(28.10.2016 12:17)Heteropteryx napsal(a): [ -> ]To by bylo ošklivý, protože by musel zmenit způsob včelaření.... jen dvojprostorově, s ultraslabými včelstvy a v ultranízkých nástávcích... na vyšší by už pak nedošáhnul 
To by pak mohl vyndat jeden ramek jako pri fumigaci a vcelarit vnitrkem
!
Milane, ti lidi Ti ale davaj co?
Až budou "z očí do očí", tak ty vtipy o ultranízkých nástavcích a malým Havelkovi radši spolkou....
Milane jsi si jistej že to bude "z očí do očí" ????sem myslel že máš stejnej problém nebo pujčuješ stoličky ostatním
Milan Havelka: to nebylo ve zlým... ale kolega Vás chtěl rozdělit na 4... tak jsem si představil, jak včelaříte 4 padesáticentimetroví.
A kdybyste nevčelařil pro mě relativně daleko, určitě bych se za Vámi dojel zainspirovat...
Já to taky nebral, že je to ve zlým. Sranda "muší bét":-D
Stále totiž přemýšlím nad Vašimi ultrasilnými včelstvy a jen víceméně principielně si říkám, zdali je to Vaší nadmořskou výškou, nebo jestli by to šlo i zde v mých 650 metrech nad mořem, kdy to většinu roku vypadá, že hned za lesem je ledovec...
Nevím....chtělo by to zkusit. Proto přednáším v Litoměřicích, kde jsou ještě níž než já.
Každopádně se lze shodnout na tom, že na jaře(duben- květen), je v přírodě největší nabídka nektaru, takže k tomu je třeba včely připravit už v předcházejícím roce. Když začnu vychovávat generaci včel pro snůšku až na jaře....tak rádoby hlavní snůška se pro mě stává jen podněcující....A potom v době, kdy má začít něco většího, a včely jsou v síle, jako třeba akát, tak díky suchu nezačne a jsem bez medu....Mě se při klasice kolikrát nepovedlo dostat včely do síly na řepku. Bylo mizerný počasí....rozvoj neprobíhal podle představ....do toho zapršelo....a výsledek byl 12-15kg z řepky....když odbourám závislost na jarním rozvoji....protože včely na snůšku mám v zimní generaci....a vezmu v úvahu jen výměnu generací - samozřejmě to má výhodu ve využití jív a javoru mléče jako hlavní snůšky. Pak není čemu se divit, že 25.3.můžu dávat mezistěny a 5.4. rozšířit ze třech na 4 a půl nástavku a denní přínosy překračují obvykle 10kg. Ale to není každý den....Počasí má své rozmary....takže dva dny přínos...tři dny doma....tři dny přínos týden doma.....ve výskedku ale při rozkvětu řepky jsem na tom stejně , nebo i líp než normální systém o 6 týdnů později. Včelaři se ptají, kolik nástavků takový včely obsednou v létě. Není to o tom kolik dají nástavků....některý jsou na 5Vn....jiný na 7Vn ....je to o tom , že jsou schopný nanosit z první možné snůšky. Mimochodem....letos u mě snůška byla od 6.4. do 8.6....(kdy suchem opadal akát).co by z nich asi bylo, kdybych dával medníky po 15.5. nebo 1.6. ...jak bývalo zvykem v 80.tých letech?
Logicky je to naprosto konzistentní bez nejmenšího rozporu a dává to smysl. Jen jak ty včely přesvědčit, aby narostly do takového objemu...
Tak to si budeš muset objednat u Milana kurz
neváhej bude plno pokud už není
Ono se někdy podaří mít mocná včelstva, ale ten cyklus přestávek když se nedostaví, kdo to má pak krotit. Už dvakrát mě vypeklo počasí s rozkvětem řepky, bylo v kuse teplo a snůška po deset dnů. I přínosy 6 - 8 kg denně. No a pak už byly na stromech. Květového medu bylo dost, pak tříměsíční sucho a přikrmování. Když nestačí odpařovat, přenášet a víčkovat, je to i na pěti nástavcích 39x24 neudržitelné. Neumím to ukočírovat. B
(31.10.2016 15:58)Heteropteryx napsal(a): [ -> ]Milan Havelka: to nebylo ve zlým... ale kolega Vás chtěl rozdělit na 4... tak jsem si představil, jak včelaříte 4 padesáticentimetroví.
A kdybyste nevčelařil pro mě relativně daleko, určitě bych se za Vámi dojel zainspirovat...
Nic neni daleko, pokud se jen trochu chce, kdyz jsem videl na vlastni oci, z jaky dalky lidi na kurz prijeli,...
Tak se tam treba potkame!
Honza
Máš pravdu v tom, že 5 nástavků bývá málo. Mě vloni taky dost zaskočil nedostatek hardwaru. Nemít připravený materiál je nejhorší věc, kterou včelař může dopustit.....a takhle rozjetá včelstva neudržíš v úle, ani když jim zatlučeš česna prknem a ohneš hřebíky.
Milane prosím Tě, na jak dlouho je Tvá přednáška plánovaná. Přijedu se na vás podívat, ale potřebuji být v 16.00 hod. doma. Tj. v mém případě odjíždět kolem 15.00 hod.
Počítám, že po dvanáctý končíme.
(31.10.2016 17:31)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]Nevím....chtělo by to zkusit. Proto přednáším v Litoměřicích, kde jsou ještě níž než já. Každopádně se lze shodnout na tom, že na jaře(duben- květen), je v přírodě největší nabídka nektaru, takže k tomu je třeba včely připravit už v předcházejícím roce.
Mimochodem....letos u mě snůška byla od 6.4. do 8.6....(kdy suchem opadal akát).co by z nich asi bylo, kdybych dával medníky po 15.5. nebo 1.6. ...jak bývalo zvykem v 80.tých letech?
Takže u vás není žádná snůška z medovice?
Naposledy tuším v roce 1982.Jinak bez medovice.
To je Pepa jedinej, kdo mě čte?
Tehdá to byla medovice z řepy. V těch letech se mšice na řepě považovali za kvetoucī porost....nestřīkalo se. Vyjímku možná dělá jednou za 5-6 let lípa. Každopádně to není žádnej výbuch.
Les tady nedá ani Ň.
Tak to u nás je to poslední dobou přesně naopak. Jarní snůška podněcující a hlavní snůška přichází cca v půlce června - malina, lípa, medovice.
U tebe nemá cenu mít taková včelstva....do konce června ti narostou i mrňousové na snůškovou velikost. To stejný má Karel Jiruš. Zajīmavý by ale bylo, jestli "ta",pro tvoje včelstva, " podněcovací snůška" , by byla jen podněcovací i pro ty moje? Já prostě druhou možnost nemám.
Ale uznej, že by bylo lákavý vytočit do konce května 50-60kg....a následovala by medovice...
(02.11.2016 16:34)Milan Havelka napsal(a): [ -> ]U tebe nemá cenu mít taková včelstva....do konce června ti narostou i mrňousové na snůškovou velikost. To stejný má Karel Jiruš. Zajīmavý by ale bylo, jestli "ta",pro tvoje včelstva, " podněcovací snůška" , by byla jen podněcovací i pro ty moje? Já prostě druhou možnost nemám.
Ale uznej, že by bylo lákavý vytočit do konce května 50-60kg....a následovala by medovice...
Lákavý by to bylo, ale oni nástavek nebo dva (NN) dají i při té bídě, co u nás je, poslední dobou je u nás hlavně v květnu zima a déšť. Na druhou stranu, tady lidi (mě nevyjímaje) ujíždějí na medovici. Červnový med se s tím jarním vůbec nedá srovnat i když dřív tady byla trochu jiná medovice - černá a mnohem hustější (ale chovali se tu i jiný včely). Ještě nedávno byl u nás v ZO průměr na včelstvo 5-15 kg, teď tu je kolem 40 kg, 50-60 kg jarního by jsme u nás nedali. I když u nás nadmořská výška není nijak závratná, tak ale klima spíš odpovídá, tak o 100 až 150 metrů výš. U nás jsou mezi sousedními ZO velké rozdíly, měl jsem možnost pozorovat včely u nás a o 7 km dál v sousední ZO (u strýce). Strýc ten měl snůšku z řepky i akátu a díky tomu o 40 kg medu víc. U nás v chladném září včely nelétaly a u něj provoz, jak na Ruzyni.