ač je to k nevíře, ale toto téma tu není. Takové to :
-včela má celkem pět očí? Dvě velké, složené (to jsou ty které běžně na včele vidíme) "používá" na dálku, tři malé, umístěné "na čele" do trojúhelníku "má na blízko".
-nalétá 280000 km okolo Země na jedno kilo medu
-Včela létá rychlostí 8 m za sek., tj. asi 29 km za hod.
apod.
Máte i vy nějaké zajímavosti o včelách?
To, že včela má 5 očí je všeobecne známe, samozrejme vieto kto pozorne čítal normálnu včeliu abecedu pozorne. Myslím si, že zloženými, očami dokáže pozorovať predmety i na blízko.
Jednoduché tri očká má na pozorovanie slnka, jednak má svoj "slnečný azimut" keď odlieta za pašou do terénu a slnka vracia sa domov, včela má tieto očká na temäni hlavy a preto na blízo s nimi s nimi nemôže vidieť. Takto to viem ja, ak sa mýlim, tak ma opravte.
(11.03.2016 10:54)karelretik napsal(a): [ -> ]ač je to k nevíře, ale toto téma tu není. Takové to :
-včela má celkem pět očí? Dvě velké, složené (to jsou ty které běžně na včele vidíme) "používá" na dálku, tři malé, umístěné "na čele" do trojúhelníku "má na blízko".
-nalétá 280000 km okolo Země na jedno kilo medu
-Včela létá rychlostí 8 m za sek., tj. asi 29 km za hod.
apod.
Máte i vy nějaké zajímavosti o včelách?
Téma zajímavé, ale někteří se holt snaží být vtipní za každou cenu, jak čtu níž.
Zdálo by se, že není už co zvědět. Je toho ještě mnoho, myslím si.
Co upoutalo mě je info o invertech z nedávné přednášky. V Dole, údajně, nečetl jsem to ale slyšel na přednášce a tak nemůžu dát odkaz, udělali pokus s invertem. 60 vedle sebe stojících úlů stejné konstrukce se včelstvy přibližně stejné síly rozdělili na sudé/liché. Jedny krmili invertem a druhé cukrem. Po nějaké době mělo všech 60 včelstev stejný obsah invertu ve svých zásobách a pracovníci za celou dobu pokusu (zapomněl jsem jak dlouho to trvalo do vyhodnocení) nepozorovali žádné projevy loupeže. Pokus se bude opakovat ještě několik let, ale z jednoročního výsledku se zdá, že výměna zásob mezi včelstvy probíhá velmi intenzivně aniž by včelař cokoli zpozoroval. Pokud to nebyla náhoda a potvrdí se to, asi to docela změní naše dosavadní povědomí o tom, jak to vlastně funguje.
K čichu včel mám také jednu hypotézu, kterou mi zatím kolegové včelaři potvrzují: Včely jsou agresivní zejména vůči člověku, který se jich bojí .
Zřejmě je ,,pach strachu" ( a ten existuje/zpotil se strachem/) dráždí k agresi.
Budu rád, když mi k tomu sdělíte své poznatky či zkušenosti.
(11.03.2016 22:33)tom.50 napsal(a): [ -> ]Co upoutalo mě je info o invertech z nedávné přednášky. V Dole, údajně, nečetl jsem to ale slyšel na přednášce a tak nemůžu dát odkaz, udělali pokus s invertem. 60 vedle sebe stojících úlů stejné konstrukce se včelstvy přibližně stejné síly rozdělili na sudé/liché. Jedny krmili invertem a druhé cukrem. Po nějaké době mělo všech 60 včelstev stejný obsah invertu ve svých zásobách a pracovníci za celou dobu pokusu (zapomněl jsem jak dlouho to trvalo do vyhodnocení) nepozorovali žádné projevy loupeže. Pokus se bude opakovat ještě několik let, ale z jednoročního výsledku se zdá, že výměna zásob mezi včelstvy probíhá velmi intenzivně aniž by včelař cokoli zpozoroval. Pokud to nebyla náhoda a potvrdí se to, asi to docela změní naše dosavadní povědomí o tom, jak to vlastně funguje.
Takový přenos zásob mezi včelstvy bez loupeží by mi taky připadal jako velká zajímavost - ale myslím že je to jinak. Měl jsem za to, že včely invertují i sacharózu z toho podaného cukrového roztoku. A že vlastně veškeré řádně zpracované zásoby jsou "invertem"?
(11.03.2016 22:33)tom.50 napsal(a): [ -> ]Co upoutalo mě je info o invertech z nedávné přednášky. V Dole, údajně, nečetl jsem to ale slyšel na přednášce a tak nemůžu dát odkaz, udělali pokus s invertem. 60 vedle sebe stojících úlů stejné konstrukce se včelstvy přibližně stejné síly rozdělili na sudé/liché. Jedny krmili invertem a druhé cukrem. Po nějaké době mělo všech 60 včelstev stejný obsah invertu ve svých zásobách a pracovníci za celou dobu pokusu (zapomněl jsem jak dlouho to trvalo do vyhodnocení) nepozorovali žádné projevy loupeže. Pokus se bude opakovat ještě několik let, ale z jednoročního výsledku se zdá, že výměna zásob mezi včelstvy probíhá velmi intenzivně aniž by včelař cokoli zpozoroval. Pokud to nebyla náhoda a potvrdí se to, asi to docela změní naše dosavadní povědomí o tom, jak to vlastně funguje.
Takový přenos zásob mezi včelstvy bez loupeží by mi taky připadal jako velká zajímavost - ale myslím že je to jinak. Měl jsem za to, že včely invertují i sacharózu z toho podaného cukrového roztoku. A že vlastně veškeré řádně zpracované zásoby jsou "invertem"?
Ve snaze být stručný jsem nenapsal to podstatné. Jednalo se o průmyslově vyráběný invert z kukuřičného škrobu určený na krmení včelstev, ten, který je probelamatický.
Ano, kdyby se krmil invert ze sacharózy, byl by to stejný (téměř) invert jako ten, který ze sacharózy "vyrobí" včely.
Jen jsem to slyšel od přednášejícího, nečetl jsem to. Dol údajně bude v tomto pokusu pokračovat a tak se uvidí, jestli to byla náhoda či zákonitost. Jo a ještě to upřesním. Po nakrmení měly lichá to a sudá ono. Po nějaké době (měsíc, dva? fakt už nevím) měla všechna vč "směs" nebo jak to říct.
(11.03.2016 22:33)tom.50 napsal(a): [ -> ]Co upoutalo mě je info o invertech z nedávné přednášky. V Dole, údajně, nečetl jsem to ale slyšel na přednášce a tak nemůžu dát odkaz, udělali pokus s invertem. 60 vedle sebe stojících úlů stejné konstrukce se včelstvy přibližně stejné síly rozdělili na sudé/liché. Jedny krmili invertem a druhé cukrem. Po nějaké době mělo všech 60 včelstev stejný obsah invertu ve svých zásobách a pracovníci za celou dobu pokusu (zapomněl jsem jak dlouho to trvalo do vyhodnocení) nepozorovali žádné projevy loupeže. Pokus se bude opakovat ještě několik let, ale z jednoročního výsledku se zdá, že výměna zásob mezi včelstvy probíhá velmi intenzivně aniž by včelař cokoli zpozoroval. Pokud to nebyla náhoda a potvrdí se to, asi to docela změní naše dosavadní povědomí o tom, jak to vlastně funguje.
Takový přenos zásob mezi včelstvy bez loupeží by mi taky připadal jako velká zajímavost - ale myslím že je to jinak. Měl jsem za to, že včely invertují i sacharózu z toho podaného cukrového roztoku. A že vlastně veškeré řádně zpracované zásoby jsou "invertem"?
Podaný cukrový roztok je čistá sacharóza-(okrem vody).Včely pomocou enzýmu invertáza,ktorý štiepi zložený cukor-sacharózu na jednoduché cukry-glukózu a fruktózu,štiepia-invertujú.Výsledný produkt je invert-odvodený od názvu enzýmu invertáza.
Ano, jistě, ale mám za to, že se průmyslově sacharóza štěpí jinak, za ww2 se dělala náhražka medu pomocí nějaké kyseliny.
Za závadné se považují inverty vyrobené štěpením kukuřičného škrobu. Kromě základních monosacharidů glukózy a fruktózy obsahuje výsledný produkt tolik dalších, složitějších cukrů a balastních látek, že když na tom zimují včely vlastně se to rovná melecitóznímu medu. Protože jsou mírné zimy a včelstva se za zimu několikrát proletí a vykálí, není problém. Ovšem pokud se do medu dostanou zbytky zimních zásob, laboratorně se v medu dají tyto balastní látky z kukuinvertu najít a pak je problém.
A další zajímavost, o "cukru" v medu, neboli o zbytcích zimních zásob v medu.
To je problém a spousta včelařů o tom taktně mlčí a dělá jako že nic, že v jeho medu to není a být nemůže.
V Německu se po ww2 uskutečnily dva pokusy. Včelařům byl dodáván cukr za levno, ale byla obava, že včelaři zafixlují, nakrmí včelstva a pak to vytočí a odevzdají do výkupu jako med. K denaturaci cukru se použily dvě látky. Jedna byla tak strašně hořká, což včelám nijak nevadilo, že už 1% zimních zásob v medu se nedalo nepoznat.
Podobně to dopadlo s denaturací modrou barvou a tak se prostě ví, že se krmení do medu dostává a že tedy jediná cesta jak mít med OK je nepoužívat nic závadného.
Tyto zajímavosti mám z OVP z 50 let 20 stol, ovšem jednak je už nemám a netuším ve kterém ročníku a taky je možné, že za více než 30 let, kdy jsem to četl, si můžu některé detaily pamatovat už nepřesně.
Súhlas,preto ja používam na zimné zakŕmenie sacharózu- repný cukor,je ľahko zinvertovateľný a bez balastných látok zaťažujúcich tráviaci trakt.
Inak,repný cukor sa invertuje napr. za pomoci kyseliny mliečnej.Tá štiepi sacharózu na glukózu a fruktózu...Keby si takýto invert podal včelám na zimu,len im pomôžeš.
