Človeku sa nikdy nepodarilo skrotiť včely ako koňa alebo psa. Aj keď včelstvá dokážeme usmerňovať, viesť, ťažiť ich produkty, nie sú to úžitkové hospodárske zvieratá ako koza, ovca alebo krava. Aj vo včelíne žijú slobodným, divým životom. Včelár len využíva ich jedinečnú vlastnosť a tou je veľa spôsobov ako môžu byť uložené. Keď včelár spohodlnel, vypílil brť a klát doniesol domov. Potom klát nahradil košom, kôš úľom, spriemyselnil postupy vo včelárstve, ale ich slobodný spôsob života s prírodou sa mu nikdy nepodarilo zdomácniť. Včelstvo bez slnka a slobodného divého spolužitia s prírodou nemôže existovať. Včelstvo nie je možné zatvoriť do úľa ako stádo oviec do ovčína. U nás v horách je dosť bútľavín obsadených včelami. V Poľsku sa dokonca rozmohlo brtníctvo, starajú sa o brte, ťažia med od divých včiel v lese a pekne draho ho aj predávajú gurmánom na Divokom západe. Včely vždy boli, sú a budú divé.
http://cepl.sggw.pl/wydawnictwa/sim21_pdf/45_sim21.pdf
http://wyborcza.pl/1,75476,5826888,Miodo...dziko.html
http://www.szczecin.lasy.gov.pl/web/suchedniow/77
Neumím dostatečně dobře polsky na to, abych všemu porozuměl, takže jsem články jen zběžně prolítl, ale zajímal by mě jejich přístup ke včelám žijícím v brtích ohledně nemocí. Jestli prostě jen vybírají med, nebo je dlouhodobě nějak sledují třeba jen na varoázu, nebo jim i chemicky "pomáhají"? Kdyby jen vybírali med a dlouhodobě sledovali jednotlivé brtě co se týče životaschopnosti, mohl by to časem být dobrý zdroj odolného plemeného materiálu, aspoň si to myslím.
V súčasnej Európe sa iba v Baschkirii na juhu Uralu včelári zaoberajú brtníctvom v jeho pôvodnej nezmenenej podobe. Preto boli baschkirskí včelári v roku 2007 pozvaní polskými včelármi na pomoc pri realizovaní projektu navrátiť brtníctvo do poľských borovicových lesov. Cieľom tohto projektu je vrátiť včelu do jej pôvodného prirodzeného prostredia a s pomocou človeka udržať jej život v lese bez liečenia. Brtníctvo je náročný spôsob včelárenia. Ak sa chcete dostať ku včelám, musíte ísť hlboko do lesa. Obchôdzka borovíc trvá osem, deväť hodín, pretože brte so včelami sú výrazne vzdialené od seba. Pri tomto spôsobe včelárenia je najdôležitejšie naučiť sa odhadnúť koľko medu môže brtník včelám zobrať. Medobranie treba robiť s citom, pretože na rozdiel od chovu včiel v úľoch včely v brtiach nie sú prikrmované cukrom. Medobranie v neskorom lete treba robiť opatrne. Najbezpečnejšie je odoberať med v čase hojnosti od mája do slnovratu. Trik úspechu brtníctva spočíva v ponechaní dostatku medu včelám na zimu a včasný jarný rozvoj.
Mohu něco z toho přeložit, bude-li zájem.
Úchvatná poetika za kterou se skrývá tvrdá práce. Pro těžbu medu efektivita mizivá, ale pro těžbu života stoprocentní.
Je to veľmi zaujímavý odkaz, hlavne na autora a jeho tvorbu. I keď chránené parky vznikli na ochranu pred činnosťou človeka a k tej určite brtníctvo patrí. Ale bod si určite zaslúžiš, tie fotografie nádhernými dokumentami!
Letos už to asi nestihnu, ale přes zimu bych rád s polskými brtníky navázal kontakt a příští rok se to od nich zkusil naučit. Kdyby se chtěl někdo přidat (nebo už to třeba uměl) ať mi prosím dá vědět.
Bez dozoru člověka, veterinární správy, bez léčení?
To snad ne!?
Nemá smysl se zamyslet nad vrozenou divokostí včel? Včely se milióny let učí rozlišovat svět pro ně přátelský i nepřátelský. V tomto včelím světě nemůže člověk nic rozumnějšího dělat, než se snažit zasloužit si důvěru včelstva.
Mám jen jedno zdivočelé včelstvo, už pátý rok váhá, do kterého světa mě má zařadit, to mi dává najevo tím, že si rádo bodne. Je prakticky bez dozoru, bez veterinární správy, bez léčení a k mému žalu - bez rojení.
Každý rok přivezu na včelín, předpokládám, ošetřené externí roje, některé ponechám bez ošetření, na jiných se vyřádím. Většinou ty včely ani neví, co si mají počít se žihadly, ale naopak od těch zdivočelých se rádi rojí. Přátelský svět asi vůbec neznají, jelikož se ani moc nesnaží přežít. Nakonec to ty zdivočelé včely všechno hezky uklidí. A je přeléčeno.
