechodnou dobu, když není medování pověřit bezúplatně jakoukoliv osobu na Zemi. To je dobré si pamatovat.