Včelařské fórum – o včelách a včelaření

KaJi si už před víc jak 5 lety všiml, že první kdo jde do kytek je silné včelstvo. Bez ohledu na napadení roztočem.
Zřejmě si totiž přinese co nejvíc patogenů z okolíí. Ať je to co to je.

Takže dokud tam máte ještě dobrou nákazovou situaci - tak jo.
Taky jsme míval 6VN nad sebou.

Takže Louky, já řeším na více pokusných skupinách jak z toho ven. Když jseš v oblasti kde běžně hynou včely v desítkách procent a ztráta poloviny, celého stanoviště nebo celého pásma úhynů v desítkách procent nikoho nevyvede z klidu- ani SVS ba a ani ČSV.

Docela se těším až to bude okolo vypálené a já si pak zase budu stavět bedny vedle úlů abych se dostal do medníků.

Do té doby je menší včelstvo daleko od okolních včelařů pravé požehnání.

Jako že by měl do každýho včelstva čučet 40 minut?

Mně tady komentáře některých připadají jako kdyby se Čech při výletě ve střední Africe chlubil že mu doma prší a má pitnou vodu i s elektřinou doma. A na základě toho jim vsugerovával že je velký borec - že nebýt borec, nemá doma vodu.
Přišel k tomu stejně jako k nákazové situaci okolo, tedy jako slepý k houslím. Maximálně to může jedinec zhoršit, ale neudělá s tím nic.
Tedy pokud to není zrovna okresní veterinář.

Také dávám přednost "bonsajím" s minimem pracnosti, menším přínosem roztočů, ale i menším stabilním výnosem. Stále mi to vychází časově lépe mít tři menší včelstva než jedno supersilné včelstvo. Na včelaření je krásné, že více cest může vést k podobnému cíli.

Ono každý musí včelařit podle svých možností a podmínek
Tohle tu již bylo:Je lepší 10 supersilných............... p.S........ z Prahy.Zkoušel jsem a nikdy se mi výnos ani síla včelstev tak nepovedla.
Scházela snůška...... Možná cit pro včely.......
Ale jestli tak to Milanovi vyhovuje?Tak proč ne?
Snad se něco přiučíme. F.V.

(25.07.2016 8:05)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]To ovšem Milane vyžaduje stálý dohled, péči a znalosti. Je to krásné včelaření ale s vysokým rizikem. Pád z deseti na jedna už mám za sebou. To u těch bonsají zas tak vysoké riziko není. Tvůj způsob včelaření je filozofií 70tých předvarroózních let. Tehdy byly matky tímto směrem šlechtěny a možná jsou CHSVK tak šlechtěny dosud.

To je škoda, že jsem nezačal o 10 let dřív. V 80.letech už se jelo na "bonsaye" v Budečácích a Tachovák byl něco jako "modní výstřelek"....Tak by mě docela zajímalo, kdy se ty velké úly te 70.let "změnily na "miniplusy" s 96 litrama objemu? Mimochodem - v 80.tých letech jsem kupoval inseminované matky z Dolu (Troiseck) a odchovy nebyly kolikrát ani schopné zaplnit ten Budečák........Tak kde se v 70.tých letech chovala včelstva na 280-300 litrech objemu? To, že je lepší větší počet včelstev při úhynech je jasný....víc přežije....ale zase jsou známy případy redukce počtů včelstev z 65 na 5....z 60 na 0.....z 21 na 1....ale taky z 8 na 0. Je s podivem, že z těch silných včelstev ani jedno za poslední 2-3roky nezesláblo ani neuhynulo....A úhyn 3 ks včelstev za 3 roky je, v podstatě, jen u záložních včelstev. Taky ta velká včelstva mají několikanásobně menší napadení VD než včelstva "standardní"....No uvidím jak tohle bude pokračovat. Myslím, že na příští rok už budu mít včelstva, kde se nechá"sešlápnou plyn na podlahu"... Jednou jsem na tuhle cestu vstoupil, a to by se muselo stát něco velice zásadního, abych uhnul.

---

To možná Františku, ti chyběly ty úly z 10cm polystyrenu....

Tak já si to pamatuji trochu jinak. To byla doba rozvoje nástavkového včelaření. Abych to upřesnil, v mém případě přelom 70a 80tých let. Můj tchán to stavěl do komínů tak jako ty. Já jsem měl rekord 5x VN 39/24. Tehdy se zkoušelo s dvoumatečnými včelstvy. To byly tehdy pokroky. Budečáky a MU byly specialitou 50 a 60tých let. Časem jsem ale dospěl k názoru blížícímu se Karlovi Jirušovi. Může to být také tím, kde, v jakých podmínkách, včelaříme. Je jen dobře, že prošlapáváš tuto stopu. Až zmizí roztoč, tak se přidám.

Milane,tím jsem začal. 10cm - základ.Ale ta jeho snáška u nás není. A si to je ten jeden důležitý pilíř při včelaření.Promiň to zprofanované slovo.Ale já to tak vidím.Nepomohlo podněcování,dávání vody ,spojování......
Prostě každý si musí vyšlapat tu svoji cestičku na své podmínky a možnosti.
Ale dík za Tvé postřehy i to má svoji cenu. F.V.

Je pravda, že v Praze jsou mimořádné snůškové podmínky....třeba na Olšanech....tam vy se ke hřbitovu nechalo i kočovat.... A mají tam snůšku rozliženou do celého roku, chráněná poloha...větší tepli a hlavně vodu. ...Posledních cca 10-15 let se mění klima....do začátku června je to super a pak sucha....Je potřeba mít včely na jaro připravené tak, abys bemohl pozorovat jarní rozvoj ale jen výměnu generací. Pak využiješ jarní, v podstatě neomezenou, snůšku a budeš mít do konce května to samé co v Praze za celý rok..... Nebránil bych se dovozu třeba Vlašek, které ta silná včelstva do zimy umí....naopak tady brzy dojde ke ztrátě perspektivy pro tmavou....protože se na jaře rozvíjí a medovice( pozdnī snůška)je loterie už pomalu i na horách.

Mám to stejné jako Milan, jednou jsem se dal na silná včelstva a pro mě je lepší mít jich 36 a vědět, že z nich vytočim stejně medu jako většina ze 72.......a podle mě ta práce s 36 je o dost lehčí než s těma 72......ale chápu, že to vidí někdo jinak......jinak co se týče úhynů tak já měl za tři roky jeden.a to díky trubcokladné matce na jaře......a to nedělám takový věci jako Milan, abych vyřezával plod při fumigaci, nevyřezávám trubčinu atd......

To jsem si oddechl, že mezi námi není tak velký rozdíl.
V procentech úhynů.

(25.07.2016 15:01)Louky napsal(a): [ -> ].....a to nedělám takový věci jako Milan, abych vyřezával plod při fumigaci......

Ti alternativci. Říkal Milan že kdo ho jednou vyřeže a podívá se na to hemžení v něm, že už ho bude vyřezávat do konce života.

(25.07.2016 13:07)Pavel Holub napsal(a): [ -> ]citace:. Je jen dobře, že prošlapáváš tuto stopu. Až zmizí roztoč, tak se přidám.

... až zmizí roztoč...
Star Wars Epizoda 27 (Epizoda 28 - Roztoč vrcí úder)

Taky si myslím, že už to bude "s roztočem na věčné časy".

(25.07.2016 1:20)Milan Havelka napsal(a): [ -> ].....Jedno včelstvo na prohlídku je poctivejch 40minut...a když se vyskytne problém, tak je to hoďka. Je lepší nerozšiřovat počet a dát tu péči, než to flákat.

Milane, mohl bys prosím naznačit, co při tak dlouhé prohlídce děláš a jak často (kolikrát do roka) ji děláš?

Nedovedu si to představit...

Prohlídku včelstva, od doby co jsem opustil volnou stavbu, počítám na jednotky minut. Trochu déle v OP MVP nebo při PIN testech, ale v těchto nejzazším případě po deseti, patnácti minutách nevím, co bych tam hledal.

Kolem 40 minut jsem prohlížel včelstva (nikoliv naše), která podle laboratoře měla MVP 10⁴, ale klinika tam nešla najít. Každý rámek jsem měl rukách dvakrát a šťoural se v kdejaké podezřelé buňce, všechno fotil, pořád vybíhal ze včelína ven na světlo a zase zpátky - ale po 3/4 hodině na včelstvo už ale také nebylo co dělat víc...

Kolem 30 minut trvaly prohlídky včelstev dělané s ohledem na chovatelský řád, kdy se zapisovalo a hodnotilo kde co, včetně plochy plodu.

Počítání kleštíků na podložce zabralo také o mnoho méně času.

Na víc nemám fantazii. Snad jen "kochání" se včelami, sledování tanečků, kladení matky, focení... Ale to nepovažuji za "prohlídku včelstva".

Zároveň čiste matematicky: řekněme 250 včelstev x 40 minut = 21 pracovních dnů (á 8 hodin). Jen čistý čas strávený u úlů....

No jasně že bude. Otázka je jestli to bude i s chemií na roztoče na věčné časy.

No Kubo....Koukat znamená vidět a vědět....Monitoring stavu Vd průběžně zabírá spoustu času. Už jen přidání nástavku mezistěn, pokud nechceš přidat v "jednom kuse" znamená schodit medníky a rozdělit mezistěny do tří nástavků. Vyřezat trubčinu....Vybrat plásty pro oddělky...přeorganizovat plodiště ...odložit do medníků plásty s pylem...nebo plodem, ktery budu potřebovat ....Letos se k tomu přidalo samovolné pokukování po HVP... Záznamy si jedu do diktafonu, pokud je potřebuju. Pracnost jasná...Pokud jsem měl včelstva na 4VN a bylo jich do 25ks....rozebíral jsem plodiště i 6xročně. U těhle velkych nehrozí po 15.5. aby měli plásty plodu v celku ve spodním nástavku....pokud chceš monitoring, musíš si trubčinu najít. Letos při počtu 50 včelstev, u tech velkých včelstev tak 3 prohlídky spojené s rozšiřováním a dvě točení....u ostatních 6 prohlídek. Nelámu rekordy s produktivitou. To připouštím. Zase vím, co se v nich děje. Taky mojí vizí není profesionální chov včel ...(a 250 včelstev....To zase takovej blázen nejsem. Normální člověk si vydělá peníze i jinak než včelama. ) To bych se do těhle včelstev nepustil! Mimochodem je něco jiného rozebírat úl na 7n 2/3Lang a 7n 39x24....Zatímco na 7n Langa je to, dalo by se říct včelstvo u mě střední velikosti 4vn+1nn....ale 7 vysokých nástavků - už máš respekt k takovému včelstvu. Když nemáš, tak ti ho vybudujou, to se můžeš spolehnout... I přes podrobné prohlídky můžu říct, že pouze jedno včelstvo je přirozeně vícematečné( a to jsem označil jen jednu)....u ostatních jsem si toho nevšimnul....je podletí ....slídivost je jasná a musí se pospíchat. "Strojové ošetřování" neboli optimalizace zásahů....vyrovnávání včelstev, aby všechny zásahy se mohly provádět stejně.....to není pro mě. Spojování a vrovnávání by mi rušilo možnost objektivního výběru pro chov. Jestli ti to nejde do hlavy, tak se na to koukej třeba tak, že eliminuju bodavost včel pomalými pohyby.

No to je právě otázka zda pak nemít menší bezpracná včelstva.
Že tedy do nich nyní lezu co chvíli a fotím si rámky a přehazuji je, tak pořád to vidím na deset minut na plodiště.

40 minut, dneska v "binci" - tahal jsem věci z auta - přehození 2 oddělků na 6r 2/3 nástavcích (více) do normálních. To se tomu blížilo.

Ale fakt musím někdy zajet na kurz abych viděl co dělat těch 40 minut, třeba to jde. Pak by mi na mazlení stačilo míň včelstev.

---

Tak mě to fakt zajímalo. Dneska dopoledne.
10:43 první fotka 10:50 poslední i s fotkama, vyndání přepážky, nasazení krmítka, doplnění roztoku a fotky na rozloučenou.

Omlouvám se že to sem naperu, ale pro představu že se při tom stihne udělat ještě dost fotek.

---

---

---

A na závěr co lze vykouzlit s Casiem 15Mega za 2500Kč je výřez
Tedy co je vidět na fotkách - i vajíčka.

Takhle mi klade matka od Milana.

V mládí jsem dělal lehkou atletiku a podařilo se mi získat filmový záznam (smyčku) hodu olympijského vítěze v kladivu Harolda Conollyho. Celý záběr trval 17 secund.
Když jsem to ukazoval kamarádům z oddílu, byli nadšeni - po zhlédnutí možná ještě 1-2 minuty.
Já jsem u té smyčky opakovaně trávil desítky minut, protože jsem se snažil zapamatovat každý sebemenší pohyb, abych mohl v praxi zlepšit to, co jsem s kladivem uměl.
Myslím, že totéž je s Milanem a jeho prohlížením.
Tady nejde pouze o prohlédnutí včelstva, ale hlavbě o snahu postřehnout a pochopit každou podrobnost z chování včel.
To proto, aby při chovu mohl postupovat podle toho, co viděl a vyzkoušel a ne podle často velmi zastaralých zvyklostí ,