Ahoj, má zde někdo zkušenost se stanovištěm v blízkosti ohradníků pod proudem? Mam jedno mini-stanovisště u pastviny krav kde je neustále proud v obvodovém plotu. Včelky jsou velmi agresivní a jakýkoli zásah je opravdu náročný. Bez klobouku a rukavic si to skoro nedokážu představit (dokonce vyhnali i kamaráda, který ke včelám nic nenosí a tady přes moje varování vzal klobouk, ani ten mu však nepomohl, protože měl menší díru a včelky si jí našli a bodali a kamarád zmizel v lese a klel ). Původně jsem myslel, že by to mohl dělat vítr který na pastvinách někdy pěkně řádí, ale nyní je kolem úlů vzrostlé křoví, které větru zabraňuje. Podle mě to dělá ten proud v ohradníkách, nebo prostě nevim. Stanoviště jsem chtěl zkusit, protože je na klidném místě v blízkosti luk a lesů. Potok nedaleko atd.
Třeba to je blbost, nejsem v těchto věcech učený, ale je možné že el impulsy z plotu, včely dráždí? Co se týče přínosu apd, je vše v normálu, ale agresivita je oproti stanosišti u domu několikanásobně vyšší.
Myslím si, že elektrický ohradník nemá vplyv na vydráždenie včiel k útoku na človeka, ja mám ohradník pre dobytok asi 25 m od včelnice (k tomu navyše asi 22 KV elek. vededenie nad krajnými úľmi) a nemôžem povedať, že sa to prejavuje na včelách. Včely sú popudlivé voči npr. ako pri odbere včelích žihadiel, ale tam ide o dotyk včiel, možno i ohradník je vyrobený na tomto princípe, ale v tvojom ani mojom prípade to nemôže platiť, preto príčina pichavosti včiel je v niečom inom.
Mám jednú nepríjemnú skúsenosť s ohradníkom pri zbere roja a cítim to doteraz, hoci už uplynul od tejto príhody už viac ako rok. Roj sadol za ohradník na jabloň plánku, ku ktorému som prechádzal popod vedenie pod napätím. Na jednom mieste som vedenie vyzdvihol a viackrát som k roju prešiel bze problémov. Posledný raz som sa vracal aj s rojom v rojnici po dosť prudkom svahu ku včelnici, rojnicu som preložil za vedenie, pri podliezaní som sa dotkol vedenia chrbtom s vlhkým tričkom, dostal som takú ranu, ako keby ma niekto prudko kopol do zadku, až som sa našiel na druhej strane s prudkou bolesťou v palci ľavej ruky. Pozbieral som sa, roj osadil a na druhý deň som fáral na chirurgiu, lekár stanovil operáciu šľachy. Nešiel som, nebolo kedy a potom som pozabudol, ale palec je funkčný len tak na polovicu. Anton
Ahoj Anton,
u mě je drát mezi ohradníky vzdálen od úlů asi 3 - 10cm. Navíc je ve výšce mezi česnem a prvním očkem. Mám takový pocit, že el. impulsy které jsou v takové blízkosti u úlu včely dráždí. Loni jsme měl tyto včelstva u domu a nebyl s nima problém. Na novém stanovišti nadzvednu krycí folií a ze třech včel co ihned vylétnou jsou tři žihadla. Přitom původně nejagresivnější včely jsem nechal u domu a ty jsou nyní proti nim jako beránci (při medobraní pouze dvě žihadla do ruky)
Agresivita může být samozřejmě způsobená něčím jiným, ale nic jiného mě nenapadá.
Jiří to je určitě zajímavé. Ideální pokud by jsi mohl udělat pár pokusů ať se ví jestli je to opravdu odradníkem. Určitě bych zkusil zvětšit vzdálenost od ohradníku z 10cm na 1 metr už by mělo být poznat. Intenzita působení by měla klesat se čtvercem vzdálenosti. Například v silném elektromagnetickém poli svítí zářivka a člověk v takovém poli nic nepozoruje. Pro citlivou včelu nutnost prolétat tak blízko zdroji tohoto pole nemusí být příjemným zážitkem. Vzpomeňte si jak se mikrotenový sáček nabitý elektrostatickou elektřinou "lepí" na oblečení. Pokud ohradník něco podobného dělá včelám s křídly tak se jim nedivím.
Pri odbere jedu prechádza priamo cez včelu elektrický prúd. Pri elektrickom ohradníku je vedený len jeden vodič a ako druhý je použitá zem. Považujem za nemožné, že by jedna včela sa dokázala cez 10cm vzdialenosť "uzemniť" - uzavrieť okruh (pri odbere jedu sa to deje, vzdialenosť je cca 5mm). Jediné, čo by mohlo ovplyvniť včely, je elektromagnetické pole, ktoré vzniká okolo vodiča. Ak si dobre pamätám, v literatúre sa uvádza, že sa včelám najlepšie darí v oblastiach nad patogénnymi zónami (napríklad nad prameňmi, jaskyňami a podzemným zlomom) a aj v blízskosti energetických polí.
Takže bych se chtěl zeptat : Letos si budu pořizovat 4 včelstva,zahradu máme ve svahu a kolem ní jsou další zahrady .Je tam plno stromů,jabloně,švestky,merunky,sousedi mají kolem plotu vysázené už vzešlé modříny,navíc zrovna na mém stanovišti kam chci včelky umístit bude před úly vysoká třešenˇ. Uvažovali jsme že jí pokácíme aby měli včelky dost světla asponˇ z přední strany.Takhle by byli dost ve stínu,a nebo asponˇ ořezat větve.Myslíte teda že ten stín nějak nevadí?Děkuji za odpověd.
Na jaře je pod listnatými stromy fajn, že svítí slunko na úly. A v létě je to listí zase chrání.
Na chalupě to tak také máme, také třešeň. Ale po třešních asi půjde dolů - je tak ohromná, že se stejně ke třešním nedostaneme.
Já jsem třešeň nasadil přímo mezi úly, viz. příspěvek. Sice zatím nestíní, ale časem bude. Než bude tak velká, aby překážela, to už tu nebudu stínit já .
(09.02.2012 13:20)Havelka Jan napsal(a): [ -> ]Já jsem třešeň nasadil přímo mezi úly, viz. příspěvek. Sice zatím nestíní, ale časem bude. Než bude tak velká, aby překážela, to už tu nebudu stínit já .
Ani se nenaděješ a ze stromku je statný strom.Když jsem zakládal stanoviště na rozhraní lesa a polí tak před včelínem čerstvě vysázené borovice dnes 5 a více metrů vysoké stromy už jsem uvažoval o přestěhování jen je mi líto opustit výborné stanoviště které má přád více kladů jak záporů.Třeba hned za včelínem je spousta osik které už se po dobu kdy tam mám včely obměnili staré popadali a pod nimy vyrostla mládež když zjara zapylují včely nouzí netrpí a dokonce tam nsbírám houby na polívku když rostou ,hned po nich planý třešně,ušlechtilé třešně,trnky,hlohy,řepka každoročně né dál jak 100m a les hned před včelínem k tomu k vodě kousek prostě včelí ráj.
Uprostřed vší tý nádhery 40 včelstev.Dnes tam leží všude sníh.
Zrovna přemýšlím kam se rozrostu a a nemůžu najít tak nějak ideální stanoviště. Zajímal by mě Váš názor na dvě věci. Jakou důležitos přikládáte vzdálenosti vody od stanoviště a typu vody (tekoucí x stojatá). Jaká vzdálenost je podle Vás ještě únosná.
Volbě stanoviště přikládám ten nejvyšší důraz. Pokusím se podle mého názoru vyjmenovat ta nejdůležitější kritéria.
Prvotní výběr místa dělám podle mapy. Už tam mohu mnohé odhadnout. Je velmi dobré, když:
Stanoviště je otočeno směrem k jihu, nebo jihovýchodu, jihozápad jen když převáží ostatní kritéria. Západu se bránit z důvodu větru, sever je jasný.
Velmi dobré je když máš něco za "zády" les nebo terénní vyvýšenina, která brání větru.
Hodně velké plus je mírný svah směrem od úlů, na jaře se dobře opírá sluníčko.
Pokud je stanoviště nějak stíněno, je např. pod listnatými stromy, hodně dobré. Když pro nic jiného, v létě se lépe dělá, není Ti tak velké horko.
Velmi důležitá je přístupnost autem, zejména za ošklivého počasí. Co je platné vynikající stanoviště, když tam budeš muset vše odnést 2 km na zádech, protože se tam pro rozbahněný terén 3 týdny nedostaneš. I taková stanoviště jsme měli.
Samotné stanoviště by mělo mít docela pevné podloží, ne rozbahněné. Jednak je studené, včely a koneckonců i včelař se tam necítí dobře. Navíc vlhko podle mých zkušeností hodně podporuje nosemu.
Stanoviště nesmí být v nějak exponovaném místě, Vyhnout se záplavovým oblastem, místy s velkým hlukem (žel. koridory, dálnice).
Naopak pod vysokým napětím nebyly pozorovány výrazné změny např. v chování včel. Stanoviště by ale mělo být na málo viditelném místě. Přímo u silnice jen láká různé živly. A ty tam nikdy nic nepřinesou, spíše naopak.
Voda - samostatná kapitola. Pokud je místo bez vody (osobně preferuji spíše nějakou mokřinu než potok - je zejména na jaře teplejší a plná minerálů), zbývají různá napajedla -velmi složité. Tekoucí vodu lze najít i na mapě. Vzdálenost do 200 m je nutno brát, zejména v nestálém počasí na jaře jako hraniční.
Pokud se jedná o pevná stanoviště, jsou dobrá místa s vydatnou jarní pylovou snůškou. Tajemství jara je tajemstvím pylu - vrby, olše, jívy, tedy kolem potoků, ale pozor na mrazové kotliny.
V zemědělsky obdělávaných oblastech je hodně dobrá konsultace s předsedou nebo agronomem místního zem. podniku. Jsou takoví, kteří se specializují na vše možné, jen ne na včelařsky zajímavé plodiny. Co jsou Ti platny 3 km kolem úlů monokultury brambor, pšenice, kukuřice, cukrovky či pastviny, které jen co trochu poporostou a něco na nich začne kvést, jsou zemědělci nemilosrdně kvůli dotacím posečeny. Hledej řepku, jetel inkarnát, hořčici, svazenku, slunečnici.
Toto jsou jen některá kritéria, lze nalézt samozřejmě mnoho dalších.
iRP
Myslíte, že mokřina v těsné blízkosti stanoviště je dobrá věc? Mám z toho obavy právě kvůli nosemě, přecijen neovlivním kam se včely vypráší a kde berou vodu.
Pánové měl bych jednu otázku. Jelikož mám zahrádku úzkou, ale dlouhou, musím dát vedle sebe max. 5 úlů. A zajímá mě jak daleko od první řady můžu dát druhou řadu úlů? 2 metry od sebe, nebo5 metrů??? Tohle nemůžu nikde najít. Děkuji za Vaše odpovědi.
No a v té řadě mohou být úly nalepeny na sebe, nebo musí mezi nimi třeba půlmetrové mezery? Děkuji.
). Původně jsem myslel, že by to mohl dělat vítr který na pastvinách někdy pěkně řádí, ale nyní je kolem úlů vzrostlé křoví, které větru zabraňuje. Podle mě to dělá ten proud v ohradníkách, nebo prostě nevim. Stanoviště jsem chtěl zkusit, protože je na klidném místě v blízkosti luk a lesů. Potok nedaleko atd. 
.
, ale jinak máš krásné místo!![[Obrázky: v_ela_foto_117.jpg]](http://s7.postimage.org/83ewbc1nr/v_ela_foto_117.jpg)